Novinky
Areál staveniště ITER (Credit © ITER Organization, http://www.iter.org/)
4D plánování montáže tokamaku ITER
K přípravě na činnosti prováděné s kritickými částmi tokamaku ITER v přetíženém prostředí Montážní haly ITER používají projektanti a koordinátoři projektu metody 4D plánování. To znamená 3D zobrazování prostoru plus parametr čas.
více na: www.3pol.cz 
0
Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)
Čtrnáct mýtů kolem koronaviru
Nový koronavirus bohužel stále obchází svět a nechce ustoupit. Jak infikuje další a další lidi na celém světě, množí se také zpravodajské články a příspěvky na sociálních sítích. V záplavě informací je těžké oddělit skutečnost od fikce - a jak známo, nesmysly a konspirační teorie se šíří lépe a radostněji, než vědecká fakta. Americký portál Live Science sestavil seznam nejoblíbenějších mýtů o novém koronaviru SARS-CoV-2 a o nemoci COVID-19, kterou způsobuje, a na základě odborných poznatků vysvětluje, proč jsou tyto fámy zavádějící nebo dokonce nebezpečné.
více na: www.3pol.cz 0
Rafinerie firmy Neste v Rotterdamu (zdroj Neste)
Největší elektrolyzér na výrobu zeleného vodíku na světě
Česká energetická společnost ČEZ se prostřednictvím společnosti Sunfire účastní výstavby největšího vysokoteplotního elektrolyzéru na světě, který vyrobí až 60 kilogramů zeleného vodíku za hodinu. Postaví jej konsorcium šesti firem v areálu rafinérie obnovitelných paliv v Rotterdamu. Jedním z realizátorů ambiciózního projektu s výkonem 2,6 MW je i společnost Sunfire, v níž Skupina ČEZ vlastní minoritní podíl přes Inven Capital.
více na: www.3pol.cz 0
Za posledních 40 let zmizela v létě asi třetina mořského ledu v Arktidě. Je to oblast o ploše přibližně 2,4 milionů km2, což je velikost např. Alžírska.
Lze zachránit mořský led Arktidy?
Pokud chceme zachránit Arktidu, musíme jednat okamžitě. Existují tři ambiciózní projekty na obnovení ledu v Arktidě. Arktida se otepluje rychleji, než kterákoliv jiná část světa. Jsme svědky nových a nových rekordů v rychlosti tání i ve velikosti plochy tání ledu. Navíc mizí i grónský led, který podle výpočtů obsahuje tolik vody, že by mohla zvýšit hladinu celosvětového moře o 6 metrů. Arktický permafrost rovněž taje a uvolňuje do atmosféry stále více oxidu uhličitého a metanu. Ekonomické škody v souvislosti s oteplováním se na konci století odhadují na 67 trilionů dolarů. Oteplování oslabuje polární tryskový proud (jet stream), což je rychle proudící vzduch ve vysokých výškách na severní polokouli. Ten způsobuje změny klimatu s následnými obdobími sucha, povodněmi a vlnami horka.
více na: www.3pol.cz 0
Ilustrační obrázek Panamského průplavu (zdroj Pixabay)
Radiační technologie zkoumají Panamský průplav
Panama se učí, jak využívat radiační technologie k modelování pohybu sedimentů v Panamském průplavu i v nedalekých jezerech. Na základě modelů plánuje vyvinout nové bagrovací postupy, které zajistí hladký průjezd lodí a tím nepřetržitý tok lidí a produktů touto světoznámou námořní cestou, která s více než 800 000 loděmi ročně patří k nejrušnějším vodním cestám na světě.
