Jít na vyhledávání

Novinky

11. 04. 2022
Autor

Autor: ČEZ

Jarní soutěž o zajímavé ceny startuje

Jarní soutěž o zajímavé ceny startuje

Svět energie Vám přináší vědomostní soutěž o pěkné ceny – knihy a hry. Soutěž začíná 11. dubna 2022 a posledním soutěžním dnem je 10. květen 2022.

10. 04. 2022
Autor

Autor: Martin Schreier

Agrovoltaické pokusné instalace v Ledvicích (zdroj ČEZ)

Agrovoltaické pokusné instalace v Ledvicích (zdroj ČEZ)

Agrovoltaika

Agrovoltaika je stále populárnějším formátem fotovoltaických instalací – svisle stojící panely jsou vhodné pro kombinaci výroby ekologické elektřiny se zemědělstvím nebo pastevectvím. Pokud je půda výnosná a úrodná, je škoda ji zastavět konvenčními šikmými FV panely těsně nad zemí. Ale pomocí agrovoltaické instalace lze zachovat její úrodnost a zároveň maximálně čerpat sluneční energii. Česká energetická společnost ČEZ již od loňska prověřuje její možnosti. Tento článek shrnuje dosavadní poznatky i data ověřená z  experimentální FVE v severočeských Ledvicích. O Agrovoltaice jsme poprvé psali v r. 2020 v rozhovoru s jejím propagátorem Miroslavem Kudrnou z Portugalska zde https://www.3pol.cz/cz/rubriky/rozhovory/2497-agrovoltaika.

07. 04. 2022
Autor

Autor: Václav Vaněk

Palivový soubor pro reaktor VVER-1000 (zdroj ČEZ, www.svetenergie.cz)

Palivový soubor pro reaktor VVER-1000 (zdroj ČEZ, www.svetenergie.cz)

Úspěšný test recyklovaného jaderného paliva REMIX

Recyklované jaderné palivo REMIX z uranu a plutonia prošlo v pětiletým provozním testem a je připraveno k pilotnímu provozu. Cílem paliva REMIX je snižovat spotřebu uranu a uzavírat jaderný palivový cyklus pro lehkovodní reaktory.

05. 04. 2022
Autor

Autor: (red)

Titulka webu konference (zdroj FJFI)

Titulka webu konference (zdroj FJFI)

Studentská vědecká konference jaderného inženýrství - Šimáně 2022

Rádi bychom vás pozvali na další ročník studentské vědecké konference zaměřené na jaderné inženýrství pojmenované po profesorovi Čestmírovi Šimáně, která se bude konat 21.-22. června v Praze-Troji v areálu MFF UK na adrese V Holešovičkách 2.

04. 04. 2022
Autor

Autor: Václav Vaněk

Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)

Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)

Skladování vodíku

Kanadská společnost Canadian Nuclear Laboratories (CNL) prohlásila v říjnu 2021, že dosáhla průlomového řešení technologie skladování vodíku s použitím nové slitiny hořčíku. Skladování vodíku ve formě plynu obvykle vyžaduje vysokotlaké nádrže o tlaku 35 MPa – 70 MPa. Skladování ve formě kapaliny zase vyžaduje kryogenní teploty, protože bod varu vodíku při tlaku 1 atm je mínus 252,8 stupňů Celsia. Žádná z těchto možností není ideální pro široké používání vodíku. Vodík může být ale také skladován jako pevná látka ve formě kovového hydridu (metal hydride) – jako vodíková baterie. Tato metoda je bezpečnější a ekonomičtější pro skladování vodíku, protože odstraňuje jak potřebu udržovat velmi nízkou teplotu vodíku, tak bezpečnostní problémy související s vysokotlakovými nádržemi.

01. 04. 2022
Autor

Autor: (red)

Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)

Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)

Když ryba řídí auto (a není to Apríl)

Podivné video ukazuje zlatou rybku, jak řídí vodou naplněné, motorizované „auto“ z jednoho konce místnosti na druhý, pohupuje se a proplétá, aby se cestou vyhýbala překážkám. Není to Apríl, je to záznam vážně míněného experimentu, v němž vědci studují, jak ryby navigují.

