Novinky
Energie mořských vln – netradiční obnovitelný zdroj energie
Základním problémem, kterému musí čelit myšlenka získávání elektřiny z energie mořských vln, je pomalý pohyb vody. Podobně jako je tomu u energie větru, také zařízení na využití pohybu mořských vln neprodukuje elektřinu, pokud je moře klidné. Projektanti se zaměřují na hledání způsobů, jak houpavý pohyb vln přeměnit efektivně na elektřinu.
O energetice nevážně
Moc učenosti a vážnosti někdy škodí, zejména chceme‑li si udržet zdravý rozum a nadhled nad vážnými záležitostmi světa. Energetika je obor veskrze odborný a vážný, ale umí si ze sebe dělat i legraci, což mu slouží jen ke cti.
Student z Tábora absolutním vítězem IOAA
Stanislav Fořt z Gymnázia Pierra de Coubertina v Táboře se stal absolutním vítězem pátého ročníku Mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice (IOAA). Studenti soutěžili od 25. srpna do 3. září v polském Chórzově, Katowicích a Krakowě, hostitelem olympiády bylo Slezské planetárium v Chórzově. Soutěže se účastnilo 134 soutěžících z 26 zemí. Česká republika letos vyslala pětičlenný tým.
Duchovní otec muzea Tomáš Gärtner s jednou z návštěvnic u mramorové rozvodné desky s historickými přístroji. Mramorové panely rozvoden v současných elektrárnách nahradily počítačové monitory.
Navštivte Muzeum na elektrárně Mezivodí
Od 4. června 2011 je v bývalé textilce ve Velkých Hamrech na Jablonecku návštěvníkům přístupné nové zajímavé muzeum. Jeho srdcem je malá vodní elektrárna s párem Francisových kotlových turbín a generátorem z roku 1907 s maximálním výkonem až 350 kW. Pohání je voda říčky Kamenice. Muzeum vzniklo bez jakékoli státní podpory jen díky upřímnému zájmu o techniku a její historii.
Jak se myje chladicí věž
Stěny chladicích věží musejí zvnějšku odolávat větru, dešti, sněhu, kroupám nebo slunečnímu záření a zevnitř trvalé stoprocentní vlhkosti a teplu. Obvykle je chrání speciální nátěr, přesto však potřebují alespoň jednou za dobu své životnosti očistit, odstranit nánosy špíny, řas a koroze. Jak se to dělá?
Česká účast v nové kosmické misi ATHENA
Evropská kosmická agentura (ESA) zahájila studium své nové velké družicové mise nazvané ATHENA (AdvancedTelescopeforHighENergyAstrophysics – Moderní teleskop pro vysokoenergetickou astrofyziku). Do projektu jsou zapojeni i vědci z České republiky. V pracovní skupině zabývající se optikou teleskopu (ESA ATHENA Telescope Working Group) také autor tohoto článku. ATHENA je jeden ze tří kandidátů účasti na 2. velké misi ESA (tzv. L mise) v rámci dlouhodobého vědeckého programu zvaného ESA Cosmic Vision. Česká republika je členem Evropské kosmické agentury již téměř tři roky.
Správná odpověď na srpnovou otázku
Správná odpověď na srpnovou otázku Hodí-li se do okna kámen, sklo se rozbije na kousky. Proč vstřelená kulka udělá ve skle jen malý otvor?
Gamabeta zkoumala radioaktivitu v Temelíně
I když je radioaktivita nedílnou součástí našeho životního prostředí, pro mnoho lidí je stále strašákem. Možná proto, že většina z nás nemá možnost ji změřit či porovnat s vlastní zkušeností. U horkých kamen poznáme, že jsou horká, ale radioaktivitu bez speciálních přístrojů nezjistíme. I ve školní výuce je radioaktivitě věnováno málo prostoru, a proto má většina lidí z radioaktivity – jako ze všeho neznámého – obavy. Ty jsou navíc umocňovány informacemi o jaderných haváriích či důsledcích ozáření. Někteří „podnikatelé“ dokonce strach z radioaktivity vyvolávají cíleně a nabízejí „zázračné” přístroje, které kupujícího před zářením údajně ochrání.
