Jít na vyhledávání

Novinky

05. 08. 2021
Autor

Autor: Václav Vaněk

Jaderná elektrárna Taishan 1 a 2, Guangdong, Čína (Zdroj EDF Energy)

Jaderná elektrárna Taishan 1 a 2, Guangdong, Čína (Zdroj EDF Energy)

Taishan s reaktory EPR a porucha palivových proutků

Čínská jaderná elektrárna Taishan 1-2  je zatím první elektrárnou na světě, která má v provozu dva zdokonalené reaktory EPR (European Pressurized Water Reactor nebo Evolutionary Power Reactor - tlakovodní jaderný reaktor generace III+ vyvinutý francouzskými firmami Areva a EDF ve spolupráci s německým Siemens AG). Historie této elektrárny začala v listopadu 2007, kdy byla podepsána smlouva mezi francouzskou společností Areva  a čínskou společností China General Nuclear (CGN) v hodnotě 8 miliard EUR (9,7 miliard dolarů). Elektrárna leží 140 km západně od Hong Kongu a je ve vlastnictví podniku se společnou majetkovou účastí – TNPJVC – kde CGN vlastní 51 % akcií, EDF 30 % a elektrárenská společnost Guangdong Energy Group 19 %.  Výstavba prvního reaktoru EPR-1750 byla zahájena v roce 2009 a druhého v roce 2010. První blok JE Taishan-1  byl uveden do komerčního provozu v prosinci 2018 a druhý blok v září 2019. Reaktor EPR vyprojektovala společnost Framatome. První blok vstoupil již do druhého palivového cyklu a v současné době je provozován na plném výkonu. Druhý blok dokončil první podrobnou revizi a byl opětovně připojen k síti 10. 6. 

01. 08. 2021
Autor

Autor: Václav Vaněk

Titulní strana studie IEA

Titulní strana studie IEA

Nerosty pro budoucnost energetiky

Základními surovinami mnoha dnešních rychle rostoucích technologií tzv. „čisté energetiky“– od větrných turbín a elektrických sítí až po elektrická vozidla – jsou různé nerosty, minerály a vzácné prvky. Poptávka po těchto minerálech bude rychle růst, jak poroste rychlost přechodu na čisté energie. Podle nové zprávy Mezinárodní energetické agentury (International Energy Agency, IEA) může nesoulad mezi ambicemi na ochranu klimatu a nedostatkem kritických minerálů zpomalit a prodražit přechod k čisté energetice. IEA vydala na toto téma dosud nejobsáhlejší globální studii o důležitosti minerálů pro energetické účely. Spolu s množstvím podrobností o vyhlídce na poptávku po nerostech za různých technologických a politických předpokladů studie zkoumá, zda dnešní investice do nerostů mohou uspokojit potřeby rychle se měnícího energetického sektoru. Zvažuje budoucí úkol podporovat odpovědný a udržitelný rozvoj nerostných zdrojů a nabízí tvůrcům politik zásadní poznatky, včetně šesti klíčových doporučení IEA pro nový komplexní přístup k zabezpečení nerostných surovin.

29. 07. 2021
Autor

Autor: (red)

Oranžové ovoce a zelenina, stejně jako zelená listová zelenina obsahují karoteny, které se v těle mohou přeměnit na vitamín A (zdroj Pixabay)

Oranžové ovoce a zelenina, stejně jako zelená listová zelenina obsahují karoteny, které se v těle mohou přeměnit na vitamín A (zdroj Pixabay)

