Jít na vyhledávání

Třípól, časopis

29. 04. 2019
Autor

Autor: (red)

Za minutu dokázali hasiči vyčerpat 50 kubíků vody (foto ČEZ)

Za minutu dokázali hasiči vyčerpat 50 kubíků vody (foto ČEZ)

Hasiči vyčerpali bazén temelínské věže

Unikátní cvičení za sebou mají jihočeští hasiči. Spolu se svými kolegy z jaderných elektráren Temelín a Dukovany dokázali za necelých osm hodin úplně vyprázdnit bazén pod jednou ze čtyř největších chladicích věží v České republice. Energetici se pak pustili do její údržby.

27. 04. 2019
Autor

Autor: (red)

Pohled na vnitřní plochu vrchlíku ochranné budovy kolem reaktoru (foto Jan Luxík, zdroj ČEZ)

Pohled na vnitřní plochu vrchlíku ochranné budovy kolem reaktoru (foto Jan Luxík, zdroj ČEZ)

Testování těsnosti kontejnmentu

Ochranná budova kolem reaktoru splňuje všechna kritéria těsnosti. Takový je výsledek důležité bezpečnostní zkoušky, kterou v rámci letošní odstávky na prvním bloku dokončili technici v Jaderné elektrárně Temelín.

25. 04. 2019
Autor

Autor: (red)

Součástí Týdne vědy na FJFI je i koncert nebo společenský večer s kasinem, občerstvením a dražbou (foto FJFI)

Součástí Týdne vědy na FJFI je i koncert nebo společenský večer s kasinem, občerstvením a dražbou (foto FJFI)

Týden vědy na Jaderce

Už dvacet let, vždy v druhé polovině června, se koná na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze Týden vědy. Je to akce pro středoškolské studenty, kteří zde mají možnost si vyzkoušet práci na vědeckých projektech s fyzikální, chemickou, matematickou nebo informatickou tématikou. V roce 2018 se Týdne vědy zúčastnilo sto padesát studentů středních škol z České i Slovenské republiky. Článek o loňském ročníku napsala nadšená účastnice Jana Pekařová, studentka Gymnázia v Ostravě-Zábřehu, a může sloužit jako inspirace přihlásit se na letošní Týden vědy 16. až 21. 6. 2019.

24. 04. 2019
Autor

Autor: (jlm)

Čeští občané považují energetickou závislost na zahraničí za riziko pro naši republiku (zdroj: průzkumy IBRS)

Čeští občané považují energetickou závislost na zahraničí za riziko pro naši republiku (zdroj: průzkumy IBRS)

Geopolitická závislost je nebezpečná

Energetika je vážná věc i z politického důvodu. Evropská unie dováží většinu energie ze zahraničí. Česká republika je na tom lépe, ale i její závislost na dovozech se prohlubuje a dokonce rychleji, než závislost ostatních členských zemí. Podle Eurostatu záviselo v roce 2000 všech 28 členských zemí na dovozu energií ze 47 % a Česko z 23 %. Od té doby vzrostly celkové unijní dovozy na 54 % a české na 33 %. Dovozem řeší země EU 66 % své spotřeby ropy, 24 % plynu a 9 % uhlí. Hlavními dodavateli ropy a plynu jsou Rusko a Norsko. Z Ruska, které dlouhodobě produkuje více energie, než spotřebuje, pochází i 30 % do EU dováženého uhlí.

22. 04. 2019
Autor

Autor: Tesařík Bohumil

Erlenmeyerova baňka (zdroj Adobe Stock)

Erlenmeyerova baňka (zdroj Adobe Stock)

Erlenmeyerova baňka je symbol

Věnujme dnešní článek 110. výročí úmrtí německého organického chemika, lékárníka a podnikatele profesora Emila Erlenmeyera a 155 letům od narození jeho syna, rovněž chemika profesora Emila Erlenmeyera Juniora, ale také historii německé chemické vědy. Bunsen, Liebig, Buchner, Claisen, Kipp, Soxhlet, Kjedahl, Keller... Nepřipomínají vám tato jména něco, co dobře znáte? Mají spolu něco společného, nebo je to jen náhodný výběr osob z historie chemie? Pokrok ve vědě, technice, farmacii a medicíně je výsledkem nesmírné píle a obětavé práce často anonymních pracovníků, jejichž jména se v průběhu neúprosného běhu času dostávají poznenáhla do stínu zapomnění. Výjimku představují autorské názvy některých objevů, vzorců, postupů, reakcí, technologií a také stále nepostradatelných laboratorních pomůcek, výrobků ze skla a jednoduchých přístrojů, připomínající trvale své "duchovní" otce. Vzhledem tomu můžeme k uvedeným jménům přiřadit pojmenování kahanů, baněk, nálevek, chladičů, extraktorů či vyvíječů plynů. Při hlubším zamyšlení nad základním vybavením všech chemických, fyzikálních, biologických ale i jiných laboratorních pracovištích zjistíte, že zde jedno jméno chybí.

