Jít na vyhledávání

Novinky

07. 02. 2022
Autor

Autor: Milan Řípa

Největší tokamak na světě -JET (Kredit: ITER Organization, http://www.iter.org/)

Největší tokamak na světě -JET (Kredit: ITER Organization, http://www.iter.org/)

JET slaví 100 000. výstřel

Jeho spuštění v roce 1983 přihlíželo Její Veličenstvo královna Alžběta II. Evropský tokamak JET (Joint European Torus) umístěný v Abingdonu poblíž Oxfordu je stěžejním experimentálním zařízením evropského výzkumného programu jaderné fúze. Je bezesporu jedním z nejdůležitějších zařízení na světě v historii výzkumu energie z jaderné syntézy. Dne 18. ledna 2022 završil stroj svůj 100 000. výstřel - dvakrát přitom došlo k zažehnutí jaderné fúze (roku 1997 a 2021). Plasma uvnitř jeho vakuové komory dosahuje vyšší teploty, než které kdy byly naměřeny na Slunci.

07. 02. 2022
Autor

Autor: (red)

Ilustrační obrázek z akce „Staň se na den vědkyní“ (zdroj FJFI)

Ilustrační obrázek z akce „Staň se na den vědkyní“ (zdroj FJFI)

11. února -Mezinárodní den dívek a žen ve vědě

Přestože počet pracovníků ve výzkumu avývoji v České republice roste, podíl žen se snižuje. Zatímco v roce 2000 bylo žen v této oblasti 36 %, v roce 2019 už jenom 30 %. Změnit tento trend se snaží připomínka Mezinárodního dne dívek a žen ve vědě, která se slaví vždy 11. února už od roku 2015, kdy ho Valné shromáždění OSN poprvé vyhlásilo. Fakultajaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze (FJFI) před sedmi lety začala v tento den pořádat akci „Staň se na den vědkyní“ se snahou ukázat zejména studentkám středních škol, jak práce vědkyň vypadá. Letos se k této akci připojila také Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze (FEL).

05. 02. 2022
Autor

Autor: (red)

Energetický kontejner pro staveniště (zdroj Eaton)

Energetický kontejner pro staveniště (zdroj Eaton)

Nulové emise na stavbě?

Společnost Eaton je součástí nového výzkumu, jehož cílem je vytvořit model staveb, které nebudou produkovat emise. To by mohlo mít samozřejmě ohromné následky pro stavební společnosti i společnosti zajišťující dodávky energií. Výzkumný projekt nazvaný PILOT-E je částečně financovaný norskou vládou a jeho cílem je dosáhnout nulových hodnot emisí ze stavenišť. Výsledky výzkumu budou sdíleny mimo Norsko prostřednictvím jeho partnerů.

03. 02. 2022
Autor

Autor: (red)

Georgina Dransfieldová na základně Concordia (zdroj Univ. of Birmingham)

Georgina Dransfieldová na základně Concordia (zdroj Univ. of Birmingham)

Novoroční mise zahájila novou fázi výzkumu exoplanet

Mise na jedno z nejchladnějších a nejvzdálenějších míst na Zemi umožní novou fázi pátrání po vzdálených planetárních systémech. Doktorandka Georgina Dransfield z University of Birmingham odcestovala do francouzsko-italské výzkumné stanice Concordia v Antarktidě, aby dohlédla na instalaci nové nejmodernější kamery na teleskopu ASTEP (Antarctic Search for Transiting ExoPlanets). Nový přístroj umožní vědcům vidět mnohem širší škálu planet obíhajících kolem hvězd mimo Sluneční soustavu, což rozšíří naše hledání planet schopných hostit život.

01. 02. 2022
Autor

Autor: (red)

Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)

Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)

Námrazy na vedení

Zatímco silný mráz nepředstavuje pro distribuční soustavy velké nebezpečí, vlhké  počasí s teplotami mírně pod nulou již problémy způsobit může. Hrozí při něm totiž vznik námrazy, která neúměrně zatěžuje vedení a může v extrémním případě způsobit i  pád vodičů nebo celých linek. Inteligentní distribuční soustavy, takzvané Smart Grids, sníží toto riziko instalací měřičů námrazy na vytipované úseky. Díky nim bude možné včas zasáhnout například využitím technologie vyhřívání linek.  

