Jít na vyhledávání

Novinky

27. 05. 2004
Autor

Autor: PAGI

Jak umělá inteligence přestala být neumělou…

Už v okamžiku, kdy kybernetika vznikla jako vědní obor a objevily se počítače, začali vědci přemýšlet, jak se asi budou tihle pomocníci lidí vyvíjet a jaká jsou jejich omezení a možnosti. První umělé inteligence ovšem nevytvořili vědci, ale umělci – spisovatelé.

27. 05. 2004
Autor

Autor: Tereza Krobová

Kdo vyhrál souboj mozků?

Už po třetí se letos pořádala soutěž Cena ČEZu o nejlepší diplomovou a doktorandskou práci. Odborná porota rozhodla o tom, že nejlepší diplomku napsal Václav Král z ČVUT. Ačkoli patří jako všichni Češi mezi suchozemce, jeho diplomová práce pojednává o přílivových elektrárnách. U moře se prý ale zabydlet nehodlá, alespoň prozatím...

27. 05. 2004
Autor

Autor: Marie Dufková

Jaderné elektrárny v Německu: uzavřené (abgeschaltet) a v provozu (in Betrieb)

Jaderné elektrárny v Německu: uzavřené (abgeschaltet) a v provozu (in Betrieb)

Jak středoškoláci dělají vědu

Sama předsedkyně Akademie věd ČR paní Helena Illnerová se mohla přesvědčit, že vědecký dorost by byl, jen vědět, kde ho hledat a jak mu pomoci. Počátkem května proběhlo finále už 11. ročníku soutěže vědeckých a technických projektů středoškolské mládeže, které pořádá za vydatné podpory ČEZ sdružení Amavet.

27. 05. 2004
Autor

Autor: Jiří Křepel

Matrix aneb lidská lenost

Až budete při tuhém mrazu přidávat topení na vyšší výkon, zkuste alespoň ve své mysli poděkovat lidské lenosti, která popohnala pokrok, a vy už tudíž nemusíte chodit do lesa pro dříví, abyste měli doma teplo.

27. 05. 2004
Autor

Autor: Vlasta Radová

Pozor, bomba!

Ve sdělovacích prostředcích se čas od času objeví zpráva o anonymních telefonátech oznamujících uložení bomby v nějakém objektu. Kriminalistům se původce takových telefonátů daří najít nejrůznějšími metodami. Lze například zjistit telefonní číslo nebo místo, ze kterého se volalo, ale lze také analyzovat hlas volajícího. Jak je možné poznat původce anonymních telefonátů na základě jeho hlasu?

27. 05. 2004
Autor

Autor: Jan Teplý

Odsíření elektrárny Chvaletice - k čemu je například vápenec

Velkým problémem každé tepelné elektrárny spalující hnědé uhlí jsou oxidy síry obsažené v kouřových plynech. K jeho řešení vedou tři cesty – změna paliva (přechod na plyn nebo černé uhlí), změna principu spalování (fluidní kotle) nebo odsíření kouřových plynů. Elektrárna Chvaletice používá třetí variantu, to znamená doplnění technologického zařízení elektrárny o odsiřovací jednotku.

27. 05. 2004
Autor

Autor: Pavel Augusta

Marie Curie-Skłodowská

Před 70 lety, 4. července 1934, zemřela v Sancellemoz ve Francii Marie Curie-Skłodowská, jedna z největších osobností moderní vě-dy – žena, jejíž objevy definitivně změnily tradiční fyziku i chemii.

27. 05. 2004
Autor

Autor: Petr Jakeš

Na počátku bylo Slovo. Ale také radioaktivita.

Svět, ve kterém žijeme, někdy musel začít a proto hledáme počátky sluneční soustavy, abychom znali své místo.

