Jít na vyhledávání

Novinky

26. 12. 2023
Autor

Autor: (red)

Ilustrační obrázek Pixabay, NickyPe

Ilustrační obrázek Pixabay, NickyPe

Trh robotiky bude mít do roku 2030 hodnotu 218 miliard dolarů

Na celém světě jsou již nainstalovány více než tři miliony průmyslových robotů a rychlost instalace se stále zvyšuje. Případy použití robotů se množí – od stohování polic přes úklid až po výrobu a zdravotnictví. Roboti jsou stále důležitější, protože mnoho zemí bojuje s nedostatkem pracovních sil a stárnoucí populací. V této souvislosti se předpokládá, že trh robotiky do roku 2030 dosáhne 218 miliard dolarů, uvádí GlobalData, přední datová a analytická společnost.

23. 12. 2023
Autor

Autor: Milan Řípa

Práce v budově Tritium byla nyní obnovena na úrovni L2. (Kredit: ITER Organization, http://www.iter.org/)

Práce v budově Tritium byla nyní obnovena na úrovni L2. (Kredit: ITER Organization, http://www.iter.org/)

Budova Tritium - práce na ITER pokračuje

Trojbudoví (jinak Tokamak Complex) je trojice budov na staveništi tokamaku ITER, které dominuje 60 metrů vysoká budova Tokamak a k ní připojená stejně vysoká montážní hala. První v sobě ukrývá vlastní tokamak, který se nyní postupně plní devíti sektory vakuové komory a cívkami toroidálního pole. Vedle budovy Tokamak jsou dvě menší – budova Tritium a budova Diagnostika. V současné době se usilovně pracuje ve všech třech budovách.

21. 12. 2023
Autor

Autor: (red)

Pevek na Čukotce, kde je zakotvena první plovoucí elektrárna Akademik Lomonosov (Mapy Google)

Pevek na Čukotce, kde je zakotvena první plovoucí elektrárna Akademik Lomonosov (Mapy Google)

Plovoucí jaderné reaktory

Jak zajistit spolehlivou dodávku energie daleko v moři, na ostrově nebo na odlehlém pobřeží? Typickou odpovědí je použití generátorů na fosilní paliva. Ale protože sílí snahy o globální dekarbonizaci energetiky, mohlo by být jednou z odpovědí použití plovoucí jaderné elektrárny (FNPP).

19. 12. 2023
Autor

Autor: (red)

Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)

Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)

Česko má čtvrtou nejlepší elektronickou bezpečnost na světě

Index digitální kvality života společnosti Surfshark ukazuje, že Česká republika má 4. nejlepší elektronickou bezpečnost na světě, zatímco v celkovém indexu se umístila na 25. místě. Index DQL (Digital Quality of Life) je každoroční studie, která řadí 121 zemí podle jejich digitální pohody na základě pěti hlavních ukazatelů: kvalita internetu, dostupnost internetu, elektronická bezpečnost, elektronická infrastruktura a elektronická správa. Pátý ročník indexu digitální kvality života (DQL) společnosti Surfshark řadí Česko na 25. místo na světě, což je stejný výsledek jako v loňském roce. Z 5 pilířů indexu si Česko vedlo nejlépe v e-security, obsadilo 4. místo, zatímco nepříliš dobře v e-governmentu, kde se umístilo na 48. místě. Je na 27. místě v dostupnosti internetu, 31. v e-infrastruktuře a 45. v kvalitě internetu. V celkovém Indexu Česko předčí Slovensko, které je na 33. místě. Evropské země vedou svět v digitální kvalitě života, Česko je v regionu na 19. místě. Více info na: https://surfshark.com/dql2023. 

17. 12. 2023
Autor

Autor: (red)

Fotka od Darwin Laganzon z Pixabay

Fotka od Darwin Laganzon z Pixabay

Světový rekord 800 Gb/s pro transoceánský optický přenos

Prostřednictvím inovace technologií s vyšší modulační rychlostí vytvořili výzkumníci společnosti Nokia Bell Labs dva nové světové rekordy v podmořské optické komunikaci. První rekord je dosažení čisté datové rychlosti 800 Gb/s na jedné optické vlnové délce na vzdálenost 7 865 km (což je vzdálenost Tokio - Seattle). Druhý rekord dosažený laboratořemi Nokia Bell Labs a Alcatel Submarine Networks je čistá propustnost 41 Tb/s na 291 km prostřednictvím neopakovaného přenosového systému v pásmu C.

