Jít na vyhledávání

Novinky

12. 01. 2022
Autor

Autor: (red)

Jitka Kostková (foto Jan Kadeřábek)

Jitka Kostková (foto Jan Kadeřábek)

Jitka Kostková: Jaderka mě naučila učit se

Jaderňák nemusí pracovat jen u reaktoru. Absolventka Katedry matematiky Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze (FJFI), Jitka Kostková, pracuje od ledna 2021 jako softwarová inženýrka v pražské kanceláři firmy PureStorage. Letos získala jednu ze tří Cen Antonína Svobody, které vyhlašuje Česká společnost pro kybernetiku a informatiku (ČSKI). Před rokem dostala nejvyšší ocenění Cenu Josepha Fouriera o nejlepší výzkumnou práci v oblasti počítačových věd. Během doktorátu působila nejen na fakultě, ale také v Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR (ÚTIA).

10. 01. 2022
Autor

Autor: (red)

Ilustrační obrázek z prezenčního ročníku 2020 (zdroj FYKOS)

Ilustrační obrázek z prezenčního ročníku 2020 (zdroj FYKOS)

Fyziklání je zase tady! Ročník 2022

Zajímá tě fyzika, rád pracuješ v týmu a chceš svým vrstevníkům z celého světa ukázat, že ti to prostě pálí? Pak neváhej, slož si svůj vítězný tým a zaregistruj se do soutěže Fyziklání 2022!

08. 01. 2022
Autor

Autor: (red)

Molekula metanu (zdroj Wikimedia Commons PD)

Molekula metanu (zdroj Wikimedia Commons PD)

Globální energetika řeší nejen CO2, ale i metan

Navzdory pandemii přinesl rok 2020 největší jednoroční nárůst v koncentracích atmosférického metanu v historii. Dopad tohoto plynu na vznik skleníkového efektu a globální oteplování je víc než osmdesátkrát větší než vliv oxidu uhličitého a až 60 procent jeho množství vzniká v důsledku lidské činnosti. Produkce metanu byla dosud spojována hlavně s chovem hovězího dobytka, skládkováním odpadu a výrobou biopaliv. Nyní se ale ukazuje, že přinejmenším stejně významný podíl na únicích tohoto plynu do atmosféry má energetika.

06. 01. 2022
Autor

Autor: (red)

Základy prvního reaktoru s uzavřeným palivovým cyklem jsou hotové

Rychlý reaktor BREST-300 má od 22. listopadu 2021 hotovou základovou desku reaktorové budovy. Elektrárna se stane průlomem v celosvětové jaderné energetice díky recyklaci jaderného paliva a uzavřenému palivovému cyklu. (O reaktoru BREST-300 jsme podrobně psali v článku zde)

04. 01. 2022
Autor

Autor: (red)

Inteligentní elektroměry v multiutilitním domě ve Vrchlabí (zdroj ČEZ, Virtuální prohlídka ČEZ - Smart Region Vrchlabí (cez.cz) )

Inteligentní elektroměry v multiutilitním domě ve Vrchlabí (zdroj ČEZ, Virtuální prohlídka ČEZ - Smart Region Vrchlabí (cez.cz) )

Klíčový prvek energetiky budoucnosti? „Inteligentní“ elektroměr

Jediným řešením energetických problémů budoucnosti jsou obnovitelné a jaderné zdroje elektřiny ve spojení s chytrými sítěmi. K efektivnímu fungování nové energetiky přispívají chytré elektroměry, které dovedou komunikovat obousměrně a umožňují tak v reálném čase sledovat spotřebu a zatížení sítí, a díky tomu rychle reagovat i na straně výroby. Jsou označovány jako DCC elektroměry podle zkratky nařízení Evropské komise, která už v roce 2016 stanovila podmínky jejich používání. Na celém světě bylo v roce 2020 v provozu přibližně 136,45 milionu chytrých elektroměrů a do roku 2026 by se jejich počet měl zvýšit na téměř 200 milionů.

