Novinky
CCS aneb Cam ten Carbon Složíme?
Globální oteplování, skleníkový efekt a oxid uhličitý patří k největším strašákům současné doby. Jak vypadají a jak se proti nim dá bojovat?
Aurel Stodola – zakladatel teorie parních a plynových turbín
Před 150 lety (1859–1942) se narodil vynikající slovenský fyzik, technik, konstruktér a vynálezce, světově uznávaný zakladatel teorie parních a plynových turbín a významný odborník ve stavbě spalovacích motorů, prof. Ing. Aurel Boreslav Stodola, Dr. h. c. Jeho výpočty a konstrukce poskytly základ celému odvětví proslulého švýcarského strojírenství. Ano, švýcarského. Rakousko-Uhersko si nechalo jeho talent proklouznout mezi prsty, zatímco züryšská polytechnika neváhala jmenovat tohoto zatím neznámého 33letého inženýra rovnou profesorem. Své druhé vlasti zůstal Stodola věrný až do konce života, ale po celou svou kariéru nepřestal být v kontaktu s kolegy, kteří pracovali v českém a po roce 1918 v československém průmyslu parních turbín. Jeho hlavním krédem bylo: „Moje city nikdy neochably pro můj národ.“
Z historie osvětlovací techniky: vynález petrolejové lampy
Tím prvním, čím si v pravěku před desítkami tisíc let lidé začali svítit, byl oheň. I současnému člověku je příjemné světlo v domácím krbu nebo z ohniště na zahradě. Z ohně jsou pak odvozena nejstarší svítidla – louče, smolnice a pochodně. Ty se také dodnes používají, ať při divadelních nebo kulturních produkcích pod širým nebem nebo v interierech různých pohostinství v gotických sklepech, kdy svým mihotavým světlem navozují nostalgii středověkých časů.
Ven ze tmy
Občanské sdružení Integrace vyvíjí ve spolupráci s katedrou kybernetiky FEL ČVUT a fyzikálním ústavem AV ČR speciální pomůcku pro orientaci nevidomých. Systém bude pomocí kamer rozeznávat prostor před slepcem a přes hmatový displej mu předávat informace o velikosti, poloze a vzdálenosti překážky.
Stanoviště testovaných nanopanelů a křemíkových fotovoltaických nanopanelů v areálu Jaderné elektrárny Temelín
Solární panely s nanovlákny
V Temelíně je od nynějška k vidění nejen jaderná elektrárna, ale i energetická supernovinka. Odstartoval zde totiž projekt, jehož cílem bude zavedení solárních panelů, které jako první na světě svého druhu k výrobě energie využívají nanovláken.
Sestava TNS (TV jakožto monitor, pod ním počítač a klávesnice, vedle mozaiková tiskárna a dvě 8“ jednotky)
Energetika a informatika aneb malá exkurze do časů jen nedávno minulých
Dnešní svět je zaplněn informačními technologiemi. Ty potřebují energii. Jsou to dva fenomény, které jsou součástí našeho každodenního života. V době jen málo vzdálené tomu tak nebylo. Za počátek historie energetiky v českých zemích lze považovat rok 1889, kdy byla instalací dynama v Žižkovské plynárně uvedena do provozu první veřejná elektrárna. Ale najít podobné datum pro první využívání informačních technologií u nás, a nejen v energetice, není vůbec snadné.
Nová dílna k Mikuláši
4. 12. 2009 ve 12.30 h slavnostně otevřel ředitel střední školy elektrotechnické v Plzni Jaroslav Černý novou moderní učebnu pro praktickou odbornou výuku. Na tento projekt darovala Nadace ČEZ částku 400 tis. Kč.
Otepluje se Země nebo neotepluje?
Měření teploty v posledním století ukazuje, že průměrná teplota na severní zemské polokouli stoupá. Je toto oteplování něco neobvyklého, nebo se jedná o zcela běžný jev? Bylo zaviněné člověkem? Je v lidských silách toto oteplování zastavit a zamezit tak případné klimatické katastrofě nebo se k žádné katastrofě vlastně neschyluje?
