Novinky
Logaritmické pravítko neboli logáro
Logaritmické pravítko bývalo – spolu s rýsovacím prknem – nezbytnou rekvizitou pro inženýra ve starším filmu. „Ale co to vlastně je – nebo spíš, co to bylo?“ ptá se mladší generace. „Výpočetní technika analogová,“ odpovídají starší. A dodávají: „Protože převáděla zpracovávané číslo na analogickou fyzikální veličinu, totiž délku, a nepracovala s ním symbolicky, jako tvoje digitální kalkulačka“.
Sluneční družice SDO najíždí na plný výkon
V posledních dnech zaplavily internet a především přírodovědně zaměřené weby fascinující animace sluneční činnosti. To samozřejmě není náhoda a existují hned dvě významné příčiny. Tou první je nárůst sluneční aktivity po netradičně dlouhém období klidu, který doprovází i nápadné sluneční skvrny a výraznější protuberance – oblaka plazmatu nad povrchem Slunce. Druhým důvodem je činnost nové družice SDO (Solar Dynamic Observatory), jež se na výzkum sluneční aktivity specializuje. Výsledkem obojího jsou pak ony úchvatné animace vývoje slunečních protuberancí, na které jste mohli narazit třeba na YouTube.
Tichý a spolehlivý
Právě před 110 lety, 4. srpna 1900, zemřel v La Varenne-Saint Hilaire na břehu francouzské řeky Marny muž, který stál na počátku éry spalovacích motorů. Jmenoval se Jean Joseph Étienne Lenoir, narodil se 12. ledna 1822 v belgickém městečku Mussy la Ville, ale od svých 16 let žil ve Francii.
Život se sopkou
Mezi islandské vulkány patří Eyjafjallajökull, Hvannadalshnúkur, Grímsvötn, Katla a Snaefelsjökull… Ve světě se pro ně užívá označení sopka, sopka, sopka, Katla a sopka. Přestože její jméno dokáže málokdo správně vyslovit, stala se Eyjafjallajökull jednoznačně nejznámějším vulkánem roku 2010. Přitom neudělala nic jiného, než akci pro všechny sopky charakteristickou. Vybuchla.
Island, Island, Island…
Sopka Eyjafjöll ukázala zuby v okamžiku, kdy právě končila první dekáda jedenadvacátého století. Ale to byl teprve začátek – její starší a větší sestra Katla splnila předpovědi a vybuchla jen o dva roky později. Málokdo byl ochoten věřit, že nastane sopečné léto, a už vůbec nikdo nevěřil, že tohle sopečné léto bude trvat celých pět let. Teploty v Evropě sotva přesáhly patnáct stupňů Celsia a majitelé solárních elektráren splakali nad výdělky.
Severočeská děvčata si prvenství pohlídala
Finalisté 17. ročníku soutěže Co víš o energetice? předvedli skvělé výkony V Brně se 23. června uskutečnilo už 17. republikové finále soutěže Co víš o energetice?, kterou na konci každého školního pololetí pořádá ČEZ pro tříčlenná třídní družstva základních a středních škol. V korespondenční části soutěže, které se zúčastnilo 151 družstev z celé republiky, si nejlépe vedlo dívčí trio Andrea Krupková, Markéta Machová a Lada Musilová z Podkrušnohorského gymnázia Most-Bílina s nehrající kapitánkou, fyzikářkou Ivanou Hotovou. Gymnazistky nakonec zvítězily i ve finále, když nejlepší výkony předvedly ve dvou ze tří soutěžních disciplín.
Využití zbytkové energie vybitých baterií
V době přenosné elektroniky se s bateriemi setkáváme prakticky všude. Je to poměrně výhodný zdroj napájení, který zakoupíme „za pochodu“ třeba i v trafice. Díky normovaným rozměrům a napětí běžných typů není třeba vyhledávat speciální prodejnu určitého výrobce a stačí sáhnout po libovolné alkalické baterii požadovaného typu do stojanu v hypermarketu. Ale ať máme tyto „ampulky s energií“ jakkoliv rádi, činí nám problém se s nimi vypořádat po použití.
Umělé neutrino prolétlo skrz Japonsko
Svazek uměle vytvořených neutrin zasáhl svůj cíl. Urazil cestu dlouhou 295 kilometrů napříč skalami Japonska, aby se nakonec střetl s padesáti tisíci tunami ultračisté vody detektoru Super-Kamiokande.
Cesta vědy – moje cesta
Věnovat se při střední škole něčemu dalšímu? Proč? Je to vůbec možné? Když jsem před více než dvěma lety od mého učitele fyziky dostal nabídku zúčastnit se projektové práce na Univerzitě Pardubice, zpočátku jsem váhal. Kladl jsem si otázku, do jakého jdu prostředí. Měl jsem pochybnosti, zda to vůbec zvládnu. Ani v nejmenším jsem si však nepomyslel, že to může určit směr mého směřování na několik let dopředu. A možná na celý život…
Tlusté myši kazí výsledky výzkumů
Medicína by nemohla dosahovat pokroku bez pomoci armády laboratorních myší a potkanů, na kterých se testují nově vyvíjené léky předtím, než jsou podány lidem. Jak ukázala studie US National Institute on Aging in Bethesda, Maryland, ne všichni laboratorní hlodavci žijí zdravě.
