Jít na vyhledávání

Novinky

09. 03. 2020
Autor

Autor: Marie Dufková

Zkoumání autenticity potravin pomáhá nejen dotčeným zemím a jejich charakteristickým produktům, ale i všem spotřebitelům – hlídá kvalitu a bezpečnost potravin (zdroj IAEA)

Zkoumání autenticity potravin pomáhá nejen dotčeným zemím a jejich charakteristickým produktům, ale i všem spotřebitelům – hlídá kvalitu a bezpečnost potravin (zdroj IAEA)

IAEA spustila projekt proti podvodům s potravinami

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE, The International Atomic Energy Agency (IAEA)) spustila pětiletý výzkumný projekt na definování a vyladění metod pro testování pravosti potravin a správnosti obsahových složek uvedených na etiketách potravin. Do analýz založených na jaderných technikách se zapojili experti ze 16 zemí. IAEA na projektu spolupracuje s Organizací pro potraviny a zemědělství (Food and Agriculture Organization (FAO)) Spojených národů. Výsledkem projektu bude pomoc rozvojovým zemím bojovat s podvody zejména u vysoce ceněných potravinových produktů jako je med, káva, speciální variety rýže apod.

06. 03. 2020
Autor

Autor: Marie Dufková

Ďáblovo město - Djavolja Varoš v jižním Srbsku (autor Rudolf Getel, licencováno pod CC BY 2.0)

Ďáblovo město - Djavolja Varoš v jižním Srbsku (autor Rudolf Getel, licencováno pod CC BY 2.0)

Radionuklidy mapují půdní erozi

V pohoří Radan v jižním Srbsku přitahují turisty zvláštní skalní útvary. Jmenují se Djavolja Varoš (Ďábelské město) a tvoří je více než 200 skal ve tvaru sloupů zakončených kameny. Místní mytologie v útvarech vysokých od 2 do 15 m a širokých 4 až 6 metrů vidí zkamenělé svatebčany, geologie vysvětluje přírodní jev rozdílnou erozí hornin s různými vlastnostmi. Jiná věda, jaderná fyzika, pak pomáhá s mapováním této eroze a určením nejlepších způsobů, jak pozoruhodný přírodní útvar konzervovat.

03. 03. 2020
Autor

Autor: Václav Vaněk

Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)

Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)

Dekarbonizace těžkého průmyslu

V tzv. boji proti změně klimatu se hovoří takřka výhradně o energetice. Producentem CO2 však nejsou jen elektrárny na fosilní paliva. Významnou úlohu hraje například výroba oceli a cementu, která se podílí na globálních emisích CO2 asi 16 % (což se rovná uhlíkové stopě USA). Následuje výroba hliníku, amoniaku a plastů.

01. 03. 2020
Autor

Autor: Marie Dufková

Krampus, představa ďábla (zdroj Pixabay)

Krampus, představa ďábla (zdroj Pixabay)

Víra v ďábly

Kde vznikl duchovní koncept zla? Jedním z možných vysvětlení mohou být pokusy lidí porozumět infekčním chorobám a vypořádat se s nimi. Spojování nemocí a jejich příznaků se záhadnými zlými silami je praxe, která fungovala v tradičních systémech náboženství až do poloviny 19. století, kdy teprve medicína zavedla teorii choroboplodných zárodků. Teorie zárodků odhalila, že příčinou nemocí jsou spíše mikroskopické patogeny než zlovolní duchové.

28. 02. 2020
Autor

Autor: ČEZ

ČEZ ESCO: Česká pošta Security bude díky novým elektromobilům jezdit „Bezpečně a bez emisí“

ČEZ ESCO: Česká pošta Security bude díky novým elektromobilům jezdit „Bezpečně a bez emisí“

Vozový park společnosti Česká pošta Security (ČPS) se rozrůstá o dva nové elektromobily. Obohatí jej dvojice vozů typu Renault Kangoo Z.E. Dceřiná společnost České pošty tak díky přechodu na čistší formu přepravy bude šetrnější k životnímu prostředí.

