Novinky
Králík archeologem
Na ostrově Skokholm u pobřeží Walesu ve Velké Británii vyhrabali králíci 9 000 let staré artefakty. Kopali tam, kde ještě nikdy žádný archeolog nekopal. Králíci objevili dva velmi cenné kousky – 9 000 let starý nástroj z doby kamenné a 3 750 let starý hrnčířský střep, pravděpodobně z rozbité urny z doby bronzové. Archeologové znají podobné artefakty na pevnině Velké Británie, ale na ostrově Skokholm jsou to první nálezy svého druhu. Naznačují, že lidé zde žili již před tisíci lety.
Nová specializace na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT připraví odborníky na hodnocení radioaktivity v životním prostředí
Až do 30. dubna 2021 se mohou zájemci hlásit ke studiu na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze (FJFI). Kromě dosavadních oborů třeba i na úplně novou specializaci "Radioaktivita v životním prostředí" v rámci studijního programu Jaderné inženýrství. Radiace, neboli ionizující záření, je součástí přírody, je všude kolem nás. V řadě případů nám pomáhá, může ale přinášet zdravotní rizika. Také z těchto důvodů funguje Radiační monitorovací síť ČR (RMS), síť termoluminiscenčních dozimetrů (TLD) a řada odborných pracovišť, která se monitoringem radiace zabývají. Jedním z míst je i Katedra dozimetrie a aplikace ionizujícího záření (KDAIZ) na FJFI. Ta navíc od akademického roku 2021/22 otevírá v rámci studijního programu Jaderné inženýrství úplně novou specializaci Radioaktivita v životním prostředí. Nový obor se zaměřuje na výchovu odborníků pro tuto oblast, soustředí se na dozimetrii a detekci ionizujícího záření, radiační ochranu a související legislativu a radioaktivní odpady a životní prostředí.
Cihla ve funkci baterie
Jestliže do červených cihel bohatých na oxid železa napumpujeme speciální páry, které tvoří polymery, pak se cihly stanou elektricky nabitými a mohou skladovat elektřinu. Naučíme starou cihlu novým kouskům?
Databáze okyselování oceánů
Oceány hrají klíčovou roli v zemských klimatických a povětrnostních systémech i v globálním uhlíkovém cyklu. Lidská činnost však bohužel zásadně mění jejich chemické složení. Od konce osmdesátých let se problém zhoršuje, protože stoupají atmosférické hladiny oxidu uhličitého. Dnes jsou o 50 % vyšší než před průmyslovou revolucí. Oceán nepřetržitě absorbuje asi čtvrtinu oxidu uhličitého, který je každoročně vypouštěn do atmosféry. Můžeme zlehčovat dopady změny klimatu, ale nelze pominout fakt, že mořská voda se stává kyselejší. Okyselování oceánu se v posledním desetiletí ukázalo být klíčovým globálním problémem kvůli jeho potenciálnímu vlivu na mořské organismy a biogeochemické cykly.
Newsletter KSE 1. vydání 2021
Milí členové Klubu, přinášíme vám v pořadí první letošní newsletter. V jarním čísle se můžete těšit na zajímavé novinky ze světa energie, fyziky a chemie.
Jeden stojící a jeden ležící kámen, které zbyly na lokalitě Waun Mawn na vrchu Cnwc yr Hŷ (foto Hansjoerg Lipp, CC BY-SA 2.0, Wikimedia Commons)
Stonehenge bylo jinde!
Podle nového výzkumu byl nejstarší megalitický kruh v britském Stonehenge poprvé postaven na západě Walesu před více než 5 000 lety. Později byly jeho kameny vykopány a odtaženy přes 225 kilometrů na současné místo na západě Anglie. Vykopávky ukázaly, že pozůstatky neolitické památky ve Wuan Mawn v jihozápadním Walesu byly původně celým kruhem místních kamenů se stejným průměrem jako první kamenný kruh ve Stonehenge. Existuje legenda, že mýtický čaroděj Merlin z legendy o králi Artušovi nařídil obrům přesunout Stonehenge z Irska a postavit ho na jeho současném místě.
V roce 1892 se začaly vyrábět pneumatiky pro jízdní kola. Dnes firma vyvíjí autonomní elektrické vozidlo CUBE (zdroj Continental)
Technologie, které mění svět již 150 let
Společnost Continental letos slaví 150 let od svého vzniku. Při té příležitosti přichází s krátkou ukázkou toho, jak za tu dobu přispěla k rozvoji nejen automobilismu. Značku Continental najdete nejen na pneumatikách - angažuje se v celé řadě oblastí spojených s dopravou od udržitelné mobility přes prvky autonomního řízení až po zvyšování bezpečnosti dopravy. Prostřednictvím fascinujících obrázků a příběhů, které vás provedou cestou od jejího vzniku v roce 1871 až po současnost, přináší unikátní příběhy dokumentující její vývoj od počátečního nadšení zaměstnanců až po technologie dopravy budoucnosti. Vydejte se s námi do historie společnosti, která svými technologiemi doslova předjížděla dobu.
