Jít na vyhledávání

Novinky

27. 05. 2004
Autor

Autor: Marie Dufková

Jaderné elektrárny v Německu: uzavřené (abgeschaltet) a v provozu (in Betrieb)

Jaderné elektrárny v Německu: uzavřené (abgeschaltet) a v provozu (in Betrieb)

Jak středoškoláci dělají vědu

Sama předsedkyně Akademie věd ČR paní Helena Illnerová se mohla přesvědčit, že vědecký dorost by byl, jen vědět, kde ho hledat a jak mu pomoci. Počátkem května proběhlo finále už 11. ročníku soutěže vědeckých a technických projektů středoškolské mládeže, které pořádá za vydatné podpory ČEZ sdružení Amavet.

27. 05. 2004
Autor

Autor: Marie Dufková

Miniencyklopedie elektřiny, miniencyklopedie jaderné energetiky

Obě najdete na http://www.cez.cz/vzdelavaciprogram volně ke stažení na hraní i do školy, pro zvědavé i zvídavé.

27. 05. 2004
Autor

Autor: Monika Ginterová

V zákulisí atomové kuchyně

Oranžovožluté „větrníky“ varující před rizikem radiace, desítky přístrojů, změť trubek a za silnými betonovými zdmi dva reaktory. Jsme v Ústavu jaderného výzkumu Řež (ÚJV). Co se vaří v této atomové kuchyni a jaké rébusy řeší zdejší specialisté?

27. 05. 2004
Autor

Autor: Jiří Šperk

Od Ameriky k Americe

Na severním okraji chráněné krajinné oblasti Český kras leží velké množství vápencových lomů. Většina z nich je však již uzavřených. To umožnilo vznik průzračných jezer na dně lomů a vysokých skalních stěn, a díky tomu je celá oblast velmi turisticky atraktivní.

27. 05. 2004
Autor

Autor: Jan Teplý

Odsíření elektrárny Chvaletice - k čemu je například vápenec

Velkým problémem každé tepelné elektrárny spalující hnědé uhlí jsou oxidy síry obsažené v kouřových plynech. K jeho řešení vedou tři cesty – změna paliva (přechod na plyn nebo černé uhlí), změna principu spalování (fluidní kotle) nebo odsíření kouřových plynů. Elektrárna Chvaletice používá třetí variantu, to znamená doplnění technologického zařízení elektrárny o odsiřovací jednotku.

27. 05. 2004
Autor

Autor: Ivan Štoll

Nadoblačné blesky

Během miliard let vývoje naší Země se postupně utvářelo prostředí, v němž nyní žijeme a jemuž se náš organismus přizpůsoboval. Často si neuvědomujeme, jak složité je toto prostředí a jaké všechny fyzikální a chemické jevy na nás působí.

27. 05. 2004
Autor

Autor: Renata Pátová

Změnila proudy na proud

Právě před padesáti lety začala vyrábět elektřinu velká vodní elektrárna Slapy. Přehradila koryto Vltavy v místech malebných Svatojanských proudů. Doba se změnila – voraři obratně proplouvající peřejemi s dlouhými vory z dřevěných klád zmizeli, voda se zklidnila a rozlila do velkého jezera. Z elektrárny v přehradě dnes vychází proud elektrický.

27. 05. 2004
Autor

Autor: Jaroslav Kulovaný

Živé světlo

Prakticky všechny „říše” živé přírody se mohou pochlubit světélkujícími organizmy. Přírodní luminiscenci neznáme jen v říši rostlin. Ale i mezi rostlinami si dnes lidé vytvořili umělé světélkující mutace. Mezi přirozeně světélkující organizmy můžeme zařadit např. některé bakterie, houby, medúzy, kroužkovce, hvězdice, hlavonožce, ryby, hmyz...

27. 05. 2004
Autor

Autor: Michal Schmitt

Rentgen jako digitální foťák

Jde to! Skutečně, digitalizace nemilosrdně proniká do všech oborů a odvětví, radiologii nevyjímaje. Zdá se, že snímkování na běžný rtg film bude již v brzké budoucnosti minulostí. Přesvědčuje nás o tom rozmach digitalizace na RtG pracovištích v celém světě i v ČR.

27. 05. 2004
Autor

Autor: Michal Šimíček

DNA místo křemíku?

Kyselina deoxyribonukleová tvoří základní složku mechanismu dědičnosti živých organismů. Stojí na počátku našich životů a tvorby každé tělní buňky. V evoluci se ukázala jako nepostradatelný a jedinečný mechanismus pro zachování i přenos genetické informace. Vědci v současné době zkoumají, nakolik bude možné využít její specifické vlastnosti v moderních informačních technologiích.

