Jít na vyhledávání

Fyzikální paradoxy

Máš nějaký dotaz?

Pokud se chceš na něco zeptat, napiš nám e-mail s předmětem „Fyzikální poradna“ na adresu:

poradna@svetenergie.cz / nebo využij kontaktní formulář
25. 07. 2017
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Konstiantyn Zapylaiel / stock.adobe.com)

Hmotnost kamene

Myslíte, když mě trefil kámen a jen mě škrtnul, tak ve vzorci F=m*a počítám s jeho plnou hmotností?
Ahoj, ano, do 2. Newtonova zákona dosadíš celou hmotnost, nezávisle na tom, jak moc tě kámen trefí. To, jak hodně tě kámen trefí popisuje zrychlení a - pokud by tě kámen jen škrtl, byl by o tebe zpomalen málo a tak by a bylo malé. Pokud tě kámen trefí hodně, tak se o tebe zastaví - a bude velké. Velikost a závisí na rychlosti kamenu a na tom, jak rychle na tobě zpomalí - čím déle bude trvat, než zpomalí, tím menší bude a. Menší tak bude i síla, která na tebe působí.
10. 02. 2017
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © fotorutkowscy / stock.adobe.com)

Kompas

Dobrý den, „kompas se otáčí jedním pólem k severnímu zeměpisnému pólu.“ Ale kterým? Logicky jižním. Jenže u severního zeměpisného pólu je doufám jižní magnetický. Takže severním. Proč tedy na některých mapách je v blízkosti severního zeměpisného pólu je zakreslen severní magnetický? Nemá tam být jižní? Nebo se do kompasů označí póly obráceně? Nebo raději vůbec… (Pomineme asi také výměnu magnetických pólů za nějaké to tisíciletí…) Děkuji. Milan
Ahoj Milane, máš pravdu v tom, že v blízkosti severního geografického pólu je magnetický jižní pól. Myslím si, že je to způsobeno tím, že geografické určení severu bylo učiněno dříve, než se porozumělo magnetické síle. A než aby se překreslovaly kompasy, řeklo se, že na severu je jižní magnetický pól. To je daný fakt, takže pokud někdo o severního geografického pólu zakresluje i severní magnetický pól, tak to dělá špatně. Jiné vysvětlení pro to nemám. ;) Zmiňované „přepólování“ magnetického pole Země se děje s mnohem větší periodou, než je naše znalost geografie.
17. 01. 2017
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © HappyAlex / stock.adobe.com)

Ztěžkne sníh, když taje?

Dobrý večer, mám dotaz na aktuální téma. Ztěžkne sníh, když taje? Na té střeše je ho přece pořád stejné množství, jako když to byl prašan.Děkuji, Tereza Majerová
Ahoj Terezo, samozřejmě, že platí zákon zachování hmotnosti, takže hmotnost sněhu na střeše (pokud by šlo o izolovanou soustavu) bude stejná. Problémem však může být déšť – mezery mezi vločkami pak může zaplnit voda a tak se zvýší jak hustota, tak i hmotnost mokrého sněhu. To je právě důvodem, proč dochází v zimě ke zřícení střech – ty na sobě drží jak sníh, tak i v něm „navázanou“ vodu. Pak je možné, že dojde k překročení meze pevnosti a… zbytek si dokážeme domyslet. Pokud bychom se na to dívali ještě hlouběji, tak dojdeme k tomu, že voda bude dokonce lehčí než sníh. Je to způsobeno přeměnou hmoty na energii (známé E=mc2). Voda má o skupenské teplo tání menší vnitřní energii a tedy i hmotnost. Tento efekt je ale prakticky neměřitelný ;)
1 2
Vrátit se nahoru