15. 12. 2023
Autor

Autor: (red)

Oběžné kolo čerpadla vyrobené 3D tiskem (zdroj ČEZ)

Oběžné kolo čerpadla vyrobené 3D tiskem (zdroj ČEZ)

V Jaderné elektrárně Dukovany pracuje náhradní díl vyrobený 3D tiskem

Oběžné kolo čerpadla vyrobené 3D technologií nainstalovali technici v Jaderné elektrárně Dukovany. Náhradní díly vyrobené 3D tiskem využívá ČEZ ve spolupráci se Škoda JS při údržbě v obou českých jaderných elektrárnách už několik měsíců. Tentokrát jde o první kovovou část z austenitické nerezové oceli, o průměru 190 mm, vážící několik kilogramů, kterou energetici použijí v nejaderné části zařízení v chemické úpravně vody.

13. 12. 2023
Autor

Autor: (red)

Ilustrační obrázek Julien Tromeur, Pixabay

Ilustrační obrázek Julien Tromeur, Pixabay

Nechte si Vánoce plánovat umělou inteligencí

Letos v listopadu dosáhl ChatGPT úžasných 100 milionů aktivních uživatelů týdně. Umělá inteligence se stále více ponořuje do každodenního života mnoha lidí. Schválně: kolik z vás má v plánu obrátit se na robota s žádostí o pomoc před nadcházejícím svátečním obdobím? Podívejme se, jak Britové plánují používat AI, aby jim pomohla lépe zvládnout vánoční seznamy úkolů. Průzkum mezi 2 500 dospělými ve Spojeném království provedli experti na AIPRM, nástroj pro rychlou správu.  (více na https://www.aiprm.com/).

11. 12. 2023
Autor

Autor: Martin Schreier

Hráz vodního díla Les království (zdroj ČEZ)

Hráz vodního díla Les království (zdroj ČEZ)

Pohádková elektrárna Les Království slaví 100 let

Pohádková elektrárna Les Království vyrábí na Labi bezemisní elektřinu od r. 1923. Ve stejném roce zahájila provoz na Svratce v Brně elektrárna Komín. Obě ČEZ zmodernizoval pro potřeby moderní energetiky 21. století. Jubileum slaví také další východočeská elektrárna Pastviny, je jí 85 let. Více než 100 let fungují spolehlivě i elektrárny Čeňkova Pila na Šumavě, Hučák v Hradci Králové a Želina na Ohři.

09. 12. 2023
Autor

Autor: (red)

67. Generální konference MAAE si v r. 2023 zvolila pro úvodní grafiku argentinský ledovec Pento Moreno jako symbol vody (foto L. Orega, MAAE)

67. Generální konference MAAE si v r. 2023 zvolila pro úvodní grafiku argentinský ledovec Pento Moreno jako symbol vody (foto L. Orega, MAAE)

GloWAL: mapování globálních vodních zdrojů

67. Generální konference IAEA (Mezinárodní agentury pro atomovou energii) ve Vídni letos v létě vyzvala státy světa, aby se připojily k nové iniciativě – laboratorní síti, která bude generovat a uchovávat data potřebná k efektivnímu hospodaření s vodními zdroji. Global Water Analysis Laboratory (GloWAL) Network (Globální laboratorní síť pro analýzu vody) byla vytvořena jako odezva na krizi způsobenou změnou klimatu a projevující se záplavami, stoupáním mořské hladiny, úbytkem ledovců, suchem, lesními požáry atd. Globální oteplování mění rozložení vody na světě, některé oblasti se stávají suššími, některé se zaplavují. Ubývá vodních zdrojů, jsou znečistěné, nepředvídatelně se mohou ztrácet.

08. 12. 2023
Autor

Autor: Martin Schreier

Ilustrační obrázek (zdroj ČEZ)

Ilustrační obrázek (zdroj ČEZ)

Fotovoltaika pod sněhem

Více než 20 tisíc českých domácností už má na střeše vlastní elektrárnu a tisíce dalších se k tomu chystají. Za slunečného počasí jedou panely naplno, co ale dělat v zimě, kdy zapadají sněhem? Propad výroby je opravdu znatelný. I při kratších dnech a menší intenzitě osvitu se vyplatí získat ze slunce každou kilowatthodinu. Správná údržba, moderní panely a využití předpovědi počasí umožní vyrobit i desítky kWh navíc. Zima však může přinášet také výhodu - chladnější počasí zvyšuje účinnost panelů.

