Novinky
DNA místo křemíku?
Kyselina deoxyribonukleová tvoří základní složku mechanismu dědičnosti živých organismů. Stojí na počátku našich životů a tvorby každé tělní buňky. V evoluci se ukázala jako nepostradatelný a jedinečný mechanismus zachování a přenosu genetické informace. Vědci v současné době zkoumají nakolik bude možné využít její specifické vlastnosti v moderních informačních technologiích.
Jaderné svědomí v Rakousku – Jaderná energetika a Rakousko
Často mě napadala myšlenka, kde rakouští protagonisté a různé ty zájmové skupiny, které tak vehementně bojují proti spuštění JE Temelín (Hnutí proti jadernému nebezpečí, pověřenec Horních Rakous p. Pavlovec a pod.) berou výraz „jaderný šrot“ v souvislosti, když mluví o jaderných elektrárnách. Já sám jsem měl možnost navštívit bezmála 30 jaderných elektráren po celém světě včetně USA, Kanady, Francie, Velké Británie, Ruska, Ukrajiny, Španělska, Finska, Německa a samozřejmě Slovenska a Česka, dopodrobna se seznámit s jejich provozem, ale nikdy by mne takový název nenapadl. Prostě nesedí - je tomu spíše naopak. Zařízení jaderných elektráren se všude na světě výrazně lišilo od ostatních průmyslových objektů. Jsou mimořádně čisté, upravené a všechno funguje, řek bych až s vojenskou přesností a disciplínou. Bezpečnosti a spolehlivosti se věnuje tak vysoká pozornost, že jen těžko najdete jiné zařízení nebo činnost ve společnosti, která by byla alespoň srovnatelná.
Planeta Mars bývá přezdívána "rudá planeta", protože i v dalekohledech má červenou barvu (Zdroj Shutterstock)
Velká opozice Marsu v roce 2003
Načervenalý kotouček planety Mars je pokaždé ozdobou noční oblohy. Podmínky k jeho sledování se ale mění a závisí především na geometrickém postavení Země, Marsu a Slunce. Kdy bude, pro nás – pozemšťany, nejlepší tuto planetu pozorovat?
Neutronů celá hvězda
S částicemi je to těžké. Dnešní standardní model jich zahrnuje již několik desítek, které podle téhož modelu lze sestavit z pouhých dvanácti opravdu elementárních částic: šesti leptonů, šesti kvarků. K elementárním částicím lze přiřadit i několik částic zprostředkujících interakce. Tento soubor částic dnes považujeme za dále nedělitelný.
Další sluneční záhada
Nejnovější pozorování provedená na Švédském slunečním dalekohledu (SST), který se nachází na kanárském ostrově La Palma, odhalila novou záhadu sluneční fyziky.
Mikuláš Koperník
Proslulý polský astronom Mikuláš Koperník, latinsky Copernicus, slaví letos hned dvojnásobné výročí. Narodil se totiž 19. února 1473 v Toruni a zemřel 24. května 1543 ve Fromborku.
Třetí pól ve Strakovce!
Několika členům „dospělácké“ redakční rady se poštěstilo využít možnost představit náš časopis samotnému Petru Marešovi, místopředsedovi vlády pro výzkum a vývoj, lidská práva a lidské zdroje. Položili jsme mu za Třetí pól pár otázek:
Jak vypadá ufo?
Název UFO je zkratkou tří anglických slov "Unidentified Flying Object". Skutečně existuje, avšak s "létajícími talíři" či přímo s mimozemšťany je spojováno zcela neprávem. Zpravidla se totiž jedná o různé světelné jevy.
Vzhůru do trika, bratři. Filmové triky pro 21. století.
Každá iluze se vytváří s pomocí nástrojů, které ji dokáží co nejvíc vzdálit realitě. Pryč jsou proto Meliésovy eskamotérské cine-kousky se soustavami zrcadel. Dnes posloucháme nejen peníze jak zpívají AC/DC, ale především počítače. Určitou dobu jim však trvalo než se dostaly na úroveň, kdy doslova přestalo být cokoli nemožné.
Columbia: začátek, nikoliv konec
Katastrofa raketoplánu Columbia bude dlouho žít v naší paměti – poneseme si ji v sobě déle, než v televizních reportážích či v titulcích novinových článků. Již ve chvílích, kdy trosky teprve dopadaly na Zem, se znovu objevily úvahy o technické nedostatečnosti Columbie a o zbytečnosti kosmického výzkumu vůbec.
OKLO
Dnes už víme, že veškerá energie na Zemi pochází vlastně z jaderných reakcí (Slunce a rozpad radionuklidů v zemské kůře). Ne všichni však věří, že dnešní štěpné reaktory a úložiště radioaktivních odpadů mají obdobu v přírodě. Spíše si myslíme, že jde o technické výmysly nukleárních badatelů. Aniž bych popíral přínos jaderných vědců, chci se zmínit o objevu francouzských geologů, kteří prvenství přisoudili matce přírodě. V roce 1973 objevili v Oklo v Gabunu starý přírodní reaktor, který byl v provozu několik tisíc let. Geologickým rozborem a výpočtem se dá dokázat, že kdysi vyrobil energii odpovídající třem letům plného výkonu všech čtyř bloků JE Dukovany.
Hlubinné úložiště v USA
Americká sněmovna reprezentantů vloni schválila lokalitu Yucca Mountain v Nevadě pro národní úložiště použitého jaderného paliva. Hlasování skončilo výsledkem 306 ku 117 ve prospěch úložiště. Byl to jasný signál pro americký senát, jehož Komise pro energii a přírodní zdroje návrh schválila také...
Co skrývá elektrická hora?
