Třípól, časopis
Kaolinový důl Whitehill Yeo v anglickém Devonu (zdroj Wikimedia Commons, Nilfanion)
Podvodní robot změní dolování
Scenérie kolem zatopeného povrchového dolu Whitehill Yeo v Devonu, ve Spojeném království, připomíná měsíční krajinu. Až do opuštění dolu před dvěma roky zde sedm dní v týdnu odvážel kaolin nekonečný proud nákladních automobilů. I když je zde dnes ticho, neznamená to, že se už nic neděje. Zajímavá aktivita se odehrává hluboko pod klidnými vodami. Leží zde první zkušební lokalita, kde se ověřuje nový způsob těžby pomocí podzemních (podvodních) robotů. Je to součást projektu financovaného Evropskou unií pod názvem VAMOS! (Viable Alternative Mine Operating System), jehož cílem je těžba minerálů z opuštěných zaplavených dolů, které byly v minulosti považovány za příliš nebezpečné nebo nákladné k dalšímu dolování. Pokud bude projekt úspěšný, pak se roboty uplatní v globálním měřítku při těžbě surovin, aniž by bylo třeba otevírat nové doly a poškozovat životní prostředí činnostmi, které doprovázejí tradiční hornické práce.
více na: www.3pol.cz 
0
Heinrich Hora, narozený 1931 v Děčíně (zdroj Wikimedia Commons)
Jaderná fúze bez neutronů
Fúze jádra vodíku (protonu) s jádrem izotopu bóru 11B (pB11) je snem fúzistů od osmdesátých let minulého století. Neutrony jsou totiž prevít – způsobují sekundární radioaktivitu a degradaci konstrukčních materiálů. Dalším velkým snem je touha po přímé přeměně fúzní energie na elektrickou energii. Vynechat okruh s parogenerátorem a turbínou je určitě lákavé. Problém reakce pB11 je v její zápalné teplotě, která je desetkrát vyšší než u reakce DT (deuterium - tritium), a navíc v tom, že její energetický zisk je oproti jednomu aktu reakce DT 2x nižší. Problém přímé přeměny fúzní na elektrickou energii se experimentálně v masovém měřítku neřeší, neboť zatím není vyřešen základní problém, to je průmyslové uvolňování fúzní energie. Přímou přeměnou energie plazmatu na elektrickou energii se zabývá MHD (magneto-hydrodynamický) generátor, zatím spíše laboratorní hračka, než průmyslově používané zařízení.
více na: www.3pol.cz 3
Mavenec rodu Philidris nagasau (©Eli M. Sarnat, California Academy of Sciences, www.antweb.org)
Mravenci si pěstují vlastní potravu
Mravenci druhu Philidris nagasau na Fidži si začali pěstovat ovocné plody před třemi miliony lety – mnohem dříve, než se objevil člověk. Pěstují rostliny druhu Squamellaria (z čeledi Mořenovité, kam patří také kávovník) na větvích různých stromů a patří tak mezi hrstku jiných druhů, které si pěstují potravu. Vědělo se, že některé druhy mravenců pěstují houby, ale nyní se poprvé zjistilo, že také vysazují rostliny.
více na: www.3pol.cz 1
Ilustrační obrázek Li-Ion baterií MD
Jak se testují baterie do mobilů
Zpráv o problémových bateriích v mobilních telefonech v uplynulém roce přibylo. Jejich exploze řešil před nedávnem u jednoho ze svých modelů Samsung. Nyní má u nového iPhonu problémy i Apple: jeho akumulátory se nafukují. Zkrat baterie však může nastat i u kterýchkoliv dalších mobilních telefonů. Co dělají výrobci pro to, aby k poškození baterií nedocházelo? Crash testy akumulátorů. Jsou přísné a představují náročný proces.
více na: www.3pol.cz 0
Slunce nad zimním Vsetínskem (foto autor)
O Hromnicích, Lucii a slepičím kroku
Astronomie je jednou z nejstarších přírodních věd. O různé astronomické úkazy se však odedávna zajímali nejen učenci, ale i prostí lidé, a výsledky jejich laických pozorování se objevily v mnoha průpovídkách. Jedny z nejznámější se týkají dlouhých zimních večerů. Například "Lucie noci upije", "Na Nový rok o slepičí krok", "Na Tři krále o skok dále", "Na Hromnice o hodinu více"... Podívejme se na problematiku délky dne v období kolem zimního slunovratu „vědecky“ a pokusme se odpovědět na tři poněkud „nevědecké“ otázky: Jak dlouhý je slepičí krok? Platí přísloví o Hromnicích? Jak dlouhý je skok?