21. 04. 2019
Autor

Autor: Tesařík Bohumil

Michael Francis Atiyah (foto Gert-Martin Greuel (CC BY-SA 2.0 de))

Michael Francis Atiyah (foto Gert-Martin Greuel (CC BY-SA 2.0 de))

Michael Atiyah

„Vyřešil jsem 160 let starý matematický ‚problém tisíciletí‘ “, vyhlásil v měsíci září minulého roku devadesátiletý profesor Michael Atiyah. „Chci ukázat, že není pravda, že matematici jsou v nejlepší formě před čtyřicítkou. Chci ukázat, že něco dokážu, i když je mi devadesát,“ řekl. I kdyby jeho důkaz tzv. Riemannovy hypotézy byl správný, boháčem už se nestane. „V matematice se mohou propojit koncepty z různých oborů. Potkají se myšlenky napříč staletími a ze všech částí světa… My matematici a vědci hledáme pravdu. Pravda je naším cílem. Ale krása je světlem, které nás k pravdě dovede… Bez snů neexistuje umění, matematika ani život,“ řekl Michael Atiyah. (Věnováno letošnímu náhlému úmrtí světově proslulého britsko-libanonského matematika.)

19. 04. 2019
Autor

Autor: (red)

Nakládání kontejneru s použitým palivem do letadla v Ghaně (zdroj UJV)

Nakládání kontejneru s použitým palivem do letadla v Ghaně (zdroj UJV)

Z Nigérie do Číny – přeprava použitého jaderného paliva

Přísná bezpečnostní opatření provázela přepravu ozářeného paliva z reaktoru v nigerijské Zarii zpět do Číny. Je to už 17. odvoz paliva z výzkumných reaktorů po celém světě, na kterém se významně podílela česká společnost ÚJV Řež. Specializovaný tým ÚJV Řež během dvanácti let zajistil odvoz 713 kg vysoce obohaceného uranu.

15. 04. 2019
Autor

Autor: (red)

Cvičení Safeguard zaměřené na ochranu Temelína se koná každé dva roky (foto ČEZ)

Cvičení Safeguard zaměřené na ochranu Temelína se koná každé dva roky (foto ČEZ)

Jak se u Temelína cvičila obrana proti teroristům

Tři dny od středy 20. do pátku 22. března cvičily tři stovky vojáků, policistů a specialistů společností ČEPS a ČEZ ochranu Jaderné elektrárny Temelín proti teroristickému útoku. Cvičení ukončily dynamické ukázky, během kterých vojáci odvraceli simulovaný útok letadla a společně s policisty zadrželi možné teroristy. Ochranu prvku kritické infrastruktury státu nacvičovali také u rozvodné stanice Kočín společnosti ČEPS, kde se ve spolupráci s Armádou ČR prověřovala připravenost fyzické ochrany objektů provozovatele české přenosové soustavy.

07. 04. 2019
Autor

Autor: Marie Dufková

Já nic, já jen chtěl zjistit, jestli je to barevné taky uvnitř... (foto MD)

Já nic, já jen chtěl zjistit, jestli je to barevné taky uvnitř... (foto MD)

Jsou psi opravdu barvoslepí?

Psi vidí svět zvláštním způsobem. Ale není pravda, že by neviděli barvy, i když se tento omyl široce traduje. Vidí barvy stejně jako jejich páníčkové a paničky, jen nevidí tolik odstínů. Uvádí se, že lidské oko je schopno rozeznat až 10 milionů odstínů - díky třem druhům citlivých detekčních buněk  (čípků) na sítnici, které umožňují rozeznat široké rozpětí vlnových délek viditelného spektra. Psi však mají na sítnici jen dva druhy takových detekčních buněk.

