Ahoj Martine, Děkuji za zajímavý dotaz. Snad jsem tě správně pochopil, ty bys chtěl zjistit, jestli vztlaková síla působí i v písku. Zkusím to tedy rozebrat. První zásadní věc je, že hmotnost bude stále stejná. Hmotnost dřevěného špalku ve vzduchu či ve vodě je stejná, ale asi víme, že ve vzduchu spadne, kdežto ve vodě se vznáší ...

Dobrý den, V případě srážky dvou těles výsledek záleží nejen na rychlosti obou těles, ale také jejich hmotnosti. Proto se „sčítá“ ne rychlost, ale hybnost, což je fyzikální veličina, která závisí jak na rychlosti, tak i na hmotnosti tělesa. Pak platí, že hybnost se zachovává, takže jí před srážkou i po ní bude stále stejné množství ...

Dobrý den, Je to způsobeno samozřejmě pouze gravitační silou. Ta je sice vzhledem k malé hmotnosti molekul „vzduchu“ (molekula vzduchu neexistuje, vzduchem označujeme obecně směs dusíku, kyslíku, ...) malá, ale na druhou stranu díky malé hmotnosti molekul stačí malá síla, aby je udržela kolem Země ...

Ahoj Terezo, Děkujeme ti za otázku a také za připomenutí blížících se Vánoc. Mikrovlnná trouba ohřívá tělesa díky elektromagnetickému vlnění. To vzniká na kraji trouby a šíří se do „ohřívacího“ prostoru. Díky tomu, že kovový obal takovéto vlnění odráží, dojde ke vzniku stojatého vlnění – jako např. u struny na kytaře. Odražené vlnění se bude skládat s vlněním, které je do mikrovlnky pouštěno ...

Ahoj Karle, Nejdřív děkuji za „vypečený“ dotaz. Abych pravdu řekl, tak o téma „universální vědomí“ se moc nezajímám, takže tuto odpověď ber spíše jako můj názor. Nedokáži si dost dobře představit experiment, který by prokázal, že vědomí není produktem mozku a operoval pouze s fyzikou. Očekával bych, že vědomí je potřeba prokázat spíše „psychologickou“ metodou ...

Ano, poloha hvězd záleží na tom, odkud se díváme a také na tom kdy se díváme. První tvrzení je asi zřejmé, ale to druhé už tak jasné být nemusí. Je potřeba si uvědomit, že příroda nám svými zákony vytvořila určitá omezení. Jedním z těchto omezení je rychlost světla – světlo (a ani žádná informace) se nemůže šířit rychleji, než je rychlost světla ve vakuu c (c= 299 792 458 m/s) ...

Asi nejjednodušší odpovědí by bylo: „… protože rychlost zvuku závisí na prostředí.“ Ale měli bychom mít nějakou představu, co může za to, že se rychlosti zvuku v různých prostředích tak liší. K šíření zvuku je potřeba mít prostředí (proto se zvuk nešíří ve vakuu), zásadní vlastností, určující schopnost vést zvuk je pružnost prostředí ...

Ne, elektrárna elektrony nevyrábí. Elektrony totiž (jako např. energii) vyrobit nelze. Elektrony mají záporný náboj a způsobují elektrický proud. Jak asi víte, tak elektrický proud je pohyb (uspořádaný) nabitých částic (např. právě elektronů). Elektrárna zjednodušeně jen „vyrábí“ podmínky pro pohyb elektronů ...