více na: www.3pol.cz 0
Poslední úkol sestavy hlavního korpusu - instalace víka kryostatu - byl dokončen v březnu 2020. Koncem roku se plánuje celkové uvedení do provozu. (Credit © ITER Organization, http://www.iter.org/)
Japonsko a Evropa dokončily montáž celosupravodivého tokamaku JT-60SA
Ve stínu šampiona – tokamaku ITER - probíhala montáž, z níž se vynořil největší tokamak na světě, japonský JT-60SA (Super Advanced). Pokud se jej podaří oživit podle plánu už koncem tohoto roku, bude skutečně největším činným tokamakem. Se svými 130 m3 plazmatu překoná oxfordský JET (Joint European Torus) o 50 m3. JT-60SA je třetím celosupravodivým tokamakem, které jsou jen v Asii, a to v Číně, Jižní Koreji a nyní i v Japonsku.
více na: www.3pol.cz 0
Čerstvě připravená lučavka královská (zdroj Wikimedia Commons, autor Thejohnnler)
Jak schovat zlaté nobelovské medaile
Udělování Nobelových cen bylo v průběhu jejich téměř stodvacetileté historie doprovázeno řadou až bizarních událostí. Dvě zlaté medaile byly dokonce rozpuštěny v kyselinách. Tato zajímavá příhoda se váže k maďarskému chemikovi šlechtického původu Györgye de Hevesymu a dánskému teoretickému fyzikovi Nielsu Bohrovi (1885-1962).
více na: www.3pol.cz 1
I v hlavním městě jde najít místa, kde lze vytvořit vodní meandry (zdroj Hl. m. Praha)
Praha počítá se vznikem vodních ploch a výsadbou stromů
Praha nepodceňuje přípravu na extrémní sucho, které v následujících měsících předpovídají meteorologové. Rada města počítá s rozsáhlými revitalizačními projekty. V ulicích tak bude zeleň zavlažována průsakovou vodou z kolektorů (psali jsme v článku https://www.3pol.cz/cz/rubriky/bez-zarazeni/2513-praha-bojuje-se-suchem-vyuzije-prusaku-podzemnich-vod), mnoho městských parků projde revitalizací, a po celé metropoli dojde k výsadbě desítek tisíc nových stromů. Efektivním nástrojem boje se suchem budou rybníky a vodní plochy. Praha dává do pořádku přírodní procesy, které člověk v minulosti svou činností naboural.
více na: www.3pol.cz 0
Temelín je dlouhodobě bezpečný podnik
Temelín i Dukovany mají dobrý systém bezpečnosti práce a pracovníci nastavená pravidla dodržují. Takový hlavní závěr vyplývá ze zprávy, kterou ČEZ obdržel od Státního úřadu inspekce práce. Temelín tak nepřetržitě už patnáctým rokem plní požadavky národního programu Ministerstva práce a sociálních věcí a může používat označení Bezpečný podnik.
0
Zástupce státní fúze: Únorový pohled na Trojbudoví (Tokamak Complex) s Budovou tokamaku ITER uprostřed a diagnostickým a tritiovým křídlem na straně. (Credit © ITER Organization, http://www.iter.org/)
Termojaderná fúze na rozcestí
Kdy už je termojaderné zařízení ziskové? To nám prozradí Lawsonovo kritérium: součin hustoty plazmatu a doby jeho udržení (stability) musí být dost velký, zhruba 1020 s.m-3. Pro spojitou činnost udržujeme plazma v omezeném prostoru silným magnetickým polem – ale máme pro získání dost vysoké hustoty a dost dlouhé doby udržení plazmatu dát přednost extrémním magnetickým polím co do konfigurace i intenzity, nebo většímu objemu plazmatu?
více na: www.3pol.cz 0
Příklad zařízení pro desinfekci vnitřních prostor ozonem (Zdroj: © Gonzalo / stock.adobe.com)
Proti COVID i dalším virům a bakteriím: ČEZ ESCO nabízí ve velkém unikátní technologii čištění ozonem
Zařízení zvané ANNIHILATOR je velmi robustní a je schopné dezinfikovat prostory od virů, bakterií, plísní, roztočů nebo zápachu až pětkrát rychleji než konkurenční technologie. Zvládá také rychle vyčistit velké průmyslové nebo konferenční prostory. Je ideální například pro pravidelnou dezinfekci míst, do kterých se postupně během pandemie COVID vracejí ve větším počtu návštěvníci: kongresových center, kin, konferenčních sálů nebo hotelů. ANNIHILATOR během epidemie také zafungoval jako rychlá první pomoc: využili ho zákazníci ČEZ ESCO, u kterých se COVID vyskytl a potřebovali rychle vydezinfikovat pracoviště. Generátory instaluje společnost AirPlus, dcera ČEZ ESCO.
