Novinky
Kultivace řas na „řasové plantáži" v Mikrobiologickém ústavu AV v Opatovickém mlyne v Třeboni (foto: Marina Hužvárová)
Řasy rády CO2
Společnost Termizo v Liberci provozuje od roku 2000 spalovnu komunálního odpadu. Ročně přemění okolo 90 000 tun odpadů na asi 700 TJ tepla, což odpovídá roční spotřebě tepla přibližně 14 600 domácností. Kogenerací navíc vyrobí elektrickou energii pro chod celé technologie spalovny a ještě ekvivalent roční spotřeby elektrické energie 4 100 domácností. Spalovna disponuje moderní a vysoce účinnou technologií čištění odpadních plynů, takže do ovzduší vypouští mimořádně čisté spaliny. Obsahují však vysoké množství oxidu uhličitého (cca 11 % objemových, což je asi 350krát více než ve vzduchu), který běžnými postupy zatím neumíme ze spalin odloučit. Protože je CO2 důležitý a životodárný plyn, nabízí se jeho využití pro fotosyntézu. Vhodné rostliny s vysokým produkčním potenciálem a odolné k vysokým obsahům CO2 jsou řasy.
Jaderná chemička Hana Urbanová
Hana Urbanová o počátcích své profesní kariéry říká: „Energetika byla oborem, který jsem vystudovala na VŠCHT. Se svým manželem, elektrikářem, jsme nasměrovali svou budoucnost na jih Čech. Podařilo se mi tady najít práci přímo v oboru, který jsem vystudovala a měla jsem štěstí – za celých 22 let na Temelíně jsem neměla pocit, že se má práce stává jednotvárnou a nudnou.“
Reaktor jménem MYRRHA
Myrrha znamená – kromě označení vonné pryskyřice ceněné ve starověku více než zlato – nový typ jaderného reaktoru (Multipurpose hYbrid Research Reactor for High-tech Applications). Pokud se v provozu osvědčí, bude i on cennější než zlato a drahé kamení.
K čemu také popel?
Popel se nám může zdát být neužitečným. Je to odpad, špína. Nebo snad není? Postupně přicházíme na to, že je naopak velmi užitečný! Nejprve se využití popele a popílku zkoušelo v zemědělství (už od roku 1965), v poslední době je vyhledávanou náplní čisticích a filtračních stanic.
Letní soutěž
Léto začalo MS ve fotbale, tak si dáme letní otázku fotbalovou: Jak to, že fotbalista dokáže při penaltě obstřelit obrannou zeď protivníka tak, že míč letí obloukem?
3D fotografie
Pro člověka je přirozené prostorové vnímání. Film či fotografie jsou pouze plošným záznamem skutečnosti, pomocí optických klamů je však možné vjem trojrozměrnosti navodit. Studenti na Letním soustředění mladých matematiků a fyziků, které pořádá MFF UK, se rozhodli zjistit správný postup k navození iluze prostorovosti a pokusit se o vlastní 3D či stereofotografii.
Měření smykového tření
Ukažme si, jak relativně snadno a rychle naměřit a vypočítat součinitele statického a dynamického smykového tření. Měření budeme provádět v programu Logger Lite na notebooku, k němuž připojíme rozhraní Vernier Go!Link a siloměr Vernier DFS-BTA. Jako testovací předmět použijeme telefonní seznam Zlaté stránky, jímž budeme smýkat po podlaze.
Plazmová koule
Plazmovou kouli – vysokofrekvenční výboj ve zředěném plynu – si můžete koupit v papírnictví jako „ozdobu“ pokojů nebo diskoték. Můžete si ji ale i sami vyrobit. A co je důležité – zjistíte přitom, jak vlastně funguje. Pokus připravili a popsali studenti na Letním soustředění mladých matematiků a fyziků, které pořádá MFF UK.
Teta Plíseň, strýček Kvasinka
Jsou všude kolem nás: ve vzduchu, v prachu, v hlíně, v potravinách.... I v nás samotných. Žijí s námi. Ale běda, pokud se oslabí naše imunita – pak se z nich stane náš nepřítel. Při souboji se zvýšeným výskytem plísňových a kvasinkových onemocnění vědci narazili na jednu vážnou překážku: jsou to naši příbuzní a jsou nám podobné!
Rakety na vodní pohon
Chcete postavit vlastní raketu? A ke všemu na vodu? Nic nemožného, stačí šikovné ruce. Pamatujte přitom ale na vlastní bezpečnost – budete pracovat s tlakem!
Řez TWR reaktorem
A. čerpadlo chladiva
B. expanzní prostor pro plynné štěpné produkty
C. palivo (ochuzený uran) v hexagonálních kazetách; zelená – nepoužité palivo, černá – vyhořelé palivo
D. oblast štěpení - červená
E. množivá ob
Množ a hoř!
