Novinky
Největší pohyblivá struktura v dějinách
Celá londýnská katedrála svatého Pavla by se schovala pod velkolepý oblouk, který vyprojektovalo konsorcium amerických, francouzských a ukrajinských firem. Oblouk se nazývá NSC (New Safe Confinement) a bude překrývat stávající sarkofág nad havarovaným čtvrtým černobylským reaktorem. Konstrukce bude 113 metrů vysoká, 257 metrů široká a 150 metrů dlouhá a bude vážit 20 000 tun.
Napnout, ale nezdeformovat
Tuto zásadu jste možná slyšeli od svého otce, nebo dědečka, když jste se pokoušeli napnout nové dráty do kola velocipedu. A přesvědčili jste se, že je nutné postupovat s jakousi iterací, tj. měnili jste místa napínání i velikost vnášeného tahu. Ti méně zdatní, nebo zcela nešikovní, vytvořili z ráfku „osmičku“ a problém předali odborníkovi.
Když se třese zem
Nejprve sebou otřásla severní část Sumatry. O několik hodin později moře v Bengálském zálivu ustoupilo od pobřeží, aby se vrátilo v podobě vysoké ničivé vlny. Zemětřesení a následná tsunami si 26. 12. 2004 vyžádaly na tři sta tisíc obětí. Lze podobné jevy předvídat a zmenšovat jejich devastační účinky?
Počítač v boji s rakovinou prsu
Rakovina ženského prsu je jednou z nejčastějších příčin úmrtí žen. Nalezneme-li dostatečně přesné příznaky pro včasné odhalení začínajícího nádorového bujení, je možné riziko úmrtí snížit. Je proto zřejmé, že od určitého věku je vhodné masově kontrolovat velké množství žen, provádět tzv. screening. Vize počítačem podporovaného pracoviště, kde by bylo možné prvotní třídění vyšetřovaných žen automatizovat, je tak stále lákavější.
Je ti teplo, děvenko Země?
Přirozenému skleníkovému efektu vděčíme za přijatelnou teplotu na Zemi už odedávna. Udržoval na Zemi stabilní teplotu 15 °C. Je ale již prokázaným faktem, že v posledních letech se jeho působení posiluje – průměrná teplota na Zemi roste. Naproti tomu není prokázáno (a názory se různí), zda globální oteplování nezpůsobují ještě jiné mechanismy a zda růst množství skleníkových plynů v atmosféře způsobuje svou činností člověk.
Skládky a skleníkový efekt
Zvykli jsme si spojovat skleníkový efekt se spalováním. Pro některé z nás proto není známo, že lidská civilizace vytváří i daleko nebezpečnější skleníkové plyny. Jedním z nich je metan.
Restrikční endonukleázy nůžky na DNA
V médiích se občas objevují zprávy o izolaci určitého genu nesoucího informaci o různých vlastnostech organizmu. Od barvy očí, náchylnosti k lecjakým nemocem až po trochu úsměvný „gen“ nadváhy. Už jste ale někdy viděli nějaký vlastní gen? Myslíte, že je to nemožné? Zdá se to neuvěřitelné, ale existují metody, kterými toho lze dosáhnout.
Potřebujete silné magnety?
Počítač je vlastně velká stavebnice. Jednou z jeho součástí je také pevný disk neboli harddisk. Stále rozsáhlejší počítačové programy vyžadují stále více místa na pevném disku a jednou přijde chvíle, kdy už na něm není k dispozici ani bajt.
Panelstory
Králíkárny, noclehárny, krabice. Tak bývají nazývána paneláková sídliště, která tvoří panorama okrajových částí všech českých měst. O panelácích se říkalo, že za třicet let spadnou. Nespadly. Ale co s nimi bude dál?
Věřit či nevěřit aneb víra v životě moderního člověka
Je důležité, že máme tajemství a tušení něčeho nepoznatelného. Naplňuje to život čímsi neosobním, numinosním. Kdo to nezažil, přišel o něco důležitého. C. G. Jung
Energie, technika, fyzika (12)
Zdálo by se, že v současné „computerizované“ době se technické zájmy mohou realizovat jen vysedáváním před obrazovkou monitoru.
André Marie Ampére
Dne 8. května 1775, tedy před 230 lety, se ve francouzském Polémieux u Lyonu narodil budoucí matematik a fyzik André M. Ampčre, průkopník elektrotechniky, jehož jménem dnes označujeme jednotku elektrického proudu.
…náctiletí míří s ČEZ k „dobrodružství poznání“
Víte, co to je Mandelbrotova množina? Nevíte-li, nevadí. Každopádně Stanislav Basovník, devatenáctiletý gymnazista z Kroměříže, se v této sféře matematiky pohybuje jako ryba ve vodě. Jeho práce Vícerozměrná Mandelbrotova množina zvítězila v letošním národním finále soutěže vědeckých a technických projektů středoškolské mládeže.