Torricelli a poločas přeměny
Z hodin fyziky víte, že pro popis radioaktivity se používá fyzikální veličina poločas přeměny T. Je to doba, za kterou se rozpadne právě polovina jader sledovaného radioizotopu. Ze zbývající poloviny se za další poločas přeměny rozpadne opět polovina jader atd.
Vesmírný výtah
Představte si hotel, který se s vámi tiše a měkce vznese do oblak. Za širokými panoramatickými okny můžete pozorovat, jak nebe postupně tmavne a tmavne. Nestmívá se, to jen vaše cestovní kabina stoupá nad zemskou atmosféru. Současně zvolna odplouvá i vaše tíže. O několik dní později dorazíte k rozsáhlé orbitální stanici. Vítejte v kosmu. Právě jste se svezli vesmírným výtahem.
Budova, v níž je v institutu PARI umístěn archiv astronomických desek. Rozloha je taková, že by mohla snadno pojmout astronomické desky z celého světa, nikoli jen z USA
Unikátní výzkumy v Severní Karolíně
Pro pochopení fyzikálních procesů odehrávajících se v kosmických objektech je důležitá znalost jejich dlouhodobého chování. Moderní astronomické observatoře mohou dodat data pokrývající roky, vědci však často potřebují znalosti o chování v horizontu desítek let i více.
Tajemné záblesky gama – z vesmíru i ze Země
I přes všechen pokrok posledních let představují dodnes kosmické záblesky záření gama jednu z největších astrofyzikálních záhad. Tyto krátké jevy představující největší známá uvolnění energie, které vzniká vesměs ve velmi vzdáleném vesmíru, můžeme často pozorovat i v normálním viditelném světle a v záření rentgenovém. Někdy i rádiovém. Gama jevy nás ovšem překvapují nejen jako záblesky z vesmíru, ale i jako záblesky přicházející ze zemského povrchu.
Jaderné reakce probíhající na neutronových hvězdách – jeden z důležitých vědeckých úkolů projektu IXO
IXO – obří kosmický dalekohled s českou účastí
Kosmické agentury Evropy (ESA), Spojených států (NASA) a Japonska (JAXA) se spojily do ambiciózního kosmického projektu nazvaného International X-ray Observatory (mezinárodní rentgenová observatoř), zkráceně IXO. Cílem projektu je vypustit do vesmíru obří rentgenový teleskop. Jde o spojení původně oddělených programů ESA XEUS a NASA Constellation X. Důvodem spojení je velká technologická i finanční náročnost úkolu.
Vliv zvýšené koncentrace CO2 na rostliny, zejména na smrky, zkoumá již několik let Ústav systémové biologie a ekologie Akademie věd Bílý Kříž
Vliv oxidu uhličitého v ovzduší na růst rostlin
Pro existenci života na Zemi je výskyt oxidu uhličitého (CO2) v ovzduší naprosto nezbytný. Tento plyn se totiž významně podílí na přirozeném skleníkovém efektu atmosféry, jenž na zemském povrchu vytváří vhodné teplotní podmínky pro život. Jeho současný nárůst však způsobuje zesílení skleníkového efektu, jehož důsledkem je tolik diskutované nežádoucí globální oteplování.
Pozor na Dihydrogen Monoxid (DHMO)!
Potenciální nebezpečí z používání této chemikálie je všudypřítomné a podle některých odborníků hrozivé. Zde jen několik málo charakteristik a ověřených faktů.
Posádka princ Haakon (vpravo) a Hennig Solberg v dresu Norského královského autoklubu se dělí o dojmy v cíli 1. etapy Hydrogen Rally. Foto B. Koč
Skandinávie staví vodíkovou dálnici
O vodíku jako o energetickém médiu třetího tisíciletí se mluví a píše stále častěji. To ostatně předpovídal již roku 1874 J. Verne prostřednictvím jednoho z hrdinů románu Tajuplný ostrov. Cyrus Smith – viz http://www.3pol.cz/cz/rubriky/obnovitelne-zdroje/1035-vodik-na-silnicich
Být jako čuně
Žít ve špíně jako prase může být prospěšné pro váš imunitní systém. Zvláště, pokud jste nečistotě vystaveni už od narození. Již delší dobu se spekuluje, že pokud se mladý organismus dostane do styku s mikroby hned v raném věku, má to příznivý vliv na jeho imunitní systém a omezuje to šanci na pozdější rozvoj autoimunitních chorob.
