Jít na vyhledávání

Novinky

22. 03. 2010
Autor

Autor: Edita Bromová

Ilustrační obrázek

Ilustrační obrázek

Robotomie

Chcete vědět, kolik IBM superserverů potřebujete k simulaci krysího mozku? Zajímá vás, nakolik je etické vypnout virtuální holku, když se zrovna šťastně zamilovala? Myslíte si, že by umělá učitelka dokázala zjednat pozornost u vás ve třídě? Rádi byste si naprogramovali robota převážejícího nebezpečný odpad a provedli simulaci, jak rychle se šíří nakažlivý virus?

18. 03. 2010
Autor

Autor: Marie Dufková

Slavíme 10. narozeniny!

Ročník 2010 je již desátým ročníkem našeho časopisu. A zároveň toto číslo, které držíte v ruce (pokud jste si ho stáhli jako PDF, nebo k němu přišli jinak jako k papírové kopii), je právě 40. číslem! V roce 2001 vyšla první dvě čísla.

18. 03. 2010
Autor

Autor: (red)

Zpráva z CERNu, 6. 11. 2009: LHC

Největší světový urychlovač elementárních částic LHC odstaven ptákem nesoucím kus chleba.

18. 03. 2010
Autor

Autor: Edita Bromová

Malá elektroda implantovaná do oblasti motor cortexu zodpovědné za pohyb řečového ústrojí zachycuje aktivitu přibližně padesáti neuronů. Data jsou bezdrátově přenášena do počítače a dekódována.

Malá elektroda implantovaná do oblasti motor cortexu zodpovědné za pohyb řečového ústrojí zachycuje aktivitu přibližně padesáti neuronů. Data jsou bezdrátově přenášena do počítače a dekódována.

Němí mluví, chromí chodí

Šestadvacetiletý Eric Ramsey měl vážně smůlu. V šestnácti letech utrpěl následkem automobilové havárie krvácení do mozku, které ho zcela paralyzovalo. Eric stále vidí, slyší a cítí, ale nemůže pohnout jediným svalem s výjimkou nepatrného pohybu očí. Přestože jeho postižení není léčitelné, Eric v posledních letech znovu začíná mluvit. Umožňuje mu to elektroda implantovaná do mozku a počítačový program.

03. 03. 2010
Autor

Autor: Pavel Duchek

Vazební tlumivky a kondenzátory

Vazební tlumivky a kondenzátory

Půlstoletí HDO

Není to tak dávno, kdy pojem „noční proud“ znal každý, kdo měl doma elektrická akumulační kamna. Dnes se používá spíš jen ze setrvačnosti či z nostalgie, protože ho nahradil správný název „nízký tarif“. Liší se tato dvě označení? Z pohledu půlstoletí hromadného dálkového ovládání ano.

01. 03. 2010
Autor

Autor: Pavel Augusta

Dobová kresba koněspřežné dráhy z Českých Budějovic do Lince

Dobová kresba koněspřežné dráhy z Českých Budějovic do Lince

Budovatel železnic

Nastal nový rok 2010 a s ním se objevili i noví jubilanti, jejichž kulatá výročí bychom si měli připomenout. Vybrat pouhá čtyři jména, jejichž nositelé se v průběhu staletí zasloužili o rozvoj naší či světové techniky, není jednoduché a jen těžko může být spravedlivé. Zaměřili jsme se proto na osobnosti české či alespoň s naší vlastí úzce spojené. A navíc k nim alespoň velmi stručně přidáme další jubilanty, tak nějak „věcně příslušné“. František Antonín Gerstner se narodil 11. května 1795 v Praze a zemřel 12. dubna 1840 ve Philadelphii. Tedy právě před 170 lety. Po vystudování pražské polytechniky a univerzity se stal profesorem geometrie na vídeňské univerzitě.

01. 03. 2010
Autor

Autor: PAGI

Ilustrace

Ilustrace

Letem světem patentových spisů

...aneb kde končí realita a kde začíná fikce? Energie v jakékoliv podobě se stává nedostatkovým zbožím. Ale už naši předkové se setkávali s neotřelými způsoby, kterými se získávala či zužitkovávala energie nejrůznějšího druhu k výkonu užitečné práce. O geniálním vynálezci Edisonovi se například vyprávělo, že vrátka vedoucí k jeho laboratoři v Menlo Park šla obtížně otevírat. Když si na to návštěvníci stěžovali, Edison jim vždy poděkoval, že mu právě napumpovali galon vody do rezervoáru. Pro inspiraci jsem se vypravil do archivů patentových úřadů celého světa, snad toto vádémécum vám pomůže při přemýšlení, jak chytře ušetřit za elektřinu.