30. 03. 2022
Autor

Autor: Martin Libra, Vladislav Poulek

Mezinárodní stanice ISS s rozloženými fotovoltaickými panely (foto NASA, zdroj Wikimedia Public Domain)

Mezinárodní stanice ISS s rozloženými fotovoltaickými panely (foto NASA, zdroj Wikimedia Public Domain)

Teplota významně ovlivňuje účinnost fotovoltaické elektrárny

Fotovoltaická přeměna energie má dnes významné místo v energetickém mixu. Po celém světě pracuje řada velkých fotovoltaických elektráren i řada menších fotovoltaických systémů přímo integrovaných do budov. Teplota fotovoltaických panelů se během roku mění v závislosti na teplotě vzduchu - ve střední Evropě může být rozdíl přibližně 60 °C, ale například na Sibiři se může lišit až o 100 °C. Ještě většímu teplotnímu intervalu mohou být panely vystaveny ve vesmíru  během jednoho oběhu kolem Země.

27. 03. 2022
Autor

Autor: Milan Řípa

SPIDER, nejvýkonnější zdroj záporných iontů na světě. Před vstřikem se neutralizují, aby pronikly skrze udržující magnetické pole. (Kredit: ITER Organization, http://www.iter.org/)

SPIDER, nejvýkonnější zdroj záporných iontů na světě. Před vstřikem se neutralizují, aby pronikly skrze udržující magnetické pole. (Kredit: ITER Organization, http://www.iter.org/)

SPIDER a MITICA

Plazma v termojaderném tokamaku je nutné ohřát na 150 milionů stupňů. Pak je dostatečně veliká pravděpodobnost zapálení požadované fúzní reakce. Můžeme to udělat ohmickým ohřevem, mikrovlnami a vstřikováním neutrálních iontů. Určitě není účelem tohoto článku podat zevrubné informace o funkci NBI (Neutral Beam Injection) - vstřiku svazku neutrálních částic. Na to je běžný prostor popularizačního článku příliš skromný. NBI se používá vedle mikrovlnné energie k doohřevu tokamakového plazmatu na fúzní teploty. Základním ohřevem je ohmický ohřev elektrickým proudem, ten ale nestačí, neboť při vyšších teplotách jeho ohřevová účinnost klesá. Na tokamaku ITER, který se právě staví v jižní Francii, se právě instalují hlavní části dvou testovacích zařízení pro systémy vstřikování svazků neutrálních částic SPIDER a MITICA.

24. 03. 2022
Autor

Autor: Václav Vaněk

Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)

Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)

IEA: O snížení emisí CO2 nerozhodnou technologie, ale lidé

Dosažení nulových emisí do roku 2050 si vyžádá rozsáhlou transformaci globálního energetického systému. Hlavní podmínkou pro uskutečnění tohoto ambiciózního cíle ale podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) nebudou technologie, ale změna myšlení a chování lidí. Zvláště v bohatších částech světa, kde je nyní normou energeticky náročný životní styl, by přehodnocení některých současných priorit a změna životního stylu mohly vést k výraznému zrychlení procesu dekarbonizace.

23. 03. 2022
Autor

Autor: (red)

Nákres, jak bude VR-2 vypadat (zdroj FJFI)

Nákres, jak bude VR-2 vypadat (zdroj FJFI)

Česko staví svůj desátý jaderný reaktor

Ve středu 23. března 2022 oznámila Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze (FJFI), že od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) získala povolení k výstavbě jaderného reaktoru VR-2. Ten bude stát ve stejné reaktorové hale, kde už od roku 1990 fakulta provozuje školní reaktor VR-1 Vrabec. Počet provozovaných štěpných jaderných reaktorů v České republice se tak v budoucnu zaokrouhlí na rovných deset. Kromě reaktorů VR-1 a VR-2 se jedná o dva výzkumné reaktory Centra výzkumu v Řeži a šest energetických jaderných reaktorů, které ve dvou jaderných elektrárnách ČEZ vyrábějí elektřinu. O přípravě nejnovějšího desátého reaktoru jsme již psali v r. 2018 v článku https://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/2197-ceska-republika-bude-mit-deset-stepnych-jadernych-reaktoru.