30. 01. 2022
Autor

Autor: (red)

Budova ComAp (zdroj ComAp)

Budova ComAp (zdroj ComAp)

Řídí nezávislé zdroje energie pro celý svět už 30 let

Česká firma ComAp, která je světovým lídrem v řídicích systémech pro záložní a nezávislé zdroje energie, oslavila 30 let. Z počáteční nuly při svém založení v roce 1991 to dotáhla až na roční obrat ve výši téměř 2 mld. Kč. Že to jde díky poctivé práci, invenci a neustálé chuti učit se, potvrzuje i příběh této společnosti . Její kontroléry řídí dodávku energie na všech ostrovech v Polynésii, její systémy zajišťují nepřetržitý a stabilní zdroj energie pro datové centrum ve Švýcarsku nebo synchronizují záložní zdroje pro pražskou O2 arénu, aby nedošlo k nečekanému výpadku. Firma je plně v rukách svých českých zakladatelů a chce nadále růst  –  tak, aby mohla významně přispět k celosvětovému přechodu na udržitelné zdroje energie.  

28. 01. 2022
Autor

Autor: (red)

Bioplyn se zatím získává a používá jen pro lokální potřeby (bioplynová stanice Číčov) (Zdroj: vzdělávací portál ČEZ „Svět energie“)

Bioplyn se zatím získává a používá jen pro lokální potřeby (bioplynová stanice Číčov) (Zdroj: vzdělávací portál ČEZ „Svět energie“)

Náhrada zemního plynu – biometan a vodík?

Ozelenění a dekarbonizace českého plynárenství by měla být v budoucnu spojená především s biometanem a vodíkem. Většímu podílu biometanu aktuálně brání především zastaralá legislativa, do roku 2050 by však jeho podíl mohl narůst až na 40 %. V případě vodíku pak bude záležet zejména na jeho výrobě a na množství, které se bude moci vtlačovat do tuzemské plynárenské sítě. Spíše než stavba nových přepravních soustav bude ekonomicky výhodnější úprava stávajících.

26. 01. 2022
Autor

Autor: Milan Řípa

V levém dolním rohu obrázku vede most z ústředí (sídla ředitele) do nejaderné kontrolní budovy. Menší budova bude postavena později podle jaderných norem jako nouzové řešení. (Kredit: ITER Organization, http://www.iter.org/)

V levém dolním rohu obrázku vede most z ústředí (sídla ředitele) do nejaderné kontrolní budovy. Menší budova bude postavena později podle jaderných norem jako nouzové řešení. (Kredit: ITER Organization, http://www.iter.org/)

Kontrolní budovy ITER

Jako musí mít každé letiště budovu s kanceláří Řízení letového provozu s řadou blikajících monitorů uvnitř a otáčející se radarovou anténu, stejně tak musí mít každý tokamak řídicí místnost, pro kterou se vžil název Control room,  lidově „ovládačka“. Ovládačka největšího tokamaku, který spolufinancuje celý svět, se právě staví. Ovládačce ITERu se sice na střeše nebude točit radarová korouhvička, ale monitorů bude mít více než letiště v Ruzyni.

24. 01. 2022
Autor

Autor: (red)

Největší dobíjecí místo v ČR schopné obsloužit e-auta všech značek postavil ČEZ na 83. km dálnice D5 u Šlovic (foto ČEZ)

Největší dobíjecí místo v ČR schopné obsloužit e-auta všech značek postavil ČEZ na 83. km dálnice D5 u Šlovic (foto ČEZ)

Elektromobilita není jediné řešení, variant dopravy má být více

Elektromobilita je řadou aktérů z automobilového průmyslu či politiky zmiňována jako jediná možná budoucí alternativa k současným spalovacím motorům, a to i za cenu přehlížení limitů či problémů spojených s tímto řešením. Mnohem vhodnější by ovšem bylo chápat elektromobilitu jako jedno z možných řešení a připustit i další alternativy. Jednou z nejperspektivnějších je jednoznačně vodík, tvrdí Daniel Struž, jednatel společnosti Adast.  