15. 02. 2010
Autor

Autor: (red)

Ilustrace

Ilustrace

Astronomická expedice 2010

Je teplý letní večer, asi dvě hodiny po západu slunce. Pod jasnou a hvězdami prozářenou oblohou se otevírá kopule hvězdárny. Dalekohled se mezitím sám automaticky nastavuje na souřadnice, které před chvíli do počítače zadal mladý astronom. Stejně jako minulou noc se chystá fotografovat galaxii ve Velké medvědici. Na včerejším snímku je totiž neidentifikovaný objekt. Rychle prohlídne právě pořízený snímek, na kterém ho ale nezajímají úchvatné detaily v galaxii, ale slabá hvězdička. Od včerejší noci se mírně posunula. Zdá se taky trochu rozmazaná – není pochyb – je to kometa! Rychlý výpočet její dráhy odhalí… PROBOHA! Srazí se se Zemí!

15. 02. 2010
Autor

Autor: Patrik Čermák, SPŠE a VOŠ Pardubice

Autor článku i projektu přebírá druhou cenu

Autor článku i projektu přebírá druhou cenu

Elektřina přímo z tepla

Příprava a vlastnosti materiálů na bázi sloučenin A2VB3VI pro termoelektrické aplikace Dalším ze studentů, kteří uspěli v soutěži Expo Science AMAVET 2009, je Patrik Čermák z východočeské Třemošnice. Ústředním tématem jeho projektu jsou termoelektrické materiály. Patrik v soutěži obsadil v celkovém hodnocení krásné druhé místo s právem účasti na INTEL ISEF 2010 v USA. O své práci, kterou připravil ve spolupráci s Ústavem aplikované fyziky a matematiky Univerzity Pardubice, nám ochotně napsal stručný článek.

15. 02. 2010
Autor

Autor: (red)

Ilustrace

Ilustrace

Kde nejradši soutěžíte? Na webu! Kde jinde?

Připojte se na www.kdejinde.cz a soutěžte. Vítá vás virtuální svět Skupiny ČEZ – energetické město budoucnosti, které má pro vás připraveno mnoho záludných otázek.

05. 02. 2010
Autor

Autor: (red)

Lis na balíky (foto B. Koč)

Lis na balíky (foto B. Koč)

Využijeme sopky k výrobě elektřiny?

Vulkanická činnost Země, způsobená vícedeskovou tektonikou v kombinaci s dalšími vlivy, je trvalou součástí naší minulosti i přítomnosti. Na jedné straně může být stálou hrozbou pro osudy statisíců lidí, na druhé zdrojem tepelné energie, která se do atmosféry uvolňuje bez užitku pro člověka. Přitom by mohla být jedním z výhodných ekologických zdrojů energie k výrobě elektřiny. Jen tak vědět, jak na to! Podívejme se v této souvislosti za doprovodu webových stránek afrikaonline.cz do Afriky, kde asi před 30. milióny lety byl východ černého kontinentu rozbouřen množstvím silných erupcí, doprovázených gigantickými výlevy lávy. Koncem třetihor – v pliocénu – se čedičový příkrov s kužely sopečného popela rozevřel v systém příkopových propadlin.

03. 02. 2010
Autor

Autor: (red)

Vyhlášení nového ročníku soutěže vědeckotechnických projektů vysokoškoláků Cena Nadace ČEZ

Cena Nadace ČEZ 2010 o nejlepší studentskou vědeckotechnickou práci (11. ročník) Soutěž je součástí vzdělávacího programu ČEZ „Svět energie“ www.cez.cz/vzdelavaciprogram Soubor ke stažení: soutvys2010.doc

03. 02. 2010
Autor

Autor:

Vyhlášení nového ročníku soutěže vědeckotechnických projektů středoškoláků

Asociace pro mládež, vědu a techniku AMAVET, o. s. společně s dalšími spolupořadateli vyhlašuje každoročně Soutěž vědeckých a technických projektů středoškolské mládeže EXPO SCIENCE AMAVET.¨Záštitu nad XVII. ročníkem soutěže ve školním roce 2009/2010 převzal předseda Akademie věd České republiky Prof. Ing. Jiří Drahoš, DrSc. Soubor ke stažení: propozice2010.doc

02. 02. 2010
Autor

Autor: (red)

Postavte elektromobil a vyhrajte!

Občanské sdružení Future Age vyhlašuje soutěž „Postav prototyp funkčního dvoustopého elektromobilu“ a soutěž o „Nejlepší inovace v oblasti technologie či infrastruktury elektrického pohonu“.