více na: www.3pol.cz 1
Infografika, jak funguje metoda využití izotopů ze spadu (MD)
Jaderné technologie pomáhají chránit půdu
Co víte o půdě, prsti, zemi, humusu, hlíně, o vrstvičce, ve které roste většina potravin, kterými se lidstvo živí? Je to neobnovitelný zdroj! Intenzivní zemědělské praktiky, znečistění životního prostředí, globální klimatické změny - to všechno ohrožuje zdraví půdy, křehkou rovnováhu v ní a tím i podporu, kterou nám, lidem na planetě dává. „Eroze půdy je tichý proces. Pokud lidstvo půdu ztratí, už ji nenahradí,“ řekl Claudio Bravo-Linares, profesor v Ústavu chemických věd na universitě Austral v Chile.
více na: www.3pol.cz 1
Tel Aviv zalitý sluncem. Kdyby jeho střechy pokryl speciální chladicí nátěr, ušetřil by 60 % elektřiny (zdroj Adobe Stock)
Slunce je cool! Čím víc svítí, tím víc chladí!
Izraelská start-upová společnost SolCold se sídlem v Herzliya vyvinula speciální nátěr, který ochlazuje okolí, je-li vystaven slunečnímu záření. Je to doslova převratný a revoluční vynález - mění sluneční teplo v záření. Čím více Slunce na povrch opatřený nátěrem svítí, tím více ho ochlazuje. Vynález mohou využít nejen budovy, silnice, vozidla atd. na povrchu Země, ale může snad i pomoci řešit dlouholetý problém chlazení předmětů ve vesmíru, či maskovat armádní zařízení, aby bylo neviditelné v infračerveném zobrazování.
více na: www.3pol.cz 1
Dvojčata v Montážní hale: Užitečná nosnost 1 385 t, celk. povol. nosnost 1 500 t. Girders = nosníky Trolleys = vozíky, Hooks = háky, Lifting Beam = pomocný trám (hluchá hmotnost 115 t). (Credit © ITER Organization, http://www.iter.org/)
Neviditelné jeřáby ITERu
Okolo vyrůstajících budov na staveništi ITER samozřejmě vyčuhují normální jeřáby, ale na nich, kromě toho, že pomáhají stavět nejdražší vědeckotechnický experiment v historii lidstva, není nic pozoruhodného. Zato zvnějšku neviditelné jeřáby, co budují tokamak ITER pod střechami v halách, to je jiná…
více na: www.3pol.cz 1
V Čehách zatím uhlí je. Dlouho ale už nebude... (Úpravna uhlí v Ledvicích. Foto MD)
Poptávka po uhlí klesá i poroste
Světová spotřeba uhlí za poslední tři roky (2014 - 2016) klesla o 4,2 % na loňských 5,36 miliardy tun uhelného ekvivalentu*. Uhlí muselo částečně ustoupit rychlému nástupu obnovitelných zdrojů, jejichž energie výrazně zlevňuje, ale hlavně zemnímu plynu. Přesto není příliš důvodů k jásotu: trend se totiž má opět obrátit. Klesající spotřebu v USA nebo Evropské unii vynahradí především poptávka ve velkých asijských zemích, takže uhelný průmysl se ve střednědobém výhledu o svůj osud obávat nemusí. Vyplývá to z obsáhlé analýzy, kterou v Paříži zveřejnila Mezinárodní agentura pro energii (IEA).
více na: www.3pol.cz 1
San Francisská zátoka. I zde mořská voda obsahuje nejen sůl... (foto MD)
Mořská voda je koktejl prvků
V mořské vodě se vyskytují snad všechny prvky Mendělejevovy tabulky. Některých je ve vodě velké množství, například sodíku a chloru, které způsobují její slanost. Jiné prvky jsou naopak obsažené v zanedbatelném množství. Dohromady je to opravdu silný punč. Jsou tu i vzácné prvky - vzdorují našemu úsilí o jejich přesnou detekci, ale víme, že mají schopnost kontrolovat život v oceánech. Podrobné studie nyní odhalují, odkud se tyto jednotlivé prvky berou a jaký je jejich pravý vliv na oceánské ekosystémy.