Neutrino a velryba
Tento příběh začal hledáním jedné z nejmenších částic ve vesmíru a skončil nalezením největšího žijícího tvora na Zemi. Ukazuje, že i tak odlišné vědecké obory, jako jsou částicová fyzika a podmořská biologie, mohou mít společné průsečíky.
Vodíkové autobusy projektu HyFLEET:CUTE
„Po věku ropy a zemního plynu nastane nová doba, pravděpodobně věk vodíku.“ Pozor, nenechte se však podobnými prohlášeními mýlit! Vodík není palivem budoucnosti, ale pouze zajímavým energetickým médiem. Volný vodík, který by bylo možné těžit a čerpat do nádrží, se na Zemi v podstatě nevyskytuje. Musíme proto vodík vyrobit, ať už elektrolýzou z vody, nebo chemickou cestou z vhodných sloučenin. A tento proces spotřebovává energii, která se posléze spálením vodíku opět uvolní. Výhodou je, že mezi tím můžeme vodík skladovat v nádrži a převážet z místa na místo, což třeba s elektrickou energií tak snadno udělat nelze.
Slavíme: dva tisíce let elektřiny pro Havířov
Nebojte se, velmi dobře víme, že elektřina se u nás používá sto let a město Havířov existuje jen něco přes 50 let. Ale: dětmarovická černouhelná elektrárna 25. ledna 2010 krátce před sedmnáctou hodinou vyrobila svou 100 miliontou megawatthodinu elektrické energie! Toto množství, vyrobené za dobu jejího bezmála 35letého provozu, by pokrylo spotřebu celé České republiky na více než 1,5 roku. No a město velikosti Havířova by si s touto „dávkou" elektřiny vystačilo na dobu přibližně 2 000 let!
Co ten Prunéřov? Kouří? Kouří?
Donedávna jsme slovo „šrot“ slýchali ve spojitosti s rakouskými invektivami proti Temelínu. Přestože to je stále nejmodernější jaderná elektrárna v Evropě (dvě novější se teprve ve Finsku a Francii stavějí), naši sousedi ji nazývají „schrotenreaktor“. Nyní se nově objevilo stejné slovo ve spojitosti s největší českou uhelnou Elektrárnou Prunéřov.
Augmented Reality
Chcete držet solární nebo větrnou elektrárnu ve svých dlaních? Návod najdete na: ge.ecomagination.com/smartgrid/#/augmented_reality
ADELE ještě nevečeřela
ADELE se teprve rodí. Až vyroste do krásy, bude „večeřet“ či obědvat elektřinu z větrných a jiných nestabilních energetických zdrojů a na požádání ji zase posílat dál, až bude potřeba. ADELE není kytka, ale program velkokapacitního skladování elektřiny.
Středoškoláci - máme pro vás další soutěž!
FYKOS (FYzikální KOrespondenční Seminář) je určen pro všechny středoškoláky se zájmem o fyziku. Zájemci dostávají šestkrát do roka zadání sedmi úloh, na jejichž vyřešení mají asi měsíc čas. Svá řešení pak pošlou, pořadatelé je opraví, obodují a spolu se vzorovými řešeními a výsledkovou listinou pošlou zpět.
Postavte elektromobil a vyhrajte!
Občanské sdružení Future Age vyhlašuje soutěž „Postav prototyp funkčního dvoustopého elektromobilu“ a soutěž o „Nejlepší inovace v oblasti technologie či infrastruktury elektrického pohonu“.
Vyhlášení nového ročníku soutěže vědeckotechnických projektů vysokoškoláků Cena Nadace ČEZ
Cena Nadace ČEZ 2010 o nejlepší studentskou vědeckotechnickou práci (11. ročník) Soutěž je součástí vzdělávacího programu ČEZ „Svět energie“ www.cez.cz/vzdelavaciprogram Soubor ke stažení: soutvys2010.doc