03. 04. 2019
Autor

Autor: Marie Dufková

Horké komory pro přípravu radiofarmak v Národní jaderné agentuře Indonésie (BATAN) (Foto: M. Gaspar/IAEA, www.iaea.org)

Horké komory pro přípravu radiofarmak v Národní jaderné agentuře Indonésie (BATAN) (Foto: M. Gaspar/IAEA, www.iaea.org)

Indonésie vyvinula radiofarmakum pro diagnózu mimoplicní tuberkulózy

Zatímco ve většině rozvinutých zemí je tuberkulóza pod kontrolou, v rozvojových zemích patří k nejčastějších příčinám úmrtí. Jen v Indonésii se každý rok objeví 360 000 případů onemocnění a odhaduje se, že dalších 600 000 případů ročně zůstane neodhaleno. Detekce tuberkulózy napadající jiné orgány než plíce je obtížná. To se ale brzy změní, protože Národní jaderná agentura Indonésie (BATAN) ve spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii ve Vídni vyvinula nové radiofarmakum pro včasnou detekci tuberkulózy.

01. 04. 2019
Autor

Autor: (red)

Gruzie má 8 000 let tradici pěstování a výroby vína (zdroj AdobeStock)

Gruzie má 8 000 let tradici pěstování a výroby vína (zdroj AdobeStock)

Víno z Marsu

Ještě nevíme, jak tam doletět, ale už plánujeme, že odtamtud budeme dovážet víno. Nevíme, jak se vypořádat s absencí ozonové vrstvy a magnetického pole, čili s nedostatečnou ochranou marťanských kolonistů před zářením, ale těšíme se na marťanské vinné dýchánky. Tento článek sice vychází 1. dubna, ale představte si - není to Apríl! Gruzie, země s tradicí pěstování a výroby vína delší než 8 000 let, zcela vážně uvažuje, jak to na Marsu zařídit.

29. 03. 2019
Autor

Autor: (red)

Lednice, otevři se! A kup mi něco dobrého! (foto MD)

Lednice, otevři se! A kup mi něco dobrého! (foto MD)

Fakta, která je dobré vědět o internetu věcí

Internet věcí (IoT) je kyberneticko-fyzický systém vybudovaný pro komunikaci různých elektronických zařízení, jejich kontrolu i aktivní řízení prostřednictvím internetu. Do sítě mohou být zapojena téměř všechna zařízení, která si lze představit. Jedním z jeho úkolů je sběr velkého množství dat zaměřený k optimalizaci provozu domácností, domů, výrobních zařízení průmyslových podniků či celých měst. Jak využít internetu věcí v reálném životě?

26. 03. 2019
Autor

Autor: Marie Dufková

Iontový chromatograf pro analýzu obsahu hlavních iontů ve vodě (např. Na+, K+, Ca++, Mg++, SO4--, Cl-, NO3-). Tak se určuje její kvalita. (Zdroj IAEA)

Iontový chromatograf pro analýzu obsahu hlavních iontů ve vodě (např. Na+, K+, Ca++, Mg++, SO4--, Cl-, NO3-). Tak se určuje její kvalita. (Zdroj IAEA)

Zachránit každou kapku

Pro pouštní země s vysokými teplotami, jako např. Kuvajt, je největší starostí zajistit dostatek pitné vody pro obyvatele. A také zajistit, aby se s vodou dobře hospodařilo. Použití izotopových technik, podporované Mezinárodní agenturu pro atomovou energii ve Vídni, takovým zemím účinně pomáhá v mapování a nalézání nových zdrojů, ověřování kvality vody a v plánování zodpovědného vodohospodářství.

23. 03. 2019
Autor

Autor: Marie Dufková

Každoročně se v netopýrech objeví na deset nových kmenů virů (foto: L. Gil/IAEA, www.iaea.org)

Každoročně se v netopýrech objeví na deset nových kmenů virů (foto: L. Gil/IAEA, www.iaea.org)

Jaderné technologie v honbě na viry

Spí hlavou dolů, ožívá v noci a nosí virus Ebola. Co je to? Netopýr. Poté, co Siera Leone zažila zničující epidemii v roce 2014, cvičí veterinární vědci ze Sierra Leone své kolegy z celé Afriky, jak včas zachytit a diagnostikovat nebezpečí pomocí technik využívajících jadernou vědu. „Bohužel jsme si prošli strašnou epidemií,“ říká Dickson Kargbo, místní veterinář, když se svítilnou v ruce v hlubinách džungle za soumraku odhrnuje větve z cesty skupině svých kolegů. „Ale aspoň máme nyní technologie a zkušenosti, o které se můžeme podělit.“