27. 05. 2004
Autor

Autor: Edita Bromová

Nebeská stínohra

V roce 2004 pro nás zákony nebeské mechaniky připravily několik zajímavých představení. První stínohrou letošního roku se stalo zatmění Slunce Měsícem, které přešlo přes tvář naší hvězdy 19. dubna. V květnu nás očekává zatmění Slunce Zemí a v červnu zatmění Slunce Venuší.

27. 05. 2004
Autor

Autor: Jana Tichá

Kometa pro letošní jaro

Říká se, že „komety jsou jako kočky – mají ocas a dělají si, co chtějí“. Nečekejte proto od nových objevů zázraky – ale přesto se připravujte! Blíží se totiž zajímavá kometa pro letošní jaro. Majíce v paměti neutuchající krásu vlasatic Hyakutake a Hale-Bopp v letech 1996 a 1997, čekají od té doby mnozí z nás s nadějí na další kometární krasavici. Sluneční soustava je však v tomhle směru poněkud skoupá a většina nově objevených komet pokryje jen několik pixelů citlivých CCD detektorů na velkých dalekohledech.

27. 05. 2004
Autor

Autor: Jita Splítková

Emoce... ty naše mršky jedny!

Smích, pláč, nenávist, láska, závist, ostych... ano, to jsou emoce a ještě desítky dalších libých, či nelibých nebo neutrálních pocitů, prožitků. Největší škálu různých emocí může ve svém vědomí vyprodukovat člověk, ale není jedinou bytostí mající emoce. Strach, bolest, radost – to zná i váš pes či kočka.

27. 05. 2004
Autor

Autor: -end

Poezie posázavských pražců

Touží-li si líný a bohatý cizinec prohlédnout památky té naší krásné stověžaté Prahy, stačí mu jen vlézt do obskurního autobusku s nápisem sights nebo něco v tom smyslu. Touží-li líný a alespoň trochu bohatý obyvatel toho stověžatého města mít od turistů a autobusů aspoň na chvíli pokoj, může vlastně udělat skoro totéž: sedne prostě na vlak, projede se až kýčovitě krásnou přírodou podél tiché řeky, ten méně líný se třeba i vykoupe, ctitel velikosti lidského ducha může obdivovat unikátní železnici s viadukty a tunely, a za pár hodin je zase v Praze, aniž by – s výjimkou jednoho nutného přestupu a případných koupacích či občerstvovacích intermezz – musel opustit vlak. Umožňuje mu to vynález zvaný Posázavský pacifik.

27. 05. 2004
Autor

Autor: Ivana Kuglerová

Novodobí věštci, aneb o psychologickém profilování pachatelů trestných činů

Následující scénu známe asi všichni. Odehrává se v nesčetném množství seriálů i filmů, uveďme například seriál Specialisté na vraždy. Seriózně se tvářící vyšetřovatel či policejní psycholog, případně psychiatr, přikročí k mrtvole znásilněné dívky, prohlédne si stopy po škrcení, odříznutý prs a umělecky naaranžovanou rudou růži a s vědoucím výrazem pronese: „Pachatelem je bílý muž ve věku mezi dvaceti a čtyřiceti lety, jedináček, vychovávaný hyperprotektivní matkou, v dětství se pomočoval a trhal mouchám nožičky, žije osaměle, je kultivovaný a inteligentní a toto není jeho první vražda.”

27. 05. 2004
Autor

Autor: Michal Schmitt

Rentgen jako digitální foťák

Jde to! Skutečně, digitalizace nemilosrdně proniká do všech oborů a odvětví, radiologii nevyjímaje. Zdá se, že snímkování na běžný rtg film bude již v brzké budoucnosti minulostí. Přesvědčuje nás o tom rozmach digitalizace na RtG pracovištích v celém světě i v ČR.

27. 05. 2004
Autor

Autor: Michal Šimíček

Jak ovlivňuje počasí člověka?

Známe to všichni. V období dlouhých zimních dnů pociťujeme určitou sklíčenost, úzkost, tíseň a oddělení od světa. Před bouřkou jsme naopak napjatí a dusno nechává naše nervy stále pevně nataženy. V parných letních dnech slunce přivádí tělo až k malátnosti při vedrech. Stále častěji a stále více lidí si tak pokládá otázku, proč máme vlastně tyto pocity? A můžeme se rozmarům počasí vůbec nějak bránit?

