Novinky
Představení nové členky redakční rady
Představení nové členky redakční rady časopisu 3'pól.
Blesková aprílová soutěž
V minulém čísle jsme se dopustili vyvedení aprílem (začínal přece duben…) článkem Pokořená gravitace. Komu neseplo, ať si jméno Caasi Notwen přečte pozadu… Soutěž v připojeném článku o vysvětlení jevu, který ruší gravitaci, jste zvládli na jedničku. Připojujeme správné řešení z bleskových mailů vítězů: Vojtěch Salajka, student Gymnázia Břeclav, Radko Stojanov z Karlových Varů a tým z Gymnázia na Třídě Kpt. Jaroše v Brně Marek Brysa, Jaroslav Novotný a Petr Fiala.
James Watt
Dne 19. ledna 1736 se ve skotském městečku Greenocku narodil James Watt, muž, který zdokonalil parní stroj natolik, že otevřel dveře do „století páry“. Parní stroj – první na přírodních podmínkách nezávislý zdroj energie v lidských dějinách – znamenal pro technický rozmach a rozvoj průmyslu zcela revoluční vynález. Po bohatém a plodném životě zemřel James Watt 19. srpna 1819 a byl pochován na hřbitově ve Westminsterském opatství mezi velikány anglické historie s epitafem: Zdroje své země rozšířil, člověka moc rozmnožil a povznesl se tak do předních řad mezi nejslavnější vědce a skutečné dobrodince lidstva.
Selhání lidského faktoru
Selhání lidského faktoru – to je oblíbené zaříkávadlo, kterým se uzavírá nejedno vyšetřování nehody.
Přirozená bezpečnost jaderných elektráren
Jestliže vám už spadl na zem chleba namazaný máslem, určitě si pamatujete, že spadl namazanou stranou dolů. Zákon schválnosti, že ano? Přesto se na tento „fakt“ nemůžete spolehnout. Určitě se však můžete spolehnout na gravitační zákon – chleba padá k zemi. Na podobných spolehlivých principech je založena inherentní (vrozená) bezpečnost.
Elektřina pod městem
Většina z nás zná rozvody elektřiny jako dráty různě vysoko nad zemí, případně jako kabely zakopané nehluboko do země. Pod městem však existují i stovky metrů chodeb a tunelů s kilometry elektrických rozvodů velmi vysokého napětí.
Fotbalové hřiště v trubce
Představte si zařízení, které se normálně rozkládá na ploše o velikosti fotbalového hřiště, sbalené do několika stříbřitých trubek umístěných v jedné větší místnosti. Energetici to umí. Dokázali zmenšit vysokonapěťovou rozvodnu s lesem izolátorů, stykačů, přepínačů a vypínačů do několika válcových trubic. Vznikla zapouzdřená rozvodna.
Pokořená gravitace – na kuchyňském stole
Nedávno se objevila v odborném tisku neuvěřitelná zpráva o převratném objevu.
Virtuální loutky
Zástup se ztiší a loutkář rozevře oponu. Světlo dopadne na marionety a jejich tváře ožijí. Loutkář začíná vyprávět. „Bylo nebylo... tedy spíše byli, nebyli. Kdo? No přeci Trip a Grace. Manželé, mladí a krásní, radost pohledět! Kde bydlí? Inu, přeci za devatero horami a devatero řekami – v luxusním apartmánu nad městem. Jednoho dne pozvou na skleničku Adama, svého přítele ze studií. Chudák Adam netuší, že jejich manželství není taková selanka, jak by se mohlo na první pohled zdát. Během návštěvy problémy vybublají na povrch... A jenom na Adamovi bude záležet, jestli Trip a Grace zůstanou spolu...“
Neviditelné nebezpečí aneb nebojme se strachu
„Neviditelné nebezpečí“ je populárním termínem moderní doby. Míní se tím vše, co ohrožuje člověka a on to jen těžko může postihnout vlastními smysly bez technologické podpory – nejrůznější chemikálie, radiace, bakterie i viry, a to ať už šířené „přirozenou cestou“, jako například ptačí chřipka, nebo vinou nehod a nedbalosti – třeba při nedávné havárii v Číně, či záměrnou činností lidí – teroristickými útoky. A právě ono neviditelné nebezpečí je podle některých odborníků jedním ze zásadních faktorů neurotizujících moderního člověka, vyvolává obrannou reakci organismu – strach, zároveň však neposkytuje zjevného nepřítele, proti kterému by mohl jedinec bojovat nebo před kterým by mohl prchat. Následkem tohoto trvalého, avšak těžko identifikovatelného ohrožení je zvyšující se úzkost a stres a tendence ventilovat toto napětí vůči zástupným objektům, které si jedinec, nebo dokonce společnost za podpory médií, s neviditelným nebezpečím spojuje – mohou to být potencionální teroristé – lidé jiného vyznání či rasy, ale také vědci, ptactvo nebo třeba nadnárodní společnosti.