20. 03. 2019
Autor

Autor: (red)

Vstupní materiál do technologie Polybet (foto Via Alta)

Vstupní materiál do technologie Polybet (foto Via Alta)

Chytré využití odpadních plastů

S novou technologií na využití odpadních termoplastů přišla na trh třebíčská firma VIA ALTA. Technologii POLYBET, která využívá vlastností termoplastických polymerů - měknutí se vzrůstající teplotou a následné opětovné tuhnutí v jiné tvarové formě - vyvinula společně s vědci z Latvijas Universitāte (Riga, Lotyšsko) a ČVUT Praha. První linka svého druhu ve střední Evropě vznikla v reakci na zvyšující se spotřebu plastových materiálů a jejich problematickou recyklaci. Nová technologie využívá zejména PET lahve, PET fólie, LDPE (low density polyethylen) obaly a obdobné termoplasty jako pojivo, ale umí využít např. i problematicky recyklovatelná skla ze solárních panelů a další materiály jako plnivo. Společnost VIA ALTA, která poskytuje dodávky v oblasti technologií odpadů a průmyslové ekologie, získala za tento vynález ve fázi návrhu tzv. pečeť excelence (Seal of Excellence) Evropské komise v rámci programu Horizon 2020. Linka, která umí za rok zpracovat 300 tun plastu a vyprodukovat 1000 tun výrobků, je již v pilotním provozu.

17. 03. 2019
Autor

Autor: (red)

Experimentální sonda WINE vrtá do asteroidu, získává vodu a používá ji pro parní pohon. Může to teoreticky dělat donekonečna, dokud je dostatek vody a nízká gravitace. Honeybee Robotics nazývá zařízení „Pavoučí systém extrakce vody“ (The Spider Water Extr

Experimentální sonda WINE vrtá do asteroidu, získává vodu a používá ji pro parní pohon. Může to teoreticky dělat donekonečna, dokud je dostatek vody a nízká gravitace. Honeybee Robotics nazývá zařízení „Pavoučí systém extrakce vody“ (The Spider Water Extr

Steampunk žije! Vesmírné sondy na parní pohon!

UCF  (University of Central Florida) a firma Honeybee Robotics s podporou programu NASA Small Business Technology Transfer navrhly a sestrojily vesmírnou sondu na páru. A není to vůbec špatný nápad! Zkoumání sluneční soustavy zjistilo jednu důležitou věc: voda je ve vesmíru překvapivě běžná, přinejmenším ve formě ledu. Všude, kde je hluboký kráter nebo prasklina, je pravděpodobně zamrzlá voda. A to představuje vzrušující příležitost: snadno dostupný pohon.

14. 03. 2019
Autor

Autor: Václav Vaněk

Skutečná barva peněz

V poslední době všichni všechno natírají na zeleno, aby se zavděčili všeobecnému trendu: ochrana životního prostředí. Nejčastěji používaným termínem je „udržitelnost“. A tak se nám jako příspěvek k ozelenění planety a „udržitelnosti“ předkládají dokonce i sněhem pokryté svahy na poušti v Perském zálivu. Na ploše 22 500 m2 je zde vybudována krytá sjezdovka a běžecká trať, to vše pod heslem pomoci zachránit planetu. Alespoň tak to prezentuje Ibrahim Al Zu´bi, majitel "udržitelné společnosti" provozující nákupní a sportovní středisko v Dubaji. O myšlence, zda zisky a zelené certifikáty patří k sobě, pojednávají dvě knihy. 1) Peter Dauvergne: Will big bussiness destroy our planet? (Polity books) a 2) Claude Henry, Laurence Tubiana: Earth at risk (Columbia University Press).

12. 03. 2019
Autor

Autor: Václav Vaněk

Typický obrázek z dnešních měst (zdroj Pixabay)

Typický obrázek z dnešních měst (zdroj Pixabay)

Zdravější města bez aut

Vláda aut v centru Madridu je u konce. Od listopadu 2018 je tato část města až na několik výjimek uzavřena pro všechna auta. I v jiných městech budou obdobně přísné zásahy proti automobilům. Oslo zakazuje parkování na ulicích a přeměňuje je na pěší zóny a cyklostezky. Paříž a Brusel připravují dny bez automobilů. Jiná města, například Mexiko City, Atény a Řím, plánují zákaz vjezdu pro naftové automobily.