27. 05. 2004
Autor

Autor: Ivan Štoll

Nadoblačné blesky

Během miliard let vývoje naší Země se postupně utvářelo prostředí, v němž nyní žijeme a jemuž se náš organismus přizpůsoboval. Často si neuvědomujeme, jak složité je toto prostředí a jaké všechny fyzikální a chemické jevy na nás působí.

27. 05. 2004
Autor

Autor: Michal Šimíček

DNA místo křemíku?

Kyselina deoxyribonukleová tvoří základní složku mechanismu dědičnosti živých organismů. Stojí na počátku našich životů a tvorby každé tělní buňky. V evoluci se ukázala jako nepostradatelný a jedinečný mechanismus pro zachování i přenos genetické informace. Vědci v současné době zkoumají, nakolik bude možné využít její specifické vlastnosti v moderních informačních technologiích.

27. 05. 2004
Autor

Autor: Jiří Šperk

Od Ameriky k Americe

Na severním okraji chráněné krajinné oblasti Český kras leží velké množství vápencových lomů. Většina z nich je však již uzavřených. To umožnilo vznik průzračných jezer na dně lomů a vysokých skalních stěn, a díky tomu je celá oblast velmi turisticky atraktivní.

29. 05. 2004
Autor

Autor: Václav Vaněk

Jaderné elektrárny v Německu: uzavřené (abgeschaltet) a v provozu (in Betrieb)

Jaderné elektrárny v Německu: uzavřené (abgeschaltet) a v provozu (in Betrieb)

Nechtěné přiznání, že jádro bude chybět

Nejen německá energetická revoluce, v Německu poněkud hořkne i úsilí snižovat emise oxidu uhličitého. Cílem německé energetické politiky bylo mezi roky 1990 až 2020 snížit tyto emise o 40 %. „Správnou“ cestou mělo být uzavírání uhelných elektráren a rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE). Přesto v roce 2013 dosáhlo spalování uhlí za posledních více než dvacet let své nejvyšší úrovně. Aby zamezil dalšímu růstu účtů za energii, prohlásil přitom v polovině ledna 2014 ministr hospodářství a energetiky Sigmar Gabriel, že sníží dotace na větrné a sluneční elektrárny o jednu třetinu.

29. 10. 2004
Autor

Autor: (red)

Gratulujeme vítězům

Gratulujeme vítězům! Jarní literární soutěž Třetího pólu o nejlepší sci-fi povídku a nejlepší reportáž z technického provozu zná své vítěze. Porota složená z členů obou redakčních rad – studentské i dospělácké – rozhodla takto: bundu Duhové energie dostává Jiří Šperk za reportáž o Vchynicko-Tetovském plavebním kanále a Iva Zymáková za reportáž o výzkumném ústavu v Řeži u Prahy. Sci-fi povídky jsme ocenili tři: Drahá Jenifer od Vladimíra Weinzettla, Vražda doktora Ballbiggera od Davida Hány a Homo Sapiens Diencephalon od Ivana Burdy. Všichni soutěžící dostali také knihu z nakladatelství Akademie věd Jádro, cesta do nitra hmoty. A těšte se, brzy pro vás vymyslíme další soutěž!

14. 11. 2004
Autor

Autor: Michal Šimíček

Stoky pod Prahou jsou umělecká stavitelská díla (Zdroj Shutterstock)

Stoky pod Prahou jsou umělecká stavitelská díla (Zdroj Shutterstock)

Skrytý potenciál stok

Otočit kohoutkem, umýt se a vytáhnout špunt. To je dnes zcela přirozené. Ale málokdo si uvědomuje, že v kanalizaci nekončí pouze odpadní voda z lidských sídlišť, nýbrž také množství nevyužité energie.