27. 05. 2004
Autor

Autor: Marie Dufková

Pokus: Jak získat DNA z čehokoliv živého?

Věřili byste, že jednoduchý pokus – první stupeň ke genotechnologiím – si můžete udělat i doma? Postupujte podle návodu a odměnou vám bude pohled na skutečnou deoxyribonukleovou kyselinu, která kóduje živý organismus.

27. 05. 2004
Autor

Autor: Cyril Brom

Umělé bytosti

V roce 1949 vyjely z garáže Greye Walterse Elmer a Elsie – robotické myši. Byly o něco větší než bota a každá měla dva elektronkové neurony, které řídily jejich rychlost a směr pohybu. Myši byly navíc vybaveny fotočidlem, takže s trochou nadsázky bylo možné říci, že vnímají podněty z okolí a reagují na ně.

27. 05. 2004
Autor

Autor: JaK

Energie, technika, fyzika (6)

Aldebaran je nejjasnější hvězda v souhvězdí Býka. Stránka www.aldebaran.cz , jejímž patronem je katedra fyziky Fakulty elektrotechniky ČVUT, má jednoduchý design, ale „nabitý“ obsah.

27. 05. 2004
Autor

Autor: JaK

Energie, technika, fyzika (8)

Kdo by neznal Jana Ámose Komenského a jeho průkopnický nápad s metodou „Škola hrou“? Jeho vzdělávací metoda nalezla ohlas také u autorů mnoha webových stránek a s několika zahraničními jsme se seznámili už v předchozích dílech.

27. 05. 2004
Autor

Autor: Ivana Kuglerová

Novodobí věštci, aneb o psychologickém profilování pachatelů trestných činů

Následující scénu známe asi všichni. Odehrává se v nesčetném množství seriálů i filmů, uveďme například seriál Specialisté na vraždy. Seriózně se tvářící vyšetřovatel či policejní psycholog, případně psychiatr, přikročí k mrtvole znásilněné dívky, prohlédne si stopy po škrcení, odříznutý prs a umělecky naaranžovanou rudou růži a s vědoucím výrazem pronese: „Pachatelem je bílý muž ve věku mezi dvaceti a čtyřiceti lety, jedináček, vychovávaný hyperprotektivní matkou, v dětství se pomočoval a trhal mouchám nožičky, žije osaměle, je kultivovaný a inteligentní a toto není jeho první vražda.”

27. 05. 2004
Autor

Autor: Vlasta Radová

Pozor, bomba!

Ve sdělovacích prostředcích se čas od času objeví zpráva o anonymních telefonátech oznamujících uložení bomby v nějakém objektu. Kriminalistům se původce takových telefonátů daří najít nejrůznějšími metodami. Lze například zjistit telefonní číslo nebo místo, ze kterého se volalo, ale lze také analyzovat hlas volajícího. Jak je možné poznat původce anonymních telefonátů na základě jeho hlasu?

27. 05. 2004
Autor

Autor: Jita Splítková

Emoce... ty naše mršky jedny!

Smích, pláč, nenávist, láska, závist, ostych... ano, to jsou emoce a ještě desítky dalších libých, či nelibých nebo neutrálních pocitů, prožitků. Největší škálu různých emocí může ve svém vědomí vyprodukovat člověk, ale není jedinou bytostí mající emoce. Strach, bolest, radost – to zná i váš pes či kočka.

27. 05. 2004
Autor

Autor: Michal Šimíček

Jak ovlivňuje počasí člověka?

Známe to všichni. V období dlouhých zimních dnů pociťujeme určitou sklíčenost, úzkost, tíseň a oddělení od světa. Před bouřkou jsme naopak napjatí a dusno nechává naše nervy stále pevně nataženy. V parných letních dnech slunce přivádí tělo až k malátnosti při vedrech. Stále častěji a stále více lidí si tak pokládá otázku, proč máme vlastně tyto pocity? A můžeme se rozmarům počasí vůbec nějak bránit?

27. 05. 2004
Autor

Autor: Ivana Kuglerová

Můj kozí chlívek, sousedova stáj aneb o nacionalismu a EU

Můj dům, můj hrad, říká se. A lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše. Zkrátka komu by se chtělo zbourat svůj kozí chlívek jenom proto, že mu soused nabídl k přebývání stáj?