22. 01. 2022
Autor

Autor: (red)

Koncentrace kyslíku v atmosféře (podle LIHH kresba MD)

Koncentrace kyslíku v atmosféře (podle LIHH kresba MD)

Fakta o kyslíku

Díky kyslíku je dnes na Zemi život takový, jak jej známe. Je to bezbarvý plyn a tvoří 21 procent zemské atmosféry. Protože je všude kolem, snadno bychom si mysleli, že je nudný a inertní; ve skutečnosti je jedním z nejreaktivnějších nekovových prvků (fluor ho trumfne). Na Zemi se objevil asi před 2,3 až 2,4 miliardami let a podle studie z r. 2007 financované NASA se jeho hladiny začaly šplhat k současným koncentracím nejméně před 2,5 miliardami let. Je možné, že to bylo už dříve, protože v Indii se našla hornina stará 3 miliardy let, která musela vzniknout za přítomnosti kyslíku. Nikdo přesně neví, proč se tento plyn stal významnou součástí atmosféry, ale je možné, že to způsobily geologické změny na Zemi. První organizmy kyslík nepotřebovaly, ba dokonce byl pro ně jedovatý, jakmile se ale objevily fotosyntetizující organismy, stoupal obsah kyslíku v ovzduší a život se mu musel přizpůsobit.

21. 01. 2022
Autor

Autor: (red)

Logo soutěže

Logo soutěže

Pojeďte experimentovat do CERN!

Navrhněte a realizujte svůj vlastní částicový experiment přímo v CERNu - Centru evropského jaderného výzkumu!  Možnost uskutečnit svůj projekt v největším výzkumném centru částicové fyziky na světě se nabízí středoškolákům z celého světa v rámci soutěže Beamline for School (BL4S). Týmy s minimálně pěti členy (maximálně devíti) a dvěma vedoucími musí do 15. dubna 2022 podat návrh svého experimentu, který chtějí umístit do cesty svazku protonů o energii 26 GeV. Kromě pobytu v CERNu mohou získat také detektor částic pro školu či jeden z pěti teleskopů.

20. 01. 2022
Autor

Autor: (red)

Twitter je nejodolnější vůči konspiračním teoriím

Nedávná studie zkoumala roli různých sociálních médií a aplikací pro sdílení zpráv při šíření konspiračních teorií. Šíření dezinformací ovlivňuje to, jak jednotlivé platformy fungují, profil jejich uživatelů a vazby mezi nimi. Rozvoj pandemie je ideální situací pro zkoumání, jak se dezinformace šíří. Nejistota na začátku pandemie a nedostatek oficiálních informací vedly k výraznému nárůstu konspiračních teorií.

18. 01. 2022
Autor

Autor: (red)

Amazonský prales (zdroj rrubra, Pixabay)

Amazonský prales (zdroj rrubra, Pixabay)

Stromy jsou největšími producenty metanu v mokřadních oblastech – i když jsou suché

Většina metanu produkovaného z amazonských mokřadů je vypouštěna do atmosféry prostřednictvím kořenových systémů stromů – přičemž k významným emisím dochází, i když není půda zaplavena, říkají vědci z Birminghamské university.

16. 01. 2022
Autor

Autor: (red)

Podpora jaderné energetiky v ČR od počátku devadesátých let (zdroj IBRS)

Podpora jaderné energetiky v ČR od počátku devadesátých let (zdroj IBRS)

Současná energetická krize vede Čechy k větší podpoře jádra

Podpora jaderné energetiky v Česku vzrostla za půl roku o šest procent. Její rozvoj nyní podporují dvě třetiny obyvatel. Vyplývá to z nezávislého reprezentativního průzkumu agentury IBRS, který uskutečnila na přelomu listopadu a prosince loňského roku. Růst podpory podle ní souvisí se zájmem o dostatek energie, soběstačnost a ekologickou výrobu. To vyvolala nejen v Evropě současná energetická krize spojená s dramatickým růstem cen a pádem řady obchodníků s elektřinou.