Nikdo
Pokračujeme v uveřejňování sci-fi povídek. Dramatizaci tohoto příběhu si můžete poslechnout i na rádiu Leonardo.
Energie, technika, fyzika (15)
Seriál o webových stránkách s fyzikální tematikou vychází už tři roky a zatím jsme se jen velmi okrajově zmínili o matematice – královně věd.
Nové technologie pro obří kosmický dalekohled XEUS
První astrofyzikální družice Evropské kosmické agentury ESA s oficiální českou účastí INTEGRAL je od října 2002 na oběžné dráze a slouží světové astronomické komunitě. Sedm let jsme se podíleli na její přípravě a nyní se účastníme na analýze a interpretaci získaných dat.
František Josef Gerstner
František Josef Gerstner, jeden ze zakladatelů českého technického školství a průkopník českých technických věd, se narodil před 250 lety, 23. února 1756 v Chomutově. Zemřel 25. července 1832 v Mladějově.
Výsledky soutěže aneb čtěte lépe zadání
Právě před rokem jsme na tomto místě vyhlásili literární soutěž čtenářů Třetího pólu.
S hudbou na pochodu
Kdo by si nepamatoval ten slastný pocit, když otevřel v mládí vznosně zabalenou krabičku, v níž se choulil černý plastový bobek a pár sluchátek. Byl to hit, byl to fenomén. Walkmana chtěl kdekdo, na nějaké poškozování sluchu se ani nepomyslelo.
Cyklotron
Co uděláte, jestliže potřebujete částice pohybující se rychlostí srovnatelnou s rychlostí světla? V obchodě je asi pořídíte jen těžko. Řešením je zajít do Řeže u Prahy, do Ústavu jaderné fyziky AV. Místní cyklotron vám takové částice opatří.
Co víme a nevíme
Cílem výzkumu bylo zjištění znalostí jaderné fyziky mezi laickou veřejností. Autoři sestavili dotazník, který obsahoval 30 otázek, a předložili ho padesáti respondentům ve věku 10–60 let. V dotazníku byly zařazeny otázky na historii jaderné fyziky, fyzikální znalosti, představy o atomu a jádře a otázky související s aplikací jaderné fyziky. Vzhledem k velmi malému vzorku respondentů není průzkum reprezentativní, nicméně některé výsledky mohou být zajímavé.
Měříme spotřebu elektřiny
Elektřina změní váš život. Tímto heslem se řídí civilizovaná společnost 21. století. Chtělo by se dodat: „Zejména pokud ji nemáte!!!“
Elektřina a pára – trvalé spojenectví
Devatenácté století bývá nazýváno stoletím páry a stoletím průmyslové revoluce. Byl to zejména parní stroj, který umožnil efektivní pohon mechanických zařízení v průmyslu, dopravě, hornictví a hutnictví. Parní stroje nahrazovaly lidskou a zvířecí sílu, pohon vodním kolem či sílu větru. Po celé 19. století se parní stroje a jejich kotle zdokonalovaly, často jako důsledek rostoucích znalostí o fyzikálních vlastnostech páry a její expanzi.