O studiu v zahraničí a touze vrátit se zpět
Po celém světě najdete mezi Čechy žijícími v zahraničí celou plejádu vědců, pedagogů nebo studentů. Jednoho z pravidelných jarních setkání skandinávských Čechů ve Švédsku se před několika lety zúčastnil také student jaderně chemického inženýrství na ČVUT, který tehdy v rámci projektu Erasmus studoval ve Stockholmu. Znovu jsme se potkali nedávno při ekologické akci v pražském Prokopském údolí. Martin Přeček v současné době pobývá třetím rokem na americké Oregon State University, kde se v rámci doktorského studia věnuje jaderné chemii. Ačkoli je Martin za mořem úspěšný, patří k lidem, kteří se chtějí vrátit domů.
Palivové články realitou
Palivové články, pokládané donedávna spíše za vědeckou kuriozitu, stále více pronikají do průmyslu, energetiky i dopravy. V roli kompaktních a mobilních zdrojů elektrické energie se s nimi setkáváme od počátku 21. století. Jejich současnou popularitu dokládají desítky pilotních projektů automobilek, které je instalují namísto dosavadních akumulátorů v hybridních automobilech a elektromobilech.
Jak nám chladne Země a kdo nám ji zahřívá
Proč má Země putující mrazivým vesmíru právě takovou teplotu, jakou má? Tahle otázka zaměstnávala fyziky už dávno. Řešením rovnice pro vedení tepla získali odpověď už v 19. století, ale zcela neuspokojivou.
Hledáme kosmické záření
V roce 2004 vznikla v návaznosti na kanadský projekt ATLA i jeho česká obdoba, projekt CZELTA (Czech Large‑area Time Coincidence Array). Jeho cílem je základní výzkum v oblasti vysokoenergetického kosmického záření. V rámci projektu se – převážně na střechách vybraných středních škol v České republice – buduje síť detekčních stanic spršek sekundárního kosmického záření. V současné době je v provozu 7 stanic. Projekt umožňuje zapojení středoškoláků do aktuálně probíhajícího reálného výzkumu. Veškerá elektronika včetně detektorů se vyrábí v České republice.
Geocaching – zábava pro všechny
Viděli jste někdy člověka, který „civí“ do telefonu a chodí kolem stromu nebo jiného místa, něco hledá a snaží se přitom působit nenápadně? Nalezli jste někdy krabičku s bločkem, tužkou a drobnými hračkami? V obou případech jste se s velkou pravděpodobností setkali s celosvětovou hrou geocaching.
Proč se na tučné polévce rozpuštěný tuk rovnoměrně nerozlije, ale dělají se „oka?“
Správná odpověď na soutěžní otázku z července 2011: Proč se na tučné polévce rozpuštěný tuk rovnoměrně nerozlije, ale dělají se „oka?“ zní: Protože tuk má menší hustotu než voda, proto plave na jením povrchu a protože díky povrchovému napětí se kapalina vždy snaží zaujmout nejmenší objem - tím je na povrchu jiné kapaliny kruh.
Jak je to s léky ve vesmíru
Ve studii zveřejněné online na AAPS Journal američtí vědci uvádějí, že na dlouhých vesmírných misích nebudou možná astronauti moci užívat běžné léky obsahující paracetamol k léčbě bolestí anebo antibiotika pro boj s infekcemi. Lékům totiž ve vesmíru klesá účinnost – příčinou může být neustálá, sice nízká, avšak dlouhodobá, radiace na palubě kosmických plavidel.
Stopy prolétajících Perseid na nočním snímku z 12. srpna 2010. Snímek vzniknul kombinací 21 dvouminutových expozic. Zdroj: NAO-Rozhen.