EKIS zve na putování po zdrojích energie
Energetické a konzultační středisko EKIS pořádá za podpory ministerstva průmyslu a obchodu trojlístek vzdělávacích projektů „ENERGIS 24“. Projekt je určen pro všechny studenty odborných středních škol, kteří už o energetice sice hodně vědí, ale chtějí o problematice energetických zdrojů a potenciálu energetických úspor vědět ještě mnohem víc.
Projekt Dětské srdce na pomoc rodičům dětí se srdečními vadami
Srdeční vada je nejčastější dětskou vrozenou vadou. Ročně se s ní u nás narodí asi 600 dětí. Protože srdce rozvádí krev po celém těle, je jakékoli jeho poškození či vrozená vada velmi závažným onemocněním, které ovlivňuje celý organismus a ohrožuje život člověka. Sedmnáctiletá autorka projektu Dětské srdce se přihlásila do soutěže Expo Science Amavet na základě podnětů ve škole. „Profesoři nás v takových aktivitách velmi podporují a snaží se nás povzbudit k ještě většímu nasazení. Velkou motivací pro mne byly i předchozí úspěchy našich studentů – vítězství INTEL ISEF 2009 v kategorii Engineering a 1. místo na I-SWEEP 2010,“ říká Anežka Kopecká. O svém projektu nám napsala.
Jupiter ztratil pruh
Největší planeta sluneční soustavy prošla počátkem roku 2010 proměnou. Hnědý oblačný pás širší než dvě zeměkoule a delší než dvacet zmizel. Proměna je viditelná i přes půl sluneční soustavy a každý člověk vybavený dostatečně silným dalekohledem si jí může všimnout.
Svědečný program, životnost jaderné elektrárny a reaktorová ocel
Začátkem května proběhlo na půdě Akademie věd finále soutěže EXPO SCIENCE AMAVET. Jedním z prezentovaných projektů byla také práce studentů Gymnázia Karla Sladkovského – Marka Kováře a Tomáše Petáka –, která se zaměřila na tématiku reaktorové oceli a životnost jaderných elektráren. Práce byla ohodnocena právem účasti na mezinárodní soutěži INTEL ISEF 2011 v USA, zvláštním uznáním Skupiny ČEZ a The ASM Materials Education Foundation.
Kdo se bojí obohacování uranu
Společnost Global Laser Enrichment požádala Americký jaderný regulační úřad (US Nuclear Regulatory Commission) o svolení začít provozovat závod na obohacování uranu, který by používal technologii Silex. Tato metoda využívající laserové excitace by mohla být až dvacetkrát účinnější než technologie založená na centrifugách a přispěla by ke zlevnění jaderného paliva. Zatímco pro někoho je to dobrá zpráva, začaly se ozývat i hlasy žádající zákaz této technologie a zastavení jakéhokoliv zlepšování obohacovacích technologií vůbec. Kupodivu se nejedná o hlasy fanatických ekoteroristů, ale seriózních vědců.
Skupina ČEZ na Zelené stezce
Zelená stezka a Zlatý list je soutěž, kterou vyhlašuje Český svaz ochránců přírody pro žáky základních škol (a odpovídajících tříd nižšího gymnázia). Okresní kolo této soutěže v Hradci Králové organizovalo v letošním školním roce Biskupské gymnázium B. Balbína. Více než stovka studentů soutěžila 22. dubna v parku na soutoku Orlice a Labe.
Velká věda v malém podání
V pátek 6. srpna od 15:30 do 16:00 představí Techmania science center ve svých prostorách unikátní show, v níž budou děti (9 – 12 let) zábavnou formou vysvětlovat taje fyzikálních pokusů.
Dá se ve vesmíru střílet z palné zbraně?
Ve vesmíru (tj. ve vzduchoprázdnu) se dá střílet ze všech zbraní od luku až po dělo, protože pokud potřebují kyslík, mají ho „ssebou" už v palivu. Dokonce i ten „lunt" – doutnák u Jabůrkova kanónu – býval nasycený ledkem, tak aby hořel dost rychle a hlavně standardní rychlostí.
Cyklotron – zařízení pro urychlování částic (mně sloužil pro urychlení protonů, které následně v mém vzorku reagovaly s atomovými jádry za účelem vzniku radioaktivních jader)
Gama spektroskopie
Autor – Ondřej Sláma – je finalistou v soutěži vědeckotechnických projektů středoškoláků Expo Science Amavet. Právě maturoval na Česko-anglickém gymnáziu v Českých Budějovicích. O svém projektu nám napsal.