10. 03. 2019
Autor

Autor: Václav Vaněk

Elektromobil Peugeot iOn u jaderné elektrárny Dukovany (foto: ČEZ)

Elektromobil Peugeot iOn u jaderné elektrárny Dukovany (foto: ČEZ)

Elektromobilita bude potřebovat zdroje elektřiny

V posledních šesti letech ve světě významně roste elektromobilita dopravy v souvislosti s postupným omezováním a zákazy používání automobilů poháněných motory s vnitřním spalováním. Elektromobily nabízejí technické a jiné výhody oproti automobilům poháněných benzínem nebo naftou. Mají například menší počet pohyblivých částí, vyšší účinnost, nižší provozní náklady, menší hlučnost, žádné výfukové zplodiny a žádné emise oxidu uhličitého, pokud jsou poháněny čistou elektřinou z bezuhlíkových zdrojů. Jejich prozatímní hlavní nevýhodou jsou vyšší pořizovací náklady.

08. 03. 2019
Autor

Autor: Václav Vaněk

Jaderné elektrárny jsou nejen výkonné, bezemisní, ale také krásné (za foto Temelína s korunou čisté vodní páry děkujeme Janě Myslivečkové)

Jaderné elektrárny jsou nejen výkonné, bezemisní, ale také krásné (za foto Temelína s korunou čisté vodní páry děkujeme Janě Myslivečkové)

Union of Concerned Scientists se staví kladně k jaderné energii. Ostatní ekologové by měli následovat.

Unie angažovaných vědců USA (Union of Concerned Scientists, UCS) byla po celá desetiletí význačným odpůrcem jaderné energie. V současné době ale tato organizace našla velkou odvahu a přihlásila se k podpoře jaderné energie. Její ředitel Ken Kimmel je například pro vytvoření zvláštního fondu na zachování provozu existujících jaderných elektráren v USA. Zdůvodnění radikální změny stanoviska UCS bylo uveřejněno v její nedávné zprávě. V ní se například uvádí, že uzavírané jaderné elektrárny v USA jsou často nahrazovány elektrárnami spalujícími uhlí nebo plyn, které zvyšují emise CO2. Ve zprávě se dále konstatuje, že přechod od jaderné energie k uhlí a plynu se zřetelně uskutečňuje v Německu, kde rozhodnutí kancléřky Angely Merkelové zbavit se všech jaderných elektráren vede k větší závislosti na fosilních palivech. Stát, který ještě nedávno byl v čele úspěšného boje proti změně klimatu, ale dnes kácí lesy, aby mohl otevřít nový  hnědouhelný povrchový důl, slouží jako varování, kam až může dospět protijaderná ideologie.

06. 03. 2019
Autor

Autor: (red)

Zatím ještě Bavorsko elektřinu má. Zatím má jadernou elektrárnu Isar. (Zdroj Pixabay)

Zatím ještě Bavorsko elektřinu má. Zatím má jadernou elektrárnu Isar. (Zdroj Pixabay)

Německý energetický experiment

Po rozhodnutí, že země odstaví kromě jaderných elektráren i uhelné, se v samotném Německu, v dalších evropských státech a dokonce i v Bruselu začínají ozývat obavy, jak tento energetický experiment dopadne a kdo jej nakonec zaplatí. Komentátor deníku Die Welt Daniel Wetzel je shrnul do konstatování, že Německo začíná experimentovat na vlastním těle, protože současný zásah do energetického trhu je ještě vážnější a riskantnější než ukončení provozu jaderných elektráren. Bude to nákladné, riskantní a pro ochranu klimatu málo prospěšné. Může to vůbec skončit dobře? ptá se Wetzel.

04. 03. 2019
Autor

Autor: Koč Břetislav

Hangár Tropical Island (Foto Břetislav Koč)

Hangár Tropical Island (Foto Břetislav Koč)

Tropy místo vzducholodí

Možná jste tam už byli. Tropical Islands, obří vodní park jižně od Berlína, je poměrně častým cílem většinou jednodenních, méně už dvoudenních zájezdů. Logicky sem lákají především vodní radovánky, zarámované kulisou tropů v obřím „skleníku“, asi 130 km severně od Drážďan, dobře a rychle dostupné krátkou odbočkou z dálnice do Berlína u obce Staakow.  

