Jít na vyhledávání

Novinky

07. 06. 2005
Autor

Autor: Miloš Pirner

Napnout, ale nezdeformovat

Tuto zásadu jste možná slyšeli od svého otce, nebo dědečka, když jste se pokoušeli napnout nové dráty do kola velocipedu. A přesvědčili jste se, že je nutné postupovat s jakousi iterací, tj. měnili jste místa napínání i velikost vnášeného tahu. Ti méně zdatní, nebo zcela nešikovní, vytvořili z ráfku „osmičku“ a problém předali odborníkovi.

07. 06. 2005
Autor

Autor: Edita Bromová

Když se třese zem

Nejprve sebou otřásla severní část Sumatry. O několik hodin později moře v Bengálském zálivu ustoupilo od pobřeží, aby se vrátilo v podobě vysoké ničivé vlny. Zemětřesení a následná tsunami si 26. 12. 2004 vyžádaly na tři sta tisíc obětí. Lze podobné jevy předvídat a zmenšovat jejich devastační účinky?

07. 06. 2005
Autor

Autor: Petr Mikeš

Počítač v boji s rakovinou prsu

Rakovina ženského prsu je jednou z nejčastějších příčin úmrtí žen. Nalezneme-li dostatečně přesné příznaky pro včasné odhalení začínajícího nádorového bujení, je možné riziko úmrtí snížit. Je proto zřejmé, že od určitého věku je vhodné masově kontrolovat velké množství žen, provádět tzv. screening. Vize počítačem podporovaného pracoviště, kde by bylo možné prvotní třídění vyšetřovaných žen automatizovat, je tak stále lákavější.

07. 06. 2005
Autor

Autor: Marie Dufková

Je ti teplo, děvenko Země?

Přirozenému skleníkovému efektu vděčíme za přijatelnou teplotu na Zemi už odedávna. Udržoval na Zemi stabilní teplotu 15 °C. Je ale již prokázaným faktem, že v posledních letech se jeho působení posiluje – průměrná teplota na Zemi roste. Naproti tomu není prokázáno (a názory se různí), zda globální oteplování nezpůsobují ještě jiné mechanismy a zda růst množství skleníkových plynů v atmosféře způsobuje svou činností člověk.

07. 06. 2005
Autor

Autor: Jaroslav Kulovaný

Skládky a skleníkový efekt

Zvykli jsme si spojovat skleníkový efekt se spalováním. Pro některé z nás proto není známo, že lidská civilizace vytváří i daleko nebezpečnější skleníkové plyny. Jedním z nich je metan.

07. 06. 2005
Autor

Autor: Michal Šimíček

Restrikční endonukleázy nůžky na DNA

V médiích se občas objevují zprávy o izolaci určitého genu nesoucího informaci o různých vlastnostech organizmu. Od barvy očí, náchylnosti k lecjakým nemocem až po trochu úsměvný „gen“ nadváhy. Už jste ale někdy viděli nějaký vlastní gen? Myslíte, že je to nemožné? Zdá se to neuvěřitelné, ale existují metody, kterými toho lze dosáhnout.

07. 06. 2005
Autor

Autor: Jaroslav Kusala

Potřebujete silné magnety?

Počítač je vlastně velká stavebnice. Jednou z jeho součástí je také pevný disk neboli harddisk. Stále rozsáhlejší počítačové programy vyžadují stále více místa na pevném disku a jednou přijde chvíle, kdy už na něm není k dispozici ani bajt.

07. 06. 2005
Autor

Autor: Kristýna Witnerová

Panelstory

Králíkárny, noclehárny, krabice. Tak bývají nazývána paneláková sídliště, která tvoří panorama okrajových částí všech českých měst. O panelácích se říkalo, že za třicet let spadnou. Nespadly. Ale co s nimi bude dál?