Všeho moc škodí, i vitamínu A

„Jste to, co jíte,“ říká staré rčení. Ti, kteří ve stravě nemají dostatek živin, mohou očekávat špatné zdraví. Nemusí jít jen o klasickou podvýživu; problémem je i nedostatek jednoho z důležitých výživových prvků, ať základního, tak třeba i nějakého stopového prvku či mikroelementu. Různé reklamy se dnes předhánějí, aby nám vnutily ten či onen doplněk výživy. Existují dokonce i oficiální vládní či zdravotní programy na podporu správné výživy a povzbuzení občanů, aby se více starali o vyváženou stravu dostatečně saturovanou vitamíny a minerály. Nyní se však vynořují i obavy opačného typu: zda nekoordinované systémy a přehnané nabízení doplňků výživy nezpůsobují naopak poškozování zdraví lidí. Těmito obavami se zabývá i Mezinárodní agentura pro atomovou energii a přináší na pomoc techniku využívající stabilní izotopy. S velkou přesností může pomoci odborníkům na výživu a odborníkům v oblasti veřejného zdraví lépe porozumět stavu vitaminu A u lidí řídících se několika programy, které s dobrými úmysly řeší nedostatek vitaminu A v populaci.

26. 07. 2021
Autor

Autor: (red)

Ilustrační obrázek Pixabay (autor Gerd Altmann)

Ilustrační obrázek Pixabay (autor Gerd Altmann)

Viry jsou jedním z motorů přirozeného výběru

Pandemie COVID-19, která si doposud vyžádala již více než 3 miliony životů, odhalila, jak jsme vůči novým virům zranitelní. Nám se tato hrozba zdá nová, ale lidé bojují s nebezpečnými viry od počátku věků. Podle nové studie se před 25 000 lety východní Asií přehnal jiný starodávný koronavirus. Podobné mohly infikovat předky zde žijících lidí i o další tisíciletí později.

23. 07. 2021
Autor

Autor: (red)

E-way Rescue Roadster (obr. DassaultSystémes)

E-way Rescue Roadster (obr. DassaultSystémes)

Autonomní létající záchranka

Uprostřed celosvětové pandemie COVID-19 začal pracovat tým složený z produktového designéra, strojního inženýra a lékařky na řešení rychlého a bezpečného transportu pacientů z jejich domova do nemocnice. Zrodil se tak koncept autonomního létajícího záchranného vozidla – E-wayRescue Roadster. Celý projekt, který se nyní přesunul do další fáze vývoje produktu, vznikl díky cloudové platformě 3DEXPERIENCE od společnosti DassaultSystèmes.

20. 07. 2021
Autor

Autor: Martin Schreier

Pohled na přečerpávací elektrárnu Dlouhé stráně v Jeseníkách z ptačí perspektivy (zdroj ČEZ)

Pohled na přečerpávací elektrárnu Dlouhé stráně v Jeseníkách z ptačí perspektivy (zdroj ČEZ)

25 let Dlouhých strání

Za 25 let provozu vyrobila největší česká přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně v Jeseníkách spolu s doplňkovou malou vodní elektrárnou v hrázi její dolní nádrže přes 10 milionů megawatthodin elektrické energie. Samotná přečerpávací elektrárna vyrobila 9 972 799 MWh a přidružená malá vodní elektrárna 10 697 MWh elektrické energie. Svou operativností, možností rychlého najetí do ostrého provozu a velkou kapacitou nádrží pomáhají Dlouhé stráně už čtvrt století udržovat stabilitu české přenosové soustavy a předcházet možným blackoutům.

17. 07. 2021
Autor

Autor: Milan Řípa

Prototypové rozhraní v ovládací místnosti pro monitorování systémů tokamaku pomocí semaforu. 3D obrázek vpravo umožňuje přiblížení, oddálení a rotaci. (Kredit: ITER Organization, http://www.iter.org/)

Prototypové rozhraní v ovládací místnosti pro monitorování systémů tokamaku pomocí semaforu. 3D obrázek vpravo umožňuje přiblížení, oddálení a rotaci. (Kredit: ITER Organization, http://www.iter.org/)

Semafor pro tokamak ITER

ITER bude prvním fúzním zařízením v měřítku reaktoru. Bude mít samozřejmě také velín, který si ve složitosti nezadá s běžnou jadernou elektrárnou. Prototypové rozhraní v ovládací místnosti monitoruje systémy tokamaku a pomocí červeného, oranžového a zeleného světla bude zobrazovat celkový stav všech komponent. 3D reprezentace zařízení na obrazovce umožňuje přiblížení, oddálení a rotaci – a zahrnuje jemněji odstupňovanou stupnici označující účinek detekované události u každého ze systémů tokamaku.