Nejlepší fyzikář Česka je z Pardubic. V anketě ČEZ Ámos vyhrál Leoš Baroň i díky svému lidskému přístupu
Na on-line výuku si domů zakoupil obří tabuli a grafický tablet, svým studentům je pro konzultace k dispozici i o víkendu a jako vánoční dárek jim dal voucher na výmaz nepovedené známky. Leoš Baroň sice v SOŠ EDUCA Pardubice učí teprve druhým rokem, ale už byl nominován do ankety Zlatý Ámos. Jako fyzikář soutěžil i v kategorii ČEZ Ámos, kterou vyhrál. Za vítězství mu náleží 200 000 korun od Nadace ČEZ na nákup učebních pomůcek.
Nenechte si ujít další ročník soutěže „Vím proč“
Vezmi mobil, natoč zajímavý pokus z fyziky a vyhraj 200 tisíc pro svoji školu. Soutěž „Vím proč“ láká žáky základních a středních škol na objevování krásy a tajemství fyziky zábavnou interaktivní formou. Letošní ročník je věnovaný obnovitelným zdrojům, pokusy na toto téma tedy mají šanci vyhrát hned dvakrát. Soutěž pomáhá fyzikářům a rodičům motivovat děti k učení i během epidemie covid.
Ohlédnutí za Fyzikláním 2021
Navzdory turbulentní době se i letos uskutečnilo Fyziklání - již 15. ročník. Jde o mezinárodní fyzikální soutěž organizuje skupina vysokoškolských studentů FYKOS, kterou zastřešuje Matematicko fyzikální fakulta Univerzity Karlovy.
Vývoj mikromodulárního reaktoru
Americká společnost Ultra Safe Nuclear Corp (USNC) a jihokorejské společnosti Hyundai Engineering (HEC) a Korea Atomic Energy Research Institute (KAERI) podepsaly memorandum o porozumění o pětileté spolupráci, jehož cílem bude vývoj technologií, které zvýší schopnosti mikromodulárního reaktoru (MMR) vyrábět a dodávat nízkouhlíkovou elektřinu, tepelnou energii a vodík.
Rozhovor o budoucnosti jaderné energie
Problémy jaderného průmyslu přicházejí zvnějšku. Jaderný průmysl je musí překonat, aby pomohl řešit existenciální hrozbu klimatických změn. Na tom se shodli panelisté konference Nuclear Energy and its Future pořádané agenturou Reuters Next 11. ledna 2021. Mezi výzvy patří: tvrzení, že jaderná energie je zastaralá technologie; náklady na financování; tržní design; politické změny; vnímaná konkurence s obnovitelnou energií a mylné představy veřejnosti o radioaktivním odpadu.
Vztah lidí k vědě se v průběhu pandemie zlepšil, zájem studentů o techniku také
Pandemie koronaviru změnila téměř všechno. Obrátila lidem životy naruby, změnila jejich vnímání světa. Změnila také postoj lidí k vědě, a to pozitivně. Více než polovina dotázaných v průzkumu si plně uvědomuje, jak je věda pro celou společnost i pro jejich vlastní osobní životy důležitá. Upínají k ní svou důvěru zejména s ohledem na ukončení pandemie nebo nalezení léku na rakovinu a další onemocnění. Vyplývá to z pravidelného průzkumu State of Science Index od společnosti 3M.
Horká trhlina ve svaru konstrukční oceli v důsledku nesprávně zvoleného technologického postupu (zdroj FJFI)
Fraktografický atlas
Katedra materiálů Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské Českého vysokého učení technického v Praze vytvořila pro nové zaměření Fyzikální inženýrství materiálů výukovou aplikaci - Fraktografický atlas lomů. Nejen studenti, ale všichni zájemci o fyziku materiálů a zejména fraktografii jej mohou najít a využívat na stránce http://fraktografie.fjfi.cvut.cz/atlas.html. Mikrosnímky z řádkovacího elektronového mikroskopu jsou rozdělené podle druhu porušení materiálu - např. štěpný lom, tvárný lom, tečení (creep), únava, korozní praskání, atd. a jsou doplněny popisem, jak ke vzniku lomových ploch došlo. Atlas je průběžně doplňován a na jeho tvorbě se podílejí i studenti v rámci svých studentských prací.