02. 01. 2022
Autor

Autor: (red)

Jeden z kmenových autorů Třípólu je v otužování obzvláště zdatný (foto Milan Řípa)

Jeden z kmenových autorů Třípólu je v otužování obzvláště zdatný (foto Milan Řípa)

Otužování v ledové vodě pro posílení imunity i psychiky

Tváří v tvář epidemii koronaviru si mnoho lidí uvědomilo, jak nutné je mít silnou imunitu, díky které se tělo dokáže před nemocemi bránit, nebo je alespoň protrpět s co nejmírnějším průběhem. Kromě užívání vitaminových doplňků a sportem ji můžete posílit také otužováním. Jak s ním začít a na co si dát pozor? Na klady a zápory jsme se zeptali odborníků i otužilců.

02. 01. 2022
Autor

Autor: (red)

Ilustrační obrázek (zdroj FJFI)

Ilustrační obrázek (zdroj FJFI)

Seminář pro učitele Matematika pro život

Praktické využití matematiky v běžných, ale i méně očekávatelných oblastech, představuje seminář Matematika pro život. Už počtvrté ho v pátek 14. ledna 2022 od 9.00 pořádá Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze (FJFI) společně s Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy (UK). Kurz zařazený do dalšího vzdělávání pedagogických pracovníku (DVPP) je určen především učitelům středních a základních škol, ale je otevřen i širší veřejnosti včetně studentů.

31. 12. 2021
Autor

Autor: Jan Obdržálek

Titulní stránka druhého dílu

Titulní stránka druhého dílu

Písně lidu fyzikálního (2)

Začátkem minulého roku jsme psali o prvním dílu rozverné publikace Písně lidu fyzikálního (https://www.3pol.cz/cz/rubriky/recenze/2639-pisne-lidu-fyzikalniho). Na Silvestra je ta pravá chvíle nejen si zopakovat prvních 25, ale zapět si i zbrusu nové! Za podpory Jednoty českých matematiků a fyziků vychází druhý díl, písně 26 - 38.  Můžete si je v elektronické podobě zakoupit za baťovských 89 Kč jako elektronickou knihu zde: http://eknihyjedou.cz/pisne_lidu_fyzikalniho_26-38 . Písně na známé popěvky jsou báječnými mnemotechnickými pomůckami na zapamatování různých vzorečků a pouček, tentokrát vedle fyziky hlavně z geometrie - navíc je tam i zákon nabídky a poptávky v praxi.

28. 12. 2021
Autor

Autor: (red)

Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)

Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)

Odborník radí: Jak být bezpečně online?

Šifrování už je dávno běžnou součástí pohybu na internetu, aniž bychom o jeho využívání věděli. Do sítě se lze běžně připojit prostřednictvím domácího přístupového bodu přes wifi, kde se šifrování standardně používá. Pokud by se zmiňované šifrování nepoužívalo, mohl by potenciální útočník velmi snadno špehovat provoz jednotlivců, firem a organizací. Jak se před takovým potenciálním problémem chránit? Podle odborníků ze společnosti BCV solutions specializované na řízení identit s vlastním Identity managerem CzechIdM, je důležité dbát na symbol zámku na webovém prohlížeči, vybrat si vhodný způsob uložení i sdílení svých dat včetně fotografií, používat dostatečně silné heslo včetně vícefaktorové autentizace.

26. 12. 2021
Autor

Autor: Václav Vaněk

Nová zpráva Ekonomické komise OSN pro Evropu (UNECE)

UNECE pravidelně uveřejňuje ve svém časopise Technology brief - Nuclear Power krátké zprávy na pomoc zmírňování změny klimatu a na urychlené používání nízkouhlíkových technologií. Na přípravě článků pracuje tým mezinárodních expertů z celé energetické komunity. Novou publikaci přivítala například generální ředitelka World Nuclear Association (WNA) Sama Bilbao y León.