21. 03. 2022
Autor

Autor: ČEZ

ČEZ dál šetří s vodou. Elektrárny loni uspořily 50 milionů kubíků povrchové vody, pitné vody energetici spotřebovali o 18 % méně

ČEZ dál šetří s vodou. Elektrárny loni uspořily 50 milionů kubíků povrchové vody, pitné vody energetici spotřebovali o 18 % méně (Zdroj: © ČEZ)

ČEZ dál šetří s vodou. Elektrárny loni uspořily 50 milionů kubíků povrchové vody, pitné vody energetici spotřebovali o 18 % méně

ČEZ dlouhodobě snižuje spotřebu vody potřebné pro chlazení elektráren, úspěšný je i v hospodaření s pitnou vodou. Od roku 2001 poklesl odběr povrchové vody o 21 procent a pitné vody o 69 %.

21. 03. 2022
Autor

Autor: (red)

V PlasmaLabu čeká sedm špičkových experimentálních pracovišť (foto Milan Řípa)

V PlasmaLabu čeká sedm špičkových experimentálních pracovišť (foto Milan Řípa)

PlasmaLab@CTU nás přiblíží k provozu první fúzní elektrárny

Jedním z řešení hrozící energetické krize může být termojaderná fúze. Na jihu Francie již několik let vědci a konstruktéři budují první termojaderný reaktor na světě. Mezi zapojenými subjekty je mimo jiné Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze (FJFI), která provozuje momentálně jediný funkční tokamak (fúzní reaktor) Golem v Česku (tokamak Compass v Ústavu fyziky plazmatu je v rekonstrukci). Nyní pro studenty i vědce vedle reaktoru vybudovala fakulta za více než 23 milionů korun moderní laboratoř pro pokusy (nejen) s plazmatem, PlasmaLab@CTU. Slavnostní otevření proběhlo na fakultě 17. února 2022.

20. 03. 2022
Autor

Autor: (red)

Fyziklání 2022 - hala plná soutěžících z osmi zemí světa (zdroj FYKOS)

Fyziklání 2022 - hala plná soutěžících z osmi zemí světa (zdroj FYKOS)

Fyziklání 2022

V pátek 11. února 2022 proběhl již 16. ročník soutěže Fyziklání. Jedná se o mezinárodní soutěž pro až pětičlenné týmy složené ze žáků středních škol, kterou organizují vysokoškolští studenti z FYKOSu působící pod záštitou Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. (O soutěži a jejích podmínkách jsme psali zde: https://www.3pol.cz/cz/rubriky/studenti/2785-fyziklani-je-zase-tady-rocnik-2022.)

18. 03. 2022
Autor

Autor: Milan Řípa

Skupina klíčových lidí v Jefremově ústavu zapojená do výroby divertorové kopule. (Kredit: ITER Organization, http://www.iter.org/)

Skupina klíčových lidí v Jefremově ústavu zapojená do výroby divertorové kopule. (Kredit: ITER Organization, http://www.iter.org/)

Divertorové kopule pro ITER

Největší tokamak na světě ITER staví sedm partnerů v Cadarache na jihu Francie: EU, Rusko, Čína, USA, Japonsko, Jižní Korea a Indie. Palivem bude směs deuteria a tritia. Jediné místo ve vakuové komoře termojaderného reaktoru ITER, kde se silokřivky udržujícího magnetického pole dotýkají stěny, je tzv. divertor. Na něj podél silokřivek dopadají nečistoty, které deionizovány opouštějí díky výkonným vývěvám prostor kolem divertoru, a tím i vakuovou komoru. Nečistoty dopadají na terče a kopuli divertoru – nejvíce tepelně namáhanou část celé vakuové komory. Divertor tvoří 54 částí – kazet divertoru. Kopule všech 54 kazet dodá Ruská domácí agentura ITER.