06. 12. 2023
Autor

Autor: Milan Řípa

Tokamak JT-60SA před spuštěním (Kredit: ITER Organization, http://www.iter.org/)

Tokamak JT-60SA před spuštěním (Kredit: ITER Organization, http://www.iter.org/)

První plazma největšího tokamaku na světě

V sedmdesátých letech bylo jasné, že tokamak pro termojadernou fúzi udrží plazma potřebnou dobu, bude-li dostatečně velký. Stavěly se giganti JET (1983, EU), TFTR (1982, USA), JT-60 (1985, Japonsko), T-15 (1988, SSSR) a další. Divertor, protažený průřez vakuové komory, supravodivé vinutí hlavních cívek (a nejlépe všech, nejenom hlavních) byly jejich charakteristické znaky. Známkou kvality bylo dosažení H-modu – režimu vysokého udržení. Pak se začal budovat největší z největších: v roce 2007 proběhly archeologické průzkumy tři kilometry od Cadarache, sídla vlajkové lodi francouzské termojaderné fúze – tokamaku ToreSupra. Byla zahájena stavba tisíciletí – stavba tokamaku ITER. Před historickým rokem dlouho trvalo, než kandidaturu vzdalo Japonsko ve prospěch Evropy. Nebylo to zadarmo. Jedna z odměn byla spoluúčast Evropy při stavbě celosupravodivého japonského tokamaku JT-60SA. Nebyla to modernizace JT-60, nýbrž stavba zcela nového zařízení.

04. 12. 2023
Autor

Autor: Marie Dufková

Titulní stránky knížky

Titulní stránky knížky

Nejžhavější sen pod Sluncem

Třípól měl tu čest, že byl přímo u křtu nejnovější knihy o jaderné fúzi na českém knižním trhu. Šéfredaktorka Marie Dufková jí byla 3. listopadu kmotrou. Knížku napsal prof. RNDr. Jan Mlynář , PhD., a RNDr. Věra Krajčová, PhD. z fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. Název „Nejžhavější sen pod Sluncem“ by mohl nezasvěcené knihkupce vést k domněnce, že knížka patří do oddělení erotické literatury, jak trefně poznamenal při křtu na jaderné fakultě odborný redaktor prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. Podtitul ale vše vysvětlí: Termojaderná fúze a ITER.

03. 12. 2023
Autor

Autor: Milan Řípa

Jakmile bude všech šest modulů naskládáno na sebe, vytvoří 18 metrů vysoký a 1 000 tun vážící centrální solenoid ITER (Kredit: ITER Organization, http://www.iter.org/)

Jakmile bude všech šest modulů naskládáno na sebe, vytvoří 18 metrů vysoký a 1 000 tun vážící centrální solenoid ITER (Kredit: ITER Organization, http://www.iter.org/)

Centrální solenoid ITERu

Tokamak je v podstatě transformátor. Primární vinutí u tokamaku ITER se nazývá centrální solenoid. První tokamaky, jako správné transformátory, měly obě vinutí, primár a sekundár navinuté na jhu, aby se magnetický tok příliš nerozptyloval do prostoru. Poslední tokamaky používají tzv. vzduchový transformátor, to je transformátor bez jha. Magnetický tok primáru je tak silný, že intenzita v místě sekundáru – provazce plazmatu – stačí vybudit požadovaný elektrický proud. Hmotnost a náklady, které se absencí jha ušetří, se také počítají. Elektrický proud vybuzený v plazmatu plazma nejen ohřívá, ale spolu s magnetickým polem vnějších cívek izoluje plazma od stěn vakuové komory.

30. 11. 2023
Autor

Autor: (red)

Diamantový důl v Austrálii (obrázek Pixabay)

Diamantový důl v Austrálii (obrázek Pixabay)

Fontány diamantů doprovázejí rozpad superkontinentů

Rozpadem superkontinentů mohly být vyvolány explozivní erupce, které vystřelovaly fontány diamantů ze zemského pláště k zemskému povrchu. Diamanty se tvoří přibližně 150 kilometrů hluboko pod zemskou kůrou. Velmi rychle se pomocí vulkanických erupcí vynořují až na povrch s horninou zvanou kimberlit. Kimberlit (název vznikl dle naleziště diamantů, města Kimberley v Jižní Africe), je namodralá hornina, jejímž základním minerálem je olivín. Kimberlity se ze sopečných sopouchů pohybují rychlostí mezi 18 km/h až 133 km/h. Některé erupce mohly být vyvolány i výbuchy plynů a prachu, jaké známe ze zemského povrchu. Uvádí to Thomas Gernon, profesor vědy o Zemi a klimatu na University of Southampton v Anglii.