27. 02. 2020
Autor

Autor: Marie Dufková

Umístění indických jaderných elektráren (zdroj WNA)

Umístění indických jaderných elektráren (zdroj WNA)

Indie a jaderná energetika

Indická vláda rozvíjí masivní vlastní jaderný program jako jednu z částí rozvoje domácí infrastruktury. Uložila si ambiciózní cíle zejména v růstu instalované kapacity pro výrobu elektřiny. Nyní provozuje 22 reaktorů a 8 nových staví. Protože nemá dostatek vlastního uranu, vyvíjí unikátní palivový cyklus založený na thoriu, kterého má domácí zásoby. Indie má také jaderné zbraně a nepodepsala Smlouvu o nešíření jaderných zbraní, proto má těžkosti získat pro svůj jaderný energetický program zahraniční spolupráci.

24. 02. 2020
Autor

Autor: Václav Vaněk

Li Ion baterie v otevřeném elektromobilu (foto ČEZ)

Li Ion baterie v otevřeném elektromobilu (foto ČEZ)

Co s bateriemi?

Minulý týden jsme oslavili Mezinárodní den baterií. Spojujeme dva příspěvky - jeden domácí a jeden zahraniční, abychom také trochu přispěli k osvětě kolem baterií a akumulátorů. V první polovině roku 2019 se ve světě prodalo více než jeden milion elektromobilů, což bylo podobné číslo jako za celý rok 2017. Rychlý rozvoj elektromobility je sice dobrou zprávou z hlediska ekologie, ale je zde jeden potenciálně nebezpečný problém: odpad ve formě nepoužitelných lithium iontových autobaterií. Jen z elektromobilů zakoupených v roce 2019 jich bude 500 000 tun. Je to pětkrát více než všech přenosných olověných autobaterií, které se ročně recyklují v EU.

22. 02. 2020
Autor

Autor: Tesařík Bohumil

Max Born, James Franck- dva celoživotní přátelé na něm. poštovní známce (archiv autora)

Max Born, James Franck- dva celoživotní přátelé na něm. poštovní známce (archiv autora)

Max Born - teoretik a filozof kvantové mechaniky

S obdobím rozkvětu atomové fyziky ve dvacátých letech minulého století na proslulé univerzitě v německém dolnosaském městě Göttingenu (Georg-August-Universität) je významně spjato jméno německo-britského matematika a fyzika židovského původu Maxe Borna, od jehož úmrtí uplynulo počátkem letošního roku 50 let. Born byl jednou z klíčových postav moderní fyziky, a to  jako její spolutvůrce i jako organizátor vědy a vysokoškolský pedagog. Podílel se zde nejen na vzniku evropského centra „kvantové revoluce“, představujícího přední světové středisko teoretické fyziky a matematiky, ale především na výchově desítek budoucích významných vědců.

21. 02. 2020
Autor

Autor: ČEZ

258 000 domácností mělo loni elektřinu díky výrobě z vodních elektráren Vltavské kaskády

258 000 domácností mělo loni elektřinu díky výrobě z vodních elektráren Vltavské kaskády

Desítka bezemisních zdrojů o celkovém výkonu 765 MW, která je řízena jako jedna velká elektrárna z centrálního dispečinku ve Štěchovicích, je součástí vodních děl na 500metrovém spádu řeky od Lipna I až po Vrané nad Vltavou. Loni vyrobila celkem 906 milionů kWh bezemisní elektřiny, což bylo o 29 % více než v roce 2018. Největší objem ekologické energie vyrobila loni pro spotřebitele elektrárna na Orlíku (271 milionů kWh). Pozadu nezůstaly ani Slapy (237 mil. kWh), které by do dvou let měly být po Lipnu druhou zcela rekonstruovanou vodní elektrárnou kaskády. Obnova slapské elektrárny je součástí programu modernizace a ekologizace, který za posledních 15 let při nákladech ve výši cca 3 miliard korun znamenal modernizaci soustrojí na více než dvaceti velkých, malých a přečerpávacích vodních elektrárnách Skupiny ČEZ.