více na: www.3pol.cz 1
První slavnostní jízda nové lanovky na Zugspitze 21.12.2017 (© Doppelmayr, Pressebilder Doppelmayr/Garaventa)
Vánoční triumf nových alpských lanovek
Milovníci vysokých hor, sportovci, turisté a fotografové dostali v prosinci předvánoční dárek v podobě dvou úžasných moderních lanovek. Kromě toho, že nabízejí komfort a úchvatné pohledy na Alpy v Německu, Rakousku a Švýcarsku, pyšní se několika světovými "nej". A hlavně jsou příkladem technického umu, designérské invence a řemeslné dovednosti.
více na: www.3pol.cz 1
Sněhurka ukazuje trpaslíkům předávání energie mezi míči (foto Jana Vejpustková)
Finále soutěže FyzShow s energií
Už potřetí jsme se sešli v Domě dětí a mládeže v Ostravě-Porubě na finále soutěže fyzikálních pokusů FyzShow. Tématem letošní soutěže byla energie a její přeměny. Účastníci nás svými pokusy nenechali na pochybách, že tématu rozumí, a hbitě měnili energii polohovou v pohybovou a zase zpět, na chvíli ji ztráceli, aby ji pak našli v energii deformační či v práci sil, které překonávají odpor prostředí. Akumulovali energii do závaží zavěšeného na provázku nebo do gumových vláken, aby její pomocí pak rozpohybovali autíčko nebo PET chobotničku. Hledali energii v roztoku kuchyňské soli, a když ji našli, okamžitě ji využili k rozsvícení LEDky. Ostřelovali obecenstvo zvukovými vlnami i míčky, které kradly energii balónu, od něhož odskakovaly, aby si pak vybraly směr pohybu zcela chaoticky, jakoby pro ně žádné fyzikální zákony neplatily.
více na: www.3pol.cz 0
Sklad použitého paliva JE Dukovany po 25 letech provozu elektrárny (zdroj ČEZ)
Uzavřený jaderný palivový cyklus
Návrh nového jaderného palivového cyklu, který přijatelně a spolehlivě řeší, co s použitým palivem, představila na symposiu Světové jaderné asociace v Londýně Ludmila Zalimskaja, generální ředitelka ruské firmy JSC Tenex. Návrh se soustřeďuje na přepracování a recyklaci použitého paliva tak, aby se uran i plutonium využily v co nejširším rozsahu a snížilo se tak množství výsledných odpadů určených k odstranění. Tenex, dceřiná společnost ruské státní jaderné korporace Rosatom, je specialistou na obohacování a dodávky jaderného paliva na západní trhy. Mezinárodní energetická agentura IEA volá po zvýšení podílu jádra pro výrobu elektřiny, neboť je to zdroj bez emisí CO2. Vylepšený palivový cyklus by umožnil, aby byl takový rozvoj lépe přijímala veřejnost. Stávající palivový cyklus čelí kritice zejména proto, že uran využívá jen z malého procenta.
více na: www.3pol.cz 0
Korejský tokamak KSTAR (Korea Superconducting Tokamak Advanced Research). Vlevo na stěně je nákres průřezu vakuovou komorou tvaru písmene D. (Credit © ITER Organization, http://www.iter.org/)
Stabilizace plazmatu v tokamaku - dříve kožich, dnes elektronika
Při uvolňování energie jadernou fúzí je důležitým parametrem pro zachování ustáleného stavu, aby bylo termojaderné plazma izolováno od stěn nádoby pomocí magnetického pole supravodivých cívek. Supravodivé magnetické cívky mají mnohem menší příkon, než jaký by při stejném magnetickém poli vyžadovaly cívky měděné. Díky supravodičům může sice fúzní reaktor pracovat „neomezeně dlouhou dobu“, ale na druhé straně vzniká jiný problém - pomalejší odezva supravodivých cívek ve srovnání s měděnými cívkami, které taková omezení nemají. Při snížené rychlosti odezvy je obtížné udržet stabilní výboj ve velkém objemu plazmatu nebo s protaženým svislým rozměrem - výškou. Studium tohoto problému v současném supravodivém zařízení je zvláště užitečné pro ITER, mezinárodní fúzní experiment ve výstavbě, který by měl ověřit realizovatelnost jaderné fúze pro energetické účely.