15. 03. 2022
Autor

Autor: (red)

Schema uložení přírodních reaktorů v gabonském nalezišti uranu (zdroj: Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 )

Schema uložení přírodních reaktorů v gabonském nalezišti uranu (zdroj: Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 )

Přírodní jaderné reaktory

Jaderný štěpný reaktor není jen vynálezem člověka. Člověk jen znovu objevil a napodobil to, co existovalo v přírodě. Přírodní jaderný reaktor pracoval již před dvěma miliardami let v uranovém nalezišti v Oklu, na území dnešního státu Gabon. Ložiska uranu v  tamních skalních masívech umožnily vznik a udržení se štěpné jaderné reakce o průměrném výkonu asi 100 kilowattů v každé zóně (tedy výkonu srovnatelném s dnešními výzkumnými reaktory) po relativně dlouhou dobu, cca 150 tisíc let.

12. 03. 2022
Autor

Autor: Marie Dufková

Ilustrační obrázek (web Hvězdárny a planetária Brno s nabídkou pro školy a veřejnost)

Ilustrační obrázek (web Hvězdárny a planetária Brno s nabídkou pro školy a veřejnost)

Zírejme na hvězdy

Abychom si vyčistili hlavu, když nás přemáhá tíha života, zíráme na hvězdy... A náš „vnitřní vědec“ začne klást otázky. Které souhvězdí to je? Je to jasná hvězda nebo planeta? Kde je teď zrovna Mars? Je to ideální příležitost ponořit se do astronomie. „Udělal jsem to – a byl to jeden z nejlepších koníčků, jaké jsem kdy měl! Dokonce se mi podařilo naverbovat pár dalších „hvězdářů“ v mé ženě a dětech, a to nás sblížilo víc než co jiného kdy předtím. Rád bych inspiroval ostatní, aby astronomii také přijali za svého koníčka“, říká Jamie Strand ze Stanfordu, spoluorganizátor vědeckých táborů pro děti v USA. „Je na tom něco úžasného, když si uvědomíme, že jsme všichni jen malinké tečky hvězdného prachu ve vesmíru!“

09. 03. 2022
Autor

Autor: (red)

Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)

Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)

Proč elektronika a elektrické dráty bzučí

Možná jste to slyšeli, když jste se procházeli blízko elektrického vedení, když jste rozsvítili světlo nebo zapnuli televizi. Co přesně je to bzučení? A je to známka nebezpečí? Zvuk, který elektřina vydává, je známý jako „bručení ze sítě“. Děje se tak kvůli způsobu výroby elektřiny. Elektrický proud přicházející z elektráren, je tzv. střídavý proud (AC); jeho směr se periodicky v čase mění. Frekvence střídání směru proudu závisí na standardu konkrétní země. U nás je to 50 Hz (hertzů), čili 50krát za sekundu se směr proudu změní. Ve Spojených státech a Kanadě se užívá střídavý proud s frekvencí 60 Hz. Bručení, které slýcháte, mají na svědomí magnetické prvky uvnitř elektrospotřebičů, v případě přenosového vedení také tzv. koronový výboj.

06. 03. 2022
Autor

Autor: (red)

Bakteriofág (Creative Commons Attribution-Share Alike 2.5 Generic)

Bakteriofág (Creative Commons Attribution-Share Alike 2.5 Generic)

Viry pomohly pacientce vyléčit dlouhodobé zranění

Pacientka měla mokvající ránu, která se ani po téměř dvou letech antibiotické léčby nezahojila. Lékaři se tedy rozhodli nasadit viry, aby zabili nezdolné superbakterie. Experimentální terapie konkrétně použila viry známé jako bakteriofágy nebo zkráceně „fágy“, které infikují a tím zabíjejí bakterie. Antibiotika samotná nedokázala vyléčit pacientčinu infekci. Podle nové zprávy o případu, zveřejněné 18. ledna 2022 v časopise Nature Communications, se zdá, že fágová terapie funguje.