Reaktor s postupnou vlnou TWR (Traveling-Wave Reactor) má být novou třídou jaderných energetických reaktorů. Projekt tohoto reaktoru pod názvem TerraPower již je v USA patentován, připravuje jej společnost Intelectual Ventures a vývoj financuje sám Bill Gates.
Chemická elektrárna na palubách raketoplánů
Raketoplány jsou velmi výjimečná kosmická plavidla. Připomínají spíše letadla, jsou mnohonásobně použitelné, pojmou posádku a velký náklad, mohou v kosmu vykonávat celou škálu nejrůznějších činností od vědeckých misí přes dopravu a vypouštění objemných nákladů až po opravy různých zařízení (např. Hubbleova teleskopu). Jejich výjimečnost je také ve způsobu, jakým při pobytu ve vesmíru získávají elektrickou energii.
USA bude mít virtuální jaderný reaktor
Národní laboratoř v Oak Ridge v Tennessee vytvoří virtuální reaktor pro výzkumné účely V týmu na vytvoření virtuálního reaktoru pro výzkumné účely pracují nejen experti na matematické modelování, ale i na materiálové inženýrství a další specializace. Spolupracovat budou univerzity a průmyslové podniky. Výsledkem jejich práce nebude obvyklý simulátor dozorny jaderné elektrárny, jaké pracují třeba i v obou českých jaderných elektrárnách pro přípravu personálu, ale něco daleko komplexnějšího – reálné simulace chování aktivní zóny a v ní použitých materiálů, a dále konstrukčních materiálů a fyzikálních procesů v současných i pokročilých typech lehkovodních reaktorů.
Jaderná elektrárna na Měsíci
Když se řekne jaderný materiál, mnoha z nás se vybaví nebezpečné záření, jaderné zbraně a kontejnery s odstrašujícími značkami, ke kterým není radno se přibližovat. Jaderné materiály i přes veškerá ne vždy mírová využití jsou pro lidstvo bezesporu velkým přínosem. Uplatňují se v lékařství, vědě a technice, bez jaderných elektráren bychom si jen těžko představili naši energetickou budoucnost. Ne každý ale asi ví, že právě výroba energie využívající jaderný materiál si našla svou cestu i do kosmonautiky – malé radioaktivní tělísko zajišťuje provoz mnoha meziplanetárních sond, které doputovaly do vzdálených končin Sluneční soustavy. Tam by jim solární panely nebyly nic platné.
Planety obíhají kolem Slunce…
Německý astronom, fyzik a matematik Johannes Kepler se narodil 27. prosince ve Weilu jako syn prostého a drsného žoldnéře. Zemřel 15. listopadu 1630 v Řezně, od jeho smrti tedy uplyne právě 380 let. V Čechách prožil 12 plodných let, které zásadně ovlivnily jeho dílo.
Jak magnet ke štěstí přišel
Poté, kdy byla stanovena mezinárodně uznávaná věková hranice pro mladé osamělé jachtaře toužící obeplout Zemi, přestaly jejich závody s věkem a začaly závody s časem. Lehké katamarany se v bouřích často lámaly, ale ještě o něco častěji lámaly rekordy.
Nový model v informačním centru Štěchovice
Jak funguje Kaplanova turbína, jak vypadají její lopatky i mechanismus jejich natáčení umožňující co nejlepší využití proudu vody – to vše se nyní můžete dozvědět v Informačním centru vodních elektráren ve štěchovické elektrárně. Najdete zde kopii vzácného modelu řezu Kaplanovou turbínou z Národního technického muzea.
Máte rádi mašinky?
Pokud ano, navštivte Království železnic v Praze na Smíchově (v prostorách obchodního centra Anděl City, Stroupežnického ulice 23, Praha 5).
„Zelený Hornet“ absolvoval první úspěšný let
Turbodmychadlový motor F414, poháněný směsí biopaliva v poměru 50/50, má za sebou první let v takzvaném „zeleném hornetu“, konkrétně modelu F/A‑18 Super Hornet. Šlo o první let v dějinách amerického námořnictva, kdy stíhací letoun absolvoval let s použitím paliva s tak vysokým podílem biosložky (50 %). Let se uskutečnil při Dni Země na letecké základně amerického námořnictva v Patuxent River, stát Maryland. Vývojem nového motoru se zabývá společnost GE a její provozní jednotka GE Aviation.
Solární „křídla“ Mezinárodní kosmické stanice
Jedním z přírodních zdrojů elektrické energie je naše hvězda – Slunce. Sluneční elektrárny na Zemi nemohou pracovat stále se stejným výkonem. Ale jak je to ve vesmíru? Tam přece neexistují mraky, a pokud mezi Zemí a Sluncem není jiné těleso, je neustále vystavena jeho světlu. Přesně toho využívá posádka Mezinárodní kosmické stanice, jejichž vesmírný domov potřebuje neustálý přísun elektřiny.
