Jít na vyhledávání

Novinky

07. 06. 2005
Autor

Autor: Edita Bromová

Když se třese zem

Nejprve sebou otřásla severní část Sumatry. O několik hodin později moře v Bengálském zálivu ustoupilo od pobřeží, aby se vrátilo v podobě vysoké ničivé vlny. Zemětřesení a následná tsunami si 26. 12. 2004 vyžádaly na tři sta tisíc obětí. Lze podobné jevy předvídat a zmenšovat jejich devastační účinky?

07. 06. 2005
Autor

Autor: Miloš Pirner

Napnout, ale nezdeformovat

Tuto zásadu jste možná slyšeli od svého otce, nebo dědečka, když jste se pokoušeli napnout nové dráty do kola velocipedu. A přesvědčili jste se, že je nutné postupovat s jakousi iterací, tj. měnili jste místa napínání i velikost vnášeného tahu. Ti méně zdatní, nebo zcela nešikovní, vytvořili z ráfku „osmičku“ a problém předali odborníkovi.

07. 06. 2005
Autor

Autor: Pavel Augusta

Johann Mendel – jak to bylo doopravdy

V lednovém čísle našeho časopisu jsme k článku Molekulární metody, zabývajícímu se genetikou, připojili kratičký sloupek o Johannu Mendelovi, zakladateli této vědecké discipliny.

07. 06. 2005
Autor

Autor: Pavel Augusta

André-Marie Ampère

André-Marie Ampère

André-Marie Ampère

Dne 8. května 1775, tedy před 230 lety, se ve francouzském Polémieux u Lyonu narodil budoucí matematik a fyzik André-Marie Ampère, průkopník elektrotechniky, jehož jménem dnes označujeme jednotku elektrického proudu.

07. 06. 2005
Autor

Autor: Kristýna Witnerová

Panelstory

Králíkárny, noclehárny, krabice. Tak bývají nazývána paneláková sídliště, která tvoří panorama okrajových částí všech českých měst. O panelácích se říkalo, že za třicet let spadnou. Nespadly. Ale co s nimi bude dál?

07. 06. 2005
Autor

Autor: Ivana Kuglerová

Věřit či nevěřit aneb víra v životě moderního člověka

Je důležité, že máme tajemství a tušení něčeho nepoznatelného. Naplňuje to život čímsi neosobním, numinosním. Kdo to nezažil, přišel o něco důležitého. C. G. Jung

07. 06. 2005
Autor

Autor: Marie Dufková

Napájeni sluncem

Nenechte si ujít: 9. září vyvrcholí soutěž robotů poháněných světlem, která začala 14. ledna přípravou na Dni otevřených dveří v Ostravě.

07. 06. 2005
Autor

Autor: Petr Mikeš

Počítač v boji s rakovinou prsu

Rakovina ženského prsu je jednou z nejčastějších příčin úmrtí žen. Nalezneme-li dostatečně přesné příznaky pro včasné odhalení začínajícího nádorového bujení, je možné riziko úmrtí snížit. Je proto zřejmé, že od určitého věku je vhodné masově kontrolovat velké množství žen, provádět tzv. screening. Vize počítačem podporovaného pracoviště, kde by bylo možné prvotní třídění vyšetřovaných žen automatizovat, je tak stále lákavější.

07. 06. 2005
Autor

Autor: Pavel Augusta

André Marie Ampére

Dne 8. května 1775, tedy před 230 lety, se ve francouzském Polémieux u Lyonu narodil budoucí matematik a fyzik André M. Ampčre, průkopník elektrotechniky, jehož jménem dnes označujeme jednotku elektrického proudu.

07. 06. 2005
Autor

Autor: Ondřej Neff

Jak jsem byl v atomové elektrárně

Nebudu se tu rozepisovat o tom, že pokládám atomovou energetiku za správnou věc, nebudu tu polemizovat s ekohobbistickými protestanty, natož pak podplacenou partičkou, která dělá kravály na hranicích.

07. 06. 2005
Autor

Autor: Petr Jakeš

Zemětřesení a jaderné elektrárny

Kdo viděl, téměř v přímém přenosu, záznamy televizních průmyslových kamer pořízené v únoru a březnu 2005 při několika japonských zemětřeseních, žasne. Na záběrech je vidět rozhoupaný svět, padající nábytek, zmatení lidé a rozbité domy.