07. 06. 2005
Autor

Autor: Ivana Kuglerová

Věřit či nevěřit aneb víra v životě moderního člověka

Je důležité, že máme tajemství a tušení něčeho nepoznatelného. Naplňuje to život čímsi neosobním, numinosním. Kdo to nezažil, přišel o něco důležitého. C. G. Jung

07. 06. 2005
Autor

Autor: JaK

Energie, technika, fyzika (12)

Zdálo by se, že v současné „computerizované“ době se technické zájmy mohou realizovat jen vysedáváním před obrazovkou monitoru.

07. 06. 2005
Autor

Autor: Pavel Augusta

André Marie Ampére

Dne 8. května 1775, tedy před 230 lety, se ve francouzském Polémieux u Lyonu narodil budoucí matematik a fyzik André M. Ampčre, průkopník elektrotechniky, jehož jménem dnes označujeme jednotku elektrického proudu.

15. 05. 2005
Autor

Autor: Pavel Pošusta

…náctiletí míří s ČEZ k „dobrodružství poznání“

Víte, co to je Mandelbrotova množina? Nevíte-li, nevadí. Každopádně Stanislav Basovník, devatenáctiletý gymnazista z Kroměříže, se v této sféře matematiky pohybuje jako ryba ve vodě. Jeho práce Vícerozměrná Mandelbrotova množina zvítězila v letošním národním finále soutěže vědeckých a technických projektů středoškolské mládeže.

10. 05. 2005
Autor

Autor: -DK-

Obnovitelné zdroje – novinka ve vzdělávacím programu ČEZ

Energetická společnost ČEZ, a.s., nabízí školám v rámci rozsáhlého vzdělávacího programu širokou paletu materiálů na nejrůznějších nosičích – od klasických brožur a knih po multimediální CD. V těchto dnech k nim přibyl další.

08. 04. 2005
Autor

Autor: Petr Trávníček

Sedí Bobík v pampě

A nesedí tam sám... Ve vyprahlé argentinské pampě je také Anda, Mozek, Brko, Oko, Jedlík, Sova a další. Jsou to detektory kosmického záření, nejenergetičtějších částic přicházejících na Zemi z vesmíru. Svá jména dostaly tyto tzv. sudy od českých dětí, vítězů soutěže uspořádané Českým rozhlasem a Fyzikálním ústavem AV ČR.

08. 04. 2005
Autor

Autor: M. Gembec

Reportáž z jiného světa

Titan – byl záhadou až do 14. ledna 2005. Podle všech dosavadních poznatků se mělo jednat o svět velmi exotický, avšak krajina na fotografiích vypadá jako obyčejné mořské kamenité pobřeží. Pojďme společně poodhalit roušku tajemství, halící Saturnův měsíc jako jeho hustá atmosféra.

08. 04. 2005
Autor

Autor: Jaroslav Čihalík

Jak jsem znal našeho jediného nositele Nobelovy ceny za vědu

Jako mladý student jsem měl to štěstí, že jsem mohl navštěvovat přednášky pana profesora Heyrovského. Býval vždy vzorně připraven a bylo znát, že polarografie je jeho oblíbené téma. O látce měl obrovský přehled, který jsme obdivovali, já obzvlášť při státnici z fyzikální chemie, kdy spatra citoval různé práce o polarografickém stanovení arsenu, antimonu a cínu, které nejsou běžné.

08. 04. 2005
Autor

Autor: Jaroslav Čihalík

Akademik J. Heyrovský

Akademik Jaroslav Heyrovský se narodil 20. prosince 1890 v Praze v rodině univerzitního profesora. Po skončení gymnázia pokračoval ve studiu na Karlově univerzitě, obor fyzika a chemie, který se tenkrát učil na Filozofické fakultě.

08. 04. 2005
Autor

Autor: Eva Kepková

Třetí pól se ptá: David Hodan

Patnáctiletý David Hodan, žák 15. ZŠ v Plzni. Milý, sympatický, velmi vzdělaný a sečtělý hoch, se širokým všeobecným rozhledem. Rád říká věci otevřeně, tak jak jsou. Má sny a přání a věří v jejich splnění. Jeho vnitřní sílu, mravní hodnoty a postoj k životu by mu mohl mnohý z nás závidět. Již těmito vlastnostmi se liší od svých vrstevníků. A ještě něčím – onemocněním zvaným C-M-T.