Výroba radioizotopů v reaktorech typu CANDU
Německá společnost ITM Medical Isotopes GmbH a francouzský podnik Isogen podepsaly formální dohodu zabezpečující spolehlivou dodávku izotopu lutecia 177 (177Lu) pro světový zdravotnický systém. Hlavním producentem budou kanadské reaktory typu CANDU v jaderné elektrárně Bruce Power. K výrobě 177Lu bude použitý nový systém Isotop Production System (IPS), který vyprojektovala a vyrobila společnost Isogen. Vývoj systému je v konečné fázi zkoušek v technickém zařízení firmy Framatome v Kincardine, v Ontáriu.
Energetickou bezpečnost Francie zajistí nové jaderné elektrárny
Pokud se nepodaří obnovit flotilu jaderných reaktorů, objeví se důsledky již v roce 2030, a to nejen v oblasti energetické bezpečnosti, ale i v oblasti klimatických cílů. To je varování Francouzské společnosti pro jadernou energii SFEN.
Tým ITER se videokonferencí připojil ke zkouškám dálkové manipulace s porty TBM pomocí RACE. Maketa sady TBM se pomalu spouští do makety rámu TBM s tolerancí pouhých několika milimetrů. (Credit © ITER Organization, http://www.iter.org/)
Obal vnitřní stěny vakuové komory ITER -zdroj tritia
Palivem tokamaku ITER bude směs deuteria a tritia ve stavu plazmatu. Deuterium je přítomno v každé sloučenině obsahující běžný vodík. Není velký problém tuto 1/6000 z vodíkové sloučeniny osvobodit. Složitější to je s tritiem. Radioaktivní tritium jako surovinu na Zemi nenajdete, neboť se díky své radioaktivitě rychle rozpadá (poločas rozpadu je 12,32 let). Musí se vyrábět. V roce 2035 se do deuteria v ITER napustí tritium a zapálí se termojaderná reakce, která zasype stěny reaktoru, respektive moduly obalu, produkty reakce – neutrony. Neutrony dokážou přeměnit lithium na potřebné tritium. Tuto reakci v průmyslovém měřítku zatím nikdo nezkoušel. První zkušenost poskytne ITER.
Významný milník nového zdroje v Dukovanech
Společnost Elektrárna Dukovany II, a. s. ze Skupiny ČEZ dnes získala od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost povolení k umístění nového jaderného zdroje v Dukovanech. Jde o jeden z nejvýznamnějších přípravných kroků před zahájením stavby a výběrem dodavatele. Příprava a zpracování dokumentace pro licenční řízení trvala pět let a její součástí bylo přes 200 odborných studií, analýz a rozborů. Klíčové materiály jsou veřejně dostupné.
Náklady na jadernou energii budou klesat
Tak to alespoň vyplývá z nové studie, kterou vypracovaly Nuclear Energy Agency (NEA) při OECD a International Energy Agency (IEA) pod názvem Projected Costs of Generating Electricity, 2020 Ed. Studie se zaměřuje na očekávané náklady u technologií, které jsou ve výstavbě a budou uvedeny do provozu do roku 2025.
Za tříminutové video 200 000 korun. Soutěž „Vím proč“ pomáhá fyzikářům a rodičům motivovat děti k učení i během covid
Vezmi mobil, natoč zajímavý pokus z fyziky a vyhraj 200 tisíc pro svoji školu. Soutěž „Vím proč“ láká žáky základních a středních škol na objevování krásy a tajemství fyziky zábavnou interaktivní formou. Letošní ročník je věnovaný obnovitelným zdrojům, pokusy na toto téma tedy mají šanci vyhrát hned dvakrát.
Prevence kybernetického útoku
Kvůli koronavirové pandemii trávíme v poslední době nedobrovolně mnoho času doma. Jeden lockdown za druhým. Převážnou většinu času jsme on-line: práce z domova, distanční vzdělávání, nakupování v e-shopech, facebook, hry... Naše počítače jsou tím náchylnější k široké paletě různých kybernetických kriminálních útoků – od zneužití naší identity, čísla platební karty po on-line loupež. Experti z Prolifics Testing navrhli pět nejdůležitějších zásad, jejichž dodržování může nebezpečí zmírnit.
Výzva Evropské komisi, aby spravedlivě hodnotila energetické zdroje
Cílem Evropské komise má být, aby se Evropská unie stala mezi vyspělými zeměmi úspěšným regionem s nízkou uhlíkovou stopou. Uveřejnění klasifikačního systému EU Taxonomy k podpoře investic do udržitelných ekonomických aktivit vypadalo na první pohled jako dobrá myšlenka. Avšak následný proces vypracování této taxonomie a její implementace byl bohužel znehodnocen politikařením a nedostatkem vědecké důvěryhodnosti. Podle doporučení Technické expertní skupiny (TEG) z března 2020 vypracovala Evropská komise návrh Delegated Act (DA), navrhující kritéria hodnocení ekonomických aktivit podle toho, zda přispívají ke zmírňování změny klimatu.