07. 06. 2005
Autor

Autor: Marie Dufková

Největší pohyblivá struktura v dějinách

Celá londýnská katedrála svatého Pavla by se schovala pod velkolepý oblouk, který vyprojektovalo konsorcium amerických, francouzských a ukrajinských firem. Oblouk se nazývá NSC (New Safe Confinement) a bude překrývat stávající sarkofág nad havarovaným čtvrtým černobylským reaktorem. Konstrukce bude 113 metrů vysoká, 257 metrů široká a 150 metrů dlouhá a bude vážit 20 000 tun.

07. 06. 2005
Autor

Autor: Jaroslav Kusala

Potřebujete silné magnety?

Počítač je vlastně velká stavebnice. Jednou z jeho součástí je také pevný disk neboli harddisk. Stále rozsáhlejší počítačové programy vyžadují stále více místa na pevném disku a jednou přijde chvíle, kdy už na něm není k dispozici ani bajt.

07. 06. 2005
Autor

Autor: Marie Dufková

Je ti teplo, děvenko Země?

Přirozenému skleníkovému efektu vděčíme za přijatelnou teplotu na Zemi už odedávna. Udržoval na Zemi stabilní teplotu 15 °C. Je ale již prokázaným faktem, že v posledních letech se jeho působení posiluje – průměrná teplota na Zemi roste. Naproti tomu není prokázáno (a názory se různí), zda globální oteplování nezpůsobují ještě jiné mechanismy a zda růst množství skleníkových plynů v atmosféře způsobuje svou činností člověk.

07. 06. 2005
Autor

Autor: JaK

Energie, technika, fyzika (12)

Zdálo by se, že v současné „computerizované“ době se technické zájmy mohou realizovat jen vysedáváním před obrazovkou monitoru.

07. 06. 2005
Autor

Autor: Jaroslav Kulovaný

Skládky a skleníkový efekt

Zvykli jsme si spojovat skleníkový efekt se spalováním. Pro některé z nás proto není známo, že lidská civilizace vytváří i daleko nebezpečnější skleníkové plyny. Jedním z nich je metan.

07. 06. 2005
Autor

Autor: Michal Šimíček

Restrikční endonukleázy nůžky na DNA

V médiích se občas objevují zprávy o izolaci určitého genu nesoucího informaci o různých vlastnostech organizmu. Od barvy očí, náchylnosti k lecjakým nemocem až po trochu úsměvný „gen“ nadváhy. Už jste ale někdy viděli nějaký vlastní gen? Myslíte, že je to nemožné? Zdá se to neuvěřitelné, ale existují metody, kterými toho lze dosáhnout.

22. 06. 2005
Autor

Autor: Marie Dufková

Hra o liščí ocas po deváté

Deváté celostátní finále hry Co víš o jaderné energetice aneb Hra o liščí ocas skončilo velkým překvapením. Vítězem soutěže, které se dosud zúčastnilo téměř tisíc tříčlenných třídních družstev ze základních a středních škol z celé republiky, se poprvé stal dívčí tým.

14. 10. 2005
Autor

Autor: Milan Řípa

ITER

Na Slunci pozemšťané přistanou stěží, ale Slunce na Zemi přistát může. Nevěříte? A přece: nepatrnou část Slunce už Země přivítala. A chystá se víc.

14. 10. 2005
Autor

Autor: -DK-

Roboti hrají kuželky

Na konci dubna proběhlo české národní kolo soutěže Eurobot 2005. A tři nejlepší týmy odjely v květnu na mezinárodní finále ve švýcarském městě Yverdon-les-Bains.

14. 10. 2005
Autor

Autor: Jiří Dušek

Dobrodružná fyzika (a chemie)

V setmělém sále se ozve škrtnutí sirky. Tmu prořízne žlutobílý plamínek. V tom se ozve zášleh, umělohmotná láhev od pitné vody se na zlomek sekundy naplní chladně modrým světlem a s hrozivým sykotem prolétne napříč dvacetimetrovým sálem. Diváci se leknou a pak celý experiment doprovází bouřlivým potleskem.