19. 02. 2020
Autor

Autor: Tesařík Bohumil

Obálka knihy

Obálka knihy

Kufřík matematických záhad

Historie matematiky se klene přes celá tisíciletí, učí se ji a používají lidé na celé planetě. Nezabránil tomu ani Codex Justinianus, sbírka všech zákonů a nařízení východořímského císaře Justiciána I, podle kterého „Zavrženíhodné umění matematické jest zakázáno především“. Matematika je skutečně základem všeho, co nás provází v každodenním životě – mobilní telefony, zdravotnictví, změny klimatu – a tento vliv narůstá stále rychleji. Většina jejího působení se však odehrává jaksi skrytě či v „zákulisí“ a je tak velmi snadné propadnout pocitu, že vlastně žádné působení nemá. Navzdory tomu se od druhé poloviny předminulého století počet matematiků a ostatních vědců, kteří používají tuto vědu, celosvětově zdvojnásoboval každých 10-15 let. Za tuto dobu se spolu s počtem matematiků také zdvojnásobil počet matematických publikací. Významnou roli sehrává nejen kvantitativní, ale především také kvalitativní stránka těchto prací ve všech oblastech čisté i aplikované matematiky, včetně její popularizace. Matematiku stále více využívají nejen již tradičně fyzika a technické vědy, ale také další přírodovědné a společenské obory.

16. 02. 2020
Autor

Autor: (red)

Studenti českobudějovické VŠTE Jan Večerek a Tomáš Szendrei se svou trikoptérou (foto VŠTE)

Studenti českobudějovické VŠTE Jan Večerek a Tomáš Szendrei se svou trikoptérou (foto VŠTE)

Studenti postavili trikoptéru připomínající vosu

Měří jen 40 centimetrů, ale rozhodně ji nepřehlédnete. Trikoptéru Elektra, kterou na českobudějovické Vysoké škole technické a ekonomické (VŠTE) postavili studenti Jan Večerek a Tomáš Szendrei, pohánějí tři opravdu velmi hlasité rotory. Stejně jako klasické a známější drony, které ale mají většinou čtyři a více rotorů.

13. 02. 2020
Autor

Autor: ČEZ

Úřad vlády jezdí ekologicky, využívá elektromobily od ČEZ

Úřad vlády jezdí ekologicky, využívá elektromobily od ČEZ

Zaměstnanci Úřadu vlády budou při jízdách za služebními povinnostmi využívat dvojici elektromobilů VW eGolf. Vozy dnes slavnostně předal předseda představenstva a generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš paní Tünde Bartha pověřené řízením Úřadu vlády. Tříletá zápůjčka vozu je aktivitou projektu Elektromobilita ČEZ, jehož cílem je podpora rozvoje tohoto způsobu dopravy v České republice.

13. 02. 2020
Autor

Autor: Milan Řípa

60 nástrojů k měření 101 parametrů. Systém vyvíjí všech sedm domácích agentur. (Credit © ITER Organization, http://www.iter.org/)

60 nástrojů k měření 101 parametrů. Systém vyvíjí všech sedm domácích agentur. (Credit © ITER Organization, http://www.iter.org/)

Bohatá diagnostika tokamaku ITER

Jak se obsluha tokamaku dozví, co se děje uvnitř vakuové komory v plazmatu? Prostředníkem mezi plazmatem a obsluhou budou, jako v každém tokamaku, nejrůznější diagnostiky. Vyhodnocovací zařízení obsadilo celé levé křídlo Trojbudoví (Tokamak Complex). Pravé křídlo je věnováno tritiovému hospodářství a v centrální budově je vlastní reaktor.

12. 02. 2020
Autor

Autor: ČEZ

Oranžová značka stále táhne – studenti sní o kariéře v ČEZ

Oranžová značka stále táhne – studenti sní o kariéře v ČEZ

Skupina ČEZ získala hned tři prvenství v Anketě TOP Zaměstnavatelé, v níž hlasují studenti českých vysokých škol. Po čtyřech letech se vrátila na pozici absolutního vítěze s titulem Jasná volba. Jako vysněného zaměstnavatele ji také označili studenti technických univerzit v kategorii Technik a s přehledem zvítězila rovněž v oboru Energetika, plynárenství, petrochemický průmysl. O tom, do kterých firem by po škole nejraději zamířili, rozhodovalo přes jedenáct tisíc vysokoškoláků.