Nové a ještě novější
V severních Čechách se bude stavět nová uhelná elektrárna. Můžeme si o tom myslet různé věci. Jak ale vlastně bude vypadat? Bude to kouřící a hlučící špinavé monstrum? Zeptali jsme se v ČEZ, a. s., který právě program obnovy zdrojů spouští.
Dukovanská děvčata milují zimu
Dukovanským „děvčatům“ – turbínám Jaderné elektrárny Dukovany, které nesou dívčí jména Marie, Alena, Zdena, Irena, Gerda, Marta, Dáša a Lenka, vyhovuje zima, a tak letos pracovaly jako nikdy jindy.
Baterie versus protein
Být mobilní. Tak zní heslo moderní doby, ve které elektronika představuje nepostradatelný nástroj každodenního života většiny lidí. Mobilní telefony, notebooky, hodinky se neobejdou bez přísunu elektrické energie. Tu jim poskytují baterie. Na elektrochemických principech blízkých elektrickým článkům je postaven také výzkum biologicky významných molekul.
Nevyčerpatelná a čistá
Řešením dodávky energie na příští tři miliardy let je využívání energie dodávané Sluncem. Průměrná hustota výkonu, dopadajícího na povrch Země, je díky její rotaci a vlivům jejího plynného obalu průměrně přibližně 100 W/m2. Z toho vyplývá, že kolektory této energie musí být velké. Pokud se používají kolektory umělé, jako sluneční články, termální kolektory, zrcadla a reflektory, jsou jejich ceny vysoké. Přirozené kolektory, jako vodní plochy (odpar a hydroelektrárny), plochy s různou absorpcí slunečního záření (vítr a větrné elektrárny), lesy a jiné energetické plodiny, jsou pro životní prostředí příjemnější, ale energie jimi dodávaná nestačí na pokrytí základní spotřeby.
Google Earth
Určitě jste již někdy v televizi viděli animované záběry krajiny, ať už reálné (například během zpráv o počasí), nebo virtuální ve sci-fi příbězích. Není tomu tak dlouho, co se na populárním serveru GOOGLE objevila sekce EARTH, umožňující prohlédnout si na satelitních snímcích jakékoliv místo na zeměkouli.
Zlomená přehrada
Uprostřed jizerskohorské obce Desná trůní pár metrů od potoka slušně velký balvan: cca metr a půl krát metr a půl. Desetitisíce let se povaloval někde nahoře v lesích údolí potoka Bílá Desná: cesta na současné místo mu ale trvala sotva pár minut a člověk při tom nemusel ani hnout prstem. Zázrak se tu ovšem nekonal – bohužel. Deska na onom kameni nabádá i vysvětluje: „Poutníče – postůj! Dne 18. září 1916 protrhla se hráz údolní přehrady. Rozpoutané živly proměnily naše chudé ale krásné údolí v sutiny. 62 obětí na životech, 33 zničených a 69 poškozených domů, 307 osob bez přístřeší. Tento balvan, vlnami připlavený, jest svědkem onoho soudného dne.“
Kalamita
Před koncem roku vám jistě neunikly zprávy o sněhové kalamitě. Možná jste i vy patřili k obyvatelům nedobrovolně ponořeným do tmy. Určitě jste nadávali na „ty energetiky, co to zase dělají, jak to, že to hned neopraví...“ a tím „hned“ jste mysleli tak maximálně třicet vteřin...
Buzola, mapa, čip. Hurá do lesa!
Už z dálky je slyšet smích a povyk, louka je rozježděná desítkami pneumatik, každou chvíli někde zapípá esemeska, nad vším se vznáší štěkot psů a křik batolat. I tak mohou vypadat závody orientačního běhu, za nimiž vyráží do přírody víkend co víkend stovky lidí. Jenže ten, kdo by v původně vojenské disciplíně hledal únik před počítači, bude zklamán, neboť křemíkové čipy už dorazily i sem. A jak je jejich dobrým zvykem, zcela nové teritorium pohltily. Bez nich by to prý už nešlo, lidé si totiž zvykli na rychlost a přesnost.