Obnovitelné zdroje – novinka ve vzdělávacím programu ČEZ
Energetická společnost ČEZ, a.s., nabízí školám v rámci rozsáhlého vzdělávacího programu širokou paletu materiálů na nejrůznějších nosičích – od klasických brožur a knih po multimediální CD. V těchto dnech k nim přibyl další.
Sedí Bobík v pampě
A nesedí tam sám... Ve vyprahlé argentinské pampě je také Anda, Mozek, Brko, Oko, Jedlík, Sova a další. Jsou to detektory kosmického záření, nejenergetičtějších částic přicházejících na Zemi z vesmíru. Svá jména dostaly tyto tzv. sudy od českých dětí, vítězů soutěže uspořádané Českým rozhlasem a Fyzikálním ústavem AV ČR.
Reportáž z jiného světa
Titan – byl záhadou až do 14. ledna 2005. Podle všech dosavadních poznatků se mělo jednat o svět velmi exotický, avšak krajina na fotografiích vypadá jako obyčejné mořské kamenité pobřeží. Pojďme společně poodhalit roušku tajemství, halící Saturnův měsíc jako jeho hustá atmosféra.
Jak jsem znal našeho jediného nositele Nobelovy ceny za vědu
Jako mladý student jsem měl to štěstí, že jsem mohl navštěvovat přednášky pana profesora Heyrovského. Býval vždy vzorně připraven a bylo znát, že polarografie je jeho oblíbené téma. O látce měl obrovský přehled, který jsme obdivovali, já obzvlášť při státnici z fyzikální chemie, kdy spatra citoval různé práce o polarografickém stanovení arsenu, antimonu a cínu, které nejsou běžné.
Akademik J. Heyrovský
Akademik Jaroslav Heyrovský se narodil 20. prosince 1890 v Praze v rodině univerzitního profesora. Po skončení gymnázia pokračoval ve studiu na Karlově univerzitě, obor fyzika a chemie, který se tenkrát učil na Filozofické fakultě.
Třetí pól se ptá: David Hodan
Patnáctiletý David Hodan, žák 15. ZŠ v Plzni. Milý, sympatický, velmi vzdělaný a sečtělý hoch, se širokým všeobecným rozhledem. Rád říká věci otevřeně, tak jak jsou. Má sny a přání a věří v jejich splnění. Jeho vnitřní sílu, mravní hodnoty a postoj k životu by mu mohl mnohý z nás závidět. Již těmito vlastnostmi se liší od svých vrstevníků. A ještě něčím – onemocněním zvaným C-M-T.
Albert Einstein
Právě před 50 lety, 18. dubna 1955, zemřel v Princetonu (USA) jeden z největších vědců všech dob – Albert Einstein.
Čtenářské okénko
Český klub skeptiků Sisyfos není veřejnosti znám jen díky anticeně Bludný balvan udělované za matení české veřejnosti. V jeho režii jsou také kvalitní polemické a populárně-vědecké přednášky pro veřejnost v budově AV v Praze (www.sisyfos.cz).
Motýlí efekt
Pokud dnes mávne křídlem motýl na Havaji a způsobí tak lehký pohyb vzduchu, může to znamenat příští měsíc hurikán na Floridě.
Práce pod napětím
Zní to jako hláška ze sci-fi: „Operace vymezení úseku vedení vysokého napětí 22 kilovoltů metodou práce pod napětím“. Copak může člověk sáhnout na vedení a přežít? Bez speciálního vybavení, náročného výcviku a dodržení přísného pracovního postupu samozřejmě ne!
Energie, technika, fyzika (11)
Je zajímavé, že i v dnešní technologicky vyspělé době toho víme mnohem víc o stavbě vzdálených hvězd nebo atomových jader, než o dění jen pár tisíc kilometrů pod našima nohama.
Naši motýli
Na našem území žije více než 3300 druhů motýlů, z toho asi 170 denních. Nahlédněme do tohoto světa plného barev a představme si alespoň ty nejzajímavější motýly naší přírody.
Kopírka na DNA
Velké množství chorob má své genetické pozadí. Kriminalistům postačuje k určení pachatele úlomek jeho vlasu nebo jen kapka zaschlé krve. Pokud chceme zjistit, zda jsme nositeli toho či onoho genu, případně usvědčit zločince, skutečně stačí nepatrné množství biologického materiálu. Pro určení konkrétní podoby genu je ale potřeba velkého počtu kopií molekul DNA. Jak tedy pracují „kopírky“ DNA?
Hudba budoucnosti: 1000 km/l benzínu
Dne 14. 1. 2005 byl ve vstupní aule rektorátu Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava představen zástupcům významných společností České republiky projekt HydrogenIX. Vozidlo s energetickým zdrojem budoucnosti je určeno pro účast v soutěži o minimální spotřebu paliva Eco-Marathon organizované každoročně společností Shell.
Já člověk, ty člověk aneb postižení mezi námi
Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné. A. de Saint-Exupéry