Uprostřed nejkrásnější oblasti severního Walesu, v Národním parku Snowdonia, hluboko ve skále, aniž by rušila ráz krajiny, pracuje největší přečerpávací elektrárna světa Dinorwic, schopná 16 sekund po stisknutí tlačítka dodávat do sítě špičkový výkon až 1860 MW.
Neutrony bojují s rakovinou
Smrtelný nádor na mozku by mohl ustoupit po zásahu svazkem neutronů. Tuto metodu nyní klinicky zkoušejí v Ústavu jaderného výzkumu Řež. Pokud zde uspějí, znamená to převrat v léčbě a novou naději pro tisíce zoufalých lidí, kteří dnes mají před sebou jen několik měsíců života.
Co je to palivový článek
Pravděpodobně jste již někdy v televizi nebo v tisku zahlédli zmínku o autech na vodík. Co je to vlastně za motor, který funguje na takovéto palivo? Může se jednat o upravený spalovací motor, vhodnějším pohonem je však elektromotor, pro který potřebnou elektřinu vyrábí z vodíku palivový článek.
Vodík – palivo budoucnosti
Mnoho vědců a techniků se dnes shoduje v tom, že energetickým zdrojem budoucnosti bude vodík.
Energie, technika, fyzika (4)
Využívání internetových informací pro přípravu referátů, ročníkových prací nebo prací SOČ je stále populárnější. Pro hodiny fyziky mohou být užitečné například následující dvě stránky:
Jak přežít jarní únavu aneb „Je mi pod psa a nevím proč“
Snad už jen naši předkové a samozřejmě severnější sousedé znají pukání ledů, jímž se hlásí jarní tání. My jsme uvyklí spíše studeným plískanicím, střídaným slunečnými dny, vůni čerstvě rašící trávy a odpadkům a psím nadělením, objevujícím se pod roztátým sněhem.
Soutěž mladých mozků
V dubnu byly již popáté vyhlášeny výsledky soutěže mladých odborníků. Dvacet tři studentů a inženýrů soutěžilo se svými diplomovými a doktorandskými pracemi o Cenu ČEZ 2002. Nejlepší „diplomka“ popisuje, jak se řídí elektrárny, a nenapsal jí žádný vědátor ani morous, ale sympatický student doktorandského studia na ČVUT Igor Chemišinec.
Návštěva v JE Temelín a JE Dukovany
Navštivte informační centra jaderných elektráren Temelín a Dukovany. Prostřednictvím atraktivního programu s využitím počítačových animací a prostorových modelů se seznámíte s funkcí jaderné elektrárny, s jejími hlavními součástmi a bezpečnostními opatřeními.
Cesta na východ
Možnosti cestovat, seznamovat se, poznávat metody, přístupy k řešení a osobité pracovní postupy, jsou jedním ze základních kroků ve vědeckém vývoji studentů i mladých vědeckých pracovníků na celém světě. Zkušenosti nabité na prestižních západních univerzitách či výzkumných ústavech, jako jsou CERN či Los Alamos National Laboratory jsou nedocenitelné. Je tedy dobře, že počet mladých lidí studujících či pracujících na Západě roste - málokdo si ovšem uvědomuje, že možnosti sbírat vědecké zkušenosti jsou i na opačné světové straně - na východě.
Letní škola reaktorové fyziky – FJ/OH´2002
V srpnu proběhl další ročník letní školy reaktorové fyziky, jež nese jména dvou významných vědců a laureátů Nobelových cen Frédérica Joilota (Nobelova cena za chemii v roce 1935) a Otto Hahna (Nobelova cena za chemii v roce 1944). Jelikož jsem měl tu čest být jedním z 64 účastníků této pozoruhodné akce, mohu se nyní podělit se čtenáři Třetího pólu o své zážitky.
Máme se bát planetek?
Planetky - tělesa, která život na Zemi svými srážkami v minulosti významně ovlivnila, a která, pokud jim nebudeme věnovat pozornost, dříve či později mohou poznamenat i naši civilizaci.
Vesmír, který vybledl
Jakou barvu má Vesmír pozorovaný z dálky? I takovými záležitostmi se zabývají seriozní vědci…
Pacifista nebo průkopník atomové bomby?
To, že byl Albert Einstein (1879-1955) židovského vyznání, pocházel z jihoněmeckého Ulmu (nedaleko Mnichova) a je autorem speciální (1905) a obecné (1915) teorie relativity, ví skoro každý. Méně známý už je jeho vztah k armádě, válce a všemu tomu, co zavání zbraněmi a násilím...
Kryštof Bergner
V roce 1793, tj. před 210 lety, zemřel v Praze Kryštof (Christoph) Bergner (*1721) - poslední "pražský alchymista" a zároveň první "chemik z povolání" v Čechách …
Kolik nás Země ještě unese?
Časopis 3. pól je hlavně o vědě, technice a taky životním prostředí, to jde dneska ruku v ruce. Je určen především studentům, tedy mladým lidem, kteří na této planetě budou žít ještě hluboko v druhé polovině 21. století. A tak moje první otázka zní - jak tu vlastně budou žít?
Novinka! Videotéka ČEZ na DVD!
Protože audiovizuální technika jde dopředu mílovými kroky, ani videotéka ČEZ, kterou na školách znáte zatím jen z klasických VHS, nezůstává pozadu a je převedena na moderní nosič DVD.
Elektromagnetická bomba
Pan Compton by se divil. Objevil tzv. Comptonův jev, při kterém se z elektronových obalů atomů při působení fotonového záření uvolňují elektrony. Na jeho principu je vytvořena zbraň, která dokáže paralyzovat naši civilizaci.