14. 07. 2021
Autor

Autor: (red)

Ilustrační obrázek z webu (zdroj Coding Bootcamp Praha)

Ilustrační obrázek z webu (zdroj Coding Bootcamp Praha)

Roboti a technologické trendy ve vzdělávání

Technologie hrají rok od roku výraznější roli nejen v průmyslu, ale i ve vzdělávání. Robotika je žhavým tématem současnosti. Hraje velkou roli při automatizaci v průmyslu, ve výzkumu, ale čím dál více se promítá i do našich všedních životů. Připraví nás roboti o práci? A co mohou naučit naše děti? O robotech a technologických trendech povídá Jana Večerková, zakladatelka Coding Bootcamp Praha. Vystudovala ve Velké Británii a působí již deset let v oblasti startupů a vývoje inovativních produktů po celé Evropě. Coding Bootcamp Praha je mezinárodně oceňovaný program pro lidi, kteří chtějí změnit kariéru směrem k vývojářství webů.

11. 07. 2021
Autor

Autor: (red)

Přeměna alfa (MD)

Přeměna alfa (MD)

Vytvořen nejlehčí známý izotop uranu

Vědci vytvořili nový izotop uranu, který je vůbec nejlehčí ze všech známých. Objev by mohl odhalit více o částicích alfa, které vyletují při rozpadu určitých radioaktivních izotopů. Nově nalezený izotop 214U má o 30 neutronů více než protonů a o jeden neutron méně než nejlehčí dosud známý izotop uranu 215U. Uran 235, který se používá v jaderných reaktorech, má o 51 neutronů víc než protonů. Nově nalezený izotop je nejen lehčí než ostatní, ale během svého rozpadu také vykazuje jedinečné chování. Nové poznatky pomohou vědcům lépe porozumět procesu radioaktivního rozpadu známému jako přeměna alfa, při kterém atomové jádro ztrácí skupinu dvou protonů a dvou neutronů – alfa částici.

08. 07. 2021
Autor

Autor: (red)

Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)

Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)

Kyberkriminalita

Výzkumný tým Atlas VPN sestavil přehled kyberkriminality pro rok 2021. Ze statistik je zřejmé, že objem i propracovanost útoků výrazně rostou. Vinen je z velké části přechod na práci na dálku, protože hackerům poskytl podstatně větší útočnou plochu, kterou mohli zneužít. Mezi hlavní bezpečnostní problémy patří neošetřená osobní zařízení a nechráněné domácí sítě. Statistiky jsou založeny na údajích z renomovaných zdrojů, jako je Federální úřad pro vyšetřování (USA), Federální obchodní komise (USA), Kaspersky, Malwarebytes a mnoho dalších, v textu najdete odkazy na zdroje s podrobnějšími informacemi. Podívejte se na informacemi nabitou a v podstatě hrůznou statistiku.

06. 07. 2021
Autor

Autor: (red)

Struktura nanotrubičky z jedné vrstvy uhlíkových atomů (zdroj Pixabay)

Struktura nanotrubičky z jedné vrstvy uhlíkových atomů (zdroj Pixabay)

Nový způsob získávání elektřiny?

Vědci stále hledají nové způsoby a metody, jak získat potřebnou elektřinu, na níž je moderní svět závislý. A poptávka stále stoupá. Potřebujeme nahradit desítky let staré metody výroby elektřiny, které většinou spalují fosilní paliva a produkují oxid uhličitý. Jednou z možností může být využití uhlíkových nanotrubiček. Potahované uhlíkové nanotrubice vyrobené z jednotlivých atomů by v budoucnu mohly pohánět vše od mobilních telefonů po hybridní elektrická vozidla. Nový jev už deset let studuje vědecký týma předpokládá, že energie na bázi nanotrubiček bude spotřebitelům k dispozici v příštích pěti letech.