24. 12. 2021
Autor

Autor: Marina Hofmanová

Zemská porodnice v Praza U Apolináře (foto MH)

Zemská porodnice v Praza U Apolináře (foto MH)

Kdyby na Půlnoční zazpívala všechna novorozeňátka od Apolináře, měl by sbor přes půl milionu hlasů

V čase vánočním oslavujeme narození Ježíše Krista, ale proč si nepřipomenout i letošní výročí jiného muže, architekta Josefa Hlávky, díky němuž získala Praha majestátní a důstojné místo pro zrození nových človíčků. Josef Hlávka (1831–1908), který spatřil světlo světa před 190 lety, postavil jednu z nejmodernějších a největších evropských porodnic své doby. A hlásky do pomyslného sboru novorozených miminek se v ní ozývají dodnes.

21. 12. 2021
Autor

Autor: (red)

Ilustrační obrázek Adrega, Pixabay)

Ilustrační obrázek Adrega, Pixabay)

Největší studie arabských genomů

Vůbec největší dosavadní studie arabských genomů odhalila nejstarší ze všech moderních blízkovýchodních populací a osvětlila otázku, jak se moderní lidé rozšířili do celého světa. Arabský poloostrov, který dnes zahrnuje Bahrajn, Kuvajt, Omán, Katar, Saúdskou Arábii a Spojené arabské emiráty, již dlouho slouží jako klíčová křižovatka mezi Afrikou, Evropou a Asií. Nedávné archeologické nálezy a studie DNA dávají příslib, že analýza obyvatel blízkého východu by mohla odhalit více o tom, jak se moderní lidé dostali z Afriky do zbytku světa.

19. 12. 2021
Autor

Autor: (red)

Jaderná elektrárna Onagava v Japonsku, jen několik kilometrů od Fukušimy. Vlna cunami jí neublížila. (Zdroj Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0)

Jaderná elektrárna Onagava v Japonsku, jen několik kilometrů od Fukušimy. Vlna cunami jí neublížila. (Zdroj Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0)

Extrémní energetika: Fotovoltaika u polárního kruhu, větrníky do tajfunu, jaderné a vodní elektrárny v seizmických oblastech...

Lidé potřebují nebo přinejmenším požadují elektřinu nejen v každou denní či noční dobu, ale i na téměř každém místě na světě. Elektrárenské společnosti proto řeší, jak ji bezpečně a spolehlivě zajistit i v oblastech a situacích, které jsou pro výrobu elektřiny krajně nepříznivé.

18. 12. 2021
Autor

Autor: (red)

Výsledky Fyziklání Online 2021

5. listopadu jsme čtenáře vyzývali, aby se přihlásili na soutěž, dnes přinášíme výsledky. Fyziklání Online patří k největším online pořádaným fyzikálním soutěžím na světě. Účelem soutěže je mimo jiné rozvoj znalostí v různých oblastech fyziky a matematiky, týmová spolupráce a popularizace vědy převážně mezi žáky středních škol. Každoročně ji pořádají vysokoškolští studenti z FYKOSu (Fyzikální korespondenční seminář), který zastřešuje Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy.

17. 12. 2021
Autor

Autor: Marie Dufková

Křest knížky Fusion – the Energy of the Universe. Kmotrem byl český kosmonaut Vladimír Remek (foto Milan Řípa)

Křest knížky Fusion – the Energy of the Universe. Kmotrem byl český kosmonaut Vladimír Remek (foto Milan Řípa)

Tři roky - tři knížky

Současné hrůzné zdražování plynu a elektřiny má celou řadu příčin. Nezanedbatelnou roli hraje nekritické zbožňování obnovitelných zdrojů energie (OZE). Když pomineme zcela nesmyslný název „obnovitelný“, neboť energii nelze obnovit, ale pouze a jenom přeměnit v jiný druh, tak OZE jsou zkrátka spíše "občasné zdroje energie". Slunce nesvítí stále, vítr nefouká bez přestávky. Nahrazovat těmito zdroji spalování fosilních surovin, bohatého zdroje toxických či skleníkových plynů, má smysl, ale určitě je hříchem zastavovat jaderné elektrárny, které jsou více „obnovitelným“ zdrojem energie než OZE závislé na počasí a denní a roční době. Dnes mluvíme o elektrárnách založených na štěpení atomových jader. Blíží se doba, kdy elektřinu do sítě bude dodávat fúzní jaderná elektrárna. Skutečný obnovitelný zdroj!