14. 11. 2004
Autor

Autor: Michaela Jírovcová

Zpověď zloděje

V posledních letech prudce roste počet krádeží zemnících lan z vedení velmi vysokého napětí. Zemnící lano má význam při poruše vedení, kdy jeho rychlé vypnutí zajišťují ochrany. Pokud část zemnícího lana na vedení chybí, ochrany nemohou působit dostatečně přesně a rychle. Jak a proč se kradou zemnící lana? Je to pro zloděje vůbec výnosné? Zeptali jsme se…

14. 11. 2004
Autor

Autor: Jita Splítková

Vypěstujeme si nové tělo?

Implantací takzvaných embryonálních kmenových buněk je možné léčit sedmdesát druhů jinak téměř neléčitelných nemocí. Tyto buňky se totiž umí vyvinout do jakékoli libovolné formy – čili jen jimi jde vytvořit či dotvořit jakýkoliv lidský orgán, tkáň i krvinky. Proč si je „nevypěstovat“?

14. 11. 2004
Autor

Autor: Marie Dufková

Pohoří Yucca Mountain (foto ČEZ, OBK)

Pohoří Yucca Mountain (foto ČEZ, OBK)

Úložiště jaderných odpadů

Kromě toho, že poskytují velké množství energie, jsou ekonomické, nespotřebovávají kyslík a neprodukují žádné skleníkové plyny, nemají jaderné elektrárny problém ani s použitým palivem. Že jsme se zbláznili? Že jste naopak slyšeli, že jaderný odpad je největším problémem jaderné energetiky? Byli jsme se na to podívat. Pojďte s námi.

14. 11. 2004
Autor

Autor: Pavel Augusta

Guglielmo Marchese Marconi

Před 130 lety, 25. dubna 1874, se v italském městečku Griffona u Bologně narodil muž, který „zmenšil“ svět, vynikající elektrotechnik a vynálezce bezdrátové telegrafie, G. M. Marconi. Po bohatém a úspěšném životě, plném významných poct, zemřel 20. července 1937 v Římě.

14. 11. 2004
Autor

Autor: Karla Dubská

Ondřej Grepl

Ondřej Grepl

Nový předseda Učené společnosti

Doktor Jiří Grygar, člen redakční rady Třetího pólu, se stal novým předsedou Učené společnosti. Za všechny naše čtenáře mu ze srdce blahopřejeme a hned jsme mu položili několik otázek.

14. 11. 2004
Autor

Autor: Tomáš Přibyl

Plným sluncem vpřed!

Naše mateřská hvězda vyzařuje obrovské množství energie. Celkový vyzařovaný výkon Slunce je 3,73x1020 MW. Ač nás od ní dělí průměrně 150 milionů kilometrů, ovlivňuje život na Zemi stejně jako další procesy doslova na každém kroku. Ostatně, život by bez tohoto přísunu energie ani nemohl vzniknout.

14. 11. 2004
Autor

Autor: Věra Nosková

Klub Sisyfos naděloval valouny

Slavnostním krokem, provázen hudbou a zraky napjatých diváků v naplněné posluchárně Přírodovědecké fakulty UK v Praze, kráčí průvod v antických řízách.

14. 11. 2004
Autor

Autor: Monika Ginterová

Do světa s unikátním rozpouštědlem

Nový objev českých vědců by mohl zmenšit objem vysoce radioaktivního jaderného odpadu.

14. 11. 2004
Autor

Autor: Jindřiška Marková

Ghana

Je konec února a my jsme velmi nevrlí, máme náběh na chřipku, někteří méně odolní i na angínu. Proč nejedeme na dovolenou v létě? Léto je asi tak jediná doba, kdy je v zemi alespoň trochu teplo, většina lidí je pryč, business vázne a pracovní povinnosti veškeré žádné. Naopak v únoru je povinností spousta, a tak je lepší zdrhnout za teplem.

1 .. 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 .. 115
Vrátit se nahoru