04. 07. 2021
Autor

Autor: Martin Schreier

Montáž diagnostických čidel na rotor generátoru (zdroj ČEZ)

Montáž diagnostických čidel na rotor generátoru (zdroj ČEZ)

276 „teploměrů“ na Lipně

Přesně 276 čidel měření teploty instalovali technici do statorových drážek 100tunového statoru generátoru na soustrojí TG1 vodní elektrárny Lipno. Nový způsob měření, na který jsou elektrárenští pyšní, je světovou raritou. „Měříme zde teplotu v každé z 276 statorových drážek. Takové řešení nemá žádná jiná elektrárna na světě. Díky téměř třem kilometrům optického kabelu nám tento teploměr včas napoví, že dochází k přehřívání a něco není v pořádku,“ říká Kamil Prešl, vedoucí útvaru technické kontroly a diagnostiky klasických elektráren ČEZ.

02. 07. 2021
Autor

Autor: (red)

Purkyňova buňka z myšího mozečku značená kontrastní látkou Lucifer Yellow (Copyright: National Center for Microscopy and Imaging Research, University of California. Zdroj Wikimedia Creative Commons Attribution 3.0)

Purkyňova buňka z myšího mozečku značená kontrastní látkou Lucifer Yellow (Copyright: National Center for Microscopy and Imaging Research, University of California. Zdroj Wikimedia Creative Commons Attribution 3.0)

Vaše roztržitost je normální

Máte často pocit, že se vaše myšlenky ubírají nepředvídatelnými a podivnými směry? Jste roztržití? Nebojte se, je to úplně normální a věda pro to našla vysvětlení. Nový výzkum ze švédské University v Lundu a RISE (Research Institutes of Sweden) ukazuje, že mozkové nervové buňky jsou v jedné věci zcela spolehlivé – ve své nespolehlivosti. Dokazuje to nová matematická metoda i experimentální měření.

30. 06. 2021
Autor

Autor: (red)

Testování inspekčního a čisticího robota parního generátoru Loviisa v bazénu Jyväskylä (zdroj: JAMK University of Applied Sciences)

Testování inspekčního a čisticího robota parního generátoru Loviisa v bazénu Jyväskylä (zdroj: JAMK University of Applied Sciences)

Robot vyvinutý pro práci v parogenerátoru JE Loviisa

Inspekční a čisticí robot nahradí lidskou práci, která v prostředí zvýšené rdiace může být riziková. Robota vyvinula finská firmou Fortum a univerzita Jyväskylä University of Applied Sciences (JAMK). Dálkově ovládaný robot by mohl výrazně zlepšit bezpečnost práce a snížit dávky radiace, které jsou zaměstnanci vystaveni při kontrole a údržbě parních generátorů v jaderné elektrárně Loviisa.

26. 06. 2021
Autor

Autor: (red)

Robot svařuje pod hladinou bazénu použitého paliva

Unikátní robot, který nemá ve světě obdoby, poprvé provedl diagnostiku bazénu pro skladování použitého paliva. Stalo se tak v reaktorové hale jaderné elektrárny Leningradská II u reaktoru VVER-1200. Díky tomu, že tento robot automaticky vyhledává a opravuje netěsnosti v nerezové výstelce bazénu, dochází k výraznému zkrácení odstávek a zvýšení spolehlivosti provozu elektrárny.

23. 06. 2021
Autor

Autor: Milan Řípa

Porovnání Sféromaku, FRC, kulového tokamaku a běžného tokamaku (kresba autor)

Porovnání Sféromaku, FRC, kulového tokamaku a běžného tokamaku (kresba autor)

Samoorganizace (v) plazmatu

Výzkum plazmatické samoorganizace najdete na křižovatce energie fúze, astrofyziky a pohonu vesmírných lodí. Je známa nejméně od počátku šedesátých let, i když se jí tak ještě neříkalo. Pod tímto názvem najdeme celou řadu jevů v plazmatu, které jsou široce používané, ačkoli jejich úplná teorie neexistuje. Úkolem současného výzkumu je porozumět schopnosti plazmatu spontánně se znovu uspořádat do různých tvarů. Díky využití této pozoruhodné vlastnosti by mohly být fúzní elektrárny kompaktnější, tedy ekonomičtější, a mohly by fungovat fúzní raketové motory.