3
Budova ústavu ATOMKI v maďarském Debrecínu (copyright ATOMKI)
Existuje hypotetická částice X 17?
Fyzika nás učí, že existují 4 základní interakce, tedy přírodní síly, které vše ovládají a vysvětlují konstrukci světa dle současného stavu poznání - gravitace, elektromagnetická síla, slabá a silná interakce. Zdá se, že vědci jsou na stopě páté fundamentální přírodní síly. Atilla Krasznahorkay a jeho kolektiv z maďarského Ústavu jaderného výzkumu maďarské akademie věd Atomki v Debrecínu již celou řadu let studují rozpad radioizotopu beryllia-8. V roce 2016 uveřejnili podrobnosti o náhodném objevu, o němž se domnívají, že v něm hraje roli neznámá částice. Později byla tato částice označena jako možný náznak existence páté síly. Nyní tito výzkumníci objevili další anomálii, tentokrát z oblasti přenosu energie, která souvisí s excitovaným stavem jádra hélia. Mohlo by se jednat o projev stejné částice. Vypočítali, že tato částice má hmotnost kolem 17 megaelektronvoltů a je tedy asi 33× těžší než elektron. Proto ji nazvali X 17.
více na: www.3pol.cz 0
1 122 Kč stojí českou domácnost roční provoz ledničky
Průměrná cena za celoroční provoz kombinované lednice s mrazákem o spotřebě 250 kWh/rok ve 29 evropských zemích činí 1 386 Kč, Češi tedy zaplatí o 264 korun méně. Nejvíce si za dobře vychlazené pivo připlatí Němci (1 982 Kč), následují Dánové (1 915 Kč) a Belgičani (1 823 Kč). Naopak nejnižší výdaje připadnou Bulharům (639 Kč). Česká republika se nachází přímo uprostřed žebříčku sestaveného Evropským statistickým úřadem: ve 14 zemích zaplatí domácnosti méně, ve 14 více. Cena odpovídá modelové domácnosti se spotřebou mezi 2,5–5 MWh za rok a lednici třídy A++ staré 3 roky.
5
ČEZ pomůže snižovat emise v letecké dopravě – podílí se přes Sunfire na výstavbě první továrny na zelené letecké palivo v Evropě
Společnost Sunfire je jedním ze čtyř zakladatelů společného podniku Norsk e-Fuel, který chce letecký benzín nahradit čistým vodíkovým palivem. Do roku 2026 by měl první komerční závod v Evropě vyrábět 100 milionů litrů obnovitelného leteckého paliva ročně. Ušetřit tak má každý rok až 250 000 tun CO₂. Sunfire, v níž Skupina ČEZ vlastní minoritní podíl přes Inven Capital, dodá elektrolyzér pro výrobu vodíku, klíčového komponentu paliva.
0
Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)
Proč komáři koušou zrovna vás
Někteří lidé mohou sedět venku celé léto a komáři na ně takzvaně „nejdou“. Jiní se objeví za letního večera venku a okamžitě si musejí škrábat komáří kousance, přestože se koupali v repelentu. Co s tím? Důvodem je většinou neviditelná chemická clona ve vzduchu kolem nás. Komáři detekují pach, který vydáváme pomocí specializovaných smyslových orgánů. Pomocí jemných chemických stop, které naše těla zanechávají, neomylně najdou svou oběť.
více na: www.3pol.cz 1
Jaderná elektrárna Dukovany (foto Sucharda, zdroj www.svetenergie.cz)
Náměty do globální diskuse o energetice
World Nuclear Association ve své informační knihovně shromáždila fakta a argumenty, které bychom měli mít na zřeteli, diskutujeme-li o energetické budoucnosti. Změna klimatu není zdaleka jediným hlediskem.