16. 12. 2021
Autor

Autor: ČEZ

Studenti z Třebíče vybojovali zlato v celostátní soutěži

Tým Střední průmyslové školy v Třebíči (Zdroj: © ČEZ)

Studenti z Třebíče vybojovali zlato v celostátní soutěži

Tým Střední průmyslové školy v Třebíči vybojoval 1. místo v celostátní soutěži pro mládež „Co víš o energetice“, která proběhla online z virtuálního studia a byla streamována prostřednictvím kanálu Youtube.

15. 12. 2021
Autor

Autor: (red)

Arménská jaderná elektrárna Mecamor (zdroj AAEK)

Arménská jaderná elektrárna Mecamor (zdroj AAEK)

Modernizace jaderné elektrárny Mecamor v Arménii je hotová

Výsledkem šestileté modernizace je prodloužení provozu Mecamorské jaderné elektrárny v Arménii do roku 2036 a zvýšení výkonu reaktoru VVER 440 o 15 %. Jediná elektrárna v zemi tak zůstane důležitým arménským zdrojem energie o 10 let déle než podle původního provozního povolení.

13. 12. 2021
Autor

Autor: Václav Vaněk

Díky MSR budou moci takovéto kontejnerové lodi plout rychleji, ekonomičtěji a bez emisí (zdroj dendoktoor, Pixabay)

Díky MSR budou moci takovéto kontejnerové lodi plout rychleji, ekonomičtěji a bez emisí (zdroj dendoktoor, Pixabay)

Reaktory chlazené roztavenými solemi – revoluce v námořní dopravě

Výkonný ředitel společnosti Core Power Mikal Boe odpovídá na otázky redaktora časopisu World Nuclear News o aplikaci reaktorů chlazených tavenými solemi (MSR, Molten Salt Reactors) v komerční námořní dopravě.

11. 12. 2021
Autor

Autor: (red)

Struska a škvára na dně spalovacích kotlů obsahuje různě kovy včetně toxických a radioaktivních. Proto je potřeba je odstranit, než se může škvára využít jako stavební materiál. (Zdroj ANTONY WARMBOLD, Pixabay)

Struska a škvára na dně spalovacích kotlů obsahuje různě kovy včetně toxických a radioaktivních. Proto je potřeba je odstranit, než se může škvára využít jako stavební materiál. (Zdroj ANTONY WARMBOLD, Pixabay)

Praha plánuje přeměnit odpad ze spalovny v Malešicích na stavební materiál

Hlavní město chystá přeměnu desítek tun škváry, která vzniká při spalování odpadu v malešické spalovně, na stavební materiál. Místo odpadu, který se musí za desítky milionů korun ročně odvážet na skládky, tak může město získat surovinu využitelnou zejména jako podkladový materiál ve stavebním průmyslu. Proces likvidace komunálního odpadu v metropoli by tak byl výrazně více ekologický s přímým dopadem na snížení emisí CO2.

09. 12. 2021
Autor

Autor: Václav Vaněk

Jak funguje Fusion Engine společnosti Helion (MD)

Jak funguje Fusion Engine společnosti Helion (MD)

Společnost Helion Energy začíná stavět sedmý prototyp fúzní elektrárny

Společnost Helion Energy začala provádět v Everettu ve státě Washington zemní práce pro nové fúzní zařízení nazvané Polaris.  Zařízení, které bude také vyrábět palivo helium-3, má být dokončeno už v roce 2022. Jiná společnost, General Fusion, bude v mezidobí spolupracovat s Canadian Nuclear Laboratories na vývoji technologie získávání tritia jako paliva pro komerční fúzní elektrárny.