02. 03. 2019
Autor

Autor: (red)

Pneumatiky Barum v roce 1948 (zdroj Continental)

Pneumatiky Barum v roce 1948 (zdroj Continental)

Pneumatiky používáme už téměř 175 let

Život bez aut, autobusů či letadel si už dnes neumíme představit. Spolu s tím se neoddělitelnou součástí našich každodenních životů staly i pneumatiky. Jaké byly klíčové momenty v dějinách plášťů a kdy získaly podobu, v jaké je známe dnes? Objevení gumy, jednoho z nejvýznamnějších průmyslových materiálů, je dílem náhody. Při jednom pokusu se na přírodní kaučuk omylem vysypala síra, čímž vznikl materiál pružný a přitom pevný, který dodnes nabízí nespočetné množství využití. První patentovaná pneumatika Roberta Williama Thomsona předběhla svoji dobu. Navzdory jeho průkopnickému přístupu nenašla prakticky žádné využití a upadla v zapomnění. Vývoj postupuje - dnešní výrobci pracují na stále bezpečnějších, výkonnějších a úspornějších pneumatikách i na nových materiálech. Novátorský a ekologický přístup přinesla společnost Continental, která například našla způsob, jak uspokojit zvyšující se poptávku po přírodním kaučuku.

28. 02. 2019
Autor

Autor: Václav Vaněk

AI se používá v autonomních automobilech, v reproduktorech, při hrají her, atd. (zdroj: Continental)

AI se používá v autonomních automobilech, v reproduktorech, při hrají her, atd. (zdroj: Continental)

Umělá inteligence = vysoká spotřeba energie

Umělá inteligence a její pokroky se čím dál častěji dostávají do médií. Jeden z takových průlomů se udál v roce 2016, kdy světový přeborník ve hře Go, Lee Sedol, prohrál se strojem „Deep Mind Alpha Go“ firmy Google. Tato událost se dostala na titulky světových médií jako příklad toho, že stroje jsou již schopné překonávat schopnosti člověka. V určitém smyslu se však nejednalo o férový souboj, protože Sedolův mozek spotřebovával jen asi 20 wattů energie, a tudíž jen zlomek energie spotřebované v rámci hry Go. Na rozdíl od Sedola stroj Alpha Go spotřebovával přibližně 5 000 wattů! Lidé si dosud neuvědomují, jak je umělá inteligence velice náročná na spotřebu energie.

26. 02. 2019
Autor

Autor: Václav Vaněk

Nejvyšší budova světa Burj Chalífa v Dubaji, postavená v letech 2004-2010, má 826 m (zdroj Pixabay)

Nejvyšší budova světa Burj Chalífa v Dubaji, postavená v letech 2004-2010, má 826 m (zdroj Pixabay)

Za beton zelenější

Do roku 2050 se počet obyvatel na Zemi zvýší na přibližně 9,6 miliard lidí, přičemž 70 % jich bude žít ve městech. Města budou muset být přátelská, aby se lidé snadno dostali do práce i do odpočinkových zón, kde by mohli relaxovat a bavit se. Moderní bytová výstavba, obchodní, dopravní a kanalizační infrastruktura a další vymoženosti civilizace jsou samozřejmostí. Města budou větší, proto budou muset být rovněž lepší a „chytřejší“ než je tomu dnes.

24. 02. 2019
Autor

Autor: Jan Tůma

Kryté řemenové převody od motoru k poháněcímu pastorku monoracků M500, v pozadí švýcarské údolí Ceppi (foto Dopplmayr)

Kryté řemenové převody od motoru k poháněcímu pastorku monoracků M500, v pozadí švýcarské údolí Ceppi (foto Dopplmayr)

Monoracky řeší dopravu v extrémních podmínkách

Mezi nekonvenční osobní i nákladní dopravní prostředky se v poslední době zařadily tzv. monoracky. Vycházejí z principu historických ozubených drah, které se zasnoubily s jednokolejnou železnicí - tedy s tzv. monoraily. Řeší nákladní i individuální osobní dopravu v těžce dostupných místech na strmých svazích, v lesích i na vinicích v místech, kde nelze použít lanové dráhy. Největší zájem o ně mají lesní správy a přírodní parky, horské vinice, stavbařům pomáhají dočasně při stavbě energetických i obytných projektů v obtížně dostupném terénu. Nejnověji nacházejí využití i v civilním stavebnictví: umožňují dopravu do horských hotelů, chat a rozhleden z příjezdových parkovišť v údolích...