více na: www.3pol.cz 0
Přilbu gigantického rytíře připomíná první hotový sektor vakuové komory tokamaku ITER. Od prvního výkresu do zhotovení uplynulo deset let. (Credit © ITER Organization, http://www.iter.org/)
Ocelová schránka pro 150 000 000 °C horké plazma
Korea dokončila první sektor vakuové komory! Málokdo mimo fúzní komunitu asi zaregistroval, co se nyní děje na jihu Francie, sto kilometrů severně od Marseille. Do vědeckého centra Cadarache se začínají svážet z celého světa gigantické supravodivé magnetické cívky, aby se navlékly na neméně gigantický toroid z nerezi. Tisíce tun oceli a supravodivého materiálu. Začala poslední fáze montáže fúzního reaktoru, který má poprvé v historii lidské společnosti zažehnout ZISKOVOU termojadernou fúzi na Zemi. „Nedostatek energie“ má šanci se stát globálně neznámým pojmem!
více na: www.3pol.cz 0
Spodní část terčové oblasti NIF (na monochromatickém snímku složeném pro nedostatek světa z pěti expozic je označena modře), do níž směřují svazky výkonných laserů (credit Lawrence Livermore National Laboratory, foto Damien Jemison)
Olovo tvrdší než ocel
Řeknete si, že to není možné, protože každý ze školy ví, že olovo je měkký kov. Avšak vědcům se podařilo olovo rychle stlačit velmi výkonným laserem. Díky tomu se typicky měkké olovo stalo dvěstěpadesátkrát tvrdším než je tvrzená ocel. Rozdíl mezi silnými (tvrdými) a slabými (měkkými) materiály tkví v tom, jak se v nich atomy navzájem pohybují. Když jsou atomy uspořádány tak, že se vzájemně lehce pohybují, jako je tomu v případě olova, pak se jedná o materiál měkký a poddajný. Když se atomy nemohou navzájem snadno pohybovat, jako je tomu například v železe, materiál je tvrdý a pevný.
více na: www.3pol.cz 0
Virtuální realita, zbrusu nové atrakce i soutěž pro děti – prázdninové toulky po České republice zpestří návštěva informačních center ČEZ
Úderem 1. července mohou návštěvníci opět zavítat do všech infocenter Skupiny ČEZ. Toulání po krásách České republiky si tak mohou zpestřit objevováním tajů energetiky v celkem 11 interaktivních expozicích v pěti krajích. Na letní sezónu si infocentra připravila řadu novinek, ve druhé polovině prázdnin navíc čeká na děti zábavná letní soutěž o energetické plyšáky.
2
Za rok 2019 snížil ČEZ emisní intenzitu výroby o 6,7 %, klesly i celkové emise – statistiky uvádí přehledně Zpráva o udržitelném rozvoji 2019
Ačkoliv Skupina ČEZ loni dodala více energie než v předchozím roce, vyráběla ji úsporněji a šetrněji k životnímu prostředí. Dokládají to meziročně nižší hodnoty celkových emisí, uhlíkové intenzity výrobních zdrojů, vlastní spotřeby energií či pitné vody. Naopak rekordní byl počet firemních dobrovolníků nebo zaměstnanecká sbírka na pomoc potřebným, stoupnul i počet hodin investovaných do vzdělávání zaměstnanců.