03. 03. 2022
Autor

Autor: Martin Schreier

Dobíjecí stanice pro elektromobily v podzemí Národního divadla (zdroj ČEZ)

Dobíjecí stanice pro elektromobily v podzemí Národního divadla (zdroj ČEZ)

Národní divadlo zelenější

Pražské Národní divadlo pokračuje v zavádění prvků a technologií pro udržitelný provoz a dosahování energetických úspor. Nejnovějším počinem je vybavení modernizovaných podzemních garáží pod náměstím Václava Havla trojicí stojanů, které umožní návštěvníkům první české scény doplnit energii v bateriích jejich elektromobilů. Spolupráce Národního divadla s ČEZ ESCO již dříve prokázala, že provoz energetických úsporných řešení v historických budovách dokáže české první scéně přinést úspory ve výši desítek milionů korun. Původní dobíjecí stojan ČEZ fungoval v garážích první scény od roku 2014. Nyní zde můžou v jednu chvíli čerpat energii čtyři elektromobily. Od roku 2008 společnosti skupiny ČEZ ESCO instalovaly v budovách Národního divadla moderní energetická řešení, která uspořila již více než 50 milionů tun emisí CO2

28. 02. 2022
Autor

Autor: Milan Řípa

Lesknoucí se stříbrná barva umožňuje odlišit tepelný štít od šedé vakuové nádoby. (Kredit: ITER Organization, http://www.iter.org/)

Lesknoucí se stříbrná barva umožňuje odlišit tepelný štít od šedé vakuové nádoby. (Kredit: ITER Organization, http://www.iter.org/)

Stříbrný poklad pro ITER

Přitahují pozornost - blesky vylétající ze vzdáleného konce Montážní haly na staveništi největšího světového tokamaku, do něhož lidstvo vkládá důvěru ve vyřešení svého energetického hladu. Leštěný kov a pravé stříbro, materiál nezvyklý na panelech tepelného štítu, chrání sektor vakuové nádoby před infračerveným zářením. První sektor, kterým se stal sektor č. 6, je upevněn mezi ramena vysokého pomocného montážního nástroje. Na tepelný štít pro celou vakuovou nádobu (devět sektorů) je třeba více než tuna stříbra, které ze všech kovů nejvíce odráží infračervené záření.

26. 02. 2022
Autor

Autor: (red)

Plovoucích FV panely v nádrži na Homoli (zdroj ČEZ)

Plovoucích FV panely v nádrži na Homoli (zdroj ČEZ)

První česká plovoucí solární elektrárna

Na pilotní plovoucí fotovoltaické elektrárně o výkonu 22 kW, umístěné na horní nádrži přečerpávací vodní elektrárny ve Štěchovicích u Prahy, zkouší ČEZ reálné vlastnosti konstrukce plovoucích solárních panelů pro případné nasazení v budoucích velkých parcích. Po nočním načerpání vody z Vltavy plave tato zkušební elektrárna na nejvyšší kótě hladiny. Naopak když energetická soustava vyčerpá kapacitu štěchovické „baterky“, ocitá se o téměř 9 metrů níže. ČEZ vnímá potenciál vodních ploch pro rozvoj fotovoltaiky, ale nechce stavět na číslech, která by byla „na vodě“. Proto nyní testuje, co je možné v tuzemských podmínkách realizovat. Plovoucí fotovoltaické elektrárny snižují odpařování vody z vodních ploch a z krajiny, jsou alternativou k záboru pozemků a jejich demontáž je rychlejší než u pozemních a střešních FVE.

25. 02. 2022
Autor

Autor: ČEZ

57 jaderných bloků se momentálně staví po celém světě

57 jaderných bloků se momentálně staví po celém světě (Zdroj: © ČEZ)

57 jaderných bloků se momentálně staví po celém světě

Rozestavěné bezemisní jaderné zdroje mají plánovaný výkon přes 63 GW. V Evropě se staví např. ve Francii, Velké Británii nebo na Slovensku. Dalších téměř sto jaderných bloků je ve fázi plánů, více než třetina z toho připadá na Evropu.