více na: www.3pol.cz 0
Vyvezené palivo je teď umístěno v bazénu vedle reaktoru. Připravují se jeho kontroly. (Foto ČEZ)
Odstávka na výměnu jaderného paliva
Právě teď probíhá v Temelíně důležitá odstávka jaderného reaktoru, během níž se nejen vyměňuje použité palivo za čerstvé, ale probíhají i nejrůznější kontroly, zkoušky a revize. Z reaktoru prvního bloku se vyvezlo během čtyř dní všech 163 palivových souborů. Nyní bude každý soubor pečlivě zkontrolován. Odstávka začala 7. prosince a bude trvat téměř tři měsíce. Pravidelná odstávka druhého bloku začne 30. června a plánuje se na dva měsíce.
více na: www.3pol.cz 0
Kontejner s bateriovým úložištěm Solar Global je instalován vedle fotovoltaické elektrárny (zdroj Solar Global)
První velkokapacitní úložiště energie v ČR
V obci Prakšice nedaleko Uherského Hradiště postavila skupina Solar Global velkokapacitní bateriové úložiště energie. Jedná se o vůbec první zařízení svého druhu v České republice. Baterie má kapacitu okolo 1,2 megawatthodin (MWh) a elektrická energie, která v ní bude akumulovaná, bude využitelná při výkyvech distribučních soustav nebo při zvýšené poptávce po energii. Baterie o výkonu 1 MW dokáže zásobovat 150 domácností po dobu jednoho dne.
více na: www.3pol.cz 1
Čerstvý výkres z kanceláří divize Design & Construction Integration ukazuje průřez třemi budovami, znázorňuje konfiguraci stěn a odhaluje tak vnitřní uspořádání komplexu tokamaku. (Credit © ITER Organization, http://www.iter.org/)
Jak neudělat chybu při stavbě tokamaku ITER
Komplex tzv. Trojbudoví na staveništi ITERu má v nejvyšším bodě 60 metrů. 360 000 tun betonu, oceli, střešní konstrukce a veškeré výbavy a bude se opírat o výztužnou konstrukci seismologické jámy. Ta, tvořená železobetonovým základem a stěnami, představuje dalších 80 000 tun. Na obrázku vidíte průřez Komplexem tokamaku s Budovou diagnostiky na pravé straně a Budovou tritiového hospodářství na levé straně. Uprostřed leží betonové biologické stínění tvořící kruhovou jímku, ve které bude zdola nahoru montován vlastní tokamak ITER. Porovnejte čísla na výkresu s níže uvedenými informacemi.
více na: www.3pol.cz 0
Na stránce radio.garden/live/ si můžete kliknout na kteroukoliv ze světových stanic a bude se vám živě přehrávat právě přenášené vysílání
Rádia všech zemí, měst a stanic
Rozhlas spojuje lidi a místa. To je krédo tvůrců projektu Radio Garden, přinášejícího až na váš počítač nebo tablet všechny rozhlasy světa. Na počátku rozhlasového vysílání byl dosah signálu velmi omezený. Radio Garden vás spojí se vzdálenými kulturami a lidmi žijícími od vašeho domova tisíce kilometrů. Zaposlouchejte se do vysílání lokálního komunálního rádia na druhém konci světa!
více na: www.3pol.cz 0
Ropa a plyn zůstanou hlavními zdroji energie
Mezinárodní agentura pro energii (IEA) očekává ve světové energetice do roku 2040 mohutný nástup obnovitelných zdrojů. Světovým lídrem v jejich rozvoji bude Čína. V Evropě by díky snižujícím se nákladům na výstavbu větrníků měla růst především větrná energetika. Tvrdí to dlouhodobá předpověď World Energy Outlook 2017, kterou IEA vydala v Paříži. Obnovitelné zdroje podle ní zabezpečí stoupající světovou poptávku po energii přibližně ze dvou pětin. Největší váhu v globálním energetickém "mixu" si ale stále zachovají ropa a zemní plyn. Na uvedená dvě fosilní paliva připadá podle statistiky IEA 53 % světové spotřeby energie, na další fosilní palivo - uhlí - 29 %.
více na: www.3pol.cz 0
Přihlášky do 6. 2. 2018
Studenti SŠ, hlašte se na Fykosí Fyziklání na MFF!