10. 02. 2020
Autor

Autor: (red)

Stavba off-shore větrné farmy Ørsted u dánského ostrova Anholt. Ørsted plánuje podobnou farmu ve spolupráci s UK pro výrobu vodíku. (Foto Ørsted)

Stavba off-shore větrné farmy Ørsted u dánského ostrova Anholt. Ørsted plánuje podobnou farmu ve spolupráci s UK pro výrobu vodíku. (Foto Ørsted)

Vodík jako palivo budoucnosti

Investice do vodíkových technologií v posledních letech rostou. Loni dosáhly v Evropě rekordních téměř 22 miliard korun a dál se zvyšují. Hlavním cílem je snížit cenu vodíku, což by souběžně s budováním infrastruktury mělo urychlit energetické využití vodíku především v dopravě.

07. 02. 2020
Autor

Autor: Václav Vaněk

Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)

Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)

Utopený deštný prales

V přehradních nádržích vodních elektráren hluboko v Amazonii hynou statisíce stromů a stávají se tak velkým zdrojem emisí CO2 a metanu, skleníkových plynů.

05. 02. 2020
Autor

Autor: Milan Řípa

Staveniště tokamaku ITER v říjnu 2019 (Credit © ITER Organization, http://www.iter.org/)

Staveniště tokamaku ITER v říjnu 2019 (Credit © ITER Organization, http://www.iter.org/)

Výzkum fúze hledá nové cesty

Po dvou odložených termínech předpokládaného dosažení prvního plazmatu v tokamaku ITER (z 2016 na 2019, pak na 2025) již probleskují zprávy o čtvrtém termínu (2028). Také se značně zvyšují náklady z plánovaných 5,6 mld dolarů na dnes odhadovaných 22 mld (zatímco americké ministerstvo energetiky DOE operuje se sumou 65 mld). Není divu, že jeden ze sedmi partnerů hledá záruky, že se tokamak vůbec dostaví. Ovšem myšlenka produkovat v podstatě neomezené množství čisté energie s podobným poměrem nákladů a výstupů jako tradiční jaderné štěpení – ale bez radioaktivního odpadu - je příliš lákavá, než abychom se vzdali.

02. 02. 2020
Autor

Autor: Marie Dufková

Zavážení zásob nízkoobohaceného uranu do LEU Banky v Kazachstánu (Zdroj IAEA)

Zavážení zásob nízkoobohaceného uranu do LEU Banky v Kazachstánu (Zdroj IAEA)

Co je to LEU Bank

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) před Vánoci obdržela druhou a poslední dodávku uranu s nízkým obohacením (LEU, Light Enriched Uranium) do své speciální „LEU Banky“ (první dodávka dorazila v říjnu 2019). Účelové zařízení pro uskladnění zásob uranu bylo vybudováno v Kazachstánu s cílem poskytnout všem členským zemím IAEA jistotu ohledně dodávek paliva pro jaderné elektrárny. Celkem se jedná o fyzickou rezervu 90 tun LEU, základní složky pro výrobu jaderného paliva. Banka nízkoobohaceného uranu je jedním z nejambicióznějších závazků agentury od jejího založení v roce 1957 a je to poprvé, co podnikla projekt takové právní a logistické náročnosti.

31. 01. 2020
Autor

Autor: Milan Řípa

Obrázek prvního pokusu z r. 1926 jsme nenašli, tak alespoň druhý pokus - Martin Fleischmann a Stanley Pons z r. 1989 (Credit © ITER Organization, http://www.iter.org/)

Obrázek prvního pokusu z r. 1926 jsme nenašli, tak alespoň druhý pokus - Martin Fleischmann a Stanley Pons z r. 1989 (Credit © ITER Organization, http://www.iter.org/)

První pokus o studenou fúzi

Když se zavolá: „Studená fúze!“ ozve se „Pons a Fleischmann!“ První pokus o studenou fúzi ale ve skutečnosti spatřil světlo světa mnohem dříve než v roce 1989, kdy zmínění dva pánové publikovali článek, v němž upozorňují na zatím neznámou jadernou reakci.