08. 04. 2005
Autor

Autor: Pavel Augusta

Albert Einstein

Albert Einstein

Albert Einstein

Právě před 50 lety, 18. dubna 1955, zemřel v Princetonu (USA) jeden z největších vědců všech dob – Albert Einstein.

08. 04. 2005
Autor

Autor: Marie Dufková

Čtenářské okénko

Český klub skeptiků Sisyfos není veřejnosti znám jen díky anticeně Bludný balvan udělované za matení české veřejnosti. V jeho režii jsou také kvalitní polemické a populárně-vědecké přednášky pro veřejnost v budově AV v Praze (www.sisyfos.cz).

08. 04. 2005
Autor

Autor: Jaroslav Čihalík

Polarografie

Polarografie patří mezi elektrochemické analytické metody.

08. 04. 2005
Autor

Autor: (red)

Motýlí efekt

Pokud dnes mávne křídlem motýl na Havaji a způsobí tak lehký pohyb vzduchu, může to znamenat příští měsíc hurikán na Floridě.

08. 04. 2005
Autor

Autor: Pavel Nováček

Práce pod napětím

Zní to jako hláška ze sci-fi: „Operace vymezení úseku vedení vysokého napětí 22 kilovoltů metodou práce pod napětím“. Copak může člověk sáhnout na vedení a přežít? Bez speciálního vybavení, náročného výcviku a dodržení přísného pracovního postupu samozřejmě ne!

08. 04. 2005
Autor

Autor: JaK

Energie, technika, fyzika (11)

Je zajímavé, že i v dnešní technologicky vyspělé době toho víme mnohem víc o stavbě vzdálených hvězd nebo atomových jader, než o dění jen pár tisíc kilometrů pod našima nohama.

08. 04. 2005
Autor

Autor: Tomáš Gráf

Naši motýli

Na našem území žije více než 3300 druhů motýlů, z toho asi 170 denních. Nahlédněme do tohoto světa plného barev a představme si alespoň ty nejzajímavější motýly naší přírody.

08. 04. 2005
Autor

Autor: Michal Šimíček

Kopírka na DNA

Velké množství chorob má své genetické pozadí. Kriminalistům postačuje k určení pachatele úlomek jeho vlasu nebo jen kapka zaschlé krve. Pokud chceme zjistit, zda jsme nositeli toho či onoho genu, případně usvědčit zločince, skutečně stačí nepatrné množství biologického materiálu. Pro určení konkrétní podoby genu je ale potřeba velkého počtu kopií molekul DNA. Jak tedy pracují „kopírky“ DNA?

08. 04. 2005
Autor

Autor: Ing. Bohumil Horák

Hudba budoucnosti: 1000 km/l benzínu

Dne 14. 1. 2005 byl ve vstupní aule rektorátu Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava představen zástupcům významných společností České republiky projekt HydrogenIX. Vozidlo s energetickým zdrojem budoucnosti je určeno pro účast v soutěži o minimální spotřebu paliva Eco-Marathon organizované každoročně společností Shell.

08. 04. 2005
Autor

Autor: Ivana Kuglerová

Já člověk, ty člověk aneb postižení mezi námi

Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné. A. de Saint-Exupéry

08. 04. 2005
Autor

Autor: (red)

Eurobot 2005 – bowling

Chcete vidět souboj robotů?

08. 04. 2005
Autor

Autor: PAGI

Jaké to bylo, když peníze odešly do muzeí

Zatímco největšími technickými revolucemi dvacátého století byly mobilní telefony a internet, ve století jedenadvacátém – jakkoliv za sebou máme jen jeho první třetinu – to rozhodně bude virtuální realita a elektronické peníze.

Vrátit se nahoru