12. FYKOSí Fyziklání V pátek 16. února 2018 se bude v Praze konat již 12. ročník týmové mezinárodní fyzikální soutěže FYKOSÍ Fyziklání, pořádaného Fyzikálním korespondenčním seminářem FYKOS, zaštiťován Matematicko-fyzikální fakultou Univerzity Karlovy. Týmy maximálně 5 středoškoláků budou mít za úkol během tří hodin vyřešit co nejvíce příkladů ze všech oblastí fyziky za pomocí jakékoli literatury. Soutěžit se bude v několika věkových kategoriích a na nejlepší čekají hodnotné ceny. Den před akcí bude možnost navštívit Jeden den s fyzikou, akci plnou přednášek, exkurzí a experimentů. Pokud cestujete zdaleka, můžete využít nabízeného zvýhodněného ubytování. Pro zájemce bude po Fyziklání následovat Víkend s aplikovanou fyzikou, další akce plná přednášek, deskových her a hlavně lidí se zájmem o fyziku. Těšíme se na Vás. Více informací najdete na http://fykos.cz/rocnik31/fyziklani/start .
více na: www.3pol.cz 0
„Existuje hodně problémů spojených s fúzí. Snižování tepelného toku na divertor patří mezi ně,“ říká fyzik Masa Ono, hlavní autor článku o použití lithia v renomovaném časopise Nuclear Fusion. (Zdroj www.ITER.ORG)
Lithium je primární surovinou pro termojadernou fúzi
Lithium se v poslední době skloňuje ve všech pádech v souvislosti s nalezením jeho zásob v kopcích kolem krušnohorského Cínovce. Je nejen důležitou surovinou pro Li-Ion baterie, ale je také skutečně všestranným způsobem použitelné v zařízeních pro jadernou fúzi. Od počátku tohoto desetiletí se snaží výzkumníci na tokamaku NSTX v Princeton Plasma Physic Laboratory (dotovaném Ministerstvem pro energii USA) zjistit, zda by šlo některé parametry tokamakového plazmatu vylepšit dodáním lithia do vakuové komory, zejména do nesmírně namáhaného divertoru (místa, odkud se odvádějí zplodiny fúzní reakce). Na podobných otázkách se pracuje také na tokamaku LTX ve stejné laboratoři, na DIII-D v General Atomic a na EAST v čínském Hefai.
více na: www.3pol.cz 0
"Proč jsou čísla nádherná? To je jako ptát se, proč je nádherná Beethovenova Devátá symfonie. Když nevíte proč, nemůže vám to nikdo vysvětlit." (Paul Erdös v Budapešti, 1992. Zdroj Wikimedia Commons)
Paul Erdös: jedna z největších postav matematického světa
Laická veřejnost si matematiky přestavuje jako samotářské, podivínské, roztržité a pro skutečný život zcela nepoužitelné vědátory, kteří s jinými lidmi a ani spolu téměř nemluví a celé dny jen pracují na nových větách a řešeních jakýchsi problémů, které jsou naprosté většině lidí nesrozumitelné. S oblibou se zabývají abstraktními pojmy na pomezí logiky a filozofie, jejichž definování není přímo motivováno praktickým užitkem v reálném světě vědy, techniky a technologie. O některých to možná platí, ale nikoli o maďarském rodákovi Paulu Erdösovi, který naopak vnesl mezi matematiky ducha spolupráce a zásadně tak změnil způsoby jejich komunikace a práce. Zatímco do poloviny minulého století publikovala většina matematiků samostatně, dnes jsou vědecké články převážně výsledkem kooperace.
více na: www.3pol.cz 0
Výsledek pokusu (Zdroj: video https://www.youtube.com/watch?v=HjnLtgeF5PM)
Jak z vařící se vody vyrobit sníh
Vypadá to jako kouzlo, nebo nějaký podfuk, ale opravdu to funguje a je to vysvětlitelné normálními fyzikálními zákony. Jediné, co potřebujete, je vařící vodu a venkovní teplotu alespoň -25 oC nebo ještě nižší. Meteorologické předpovědi pro letošní zimu nám mnoho naděje na tak nízkou teplotu nedávají, ale co kdyby... Budete-li o Silvestra někde na horách, třeba tam takový mráz bude, a pak můžete své přátele potěšit pěkným jednoduchým pokusem.