21. 06. 2021
Autor

Autor: (red)

Kazeta složená z palivových tyčí - proutků (foto IAEA)

Kazeta složená z palivových tyčí - proutků (foto IAEA)

Porucha pláště palivového článku

Nedávno Čínský úřad pro atomovou energii (CAEA) informoval, že v jaderné elektrárně Taishan došlo k menší poruše pláště paliva. Co to znamená? Co jsou poruchy pláště paliva a máme se bát? Přečtěte si vysvětlení a zjistěte to.

21. 06. 2021
Autor

Autor: ČEZ

VÍM PROČ / VYHLÁŠENÍ VÝSLEDKŮ 7. ROČNÍKU

VÍM PROČ / VYHLÁŠENÍ VÝSLEDKŮ 7. ROČNÍKU

Je to tady! Chvíle, na kterou všichni nadšenci fyzikálních pokusů čekali. Vyhlášení 7. ročníku VÍM PROČ.

21. 06. 2021
Autor

Autor: ČEZ

Dlouhé stráně pomáhají české energetice 25 let, za tu dobu vyrobily 10 milionů MWh elektrické energie

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně (Zdroj: © ČEZ)

Dlouhé stráně pomáhají české energetice 25 let, za tu dobu vyrobily 10 milionů MWh elektrické energie

Za 25 let provozu se vyrobilo na Dlouhých stráních přes 10 milionů megawatthodin elektrické energie, z toho samotná přečerpávací elektrárna vyrobila 9.972.799 MWh a přidružená malá vodní elektrárna 10.697 MWh elektrické energie. Svou operativností, možností rychlého najetí do ostrého provozu a velkou kapacitou nádrží pomáhají Dlouhé stráně už čtvrt století udržovat stabilitu české přenosové soustavy a předcházet možným blackoutům.

20. 06. 2021
Autor

Autor: (red)

Jedna z obrazovek informační virtuální prohlídky Smart Region Vrchlabí (zdroj ČEZ)

Jedna z obrazovek informační virtuální prohlídky Smart Region Vrchlabí (zdroj ČEZ)

Bez chytrých sítí se moderní energetika neobejde

Energetika se v posledních letech dramaticky proměňuje. Sílící tlaky na větší podíl obnovitelných zdrojů a uhlíkovou neutralitu na jedné straně a zvyšující se počet zařízení připojených do sítě, elektromobilů a domácích fotovoltaických elektráren na straně druhé ukazují, že současná distribuční soustava přestává nárokům 21. století stačit. Odborníci se shodují, že bez chytrých sítí, tzv. Smart Grids, se proto v blízké budoucnosti neobejdeme. Průkopníkem Smart Grids je v České republice energetická skupina ČEZ, která první Smart Grids a Smart Metery zavedla experimentálně už v roce 2011 (psali jsme o tom zde Prošpikovaný panelák | 3 pól - Magazín plný pozitivní energie (3pol.cz))

18. 06. 2021
Autor

Autor: (red)

Severní mořská cesta je alternativou k Suezu

Když došlo letos v březnu k zablokování Suezského průplavu, zesílily diskuze o alternativách, které by nebyly náchylné k podobným událostem. Jednou z nich je Severní mořská cesta, která podél arktických břehů Ruska spojuje Evropu s Asií. Tato trasa je zhruba o 10-15 dní rychlejší než klasická cesta vedoucí přes Suezský průplav, a to především díky poloviční délce. Provozovatel ruské flotily jaderných ledoborců Atomflot navíc plánuje zrychlit tranzitní přepravu nákladů po Severní mořské cestě ze 14 dní na 10 až 11. Dojde k tomu díky nové generaci jaderných ledoborců, které budou doprovázet obchodní lodě (psali jsme o nich zde: https://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/2611-jaderny-ledoborec-arktika-na-prvni-pracovni-plavbe a již v r. 2012 zde: https://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/502-treti-generace-jadernych-ledoborcu).