Jaderný reaktor pro pohon raket
Americká společnost General Atomics Electromagnetic Systems (GA-EMS) oznámila, že její koncepce tepelného reaktoru pro pohon (NTP, Nuclear Thermal Propulsion), který by mohl dopravit astronauty na Mars, již překročila klíčové provozní parametry a reaktor byl optimalizovaný tak, aby byl řiditelný. Důležitým rysem je kompaktní aktivní zóna, která používá palivo HALEU, což je palivo s vysokým obsahem nízkoobohaceného uranu (High-Assay Low-Enriched Uranium fuel.) Jaderný pohon funguje tak, že systémy NPT čerpají kapalnou pohonnou látku přes aktivní zónu reaktoru. Teplo uvolňované jaderným štěpením ohřívá pohonnou látku a přeměňuje ji na plyn, který skrz trysky expanduje a vytváří tah. Rakety NTP mají mnohem větší energetickou hustotu než rakety na chemické palivo a jsou dvakrát účinnější. Nabízejí rovněž větší flexibilitu pro mise v hlubokém kosmickém prostoru a mohou zkrátit cestu na Mars o 25 %.
Jak se snažíme usnout
Spánek je základním předpokladem duševní a fyzické pohody. Statistiky Evropské společnosti pro výzkum spánku ale ukazují, že přibližně 10 % evropské populace postihují poruchy spánku. Společnost The Dozy Owl.co.uk udělala jednoduchý průzkum – využila internetový analytický nástroj Ahrefs k určení, ve kterých evropských zemích lidé nejvíce vyhledávají různé podpůrné „pomůcky“ na spaní. Z analýzy údajů vyplývá, že nejhledanější jsou prášky na spaní, spací hudba či jiné zvuky pomáhající usnout, spánkové masky, spánková cvičení a spánkové meditace. Těchto pět položek definuje Dozy Owl jako„spací pomůcky“.
Nová soutěžní kategorie - už jen 3 dny a vypukne to!
V 7. ročníku Vím proč se můžete těšit na speciální soutěžní kategorii. Jaká to bude?
Proč by se měli ochránci přírody opravdu zajímat o jadernou energii
Jaderný průmysl musí účinně jednat, aby ukončil mnoho desetiletí pochybností o formě energie, která je nejpřátelštější k životnímu prostředí a která je jedinou životaschopnou nadějí světa proti změně klimatu a proti chudobě. To jsou slova Michaela Shellenbergera, prezidenta výzkumné a politické organizace Environmental Progress, která přednesl delegátům XI. International Forum Atomexpo 2019 v Soči.
Spojené království plánuje prototypovou fúzní elektrárnu
Britská vysoce kompaktní fúzní elektrárna s tokamakem STEP – Spherical Tokamak for Energy Production – by měla být postavena do roku 2040. Profesor Ian Chapman, ředitel UK Atomic Energy Authority (UKAEA) vysvětluje, že to bude vzrušující a že to je naděje pro celý svět. Ve svém vystoupení před médii 11. listopadu 2020 poskytl i další informace o jaderné fúzi.
Jaderná elektrárna Temelín si udržuje dostatečné zásoby uranového paliva na dva roky provozu (zdroj ČEZ)
Zdroje uranu vystačí na 135 – 250 let
Takový je jeden ze závěrů zprávy uveřejněné 23. prosince 2020 v tzv. Červené knize (Red Book), kterou společně vypracovaly Nuclear Energy Agency (NEA) při OECD a Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) o zdrojích, spotřebě a poptávce po uranu podle stavu k 1. 1. 2019. Zpráva se týká 45 produkčních a spotřebitelských zemí, z nichž 31 předalo oficiální údaje.
Začíná desetiletí hybridních elektráren?
Právě začínající třetí desetiletí 21. století přinese masivní rozvoj hybridních elektráren, které jsou kombinací slunečních a větrných zdrojů a bateriových úložišť. Tvrdí to britsko-americká studie Rethinking Energy, podle které by tento způsob výroby elektřiny mohl v budoucnosti proměnit celý energetický sektor.
Elektrické koridory pro elektromobily
Jak cestovat elektromobilem přes celý kontinent? Elektrifikace dopravy je jedním z nezbytných kroků při řešení problémů, které přináší současná klimatická změna. Doprava je obrovským producentem CO2. Přední světové energetické a technologické společnosti působící v oblasti elektromobility se proto kromě výstavby infrastruktury stále více zaměřují i na budování dopravních koridorů, které uživatelům elektrických aut umožní cestovat na vzdálenost mnoha tisíc kilometrů, i když současný průměrný dojezd těchto vozů je na jedno nabití jen okolo 400 kilometrů.