22. 02. 2019
Autor

Autor: Milan Řípa

Plakát k filmu (zdroj ITER Organization)

Plakát k filmu (zdroj ITER Organization)

Filmový dokument Let There Be Light

Internetovým světem se toulá velké množství videí o termojaderné fúzi natočených z nejrůznějších úhlů. Jejich délka nepřesahuje pět minut. Z tohoto pohledu osmdesátiminutový Let there be light (LTBL) kanadského dokumentaristy Mila Aung-Thwina je skutečné unikum. Když se dozvíte, že Mila před natáčením o existenci fúze sice věděl, ale o nějakém tokamaku ITER neměl tušení, pak vám nezbude než smeknout. Pochopitelně se v takovém dokumentu musí vyskytnout nepřesnosti, ale zde na celkové vyznění nemají zásadní vliv. Mila si z celé plejády fúzních pokusných zařízení vybral čtyři: tokamak ITER, stelarátor Wendelstein 7-X, zařízení T4 společnosti General Fusion a zařízení Fusion Focus společnosti LPPF. Zatímco jsou první dvě zařízení financovaná vládami (ITER dokonce sedmi), další dvě společnosti hledají investory doslova kde se dá. Kanadskou General Fusion zachránila dokonce Malajsie. Mila tak v jednom dokumentu předložil divákům dva diametrálně různé způsoby financování výzkumu řízené termojaderné fúze. Všimněte si prosím, že Mila nevěnoval ani bajt inerciální fúzi.

20. 02. 2019
Autor

Autor: (red)

FV instalace firmy Solek v dalekém Chile (zdroj Solek Group)

FV instalace firmy Solek v dalekém Chile (zdroj Solek Group)

Soběstačný „ostrovní“ systém dodávky elektřiny

Česká fotovoltaická skupina Solek Group vyvinula a dokončila testování vlastního systému soběstačné výroby a dodávky elektrické energie a nyní s ním vstupuje na trh. Základem je fotovoltaická elektrárna o výkonu od 16 kWp do 9 MWp a hlavní součástí systému jsou akumulační baterie. V případě nefunkčnosti fotovoltaické elektrárny, například kvůli zasněžení, může systém využít dieselagregát. Testování z let 2010 až 2018   prokázalo, že je systém zcela soběstačný a zásobuje elektřinou odběratele od jednoho domu až po velký průmyslový areál nebo obec s až 15 tisíci domácností, aniž by potřeboval externí síť.

18. 02. 2019
Autor

Autor: (red)

Ilustrační obrázek (autorka MD)

Ilustrační obrázek (autorka MD)

Rizika IT dovednosti teenagerů

Vývoj počítačových technologií změnil nároky pracovního trhu i sebevědomí pracovníků. Podle obecného mínění má mladá generace ve znalostech počítačových technologií před tou starší náskok, a tedy i výhodu uplatnění v mnoha oborech. Ukazuje se však, že počítačový svět mladých lidí může být příčinou i jejich pracovních nedostatků.

16. 02. 2019
Autor

Autor: (red)

Fotovoltaická elektrárna na střeše malé vodní elektrárny Přelouč - dva zdroje, které se doplňují v energetickém mixu (zdroj Vzdělávací portál ČEZ Svět energie)

Fotovoltaická elektrárna na střeše malé vodní elektrárny Přelouč - dva zdroje, které se doplňují v energetickém mixu (zdroj Vzdělávací portál ČEZ Svět energie)

Klimatické změny působí problémy světové energetice

Globální oteplování, které se mimo jiné projevuje také dlouhými obdobími bez deště, začíná působit problémy i ve světové energetice. Nejzranitelnější jsou podle očekávání vodní elektrárny, ale zkušenosti z posledních několika let ukazují, že klimatické změny mohou ovlivnit výrobu elektřiny i v uhelných, jaderných a zdánlivě paradoxně i ve větrných a fotovoltaických elektrárnách. Potvrzuje se tak, jak důležitý je pro stabilní zásobování elektřinou vyvážený mix energetických zdrojů.

1 .. 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 .. 101
Vrátit se nahoru