14. 01. 2022
Autor

Autor: (red)

Tak by mohlo vypadat uspořádání Energy Well v budově (zdroj CVŘ)

Tak by mohlo vypadat uspořádání Energy Well v budově (zdroj CVŘ)

Energy Well - studna energie

Přinášíme rozhovor s Ing. Markem Ruščákem, PhD., který ve skupině ÚJV vede zajímavý a progresivní projekt malého jaderného reaktoru k výrobě elektrické energie. Energy Well je jedním z projektů SMR (malých modulárních reaktorů) a je zajímavý zvláště proto, že je projektem ryze českým, vzniklým v ÚJV Řež. Ideou je použití roztavené fluoridové soli jako chladiva v primárním okruhu. Takové tepelné schéma umožňuje dosahovat vysokých teplot (až 700 oC) při relativně nízkém, respektive atmosférickém (kolem 0,1 MPa) tlaku v primárním okruhu. (Jen pro srovnání: u klasických PWR pracujeme s teplotami kolem 300 oC a tlaku 15 MPa.) Na výzkumech chování tekutých solí se v  ÚJV Řež již dlouho pracuje, je tedy na co navazovat.

13. 01. 2022
Autor

Autor: (red)

Modul detektoru vytvořeného na FJFI ČVUT v Praze. Oba detektory jsou osazeny v hranolech nahoře. (Zdroj esc Aerospace)

Modul detektoru vytvořeného na FJFI ČVUT v Praze. Oba detektory jsou osazeny v hranolech nahoře. (Zdroj esc Aerospace)

Další detektor jaderné fakulty ČVUT právě vylétl na oběžnou dráhu!

Od čtvrtka 13. ledna 2022 je na oběžné dráze Země detektor Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze. Je to už druhý detektor, který vyvinuli a vyrobili vědci z Katedry fyziky Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze (FJFI) ve spolupráci s firmou escAerospace. Unikátní detektor částic 2SD bude mapovat takzvané kosmické počasí a ionizující záření na oběžné dráze. Vynesla jej raketa Falcon 9 společnosti SpaceX z amerického Mysu Canaveral.

12. 01. 2022
Autor

Autor: (red)

Jitka Kostková (foto Jan Kadeřábek)

Jitka Kostková (foto Jan Kadeřábek)

Jitka Kostková: Jaderka mě naučila učit se

Jaderňák nemusí pracovat jen u reaktoru. Absolventka Katedry matematiky Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze (FJFI), Jitka Kostková, pracuje od ledna 2021 jako softwarová inženýrka v pražské kanceláři firmy PureStorage. Letos získala jednu ze tří Cen Antonína Svobody, které vyhlašuje Česká společnost pro kybernetiku a informatiku (ČSKI). Před rokem dostala nejvyšší ocenění Cenu Josepha Fouriera o nejlepší výzkumnou práci v oblasti počítačových věd. Během doktorátu působila nejen na fakultě, ale také v Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR (ÚTIA).

10. 01. 2022
Autor

Autor: (red)

Ilustrační obrázek z prezenčního ročníku 2020 (zdroj FYKOS)

Ilustrační obrázek z prezenčního ročníku 2020 (zdroj FYKOS)

Fyziklání je zase tady! Ročník 2022

Zajímá tě fyzika, rád pracuješ v týmu a chceš svým vrstevníkům z celého světa ukázat, že ti to prostě pálí? Pak neváhej, slož si svůj vítězný tým a zaregistruj se do soutěže Fyziklání 2022!

08. 01. 2022
Autor

Autor: (red)

Molekula metanu (zdroj Wikimedia Commons PD)

Molekula metanu (zdroj Wikimedia Commons PD)

Globální energetika řeší nejen CO2, ale i metan

Navzdory pandemii přinesl rok 2020 největší jednoroční nárůst v koncentracích atmosférického metanu v historii. Dopad tohoto plynu na vznik skleníkového efektu a globální oteplování je víc než osmdesátkrát větší než vliv oxidu uhličitého a až 60 procent jeho množství vzniká v důsledku lidské činnosti. Produkce metanu byla dosud spojována hlavně s chovem hovězího dobytka, skládkováním odpadu a výrobou biopaliv. Nyní se ale ukazuje, že přinejmenším stejně významný podíl na únicích tohoto plynu do atmosféry má energetika.