16. 06. 2021
Autor

Autor: Milan Řípa

Po úspěšné čtyřhodinové zkoušce zdvihu z předchozího dne jsou operátoři připraveni. Před zahájením operace se provádí řada závěrečných kontrol. (Kredit ITER Organization, http://www.iter.org/)

Po úspěšné čtyřhodinové zkoušce zdvihu z předchozího dne jsou operátoři připraveni. Před zahájením operace se provádí řada závěrečných kontrol. (Kredit ITER Organization, http://www.iter.org/)

Montáž ITER: první cívka poloidálního pole je na místě

Největší tokamak na světě staví v Cadarache na jihu Francie sedm partnerů: EU, Rusko, Čína, USA, Japonsko, Jižní Korea a Indie. Palivem bude směs deuteria a tritia ve stavu plazmatu. V předchozích článcích jsme psali o jednotlivých součástech zařízení i o cívkách poloidálního pole - jednoho z magnetických polí, která tokamak potřebuje k udržení plazmatu. Dnes budeme psát o cívce č. 6 (PF6). Zdá se být velká a masivní, má průměr 10 metrů a hmotnost 330 tun. Ale všechno je relativní. Ve čtvrtek 21. dubna 2021, kdy byla cívka vyjmuta z nosného rámu a zvednuta 25 metrů nad hlavy dělníků, aby byla přenesena do montážní jámy tokamaku, se vnímání její velikosti dramaticky změnilo: ve srovnání s obrovským objemem montážní haly se najednou zdála malá. Vypadala jako ocelový frisbee (dětský házecí disk) pomalu klouzající prostorem.

15. 06. 2021
Autor

Autor: ČEZ

Foukej, foukej větříčku… <br>Světový den větru 15.6.

Virtuální prohlídka větrné elektrárny Janov (Zdroj: © ČEZ)

Foukej, foukej větříčku…
Světový den větru 15.6.

Na Světový den větru 15.6. se můžete vydat na virtuální výlet do větrné elektrárny Janov http://virtualniprohlidky.cez.cz/cez-janov/ a užít si bez závrati výhled z vrcholku gondoly.

14. 06. 2021
Autor

Autor: (red)

Ilustrační obrázek (zdroj Wikimedia Public Domain a Pixabay)

Ilustrační obrázek (zdroj Wikimedia Public Domain a Pixabay)

Albert Einstein přemýšlel i o chování živočichů

Einstein byl znám tím, že si dopisoval i s obyčejnými lidmi, kteří ho oslovili. Badatelé objevili dosud neznámý dopis, který napsal jednomu inženýrovi Britského královského námořnictva. Einstein v něm rozvíjí teorii, že by mohla existovat souvislost mezi migrací ptáků a „dosud neznámými fyzikálními procesy“. Dopis byl napsán mnoho let před tím, než vědci zjistili, že ptáci pro své dálkové lety mohou používat navigaci založenou na principech kvantové fyziky.

12. 06. 2021
Autor

Autor: (red)

Hvězdička ukazuje místo aktuálně nejhlubšího podmořského vrtu.

Hvězdička ukazuje místo aktuálně nejhlubšího podmořského vrtu.

Nejhlubší oceánský vrt v historii

Tým vědců pracujících u pobřeží Japonska letos v květnu vyvrtal díru 8 023 metrů pod hladinou Tichého oceánu. Je to hlouběji než kdykoli v jakémkoli oceánu před tím. Účelem je studovat historii zemětřesení v regionu. 

10. 06. 2021
Autor

Autor: Václav Vaněk

Mapa Austrálie s hlavními uranovými doly. Nejvíce uranu dnes těží Kazachstán, Austrálie a Kanada jsou hned za ním.