02. 02. 2010
Autor

Autor: (red)

Středoškoláci - máme pro vás další soutěž!

FYKOS (FYzikální KOrespondenční Seminář) je určen pro všechny středoškoláky se zájmem o fyziku. Zájemci dostávají šestkrát do roka zadání sedmi úloh, na jejichž vyřešení mají asi měsíc čas. Svá řešení pak pošlou, pořadatelé je opraví, obodují a spolu se vzorovými řešeními a výsledkovou listinou pošlou zpět.

29. 01. 2010
Autor

Autor: Marie Dufková

ADELE ještě nevečeřela

ADELE se teprve rodí. Až vyroste do krásy, bude „večeřet“ či obědvat elektřinu z větrných a jiných nestabilních energetických zdrojů a na požádání ji zase posílat dál, až bude potřeba. ADELE není kytka, ale program velkokapacitního skladování elektřiny.

28. 01. 2010
Autor

Autor: Marie Dufková

Největší česká uhelná Elektrárna Prunéřov

Největší česká uhelná Elektrárna Prunéřov

Co ten Prunéřov? Kouří? Kouří?

Donedávna jsme slovo „šrot“ slýchali ve spojitosti s rakouskými invektivami proti Temelínu. Přestože to je stále nejmodernější jaderná elektrárna v Evropě (dvě novější se teprve ve Finsku a Francii stavějí), naši sousedi ji nazývají „schrotenreaktor“. Nyní se nově objevilo stejné slovo ve spojitosti s největší českou uhelnou Elektrárnou Prunéřov.

28. 01. 2010
Autor

Autor: Václav Turoň, Alice Lutišanová

Elektrárna Dětmarovice

Elektrárna Dětmarovice

Slavíme: dva tisíce let elektřiny pro Havířov

Nebojte se, velmi dobře víme, že elektřina se u nás používá sto let a město Havířov existuje jen něco přes 50 let. Ale: dětmarovická černouhelná elektrárna 25. ledna 2010 krátce před sedmnáctou hodinou vyrobila svou 100 miliontou megawatthodinu elektrické energie! Toto množství, vyrobené za dobu jejího bezmála 35letého provozu, by pokrylo spotřebu celé České republiky na více než 1,5 roku. No a město velikosti Havířova by si s touto „dávkou" elektřiny vystačilo na dobu přibližně 2 000 let!

28. 01. 2010
Autor

Autor: Marie Dufková

Augmented Reality

Chcete držet solární nebo větrnou elektrárnu ve svých dlaních? Návod najdete na: ge.ecomagination.com/smartgrid/#/augmented_reality

26. 01. 2010
Autor

Autor: Edita Bromová

Umělcova představa podmořského detektoru neutrin

Umělcova představa podmořského detektoru neutrin

Neutrino a velryba

Tento příběh začal hledáním jedné z nejmenších částic ve vesmíru a skončil nalezením největšího žijícího tvora na Zemi. Ukazuje, že i tak odlišné vědecké obory, jako jsou částicová fyzika a podmořská biologie, mohou mít společné průsečíky.

26. 01. 2010
Autor

Autor: Edita Bromová

Být jako čuně

Žít ve špíně jako prase může být prospěšné pro váš imunitní systém. Zvláště, pokud jste nečistotě vystaveni už od narození. Již delší dobu se spekuluje, že pokud se mladý organismus dostane do styku s mikroby hned v raném věku, má to příznivý vliv na jeho imunitní systém a omezuje to šanci na pozdější rozvoj autoimunitních chorob.

26. 01. 2010
Autor

Autor: Edita Bromová

Autobus Mercedes-Benz Citaro FuelCELL-hybrid na palivové články bude nasazen příští rok v Hamburku

Autobus Mercedes-Benz Citaro FuelCELL-hybrid na palivové články bude nasazen příští rok v Hamburku

Vodíkové autobusy projektu HyFLEET:CUTE

„Po věku ropy a zemního plynu nastane nová doba, pravděpodobně věk vodíku.“ Pozor, nenechte se však podobnými prohlášeními mýlit! Vodík není palivem budoucnosti, ale pouze zajímavým energetickým médiem. Volný vodík, který by bylo možné těžit a čerpat do nádrží, se na Zemi v podstatě nevyskytuje. Musíme proto vodík vyrobit, ať už elektrolýzou z vody, nebo chemickou cestou z vhodných sloučenin. A tento proces spotřebovává energii, která se posléze spálením vodíku opět uvolní. Výhodou je, že mezi tím můžeme vodík skladovat v nádrži a převážet z místa na místo, což třeba s elektrickou energií tak snadno udělat nelze.