07. 12. 2021
Autor

Autor: (red)

Ilustrační obrázek (zdroj FJFI ČVUT)

Ilustrační obrázek (zdroj FJFI ČVUT)

Evropské univerzity se spojují pro výchovu kvantových odborníků

Desítky evropských univerzit včetně ČVUT se prostřednictvím Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské (FJFI) spojily v rámci evropského projektu QTEdu Open Master spadajícího do evropského projektu Quantum Flagship. Cílem univerzit a dalších zapojených organizací je vychovat kvantové odborníky, kteří budou potřeba pro už začínající rozvoj kvantových technologií.

03. 12. 2021
Autor

Autor: Jan Obdržálek

GPS - Gde proboha sem? (Mohamed Hassan, Pixabay)

GPS - Gde proboha sem? (Mohamed Hassan, Pixabay)

Jak pozná mobil ze signálů GPS mou polohu?

Systém GPS (údajně "Gde Proboha 'Sem?") umožní vašemu přijímači aby našel svou polohu na Zemi ze signálů vysílaných družicemi systému. Přes nesmírnou náročnost technickou i výpočetní je ale princip sám tak jednoduchý, že vám ho bez použití jediné rovnice matfyzák vyloží dříve, než vám vystydne kávička. Vsaďte se.

02. 12. 2021
Autor

Autor: ČEZ

Zveme Vás na LIVE stream Energie pro budoucnost – Perspektivy v jaderné energetice.

Jaderný stream 7.12. (Zdroj: © ČEZ)

Zveme Vás na LIVE stream Energie pro budoucnost – Perspektivy v jaderné energetice.

Akci doporučujeme všem studentům, učitelům a široké veřejnosti se zájmem o jadernou energetiku. S odborníky Skupiny ČEZ, Petrem Závodským (Ředitel útvaru výstavba Jaderných elektráren) a Bohdanem Zronkem (Ředitel divize Jaderná energetika), si budeme povídat o jaderné energetice, která je základním pilířem budoucí bezemisní energetiky v ČR, a zároveň nabízí spoustu kariérních příležitostí.

01. 12. 2021
Autor

Autor: (red)

Projekt futuristického plavidla Earth300 (zdroj Earth300)

Projekt futuristického plavidla Earth300 (zdroj Earth300)

Earth 300 bude první superjachtou s jaderným pohonem na světě

Projekt Earth300 je nejen první superjachtou s jaderným pohonem na světě, ale má se stát extrémní technologickou platformou pro vědu, průzkum a inovace na moři. Plavidlo bude mít 22 nejmodernějších laboratoří, které budou zahrnovat různé technologie, jako je robotika, internet věcí, umělou inteligenci a kvantové výpočty. Jeho nejpozoruhodnějším rysem je vědecké město umístěné uvnitř velké sféry. Mezi další prvky patří gigantická vyhlídková plošina a high-tech interiér určený pro vědecký výzkum. Pro zájemce o prohlídku Země 300 si bohatí turisté budou moci rezervovat luxusní apartmá již v roce 2025. Energii bude jachta získávat z jaderného reaktoru, který používá roztavené fluoridové soli jako chladicí kapalinu.

29. 11. 2021
Autor

Autor: (red)

Sekundární kolektor pod historickým jádrem Brna (zdroj Martin Bořil, LESENSKY.cz)

Sekundární kolektor pod historickým jádrem Brna (zdroj Martin Bořil, LESENSKY.cz)

Skrytý svět pod nohama Brňanů

Hluboko pod ulicemi Brna leží na dvě desítky kilometrů důmyslných staveb, díky nimž do tisíců brněnských domů proudí voda či elektřina. Síť podzemních kolektorů moravské metropole se pyšní bezmála padesátiletou historií a je v ní uloženo přes 49 kilometrů potrubí a více než 190 kilometrů kabelů. Díky kolektorům je možné pokládat nové inženýrské sítě i v hustě zastavěných oblastech a obyvatelé Brna jsou tak ušetřeni četných výkopových prací. Pojďte se podívat na svět pod brněnským povrchem.