27. 11. 2023
Autor

Autor: (red)

Nebojte se koupit diamant s inkluzí. Nejen, že bývá levnější, ale nikdy nevíte, co vzácného může obsahovat! (obrázek Bruno, Pixabay)

Nebojte se koupit diamant s inkluzí. Nejen, že bývá levnější, ale nikdy nevíte, co vzácného může obsahovat! (obrázek Bruno, Pixabay)

Voda se skrývá mnohem hlouběji v zemském nitru, než jsme si mysleli

Stopy výskytu vody v hlubokém nitru Země nedávno odhalilo zkoumání diamantů. Vzácný typ diamantu může naznačovat, že voda může proniknout hlouběji do nitra Země, než si vědci dříve mysleli.

25. 11. 2023
Autor

Autor: (red)

Ilustrační obrázek ze Dne s experimentální fyzikou (zdroj FYKOS)

Ilustrační obrázek ze Dne s experimentální fyzikou (zdroj FYKOS)

Den s experimentální fyzikou 2023

Dne 6. listopadu se konala již tradiční a oblíbená akce s názvem Den s experimentální fyzikou (DSEF), organizovaná Fyzikálním korespondenčním seminářem (FYKOS). Jednalo se již o 29. ročník! Účastníci si jako každý rok mohli naživo prohlédnout některá vědecká pracoviště nejen Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy (MFF UK).

24. 11. 2023
Autor

Autor: (red)

Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)

Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)

Dopravně-inženýrský software TrafficFlow

Během XXVII. Světového kongresu silničního hospodářství, ( 2. - 6. října), společnosti VDT Technology a CertiCon představily nový software s názvem TrafficFlow. VDT Technology je průkopníkem v oblasti inovativních produktů pro dopravní inženýrství, včetně nástrojů pro digitální replikaci dopravy, modelování dopravních sítí, vizualizaci dopravních dat, a zavádění moderních telematických systémů pro řízení dopravy, s důrazem na řídicí a dohledový systém. Software TrafficFlow je propojen s videoanalytickými nástroji a využívá prvky umělé inteligence. TrafficFlow přináší zásadní inovace v oblasti dopravního průzkumu, analýzy křižovatek a dalších dopravně inženýrských úkolů. Díky kombinaci videoanalýzy, umělé inteligence a hlubokého učení (DLPU) poskytuje nejen precizní výsledky, ale také výrazně zjednodušuje a urychluje celý proces řízení dopravy.

22. 11. 2023
Autor

Autor: ČEZ

Pohádková elektrárna Les Království slaví 100 let, stejně dlouho spolehlivě funguje brněnský Komín

Pohádková elektrárna Les Království slaví 100 let, stejně dlouho spolehlivě funguje brněnský Komín

*Pohádková elektrárna Les Království vyrábí na Labi bezemisní elektřinu od r. 1923 *Ve stejném roce zahájila provoz na Svratce v Brně elektrárna Komín *ČEZ elektrárny modernizoval pro potřeby moderní energetiky 21. století *Jubileum slaví také další východočeská elektrárna Pastviny, je jí 85 let *Přes 100 let mají elektrárny Čeňkova Pila, Hučák a Želina

21. 11. 2023
Autor

Autor: (red)

Surové diamanty se brousí do krásných tvarů aby vynikl jejich třpyt (obrázek carmule, Pixabay)

Surové diamanty se brousí do krásných tvarů aby vynikl jejich třpyt (obrázek carmule, Pixabay)

Diamanty v zemském plášti potřebují elektrické pole

V laboratorních experimentech vědci napodobovali podmínky v zemském plášti, vrstvě pod zemskou kůrou, kde se mohou tvořit diamanty. Zjistili, že diamanty rostly pouze tehdy, když byly vystaveny elektrickému poli. Stačilo i slabé, kolem 1 V/m. Studii zveřejnil online 20. ledna 2023 časopis Science Advances. Bez přítomnosti elektrického napětí se diamanty netvoří. Diamanty jsou v podstatě atomy uhlíku uspořádané v krystalové struktuře. Tvoří se více než 150 kilometrů hluboko pod zemským povrchem, kde tlaky dosahují několika gigapascalů a teploty mohou stoupat až k 1 500 oC. Mnoho faktorů nutných pro vznik ceněného drahokamu však zůstává záhadou. Vědecký tým z Německa a Ruska se tentokrát zaměřil zejména na jeden z nich: podzemní elektrická pole.