4
Ilustrační obrázek fotosyntetizující rostliny - čtyřlístky pro štěstí (foto MD)
Odhalování tajemství fotosyntézy
Úplné pochopení a napodobení procesu fotosyntézy, který umožňuje rostlinám, řasám a dalším organizmům získávat energii ze slunečního záření, by mohlo lidstvu otevřít cestu k novému zdroji energie či přinejmenším vylepšit současné technologie. Američtí vědci přišli s objevem, který vysvětluje záhadu, nad kterou si vědci lámali hlavy více než 3 desetiletí.
více na: www.3pol.cz 0
Titulní stránka knížky
Historie přírodních věd v českých zemích
V nové monografické publikaci „Věda v českých zemích / Dějiny fyziky, geografie, geologie, chemie a matematiky“ (Česká technika - nakladatelství ČVUT, Praha 2019, 1. vyd., 555 str.) je pětičlenným týmem našich předních vědeckých pracovníků ve svých oborech a mnohaletých vysokoškolských učitelů (prof. RNDr. Ivo Kraus, DrSc, FEng., dr. h. c.; prof. PhDr. Eva Samotavová, DrSc.; doc. RNDr. Zdeněk Kukal, DrSc.; doc. RNDr. Soňa Štrbáňová, CSc.; prof. RNDr. Martina Bečvářová, Ph. D.; doc. RNDr. Jindřich Bečvář, CSc.) mapován vývoj pěti přírodovědných oborů od 14. do 20. století a částečně aktualizován až do počátků 21. století.
více na: www.3pol.cz 0
Rozvodna Řeporyje (foto MD)
Digitalizace distribuce elektřiny
Prostředí distribučních sítí se mění: tok elektřiny přestává být jednosměrný od výrobce přes distribuci k zákazníkovi, ale mění se na obousměrný, neboť zákazník se prostřednictvím obnovitelných zdrojů stále častěji stává výrobcem. Sílí potřeba rychlejšího přístupu k informacím. O slovo se hlásí moderní technologie, které pronikají do všech částí rozvodných sítí. ČEZ Distribuce v letech 2020 – 2025 investuje do zajištění kvalitních a spolehlivých dodávek elektřiny přes 83 miliard korun. Více než čtvrtina naplánovaných prostředků, tedy přes 23 miliard korun, míří do digitálních technologií.
více na: www.3pol.cz 0
37 soustrojí vodních elektráren už ČEZ zmodernizoval
Vodní elektrárny jsou tak lépe připraveny na delší období s menším počtem srážek. V rámci největší komplexní modernizační akce v historii české hydroenergetiky byla během posledních 15 let při nákladech přesahujících 3 miliardy korun modernizována soustrojí na velkých, malých a přečerpávacích vodních elektrárnách o celkovém výkonu 1 377 MW. Jde např. o Dlouhé stráně, Lipno, Slapy, Kamýk, Hněvkovice, Dalešice, Mohelno, Pastviny, Les Království nebo Hučák v Hradci Králové. Po modernizacích, při nichž je využito nejnovějších poznatků vědy a techniky, jsou vodní elektrárny o 4–5 % efektivnější, takže umí vyrobit stejné množství elektřiny za použití menšího objemu stále vzácnější vody. Výhodou hydrocentrál je schopnost dosáhnout plného výkonu po zhruba 2 minutách od startu. Spolu s jadernými elektrárnami jsou vodní zdroje nejvýznamnějšími globálními zdroji nízkoemisní energetiky.
2
Lidstvo již překročilo čtyři z devíti planetárních hranic (Zdroj: New Scientist)
Devět systémů podporujících život na Zemi
Lidstvo může prospívat na této planetě jen tehdy, dokud k nám planeta bude vlídná. Jaké jsou však limity „vlídnosti“? Tuto otázku si v roce 2009 položil Johan Rockström, profesor na universitě ve Stockholmu, v rámci prvního vědeckého rozboru bezpečných životních podmínek. On a jeho 28 spolupracovníků je nazvali planetárními hranicemi. Varovali, že jestliže překročíme kteroukoliv z těchto hranic, riskujeme destabilizaci života podporujících systémů a uvedení planety do chaotického stavu. Špatnou zprávou je to, že lidstvo již překročilo čtyři z uvedených devíti hranic. Redaktor Fred Pearce klade Johanu Rockströmovi následující otázky.