06. 01. 2022
Autor

Autor: (red)

Základy prvního reaktoru s uzavřeným palivovým cyklem jsou hotové

Rychlý reaktor BREST-300 má od 22. listopadu 2021 hotovou základovou desku reaktorové budovy. Elektrárna se stane průlomem v celosvětové jaderné energetice díky recyklaci jaderného paliva a uzavřenému palivovému cyklu. (O reaktoru BREST-300 jsme podrobně psali v článku zde)

04. 01. 2022
Autor

Autor: (red)

Inteligentní elektroměry v multiutilitním domě ve Vrchlabí (zdroj ČEZ, Virtuální prohlídka ČEZ - Smart Region Vrchlabí (cez.cz) )

Inteligentní elektroměry v multiutilitním domě ve Vrchlabí (zdroj ČEZ, Virtuální prohlídka ČEZ - Smart Region Vrchlabí (cez.cz) )

Klíčový prvek energetiky budoucnosti? „Inteligentní“ elektroměr

Jediným řešením energetických problémů budoucnosti jsou obnovitelné a jaderné zdroje elektřiny ve spojení s chytrými sítěmi. K efektivnímu fungování nové energetiky přispívají chytré elektroměry, které dovedou komunikovat obousměrně a umožňují tak v reálném čase sledovat spotřebu a zatížení sítí, a díky tomu rychle reagovat i na straně výroby. Jsou označovány jako DCC elektroměry podle zkratky nařízení Evropské komise, která už v roce 2016 stanovila podmínky jejich používání. Na celém světě bylo v roce 2020 v provozu přibližně 136,45 milionu chytrých elektroměrů a do roku 2026 by se jejich počet měl zvýšit na téměř 200 milionů.

02. 01. 2022
Autor

Autor: (red)

Ilustrační obrázek (zdroj FJFI)

Ilustrační obrázek (zdroj FJFI)

Seminář pro učitele Matematika pro život

Praktické využití matematiky v běžných, ale i méně očekávatelných oblastech, představuje seminář Matematika pro život. Už počtvrté ho v pátek 14. ledna 2022 od 9.00 pořádá Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze (FJFI) společně s Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy (UK). Kurz zařazený do dalšího vzdělávání pedagogických pracovníku (DVPP) je určen především učitelům středních a základních škol, ale je otevřen i širší veřejnosti včetně studentů.

02. 01. 2022
Autor

Autor: (red)

Jeden z kmenových autorů Třípólu je v otužování obzvláště zdatný (foto Milan Řípa)

Jeden z kmenových autorů Třípólu je v otužování obzvláště zdatný (foto Milan Řípa)

Otužování v ledové vodě pro posílení imunity i psychiky

Tváří v tvář epidemii koronaviru si mnoho lidí uvědomilo, jak nutné je mít silnou imunitu, díky které se tělo dokáže před nemocemi bránit, nebo je alespoň protrpět s co nejmírnějším průběhem. Kromě užívání vitaminových doplňků a sportem ji můžete posílit také otužováním. Jak s ním začít a na co si dát pozor? Na klady a zápory jsme se zeptali odborníků i otužilců.

31. 12. 2021
Autor

Autor: Jan Obdržálek

Titulní stránka druhého dílu

Titulní stránka druhého dílu

Písně lidu fyzikálního (2)

Začátkem minulého roku jsme psali o prvním dílu rozverné publikace Písně lidu fyzikálního (https://www.3pol.cz/cz/rubriky/recenze/2639-pisne-lidu-fyzikalniho). Na Silvestra je ta pravá chvíle nejen si zopakovat prvních 25, ale zapět si i zbrusu nové! Za podpory Jednoty českých matematiků a fyziků vychází druhý díl, písně 26 - 38.  Můžete si je v elektronické podobě zakoupit za baťovských 89 Kč jako elektronickou knihu zde: http://eknihyjedou.cz/pisne_lidu_fyzikalniho_26-38 . Písně na známé popěvky jsou báječnými mnemotechnickými pomůckami na zapamatování různých vzorečků a pouček, tentokrát vedle fyziky hlavně z geometrie - navíc je tam i zákon nabídky a poptávky v praxi.

28. 12. 2021
Autor

Autor: (red)

Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)

Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)

Odborník radí: Jak být bezpečně online?