14. 10. 2005
Autor

Autor: Pavel Augusta

Michail Vasiljevič Lomonosov

Mnohostranný ruský učenec zahrnující celou škálu přírodovědných oborů, ale také básník a literát – Michail Vasiljevič Lomonosov – zemřel před 240 lety, 4. dubna 1765 v Petrohradě.

14. 10. 2005
Autor

Autor: Pavel Duchek

Také vás rozčiluje HDO?

„Ten, kdo vymyslel změnu času na spínání nočního proudu na časy k ránu a potom hned dopoledne, musí být opravdový debil a člověk, který nežije v realitě! Příklady: 1) Celá rodina pracuje během dne. Po práci každý potřebuje doma teplou vodu (nádobí, úklid). 2) Večer se osprchuje jeden člověk a je po teplé vodě. Děláte v tom lidem jen bordel. Elektrické energie je nadbytek, tak nechápu, proč vymýšlíte takové nesmysly!“

14. 10. 2005
Autor

Autor: -DK-

Elektronauté

"Pokrok úžasný, jejž poslední doby naše v poznání přírody učinily, překvapující, hluboko do života sahající vynálezy, všestranné použití sil přírodných, vše to činí v nás dojem, jakobychom nebyli již dalecí meze, kterouž nám nebude lze překročiti; a přece co den dočítáme se nových vymožeností v oboru přírodném, co den přesvědčujeme se, že vniká se hloub a hloub do zákonů, jimiž celý vesmír, jakož i nejmenší jeho částky se ovládají. “ Kronika práce, osvěty, průmyslu a nálezův. Díl II. Síly přírody a užívání jich. I.L.Kober, Praha 1868, s. 3.

14. 10. 2005
Autor

Autor: Ivo Škola

Bude teplo, bude Mars?

První civilizace na Zemi začínaly vznikat v oblastech s vysokou intenzitou slunečního světla. Lidé pokrývali své energetické potřeby energií ze Slunce. Později ovládli oheň, naučili se využívat energii vody a větru. Objevení zásob uhlí a ropy pak umožnilo pokrývat vysoký nárůst poptávky po energiích.

14. 10. 2005
Autor

Autor: Jan Kovanic

Johny a Fred

„Frede?“ „Ano, Johny.“ „Frede, jestli teda opravdu míříme do Bruselu, měli bychom vzít vodík v Plzni. Je tam nejlevnější.“ „Nebudou ho mít v Maastrichtu ještě za míň?“

14. 10. 2005
Autor

Autor: Marie Dufková

Věda v ulicích

Již mnohokrát se konaly veřejné akce popularizující vědu a techniku – vzpomeňme například už pět ročníků podzimního Týdne vědy pořádaného Akademií věd. Letos se však 17. a 18. června poprvé přestěhovala věda z výzkumných ústavů do ulic, přímo mezi lidi.

14. 10. 2005
Autor

Autor: PAGI

Supravodiče

Supravodiče – to bylo kouzelné slovo, které ve dvacátém století rádi používali fyzikové. Nikdo jiný tehdy ostatně do styku se supravodiči nepřišel. Dovedli byste si představit, že tehdy jedinou cestou k vyvolání tohoto úžasného efektu, na kterém stojí současná energetická soustava, bylo ponořit vodič do tekutého helia?

14. 10. 2005
Autor

Autor: Pavel Augusta

Michail Vasilijevič Lomonosov

Michail Vasilijevič Lomonosov

Michail Vasilijevič Lomonosov

Mnohostranný ruský učenec zahrnující celou škálu přírodovědných oborů, ale také básník a literát – Michail Vasilijevič Lomonosov – zemřel před 240 lety, 4. dubna 1765 v Petrohradě.

14. 12. 2005
Autor

Autor: Marina Hužvárová

Do evropy na zkušenou

Geografickým cílem cesty úspěšných účastníků 6. ročníku soutěže Cena Nadace Duhová energie o nejlepší studentskou vědeckotechnickou práci v roce 2005 byl Grenoble, Paříž, Poitiers a Stuttgart. Vydali se na ni mladí muži, převážně doktorandi, a jedna zástupkyně něžného pohlaví zvítězivší v kategoriích: Elektroenergetika; Elektrické stroje, přístroje a pohony; Ekonomika a řízení elektrotechniky a elektroenergetiky a Technologické systémy a elektrotechnologie.

1 .. 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 .. 106
Vrátit se nahoru