Mapa Austrálie s hlavními uranovými doly. Nejvíce uranu dnes těží Kazachstán, Austrálie a Kanada jsou hned za ním.

Mulga Rock - společná těžba uranu a vedlejších kovů

Mulga Rock je prověřené ložisko uranové rudy v západní Austrálii. Představuje třetí nejbohatší dosud netěžené australské uranové ložisko. Projekt těžby na ložisku patří společnosti Vimy Resources. Testovací jámy jsou vykopány od roku 2016, kdy důl dostal povolení. V září 2020 společnost oznámila, že splnila veškeré environmentální požadavky vlády. Nyní přehodnocuje úmysl těžit pouze uran, protože získávání vedlejších základních kovů doprovázejících uranovou rudu by mohlo zlepšit ekonomiku projektu.

09. 06. 2021
Autor

Autor: ČEZ

Slapská elektrárna vstupuje do poslední fáze modernizace. Po 65 letech bude jako nová

Rotor vodní elektrárny Slapy (Zdroj: © ČEZ)

Slapská elektrárna vstupuje do poslední fáze modernizace. Po 65 letech bude jako nová

Demontáž starých technologií si jako splněnou položku odškrtli z harmonogramu specialisté vodních elektráren ČEZ a dodavatelských firem, kteří modernizují soustrojí TG2 vodní elektrárny Slapy. Po rotoru a statoru opustilo společnou šachtu také původní oběžné kolo turbíny, které bude jako artefakt vystaveno právě na Slapech. Elektrárna vyrobila od spuštění v roce 1955 více než 19 miliard kWh, takové množství by pokrylo celou dnešní spotřebu České republiky na čtyři měsíce.

08. 06. 2021
Autor

Autor: (red)

V ruské Dubně vzniká unikátní zařízení na srážení iontů

Letos slaví 65. výročí Spojený ústav jaderných výzkumů (SÚJV) v ruské Dubně, jedno z nejvýznamnějších pracovišť základního výzkumu na světě. Čeští vědci se zde podílejí na stavbě unikátního experimentálního komplexu, srážeče NICA, který vědcům otevře okno ke zkoumání vzniku vesmíru.

06. 06. 2021
Autor

Autor: (red)

Od dvoutunového hltiče si elektrárna slibuje snížení chvění turbíny (zdroj ČEZ)

Od dvoutunového hltiče si elektrárna slibuje snížení chvění turbíny (zdroj ČEZ)

Hltič bude snižovat chvění turbíny

Snížit chvění řádově o desetiny milimetrů za vteřinu si provozovatel Jaderné elektrárny Temelín, ČEZ, slibuje od zařízení, které v polovině května technici instalovali na turbínu prvního bloku. Instalaci tzv. dynamického hltiče předcházela půlroční příprava. Odstávka prvního temelínského bloku se dostává do závěrečné fáze montáže zařízení a následných zkoušek.

04. 06. 2021
Autor

Autor: (red)

Reaktor PIK (zdroj: Kurčatovův institut)

Reaktor PIK (zdroj: Kurčatovův institut)

Nejvýkonnější neutronový zdroj na světě

Dne 8. února 2021 byl v Kurčatovově institutu v Rusku spuštěn reaktor s vysokým neutronovým tokem PIK, který představuje nejvýkonnější zdroj neutronů na světě. Díky svým vlastnostem otevírá nové dveře ve výzkumu v oblasti lékařství, biomedicíny, výzkumu materiálů atd. Bude jej provozovat Petrohradský institut jaderné fyziky (PNPI) sídlící ve městě Gatčina jižně od Petrohradu, který tvoří součást výzkumného ústavu Kurčatovův institut. Hlavním konstruktérem reaktoru byl výzkumný institut NIKIET N. A. Dolležala (součást ruské korporace pro atomovou energii Rosatom, Nikolaj Dolležal byl etnický Čech, který se stal jedním ze zakladatelů ruského jaderného průmyslu).

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 .. 105
Vrátit se nahoru