Šifrování už je dávno běžnou součástí pohybu na internetu, aniž bychom o jeho využívání věděli. Do sítě se lze běžně připojit prostřednictvím domácího přístupového bodu přes wifi, kde se šifrování standardně používá. Pokud by se zmiňované šifrování nepoužívalo, mohl by potenciální útočník velmi snadno špehovat provoz jednotlivců, firem a organizací. Jak se před takovým potenciálním problémem chránit? Podle odborníků ze společnosti BCV solutions specializované na řízení identit s vlastním Identity managerem CzechIdM, je důležité dbát na symbol zámku na webovém prohlížeči, vybrat si vhodný způsob uložení i sdílení svých dat včetně fotografií, používat dostatečně silné heslo včetně vícefaktorové autentizace.

26. 12. 2021
Autor

Autor: Václav Vaněk

Nová zpráva Ekonomické komise OSN pro Evropu (UNECE)

UNECE pravidelně uveřejňuje ve svém časopise Technology brief - Nuclear Power krátké zprávy na pomoc zmírňování změny klimatu a na urychlené používání nízkouhlíkových technologií. Na přípravě článků pracuje tým mezinárodních expertů z celé energetické komunity. Novou publikaci přivítala například generální ředitelka World Nuclear Association (WNA) Sama Bilbao y León.

24. 12. 2021
Autor

Autor: Marina Hofmanová

Zemská porodnice v Praza U Apolináře (foto MH)

Zemská porodnice v Praza U Apolináře (foto MH)

Kdyby na Půlnoční zazpívala všechna novorozeňátka od Apolináře, měl by sbor přes půl milionu hlasů

V čase vánočním oslavujeme narození Ježíše Krista, ale proč si nepřipomenout i letošní výročí jiného muže, architekta Josefa Hlávky, díky němuž získala Praha majestátní a důstojné místo pro zrození nových človíčků. Josef Hlávka (1831–1908), který spatřil světlo světa před 190 lety, postavil jednu z nejmodernějších a největších evropských porodnic své doby. A hlásky do pomyslného sboru novorozených miminek se v ní ozývají dodnes.

21. 12. 2021
Autor

Autor: (red)

Ilustrační obrázek Adrega, Pixabay)

Ilustrační obrázek Adrega, Pixabay)

Největší studie arabských genomů

Vůbec největší dosavadní studie arabských genomů odhalila nejstarší ze všech moderních blízkovýchodních populací a osvětlila otázku, jak se moderní lidé rozšířili do celého světa. Arabský poloostrov, který dnes zahrnuje Bahrajn, Kuvajt, Omán, Katar, Saúdskou Arábii a Spojené arabské emiráty, již dlouho slouží jako klíčová křižovatka mezi Afrikou, Evropou a Asií. Nedávné archeologické nálezy a studie DNA dávají příslib, že analýza obyvatel blízkého východu by mohla odhalit více o tom, jak se moderní lidé dostali z Afriky do zbytku světa.

19. 12. 2021
Autor

Autor: (red)

Jaderná elektrárna Onagava v Japonsku, jen několik kilometrů od Fukušimy. Vlna cunami jí neublížila. (Zdroj Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0)

Jaderná elektrárna Onagava v Japonsku, jen několik kilometrů od Fukušimy. Vlna cunami jí neublížila. (Zdroj Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0)

Extrémní energetika: Fotovoltaika u polárního kruhu, větrníky do tajfunu, jaderné a vodní elektrárny v seizmických oblastech...

Lidé potřebují nebo přinejmenším požadují elektřinu nejen v každou denní či noční dobu, ale i na téměř každém místě na světě. Elektrárenské společnosti proto řeší, jak ji bezpečně a spolehlivě zajistit i v oblastech a situacích, které jsou pro výrobu elektřiny krajně nepříznivé.

18. 12. 2021
Autor

Autor: (red)

Výsledky Fyziklání Online 2021

5. listopadu jsme čtenáře vyzývali, aby se přihlásili na soutěž, dnes přinášíme výsledky. Fyziklání Online patří k největším online pořádaným fyzikálním soutěžím na světě. Účelem soutěže je mimo jiné rozvoj znalostí v různých oblastech fyziky a matematiky, týmová spolupráce a popularizace vědy převážně mezi žáky středních škol. Každoročně ji pořádají vysokoškolští studenti z FYKOSu (Fyzikální korespondenční seminář), který zastřešuje Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 .. 107
Vrátit se nahoru