27. 11. 2021
Autor

Autor: (red)

Londýn (zdroj liushuquan, Pixabay)

Londýn (zdroj liushuquan, Pixabay)

Města budoucnosti, která fungují již dnes

Už dnes využívá mnoho měst technologie a inovace, které zlepšují život občanům. Mohli bychom je označit za města budoucnosti - určitě by si obyvatelé i jiných měst přáli, aby se jim žilo lépe a snadněji. Společnost EasyPark, která dodává různé inovativní technologie do měst, nechala vypracovat studii, která města ve světě již používají technologie k vytvoření udržitelnějšího a lepšího života pro své občany. Podle výčtu použitých zdrojů je vidět, že šlo o důkladnou práci.

26. 11. 2021
Autor

Autor: (red)

Exkurze v rámci DSEF 2021 (foto FYKOS)

Exkurze v rámci DSEF 2021 (foto FYKOS)

Den s experimentální fyzikou 2021

Každoroční akce Den s experimentální fyzikou (DSEF), organizovaná Fyzikálním korespondenčním seminářem (FYKOS), se letos uskutečnila 8. listopadu. Po minulém ročníku, který vzhledem k pandemii proběhl celý online, se středoškoláci mohli opět naživo podívat do fyzikálních laboratoří nejen na Matfyzu.

25. 11. 2021
Autor

Autor: Milan Řípa

Schema rázové vlny (1 podzvuková rychlost, 2 rychlost 1 mach , 3 nadzvuková rychlost, 4 rázová vlna) (Zdroj Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0)

Schema rázové vlny (1 podzvuková rychlost, 2 rychlost 1 mach , 3 nadzvuková rychlost, 4 rázová vlna) (Zdroj Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0)

Rázové vlny ve výzkumu termojaderné fúze

„Rázová vlna je fyzikální jev, při němž se prostředím šíří vzruch (energie) v podobě skokové změny fyzikálních veličin popisujících stav prostředí. Nosičem rázové vlny může být látka (pevná, kapalná, plynná nebo ve stavu plazmatu), nebo pole (například elektromagnetické).“ Tolik praví definice Wikipedie.

23. 11. 2021
Autor

Autor: Martin Schreier

Integrované centrum kybernetické bezpečnosti ČEZ (zdroj ČEZ)

Integrované centrum kybernetické bezpečnosti ČEZ (zdroj ČEZ)

Energetická společnost ČEZ se chystá na hackery

Energetická společnost ČEZ za účasti vedoucích představitelů Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), Vojenského zpravodajství (VZ) a Policie ČR (PČR) slavnostně otevřela nové integrované bezpečnostní dohledové centrum – iSOC (Integrated Security Operations Center), které dohlíží zejména na kybernetickou bezpečnost informačních systémů Skupiny ČEZ. Jeho úkolem je nejen detekovat bezpečnostní události a incidenty a co nejrychleji aktivovat nezbytná protiopatření, ale také dohlížet na efektivitu řešení a v budoucnu především bezpečnostním událostem předcházet.

21. 11. 2021
Autor

Autor: Milan Řípa

Ganttův diagram ukazuje úkoly nejvyšší úrovně pro integrované uvádění do provozu. Platí pro rok 2025. (Kredit: ITER Organization, http://www.iter.org/)

Ganttův diagram ukazuje úkoly nejvyšší úrovně pro integrované uvádění do provozu. Platí pro rok 2025. (Kredit: ITER Organization, http://www.iter.org/)

Integrované uvádění ITER do provozu - poslední krok před prvním plazmatem

Přístup odborníků tokamaku ITER k uvádění do provozu jasně rozlišuje mezi uváděním jednotlivých systémů do provozu a tzv. integrovaným uváděním do provozu. Integrované zprovoznění je pečlivě organizovaný proces, který nastupuje až poté, co byly nezávisle otestovány všechny jednotlivé součásti. Integrované zprovoznění spojuje sadu dílčích systémů, aby integrovaný celek fungoval podle očekávání. První fáze integrovaného uvádění do provozu tokamaku ITER skončí prvním plazmatem = First Plasma.

1 .. 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 .. 115
Vrátit se nahoru