30. 01. 2020
Autor

Autor: ČEZ

Dobíječky ČEZ loni opět zdvojnásobily objem odběrů. Elektromobily u nich čerpaly energii 153 612krát.

Dobíječky ČEZ loni opět zdvojnásobily objem odběrů. Elektromobily u nich čerpaly energii 153 612krát.

Množství elektřiny odebrané v síti veřejných dobíjecích stanic Skupiny ČEZ loni meziročně vzrostlo o více než 100 procent, na 1 963 523 kWh. Nejčastěji řidiči elektromobilů doplňovali baterie svých vozů v Praze-Holešovicích a Karlíně, v Olomouci a ve Vestci. Skupina ČEZ aktuálně v ČR provozuje více než 190 veřejných dobíjecích stanic, z toho je 130 rychlodobíjecích. Infrastruktura vzniká i díky evropskému grantu z programu Connecting Europe Facility (CEF).

29. 01. 2020
Autor

Autor: Václav Vaněk

Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)

Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)

Mega větrné farmy v Severním moři

Radikální plán počítá s výstavbou umělých ostrovů v Severním moři, kolem nichž budou vybudovány série velkých vzájemně propojených větrných farem. V současné době byla ukončena počáteční analýza. Obhájci tvrdí, že tento projekt je nezbytný, protože off-shore (příbřežní) větrné elektrárny se v Evropě staví velmi pomalu na to, aby mohly být splněny cíle Pařížské dohody, a také proto, že ubývá míst blízko pobřeží, kde lze lacinější větrné turbíny budovat.

27. 01. 2020
Autor

Autor: Milan Řípa

Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)

Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)

Řízení rizik projektu ITER

Klasickým přístupem k řízení projektů je rozdělení rizik do tří samostatných kategorií. První zahrnuje známá rizika, druhá neznámá rizika a třetí nepoznatelná rizika, často označovaná jako „neznámá neznámá“. Tento přístup klasifikace rizik se používá ve většině velkých projektů. Projektoví manažeři kategorizují rizika jako způsob, jak navrhnout nejlepší strategii pro zmírnění jakéhokoliv rizika, které se vyskytne nebo by mohlo vyskytnout. ITER jako první projekt svého druhu není výjimkou.

25. 01. 2020
Autor

Autor: (red)

Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)

Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)

Tonery do tiskáren mohou obsahovat karcinogeny

Každý rok se v českých domácnostech a firmách spotřebují miliony tonerových kazet do laserových tiskáren. Především kvůli nízké ceně dávají lidé přednost takzvaným kompatibilním tonerům do laserových tiskáren od neznámých výrobců. Tyto tonery nejenže nedosahují kvalit tonerů originálních, ale navíc mohou obsahovat nebezpečné látky včetně karcinogenů – styrenu či benzenu či dioxinu DekaBDE. Na rozdíl od originálních nebo renovovaných tonerových tiskových kazet ty kompatibilní nelze renovovat ani jinak ekologicky zpracovat, a tak končí přímo ve spalovnách nebo ještě hůře v rozporu s platnou legislativou na skládkách komunálního odpadu, čímž poškozují životní prostředí.

22. 01. 2020
Autor

Autor: Marina Hofmanová

Vzdělávání je tím nejdůležitějším, co je potřeba na celém světě (obrázek Český Dialog)

Vzdělávání je tím nejdůležitějším, co je potřeba na celém světě (obrázek Český Dialog)

Zapojte se do projektu Česká věda do Malého Tibetu – čas máte do konce ledna

Dopřát dětem ze školy Spring Dales Public School v tibetské vesnici Mulbekh, aby se učily pravidelně také vědy, to bylo cílem projektu Česká věda do Malého Tibetu. V létě bude dokončena nová budova s třídami-laboratořemi pro výuku fyziky, chemie, biologie a informačních technologií. Malý Tibet je označení části kašmírského území známého také pod názvem Ladak. Od roku 1947 je celý Kašmír předmětem územního sporu mezi Indii, Pákistánem a Čínou. Podpora vzdělávání je tím nejlepším, co můžeme lidem žijícím v tomto území dát.