více na: www.3pol.cz 0
Různá obohacení uranu používaná pro různé účely (kresba MD)
Belgie začíná vyrábět molybden Mo-99 pomocí LEU
V belgickém výzkumném reaktoru 2 (BR2), jednom ze tří provozovaných výzkumných reaktorů v Belgickém jaderném výzkumném středisku (SCK-CEN) v Mol na severovýchodě Belgie, byl ozářen první terčík z nízkoobohaceného uranu (LEU, Low Enriched Uranium). SCK-CEN je klíčovým partnerem střediska IRE (Belgický institut radioelementů) pro výrobu radioizotopů. Nejčastěji užívaným radionuklidem v nemocnicích je technecium 99m (99mTc), které se přímo na odděleních nukleární medicíny připravuje jako dceřiný produkt z molybdenu 99 (99Mo). Výrobci radionuklidů tedy připraví 99Mo a co nejrychleji ho odešlou k příjemcům. Ústav IRE, se sídlem ve Fleurusu, uvedl, že první dávka 99Mo-99 bude odeslána do USA. V USA je nukleární medicína velmi rozšířená - technecium se používá denně ve více než 40 000 postupech!
více na: www.3pol.cz 0
Ilustrační obrázek (zdroj FJFI ČVUT)
Studium kvantových technologií na FJFI
Vývoj elektroniky a výpočetní techniky naráží na fyzikální limity.Už téměř není možné jednotlivé prvky dále zmenšovat a zvyšovat jejich efektivitu a výkon. Prolomení těchto limitů slibuje ovládnutí kvantových technologií. Ty se přitom prolínají mnoha oblastmi od kvantové fyziky, přes informace a komunikaci, nanomateriály a nanostruktury, kvantovou fotoniku, optiku a plazmoniku, nové laserové generátory, nové materiály s unikátními vlastnostmi, až po matematickou fyziku a modelování. Celému tomuto širokému spektru se věnuje nově akreditovaný doktorský studijní program Kvantové technologie na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze (FJFI). Nový studijní obor přispěje zcela jistě k rozvoji tradičních i zcela nových oborů.
více na: www.3pol.cz 0
Čerpací stanice Shell nabídnou rychlonabíjecí stanice pro elektromobily společnosti ČEZ
Rychlé dobití elektromobilu u stanic ČEZ bude napříště možné také na vybraných čerpacích stanicích Shell v České republice. Skupina ČEZ, provozovatel nejrozsáhlejší tuzemské sítě s více než 200 dobíjecími stanicemi, společně se společností Shell Czech Republic a.s. předpokládá v první vlně postupné zprovoznění 10 rychlonabíjecích míst. Infrastruktura vzniká i díky evropskému grantu z programu Connecting Europe Facility (CEF). První nabíjecí místo na čerpací stanici Shell bylo zprovozněno na Gočárově okruhu v Hradci Králové.
1
Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)
Budoucnost řízení automobilů
Smiřte se s tím, že budoucí technologie ve vašem autě bude sledovat každý pohyb řidiče. Bude to dobrá věc? Dozor je běžnou věcí v životě. Šéf kontroluje práci podřízeného, supermarkety shromažďují data o tom, co kupujete, kamery sledují vaše kroky. Nyní je na řadě další kontrola: automobil. Během několika měsíců mají evropští právníci připravit návrhy pravidel monitorovacích zařízení, která budou povinně instalována v automobilech. Každý nový model auta bude muset během tří let obsahovat černou skříňku, která bude kontrolovat rychlost, ospalost řidiče a další věci. Evropská komise předpokládá, že tato technika zachrání do roku 2030 více než 7 000 životů.
více na: www.3pol.cz 1
Titulní stránka dokumentu WNA Harmonie (zdroj WNA)
Diskuse o globální jaderné energetice
Přinášíme aktuální souhrnný názor na úlohu jaderné energetiky a její místo v současném a budoucím světě. Přednesl jej hlavní poradce organizace Světové jaderné asociace (WNA, World Nuclear Association) Philippe Costese na konferenci Nuclear Power Plants Expo and Summit, která se konala začátkem března 2020 v Istanbulu.
více na: www.3pol.cz 0