Většina středoškoláků je pro dostavbu Temelína
Pro dostavbu jaderné elektrárny Temelín je 80,34 % z téměř 900 českých středoškoláků, kteří se v květnu a červnu zúčastnili průzkumu názorů mezi účastníky besed Energie – budoucnost lidstva.
Mimořádný úspěch českých mladých vědců
Studenti z Gymnázia v Orlové – a současně vítězové 31. celostátní přehlídky SOČ v oboru fyzika – získali první hlavní cenu na prestižní mezinárodní soutěži nejlepších evropských projektů EU Contest v Lisabonu. Miroslav Rapčák a David Pěgřímek se soutěže zúčastnili s prací Úplný fázový diagram CO2 nanoklastrů. V Lisabonu byly uděleny tři první hlavní ceny. Kromě České republiky, obdrželo první hlavní cenu i Maďarsko a Polsko.
Hlubokomořský úlovek
Hlubiny podmořských kaňonů jsou temná, pustá místa a pokud nejsou vyhřívány hydrotermálními prameny, nedá se očekávat, že by překypovaly životem. O to překvapující byl průzkum kaňonu Kaikoura u východního pobřeží Nového Zélandu.
Solární katamarán Tûranor vyplouvá
Pokud bude jeho plavba úspěšná, stane se katamarán Tûranor první lodí poháněnou výhradně solární energií, která obepluje svět. Plavidlo budoucnosti vyrazilo v úterý 28. 9. 2010 z Monackého přístavu, aby pokračovalo směrem ke Gibraltaru, přes Atlantický oceán a Panamský průplav do Tichého oceánu a přes Indický oceán a Suezský průplav zpátky do Středozemního moře.
Jdu na sever... a jdu na jih!
Magnetorecepce u zvířat Každý živočich se snaží ve světě kolem sebe co nejlépe orientovat a využívá k tomu všechny dostupné prostředky. Světelné záření, zvukové vlny, pachové molekuly… Všechno, co mu přinese lepší informaci o poloze hnízda, nepřátel nebo potravy, mu poskytuje nezanedbatelnou evoluční výhodu. Není proto divu, že mnoho živočichů využívá ke své orientaci také zemské magnetické pole.
David a Miroslav uspěli v Soutěži Evropské Unie pro mladé vědce EUCYS
Jak jste se již v 3pólu mohli dočíst, dnes již bývalí studenti Gymnázia v Orlové Miroslav Rapčák a David Pěgřímek získali na prestižní mezinárodní soutěži nejlepších evropských projektů EU Contest v Lisabonu jednu ze tří prvních hlavních cen. Soutěže se zúčastnili s prací Úplný fázový diagram CO2 nanoklastrů. Projekt zařazený do fyziky představuje počítačovou simulaci shluků molekul oxidu uhličitého a chování tohoto plynu za působení tlaku. Dnes jsou David Pěgřímek a Miroslav Rapčák členovy skupiny fyziky klastrů na Ostravské univerzitě a od letošního roku studují na Karlově univerzitě. David informatiku, Mirek fyziku. Jak o sobě říkají: „Stále spolupracujeme na různých projektech a i v budoucnu bychom se chtěli nadále zabývat vědeckou činností.“ Autoři nám ke své práci i vlastní soutěži EUCYS napsali více podrobností.
Stavidlo veliké jako dům
Kdo měl to štěstí, že viděl stavidlo, resp. uzávěr přítoku vody k turbíně vodní elektrárny? Asi málokdo. Nyní máte možnost. Na vodní elektrárně Střekov v Ústí nad Labem totiž až do listopadu 2010 probíhá generální oprava rychlouzávěru jedné ze tří Kaplanových turbín.
Jak jsme vyhráli druhou cenu aneb studentská honba za záblesky
Druhé místo v soutěži německých gymnázií Jugend Forscht (mládež bádá) v zemi Horní Franky překvapivě získali Fabian Kopel a Pedro Krapp z Gymnazia Bamberg s neobvyklým projektem, který jsem navrhl a vedl. Šlo o výzkum kosmických záblesků velmi neobvyklou metodou.
Pyramidy jsou z tvárnic!
Cheopsova pyramida má objem 2,7 106 m3 a podle dostupných záznamů byla postavena během 20 až 30 let. Aby se to stihlo, muselo být denně umístěno kolem 300 stavebních bloků, každý o objemu cca 1 m3. To znamená umístit jeden blok na správné místo každé 2 minuty, přičemž zmíněný kus kamene váží přes dvě a půl tuny a manipulace s ním není nikterak snadná.