Perseidy 2011
Pozorovatelé nočního nebe mají v průběhu kalendářního roku hned několik příležitostí, kdy mohou ve zvýšené míře pozorovat průlety meteorů, lidově označovaných jako padající hvězdy. Tradičně nejoblíbenější termín připadá na počátek srpna, kdy je aktivní tzv. meteorický roj Perseid, občas přezdívaný Slzy svatého Vavřince. Příjemné a teplé prázdninové noci pozorování hvězdné oblohy přejí. Vše „pro“ má ale i svá „proti“ – letní noci jsou totiž poměrně krátké a světlé, protože Slunce nezapadá příliš hluboko pod obzor.
Simulátor umělé inteligence ve virtuálním světě
Oblast současného výzkumu umělé inteligence, jako jsou například neuronové sítě nebo genetické programování, odvozuje své výsledky na základě náhodného kombinování elementárních schopností. Často jde o snahu napodobit funkci biologických systémů. Dosud však nemáme nástroj, který by umožnil získat správné výsledky a současně i algoritmus, který zadaný problém řeší.
Solární tunel v Belgii
V pondělí 6. června 2011 začalo 16 000 solárních panelů instalovaných na střeše železničního tunelu v Antverpách v Belgii oficiálně dodávat elektřinu vysokorychlostním belgickým vlakům.
Technika může být kreativní i estetická
Lze umění a techniku provozovat současně? Pokud se domníváte, že ano, zúčastněte se kreativně‑technického kurzu. Jde o novinku, kterou ve dnech 19. a 20. 11. 2011 svým účastníkům ve spolupráci s Institutem intermédií nabízí Talnet – projekt pro mladé talenty v přírodních vědách a technice. Kurz se uskuteční na pražském ČVUT.
Vepřový řízek ze zkumavky
Také máte rádi vepřové řízky na talíři, ale nechcete, aby kvůli nim umřelo prasátko? Vyhovět těmto zdánlivě neslučitelným požadavkům by zřejmě umožnilo maso pěstované ve zkumavce, či spíše na Petriho misce. Pojďme se podívat, za jak dlouho vás v restauraci pohostí umělým steakem.
Podle satelitních měření od roku 1991 (erupce sopky Pinatubo) množství aerosolů v ovzduší klesá. Foto: Michael Mishchenko, NASA
Globální stmívání
Od počátku průmyslové revoluce se do atmosféry dostává stále více znečišťujících látek. Řada z nich se udržuje jako aerosoly. Projevují se občas dokonce jako viditelný hnědý opar, který zahaluje povrch země. Rozsah znečištění může být tak velký, že množství slunečního záření dopadajícího na zemský povrch klesne až o deset i více procent. Tento jev se v poslední době označuje jako globální stmívání.
Biomasa na mnoho způsobů
Existuje mnoho způsobů, jak přeměnit biomasu na elektřinu. Můžeme ji spalovat, fermentovat nebo zplyňovat. Výsledné produkty lze využít v parních turbínách, plynových motorech nebo v palivových článcích.
Elektřina z velkých výšek – netradiční obnovitelný zdroj energie
Kromě klasické metody využívání větrné energie prostřednictvím větrných turbín se v poslední době hovoří i o možnosti využití větrné energie ve velkých výškách pomocí draků nebo kluzáků. Podle Saula Griffitha ze společnosti Makani Power se sídlem v kalifornské Alamedě není myšlenka využívání energie vzdušných proudů ve velkých výškách zcela nová – vyslovil ji již v roce 1827 anglický vynálezce George Pocock.
Jak dlouho nám vydrží plyn?
Nejnovější zpráva o světové energetice, kterou vypracoval petrolejářský koncern BP, uvádí, že při současné spotřebě nám ověřené zásoby zemního plynu na Zemi vystačí na 58,6 roku. Že zásoby plynu vydrží přibližně 60 let, jsme se ale ve škole učili už před dvaceti lety.