21. 01. 2020
Autor

Autor: Václav Vaněk

Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)

Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)

Arktida v plamenech

Obrovské přírodní požáry letos pustošily Arktidu - velké oblasti severského lesa od Sibiře, přes Aljašku a severní Kanadu, až po Grónsko a Skandinávii. Uvolnily v roce 2019 více CO2 než v kterýkoliv jiný rok v posledních dvaceti letech, kdy bylo zahájeno jejich satelitní sledování. Požáry vypukly v severních bažinatých oblastech Sibiře začátkem června. V normálním případě takové požáry trvají jen několik dní, ale tentokrát některé z nich trvaly 6 týdnů. Výsledkem bylo rychlé uvolnění 121 megatun CO2, což bylo více, než tvořily belgické emise v roce 2017. Předcházející rekord v roce 2004 byl 110 megatun. Sezona arktických požárů trvá od července do srpna a požáry mohou pokračovat i o několik týdnů déle. Očekává se, že v budoucnosti budou arktické požáry ještě krutější a častější.

19. 01. 2020
Autor

Autor: (red)

Hardware systému Antidrone (foto Kaspersky)

Hardware systému Antidrone (foto Kaspersky)

Ochrana před civilními drony

Drony všeho druhu jsou čím dál populárnější, až to leckde začalo vadit. Někde mohou být drony opravdu nebezpečné – například na letištích – jinde mohou nezvaně nahlížet svými kamerkami do soukromí lidí třeba opalujících se na balkonech v rouše Evině či Adamově. Společnost Kaspersky spustila nový typ zabezpečení, který organizacím a majitelům nemovitostí pomáhá s ochranou před neoprávněným vniknutím civilních dronů na jejich pozemek. Díky kombinaci senzorů, které využívají laserové snímání, a technologií strojového učení dokáže Kaspersky Antidrone automaticky zpozorovat, identifikovat a zabránit bezpilotnímu stroji v proniknutí do nepovolené oblasti. Velkou výhodou je navíc fakt, že dron nepřijde k újmě.

17. 01. 2020
Autor

Autor: (red)

Ilustrační obrázek z loňského ročníku (zdroj FYKOS)

Ilustrační obrázek z loňského ročníku (zdroj FYKOS)

Fyzikální soutěž Fyziklání 2020

Pozor, pozor, týmová soutěž pro fyzikální nadšence! Pokud jste středoškoláci a baví Vás fyzika či matematika, neváhejte složit až pětičlenný tým a přijít 14. 2. 2020 do Prahy zasoutěžit si a změřit síly se soupeři z celé Evropy!

15. 01. 2020
Autor

Autor: (red)

Akumulátor elektromobilu (foto MD)

Akumulátor elektromobilu (foto MD)

Trh s bateriemi je závislý na několika zemích

Drtivá většina surovin na výrobu lithiových baterií pochází jen z několika zemí světa. Trh s akumulátory je tak závislý na dodávkách z Konga, Číny, Austrálie, Chile a Argentiny. Ceny vzácných kovů může ohrozit politická situace v těchto státech. Nejproblematičtější jsou dodávky vzácného kobaltu, neboť 59 % veškeré produkce pochází z nestabilního Konga.

13. 01. 2020
Autor

Autor: Václav Vaněk

Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)

Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)

Odstraňování uhlíku z atmosféry

Stále se mluví o nebezpečném globálním oteplování. Musí se dosáhnout nulových emisí uhlíku! volají klimaalarmisté. Může být odpovědí masové vysazování stromů? Zakládání rašelinišť? Nebo výroba dřevěného uhlí? Pomůže samotná zemská půda? Je vůbec takové geoinženýrství potřeba? Nebylo by lepší se na globální oteplování připravit, než proti němu „bojovat“? Vždyť v historii Země tu už mnohokrát bylo, i dávno předtím, než tu byl člověk!

11. 01. 2020
Autor

Autor: Václav Vaněk

Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)

Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)

Nový zlatý kosmický věk

Průzkum vesmíru opět nabírá obrátky. Svědčí o tom snahy miliardářů vyvíjet velké rakety, a také soutěžení USA a Číny o návrat na Měsíc.

1 .. 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 .. 115
Vrátit se nahoru