23. 02. 2022
Autor

Autor: (red)

„Strojovna“ datového centra (zdroj Akela999 , Pixabay)

„Strojovna“ datového centra (zdroj Akela999 , Pixabay)

Jak řešit nestabilitu obnovitelných zdrojů

Jednou z klíčových podmínek úspěšného přechodu na bezuhlíkovou energetiku, jak si ji přeje EU, je vyřešení problému s nestabilitou obnovitelných zdrojů (pro svou nestabilitu někdy posměšně nazývaných „občasné zdroje energie“). Tlak na řešení nestabilit v sítích v blízké budoucnosti enormně poroste. Výzkumná společnost BloombergNEF (BNEF) předpokládá, že v celé Evropě se větrná a solární energie do roku 2030 přiblíží 60 % celkové výroby elektřiny. Podle poslední zprávy IEA (Světová energetická agentura) bude obnovitelná energie do roku 2026 představovat téměř 95 % nárůstu energetické kapacity ve světě, přičemž solární energie poskytne více než polovinu toho růstu. Ve světě se testuje řada řešení nestability obnovitelných zdrojů energie, od nejrůznějších systémů ukládání přebytečné energie, přes využití obřích datových center jako flexibilních záložních zdrojů či „hlídačů“ frekvence, až po zpřesňování předpovědí slunečního svitu.

22. 02. 2022
Autor

Autor: ČEZ

Třídy mají poslední šanci v tomto školním roce navštívit elektrárnu on-line

Virtuálně V elektrárně (Zdroj: © ČEZ)

Třídy mají poslední šanci v tomto školním roce navštívit elektrárnu on-line

I v březnu mohou školáci trávit výuku „VIRTUÁLNĚ V ELEKTRÁRNĚ“. Edukace zážitkem „na dálku“ se osvědčila, a ČEZ tak pro enormní zájem ze strany pedagogů prodlužuje on-line prohlídky elektráren o jeden měsíc. Kromě toho budou virtuální exkurze celý březen zpestřovat volný čas také dětem v dětských domovech a lidem v domovech seniorů. Navštívit mohou Temelín, Dukovany nebo elektrárny využívající obnovitelné zdroje. Registrovat se lze zdarma na www.virtualnevelektrarne.cz.

20. 02. 2022
Autor

Autor: (red)

Supersolid - podivná nová fáze hmoty

Fyzici vytvořili vůbec první dvourozměrný supersolid – bizarní  fázi hmoty, která se chová jako pevná i kapalná současně. Supersolidy (super pevné látky) jsou materiály, jejichž atomy jsou uspořádané do pravidelné opakující se krystalové struktury, ale jsou také schopny proudit, pohybovat se, aniž by ztratily jakoukoli kinetickou energii. Navzdory svým podivným vlastnostem, které zřejmě porušují mnoho známých fyzikálních zákonů, je fyzici teoreticky dlouho předpovídali – poprvé se jejich návrh objevil v práci fyzika Eugena Grosse již v roce 1957. Po více než 50 let ale nebylo jasné, zda superpevný stav může existovat. Nyní, pomocí laserů a super-chlazených plynů, fyzici konečně přemluvili supersolid dokonce do 2D struktury, což je pokrok, který by mohl vědcům umožnit prolomit hlubší fyziku skrývající se za tajemnými vlastnostmi podivné fáze hmoty.

18. 02. 2022
Autor

Autor: ČEZ

Oblíbená soutěž „Vím proč“ startuje: za natočený pokus 10 000 pro sebe a 200 000 pro školu

Vím proč (Zdroj: © ČEZ)

Oblíbená soutěž „Vím proč“ startuje: za natočený pokus 10 000 pro sebe a 200 000 pro školu

„Zahraj si na fyzikáře a získej deset tisíc korun do kapsy za 180 sekund videa.“ Tradiční soutěž „Vím proč“ pro žáky základních a středních škol právě startuje a pro autory nejlepších videí fyzikálních pokusů má ve výhrách připraveno ...