27. 05. 2004
Autor

Autor: -end

Poezie posázavských pražců

Touží-li si líný a bohatý cizinec prohlédnout památky té naší krásné stověžaté Prahy, stačí mu jen vlézt do obskurního autobusku s nápisem sights nebo něco v tom smyslu. Touží-li líný a alespoň trochu bohatý obyvatel toho stověžatého města mít od turistů a autobusů aspoň na chvíli pokoj, může vlastně udělat skoro totéž: sedne prostě na vlak, projede se až kýčovitě krásnou přírodou podél tiché řeky, ten méně líný se třeba i vykoupe, ctitel velikosti lidského ducha může obdivovat unikátní železnici s viadukty a tunely, a za pár hodin je zase v Praze, aniž by – s výjimkou jednoho nutného přestupu a případných koupacích či občerstvovacích intermezz – musel opustit vlak. Umožňuje mu to vynález zvaný Posázavský pacifik.

27. 05. 2004
Autor

Autor: (red)

Ondřej Grepl

Ondřej Grepl

Interview s generálem

Protože Třetí pól je časopisem vzdělávacího programu ČEZ a tato energetická společnost má nového pana generálního ředitele, položili jsme mu pár otázek.

27. 05. 2004
Autor

Autor: Tereza Krobová

Kdo vyhrál souboj mozků?

Už po třetí se letos pořádala soutěž Cena ČEZu o nejlepší diplomovou a doktorandskou práci. Odborná porota rozhodla o tom, že nejlepší diplomku napsal Václav Král z ČVUT. Ačkoli patří jako všichni Češi mezi suchozemce, jeho diplomová práce pojednává o přílivových elektrárnách. U moře se prý ale zabydlet nehodlá, alespoň prozatím...

27. 05. 2004
Autor

Autor: PAGI

Jak umělá inteligence přestala být neumělou…

Už v okamžiku, kdy kybernetika vznikla jako vědní obor a objevily se počítače, začali vědci přemýšlet, jak se asi budou tihle pomocníci lidí vyvíjet a jaká jsou jejich omezení a možnosti. První umělé inteligence ovšem nevytvořili vědci, ale umělci – spisovatelé.

27. 05. 2004
Autor

Autor: Jiří Křepel

Matrix aneb lidská lenost

Až budete při tuhém mrazu přidávat topení na vyšší výkon, zkuste alespoň ve své mysli poděkovat lidské lenosti, která popohnala pokrok, a vy už tudíž nemusíte chodit do lesa pro dříví, abyste měli doma teplo.

27. 05. 2004
Autor

Autor: Pavel Augusta

Marie Curie-Skłodowská

Před 70 lety, 4. července 1934, zemřela v Sancellemoz ve Francii Marie Curie-Skłodowská, jedna z největších osobností moderní vě-dy – žena, jejíž objevy definitivně změnily tradiční fyziku i chemii.

23. 03. 2004
Autor

Autor: Eva Kepková

Obr uprostřed lesů

Vodu využívá člověk pro své potřeby různými způsoby. Jedním z nich je její použití při výrobě elektrické energie.

28. 02. 2004
Autor

Autor: Michal Švanda

Astronomická expedice 2004: Vesmír v naší blízkosti

Máte zájem o přírodní vědy a o astronomii zvláště? Stále ještě vás láká pozorovat dění na obloze na vlastní oči a nejen na obrazovce počítače? Nemáte stejně smýšlejícího kolegu ve svém okolí? Tak přesně pro vás je Astronomická expedice 2004.

28. 02. 2004
Autor

Autor: Kristýna Witnerová

O mém osudu rozhodla Venuše

Kamil Hornoch je amatérský astronom. Je mu jedenatřicet let a za poslední dva roky objevil pomocí svého dalekohledu, který má doma nedaleko Brna, již osm extragalaktických nov. Svému koníčku věnuje veškerý svůj volný čas, ale nelituje. Přes den pracuje jako lakýrník a v noci pozoruje oblohu. Úspěchy na hvězdářském poli se ale může srovnávat i s profesionály.

28. 02. 2004
Autor

Autor: Pavel Augusta

Aristoteles

Aristoteles

Aristoteles

Za naším pravidelným výročím se dnes vydáme daleko hlouběji v běhu času, než bylo zatím našim zvykem. Jednak proto, že chceme představit muže, který už více než 2000 let patří k nesmrtelným, a také, abychom si uvědomili, že věda není tak úplně dítkem moderních časů...

28. 02. 2004
Autor

Autor: Vladimír Wagner

Kupte si knížku

Jaderná fyzika by se bez nadsázky dala nazvat fenoménem dvacátého století. Celá první půle dvacátého století byla ve znamení bouřlivého rozvoje poznání stavby a vlastností atomového jádra a jeho rozpadů. Objev jeho štěpení pak umožnil využít velké množství energie v jádře obsažené. Autoři většiny stěžejních objevů v této oblasti byli oceněni Nobelovu cenou za fyziku.

Vrátit se nahoru