Albedo
„Napadlo někdy někoho, co se stane s energií, která se měla odrazit od normálního povrchu, a které se dá do cesty plocha fotovoltaického panelu? Kolik se tak vyrobí odpadního tepla, které by se jinak vrátilo zpět do vesmíru? Nevyrábíme si fotovoltaickými instalacemi globální oteplování s představou, že proti němu bojujeme?“ Toť otázka hloubavého čtenáře. Zeptali jsme se na odpověď odborníků na obnovitelné zdroje.
Nová řešení elektromobility
Málokdo dnes asi pochybuje o tom, že by klasické spalovací motory mohly být jednoho dne nahrazeny efektivnějšími a k životnímu prostředí ohleduplnějšími pohony. Jedním z nich je elektrická energie, pro jejíž využití v oblasti dopravy se vžilo označení elektromobilita. Spojením pokročilých elektrochemických akumulátorů a tzv. superkondenzátorů se otevírá cesta i revolučním městským elektrickým autobusům „e‑BRT“, které na rozdíl od dieselové konkurence budou ekologičtější, energeticky úspornější a na rozdíl od dosavadních trolejbusů zbaví města hyzdících trolejí, navíc drahých v pořízení i provozu.
Obdivovaná, proklínaná a největší hydroelektrárna světa
Chloubu moderní Číny – přehradu a hydroelektrárnu „Tři soutěsky” (Three Gorges Dam) na řece Jang‑tse – uvádějí do provozu od roku 2003. Instalací dalších 8 turbosoustrojí dosáhla elektrárna v červnu 2011 svého maximálního výkonu 22 500 MW. Inženýrské dílo má hodnotu 75 mld. amerických dolarů. Největší hydroelektrárna se také může pochlubit největší lodní zdviží. Světový ohlas však zastiňují hlasy jeden a půl milionu obyvatel, kteří se za bídných podmínek museli vystěhovat ze zátopeného pásma. K popularitě nepřispěla ani kritika zničení mimořádného množství historicko‑kulturních památek a hrubého narušení krajiny a říčního biosystému.
Best Engineering Competition – Ing. days
Ve dnech 4.–7. dubna uspořádala brněnská pobočka mezinárodní studentské organizace BEST (Board of European Students of Technology) třetí ročník inženýrské soutěže s názvem Ing.days 2011. V letošním roce se k účasti v této soutěži přihlásilo rekordních 188 studentů, kteří vzhledem k velkému zájmu museli projít výběrovým kolem. Postoupilo 24 nejlepších týmů.
Robert Bussard, zakladatel společnosti Inesco (1928-2007). Foto uveřejněno s laskavým svolením ITER Newsline.
Termojaderná fúze jako podnikatelský záměr
Vážně míněný výzkum termojaderné fúze zahájily po 2. světové válce vítězné mocnosti: Sovětský svaz, Spojené království a Spojené státy. V Sovětském svazu soukromník neupekl chleba, natož termojadernou fúzi, takže pro fúzní podnikatele zbývaly USA a SK. První a na dlouhou dobu poslední odvážlivec se objevil ve Spojených státech na počátku 80. let. A nebyl to podnikatel ledajaký. Bob Guccione vydával časopis pro pány Penthouse, bydlel v přepychovém bytě na Manhattanu a na odhalené hrudi se mu houpal masivní zlatý řetěz. Poněkud zvláštní obraz sponzora jaderné fyziky, že?
Atomové hodiny
Měření času je vědecká disciplína, kterou se zabývaly už první civilizace na Zemi. Svým způsobem je měření času „vrozené“ všem živým organismům – všechny totiž pravděpodobně mají své „vnitřní hodiny“. Zkoumáním tohoto vnitřního času živých organismů se zabývá věda o biorytmech – chronobiologie. O té někdy jindy. Tento článek pojednává o nejmodernějším fyzikálním měření času.