více na: www.3pol.cz 0
Výroba letadlových dveří v pražské výrobně Latecoere (foto M. Dufková)
Jak neotevřít dveře letadla za letu
Jistý Joseph Hudek z Tampy na Floridě se 6. července pokusil o otevření výstupních dveří v cestovní letové výšce během mezinárodního letu Delta Boeing 767 ze Seattlu do Pekingu. Skupina cestujících a posádka mu v tom dvěma dobře mířenými lahvemi vína zabránila. Měla ovšem na své straně i fyziku - k otevření letadlových dveří by totiž nešťastník musel vynaložit tolik síly, jako by zvedal dva africké slony. Pilot po incidentu otočil letadlo, přistál zpět v Seattlu, a policie pana Hudka zatkla.
více na: www.3pol.cz 0
Ani po devadesáti letech vlnitou lepenku nic nenahradí (foto MD)
Vlnitou lepenku ještě dlouho nic nenahradí
V čem jste dostali zabalené vánoční dárky? Řadu z nich určitě ve vlnité lepence! Pak vězte, že ta se u nás vyrábí právě devadesát let. Ve sbírce rukopisů archivu Národního technického muzea v Praze je uložena zajímavá složka věnovaná úspěšnému českému podnikateli z období na přelomu 19. a 20. století a první ČSR Karlu Hlavatému, který zemřel zcela v zapomnění v roce 1953. Byl zapáleným a úspěšným podnikatelem ve výrobě papíru a spotřebního zboží z něj. A právě on u nás zavedl výrobu užitečné vlnité lepenky.
více na: www.3pol.cz 0
Virtuální moře na scéně Malého divadla (foto Petr Zikmund, Jihočeské divadlo)
Jak náš článek o tunelu na Jadran oživl na scéně Jihočeského divadla
Asi se zatím nikdy v dějinách nestalo, aby článek popularizující techniku inspiroval vznik divadelního uměleckého díla. Na stránkách Třípólu z 26.listopadu 2013 lze najít můj článek o jednom z nejodvážnějších světových megaprojektů - 350 km dlouhém vysokorychlostním železničním tunelu pod rakouskými Alpami z Českých Budějovic do tehdejšího Jugoslávského přístavu Koper, kde pan profesor Karel Žlábek plánoval navršit z vyrubaného materiálu umělý poloostrov s přístavem ADRIAPORT, aby Československo získalo nejrychlejší přístup k moři. Podrobnosti o projektu, který komunistický režim nechal jako studii rozpracovat tehdejším Pragoprojektem, jsem získal v roce 1982 přímo od dvaaosmdesátiletého pana profesora při návštěvě v jeho vilce na Malvazinkách. To už byl projekt po únavném boji o jeho prosazení zamítnut komunistickým režimem s tím, že je politicky nevhodný a finančně nerealizovatelný (odhadem by stál tehdejších 500 miliard Kčs), přestože pan profesor vyjednával s Arabskými státy o možnosti investovat dnes často uplatňovanou formou soukromého financování PPP (Public Privat Partnership).
více na: www.3pol.cz 0
Poznají dnešní studenti logaritmické pravítko? A uměli by s ním zacházet? (foto MD)
John Napier, popularizátor desetinné čárky
Před 400 lety zemřel John Napier, skotský matematik, objevitel přirozených logaritmů a popularizátor užití desetinné čárky. Na přelomu 16. a 17. století nastoupila v Evropě historická éra, která se nazývá vědeckou revolucí. Jako by se uvolnila pomyslná lavina, propukla objevitelská a vynálezecká smršť, nastal nevídaný rozvoj přístrojové a měřicí techniky, došlo k posunu v lidském myšlení. Hlavní vědou se stala matematika, která sehrála neocenitelnou roli při rozvoji všech přírodovědných a inženýrských oborů. V dějinách vědy a techniky se často vyskytují případy, kdy jednu věc objevilo několik lidí nezávisle na sobě téměř zároveň. Názory na tuto skutečnost se různí, ale pravděpodobně takové objevy vznikly souběžně proto, že pro ně dozrál čas a lidstvo v dané době nahromadilo dostatečnou sumu znalostí. Patří sem také epochální objev logaritmů, časově spadající do prvních desetiletí 17. století a spojený přímo či nepřímo se jmény deseti evropských matematiků: Skota John Napiera, Švýcara Joosta Bürgiho, Němce Johannese Keplera, Holanďana Simona Stevina, Angličanů Henry Briggse, Eduarda Wrighta, Edmunda Guntera, E. Wingate, Wiilliama Oughtreda a později Francouze Armédeé Mannheima.