21. 01. 2010
Autor

Autor: Koč Břetislav

Posádka princ Haakon (vpravo) a Hennig Solberg v dresu Norského královského autoklubu se dělí o dojmy v cíli 1. etapy Hydrogen Rally. Foto B. Koč

Posádka princ Haakon (vpravo) a Hennig Solberg v dresu Norského královského autoklubu se dělí o dojmy v cíli 1. etapy Hydrogen Rally. Foto B. Koč

Skandinávie staví vodíkovou dálnici

O vodíku jako o energetickém médiu třetího tisíciletí se mluví a píše stále častěji. To ostatně předpovídal již roku 1874 J. Verne prostřednictvím jednoho z hrdinů románu Tajuplný ostrov. Cyrus Smith – viz http://www.3pol.cz/cz/rubriky/obnovitelne-zdroje/1035-vodik-na-silnicich

05. 01. 2010
Autor

Autor: Edita Bromová

Vesmírný výtah

Představte si hotel, který se s vámi tiše a měkce vznese do oblak. Za širokými panoramatickými okny můžete pozorovat, jak nebe postupně tmavne a tmavne. Nestmívá se, to jen vaše cestovní kabina stoupá nad zemskou atmosféru. Současně zvolna odplouvá i vaše tíže. O několik dní později dorazíte k rozsáhlé orbitální stanici. Vítejte v kosmu. Právě jste se svezli vesmírným výtahem.

05. 01. 2010
Autor

Autor: René Hudec

Budova, v níž je v institutu PARI umístěn archiv astronomických desek. Rozloha je taková, že by mohla snadno pojmout astronomické desky z celého světa, nikoli jen z USA

Budova, v níž je v institutu PARI umístěn archiv astronomických desek. Rozloha je taková, že by mohla snadno pojmout astronomické desky z celého světa, nikoli jen z USA

Unikátní výzkumy v Severní Karolíně

Pro pochopení fyzikálních procesů odehrávajících se v kosmických objektech je důležitá znalost jejich dlouhodobého chování. Moderní astronomické observatoře mohou dodat data pokrývající roky, vědci však často potřebují znalosti o chování v horizontu desítek let i více.

05. 01. 2010
Autor

Autor: René Hudec

Tajemné záblesky gama – z vesmíru i ze Země

I přes všechen pokrok posledních let představují dodnes kosmické záblesky záření gama jednu z největších astrofyzikálních záhad. Tyto krátké jevy představující největší známá uvolnění energie, které vzniká vesměs ve velmi vzdáleném vesmíru, můžeme často pozorovat i v normálním viditelném světle a v záření rentgenovém. Někdy i rádiovém. Gama jevy nás ovšem překvapují nejen jako záblesky z vesmíru, ale i jako záblesky přicházející ze zemského povrchu.

05. 01. 2010
Autor

Autor: René Hudec

Jaderné reakce probíhající na neutronových hvězdách – jeden z důležitých vědeckých úkolů projektu IXO

Jaderné reakce probíhající na neutronových hvězdách – jeden z důležitých vědeckých úkolů projektu IXO

IXO – obří kosmický dalekohled s českou účastí

Kosmické agentury Evropy (ESA), Spojených států (NASA) a Japonska (JAXA) se spojily do ambiciózního kosmického projektu nazvaného International X-ray Observatory (mezinárodní rentgenová observatoř), zkráceně IXO. Cílem projektu je vypustit do vesmíru obří rentgenový teleskop. Jde o spojení původně oddělených programů ESA XEUS a NASA Constellation X. Důvodem spojení je velká technologická i finanční náročnost úkolu.

05. 01. 2010
Autor

Autor: (red)

Pozor na Dihydrogen Monoxid (DHMO)!

Potenciální nebezpečí z používání této chemikálie je všudypřítomné a podle některých odborníků hrozivé. Zde jen několik málo charakteristik a ověřených faktů.

05. 01. 2010
Autor

Autor: Jaroslav Kusala

Evangelista Torricelli (1608 – 1647)

Evangelista Torricelli (1608 – 1647)

Torricelli a poločas přeměny

Z hodin fyziky víte, že pro popis radioaktivity se používá fyzikální veličina poločas přeměny T. Je to doba, za kterou se rozpadne právě polovina jader sledovaného radioizotopu. Ze zbývající poloviny se za další poločas přeměny rozpadne opět polovina jader atd.

1 .. 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 .. 115
Vrátit se nahoru