Nejen funkční ale i krásné
Široké rozšíření elektromobilů je závislé nejen na tom, zda budeme mít dostatečně rozsáhlou síť dobíjecích stanic, ale zda se budou elektromobily i líbit. Novou dobíjecí stanici WattStation navrhl renomovaný průmyslový designér Yves Behar.
Jak dobít svého miláčka
Budoucnost dopravy je elektrická. Celý svět usiluje o to, aby se v nejbližších letech elektromobilita stala technologicky úspěšnou realitou. Tento trend se nevyhnul ani České republice. Intenzivní rozvoj elektromobility přináší i nová technická řešení vhodných akumulátorů a samozřejmě způsobů jejich dobíjení, tj. rozvoj sítě dobíjecích stanic.
Vnikání zkumavky do zkumavky
(Hrátky s plyny - 1. díl) Uvědomili jste si někdy, že vzduch má hmotnost a také například to, že ne všechny plyny váží stejně? Chcete vyzkoumat, jaké důsledky vyplývají z toho, že žijeme na dně plynného moře? Máte zájem ověřit si, že zákony pánů Archiméda a Pascala neplatí jen pro kapaliny? Pokud ano, pusťme se do pokusů. Zjistíme např. i to, že plyny mezi sebou mohou soupeřit. Provedeme několik experimentů s přetlakem a podtlakem. Objasníme důsledky ohřívání a ochlazování vzduchu. Pro zvídavé hlavy není lepší cesta, než vlastníma rukama něco vytvořit a při tom pochopit, jak příroda funguje a jakými pravidly se řídí. Zkusme to na pokračování.
Vodní elektrárna v umyvadle a další vychytávky
Bez sluneční energie a bez vody by nevznikl a nebyl možný život na Zemi. Bez elektrické energie se neobejde průmysl ani domácnosti. Doprava na celém světě je závislá na energii získané hořením fosilních paliv. Je zřejmé, že bez dostatečného množství energie by se moderní civilizace nemohla dál rozvíjet. Proč nezkusit trochu si pohrát s obnovitelnými zdroji energie?
Jaderná personalistka Jarmila Horáková
Lidé stárnou, generace se střídají. Výjimkou není ani generace energetiků. Vzhledem k tomu, že se na studium technických oborů netvoří přímo fronty, mají to někdy personalisté těžké. Jednou z nich je i Jarmila Horáková, která dnes stojí před velkou výzvou – zajistit generační obměnu personálu Jaderné elektrárny Dukovany. Tuto elektrárnu zná doslova „nazpaměť“, pracuje v ní již od roku 1984.
Japonci se předvedli s elektrickým bratrancem oblíbené Nissan Micry
Rozvoj elektromobility je realitou, kterou nepřehlédnete. Do sprintu o výhodnou pozici v závodním poli nového automobilového odvětví se zapojil i japonský Nissan. Již v prosinci tohoto roku budou na vybrané trhy (USA, Japonsko, Portugalsko a Holandsko) dodány první kusy Nissanu Leaf z továrny v Oppamě.
Letní univerzita
Letos již popáté hostila Jaderná elektrárna Temelín vysokoškolské studenty v rámci čtrnáctidenní stáže nazvané Letní univerzita. Studenti doslova „prolezli Temelín od sklepa po půdu“. Čtrnáctidenní program je kombinací přednášek, praktických ukázek, ale i zábavy. Na teoretickou oblast navazuje exkurze do provozu, kde si mohou účastníci danou problematiku nebo proces takříkajíc osahat. Letošní Letní univerzity se zúčastnilo 39 studentů z pěti vysokých škol.
Materialistka Klára Dalíková se upsala vědě
Klára Dalíková o sobě říká, že jejím přáním je přispět svou prací k rozvoji české vědy a k popularizaci technických věd, které jsou pro českou společnost klíčové. Po absolvování Fakulty strojní ZČU v Plzni v roce 2003 následovalo doktorandské studium na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze. Dnes pracuje ve společnosti Centrum výzkumu Řež s. r. o. na pozici koordinátorky externí spolupráce a současně působí na FJFI ČVUT v Praze, kde se podílí na vědecko-výzkumné i pedagogické činnosti katedry materiálů.
Adéla Křepelová – z FJFI do švýcarského výzkumného centra
Adéla Křepelová je příkladem, jak se uplatňují znalosti absolventů českých vysokých škol v zahraničí. Vystudovala Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou na ČVUT Praha, pokračovala doktorandským studiem na TU Dresden, působila ve výzkumném centru Dresden-Rossendorf a v současné době pracuje v Paul Scherrer Institutu (PSI) ve Švýcarsku. Zabývá se základními procesy v atmosféře, složením aerosolů a jejich vlivem na klima.
Fantanele je největší
Větrné elektrárny se vyplatí stavět v místech, kde stabilně a trvale fouká vítr. Je to hlavně blízko moře, nebo na rozlehlých rovinách. Obojí splňuje rumunská oblast Dobrudža blízko delty Dunaje, kde se právě letos spouští největší větrná farma v Evropě.