více na: www.3pol.cz 0
15. září 1977 - První tokamakové plazma na území Československa – spuštění tokamaku TM-1-MH. Hlava v levém rohu jha patří RNDr. Vladimíru Kopeckému, DrSc., který vedl jednání o zapůjčení tokamaku do Prahy. Vpravo od něho je předseda ČSAV prof. Bohumil Kva
40 let od spuštění prvního tokamaku v Československu
V září jsme vzpomněli 60 let od spuštění prvního štěpného reaktoru v Československu. Ale bylo ještě další výročí: 40 let od uvedení do provozu prvního tokamaku v Československu. Kořeny této výjimečné události sahají do doby krátce po založení Ústavu fyziky plazmatu v roce 1959. Tehdy se rozhodovalo o náplni jeho práce a Dr. Miloš Seidl navrhl kromě jiného zkoumat vzájemné působení vysokofrekvenčního (vf) elektromagnetického pole a plazmatu. Začala se tím zabývat dvě oddělení, která sice měnila názvy, ale naštěstí ne tématiku. Zatímco v jednom oddělení se studovala vf pole nestabilit samotného plazmatu, druhé se soustředilo na vzájemné působení vf polí buzených vně plazmatu. Jak experimentální tak teoretické práce byly na velmi dobré úrovni. Zejména studium generace proudu vysokofrekvenčními vlnami vzbudila pozornost sovětských vědců, neboť se nabízel způsob, jak vybudit elektrický proud v plazmatu tokamaku jiným způsobem než původní elektromagnetickou indukcí. Ta totiž činila z tokamaku pulzní zařízení, což v perspektivě termojaderného reaktoru na principu tokamaku nebylo příliš lákavé.
více na: www.3pol.cz 0
Petra Bublíková, vedoucí skupiny Výzkum degradace a životnosti jaderných materiálů, a Jan Lorinčík, vedoucí skupiny Prvkové a izotopické mikroanalýzy u elektronového mikroskopu TESCAN LYRA3 (zdroj: Archiv TESCAN)
Elektronové mikroskopy v diagnostice a vývoji nových materiálů jaderných reaktorů
Jak dochází ke snižování životnosti konstrukčních materiálů používaných v jaderných reaktorech, a jak zajistit jejich bezpečnou práci v extrémních podmínkách, tj. radiačním a korozním prostředí za vysokých teplot? Odborné pracoviště zaměřené právě tuto problematiku je Centrum výzkumu Řež (CVŘ) v Řeži u Prahy, zejména jeho projekt SUSEN (Sustainable energy, Udržitelná energetika), který řeší nejen otázky současných generací jaderných reaktorů, ale zaměřuje se i na vývoj nových materiálů pro vyšší generace jaderných reaktorů a reaktory fúzní pracující v extrémních podmínkách. Odborníci z Centra výzkumu pro vysoce citlivé analytické přístroje (CVCAP) zkoumají v rámci tohoto projektu otázku, jak zlepšit vlastnosti materiálu jaderných reaktorů na základě informací získaných z mikrostrukturních a chemických změn radiačně, tepelně i chemicky exponovaných materiálů. Již druhým rokem jim v tom pomáhá i elektronový mikroskop českého výrobce TESCAN.
více na: www.3pol.cz 0
Zásuvka mimo provoz (odpojení živých částí od napájení) po přiblížení prstu ke zdířce (foto autor)
Chránič zásuvek proti nebezpečnému doteku
Student VŠB Technické univerzity Ostrava Martin Král je finalistou Ceny Nadace ČEZ 2017, soutěže o nejlepší vědeckotechnickou práci studentů technických univerzit v České republice. Odborná porota složená z vysokoškolských učitelů a odborníků z praxe ocenila zejména kvalitu práce, tvůrčí přínos a schopnost autora prezentovat své výsledky před odbornou veřejností. Kromě diplomu získal Martin finanční příspěvek pro svůj další profesní rozvoj. O své práci nám napsal do Třípólu.
více na: www.3pol.cz 0