17. 02. 2022
Autor

Autor: (red)

Plamen diamantového tvaru je typický pro vysokoteplotní raketový výfuk s vysokým průtokem (credit Pulsar Fusion)

Plamen diamantového tvaru je typický pro vysokoteplotní raketový výfuk s vysokým průtokem (credit Pulsar Fusion)

Pulsar Fusion předvedl hybridní „zelenou“ raketu

V sobotu 26. listopadu v ospalém horském městečku Gstaad ve Švýcarsku předvedla britská společnost Pulsar Fusion svůj nejnovější zelený hybridní raketový motor. Hybridní raketa je částečně poháněná HDPE (high density polyethylene) z recyklovaného plastu. Raketa by mohla brzy sloužit k vynášení satelitů i lidí do vesmíru. Pulsar Fusion je soukromá firma zabývající se vývojem raketových motorů a zařízení pro jadernou fúzi. Vlastní ji britský šlechtic, TV star, soukromý podnikatel a nadšenec do jaderné fúze Richard Dinan (psali jsme o něm zde: Richard Dinan - první soukromý investor do fúze v Evropě | 3 pól - Magazín plný pozitivní energie (3pol.cz)).

14. 02. 2022
Autor

Autor: (red)

Nové zařízení umožní pracovníkům natrénovat si důležité činnosti kolem parogenerátorů (zdroj ČEZ)

Nové zařízení umožní pracovníkům natrénovat si důležité činnosti kolem parogenerátorů (zdroj ČEZ)

Temelín trénuje své dodavatele

V posilování dovedností dodavatelů i vlastních pracovníků pokračuje ČEZ na jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany. Do Tréninkového a realizačního centra v temelínské elektrárně pořídil za 25 miliónů korun kopii důležitého zařízení, které se používá při údržbě a kontrolách parogenerátorů v jaderné části elektrárny. Jde o vizuální kontrolu parogenerátorových trubiček.

12. 02. 2022
Autor

Autor: (red)

Usazení vrchlíku kontejnmentu během výstavby v 90. letech (zdroj ČEZ)

Usazení vrchlíku kontejnmentu během výstavby v 90. letech (zdroj ČEZ)

Deset tisíc dní předpjatý kontejnment

Přesně deset tisíc dní uplynulo 22. ledna od předepnutí ochranné obálky budovy reaktoru prvního bloku Jaderné elektrárny Temelín. Stalo se tak 6. září 1994, kdy technici náročné předpínání klíčové temelínské budovy po skoro čtyřech měsících dokončili. A bylo to vůbec poprvé, kdy byla tato technologie v podmínkách českých jaderných elektráren použita.

09. 02. 2022
Autor

Autor: Milan Řípa

Záběr z prezentace při dnešním živém vysílání tiskové konference (zdroj UKAEA)

Záběr z prezentace při dnešním živém vysílání tiskové konference (zdroj UKAEA)

Právě dnes zveřejnil tokamak JET výsledek nejnovějšího fúzního experimentu

Vyhlídka na využití síly hvězd se posunula o krok blíže realitě poté, co vědci vytvořili nový rekord v množství energie uvolněné při trvalé fúzní reakci. Vloni proběhla druhá deuterium-tritiová kampaň na největším tokamaku Joint European Torus v Culhamu u Oxfordu. Během pětisekundového zážehu fúze se uvolnilo 59 megajoulů tepla – to odpovídá asi 14 kg TNT, což je více než dvojnásobek předchozího rekordu 21,7 megajoulů z roku 1997 stejným zařízením. (O JET jsme naposledy psali před dvěma dny zde https://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/2801-jet-slavi-100-000-vystrel) Nyní jsme zvědaví, jaký bude špičkový uvolněný fúzní výkon. V roce 1997 byl 16,5 MW, což představovalo zisk Q = 0,65.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 .. 107
Vrátit se nahoru