18. 11. 2023
Autor

Autor: (red)

O oběh vody mezi elektrárnou a teplárnou se stará 14 čerpadel (zdroj ČEZ)

O oběh vody mezi elektrárnou a teplárnou se stará 14 čerpadel (zdroj ČEZ)

Teplo už proudí z Temelína do Českých Budějovic

Největší český teplárenský projekt za poslední desetiletí byl dokončen. Třetí nejdelší horkovod v České republice spojující Jadernou elektrárnu Temelín a krajské město oficiálně uvedli energetici do zkušebního provozu. Slibují si od něj mimo jiné skokové snížení emisí díky omezení množství spalovaného uhlí. Náročná stavba trvala čtyři a půl roku a využívá nejmodernější technologie současnosti.

15. 11. 2023
Autor

Autor: (red)

Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay, Roman)

Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay, Roman)

Vodíková budoucnost se neobejde bez jaderných elektráren

Téměř všechny scénáře přechodu k nízkoemisní budoucnosti lidstva počítají s významnou rolí vodíku.  Klíčová je přitom otázka, jakým způsobem se vodík pro průmyslové i energetické využití bude vyrábět. Doposud se vyrábí parním reformingem zemního plynu, což vede opět k fosilním palivům a vypouštění CO2. Lepší by byla výroba pomocí elektrolýzy – ale kde vzít „čistou“ elektřinu? Vývoj cen fosilních paliv a technologický pokrok v poslední době ukazují, že nejlepším řešením bude vodík vyráběný elektrolýzou poháněnou elektřinou z jaderných elektráren.

13. 11. 2023
Autor

Autor: (red)

Ilustrační obrázek (zdroj Fykos)

Ilustrační obrázek (zdroj Fykos)

Podzimní soustředění FYKOS 2023

Pravidelně informujeme o akcích FYKOS (projekt MFF UK), letošní podzim nebude výjimkou. Přinášíme reportáž účastníků: Tento podzim jsme si jako správní fyzikou zapálení studenti sbalili kufry a na soustředění Fyzikálního korespondenčního semináře FYKOSu jsme ve dnech 23. 9. – 1. 10. 2023 přikrmovali naše nenasytné plameny zvídavosti. Tentokrát jsme se podívali do obce Dolní Dvůr, která leží 10 kilometrů jižně od Sněžky. Díky legendě soustředění jsme se podívali  zase do anarchokapitalistického světa Cyberpunku, kde jde všem jen o kapitál a všemu vládnou korporace.

12. 11. 2023
Autor

Autor: Jaroslav Kusala

Obrázky autor

Obrázky autor

Postavte si model hydraulické brzdy – na Pascalovu počest

V červnu letošního roku uplynulo 400 let od narození významného francouzského matematika, fyzika a filozofa Blaise Pascala (1623 – 1662). Od svého otce získal základy matematického vzdělání a to mu umožnilo, aby už v 16 letech napsal své první matematické pojednání: o vlastnostech kuželoseček. Pro svého otce, správce královských daní, sestrojil v 19 letech první mechanický počítací stroj pro sčítání a odčítání. Později se v matematice proslavil objevy v oblasti geometrie, kombinatoriky a teorie pravděpodobnosti (to když jako vášnivý hazardní hráč rulety hledal způsob, jak by se dala matematickou cestou zvýšit naděje na výhru). S Pascalovým jménem jsme se však už na základní škole všichni setkali především v hodinách fyziky. Pascal věnoval hlavní pozornost studiu atmosférického tlaku – například experimentálně dokázal závislost atmosférického tlaku na nadmořské výšce. Řešil také problémy rovnováhy kapalin a plynů. Zákon o rovnoměrném šíření tlaku v kapalinách patří ke stěžejním zákonům hydrostatiky. A jeho praktická aplikace bude podstatou našeho modelu kapalinové brzdy.

09. 11. 2023
Autor

Autor: (red)

Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay, WikiImages)

Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay, WikiImages)

Perseverance vyrábí na Marsu dýchatelný kyslík

V prvním experimentu svého druhu vyprodukovalo vozítko NASA Perseverance na Marsu dostatek kyslíku, aby udrželo astronauta naživu po dobu tří hodin. Rover, který přistál na Marsu v únoru 2021, vyrobil životodárný prvek pomocí svého zařízení MOXIE (Mars Oxygen In-Situ Resource Utilization Experiment), které generovalo kyslík přeměnou oxidu uhličitého v periodických intervalech po dobu celých dvou let.

06. 11. 2023
Autor

Autor: (red)

Ilustrační obrázek Pixabay, Susbany

Ilustrační obrázek Pixabay, Susbany

Chvála krátkého zdřímnutí

Krátké zdřímnutí ve správnou denní dobu může zvýšit soustředění, pomoci zpevnit vzpomínky a potenciálně zlepšit zdraví srdce. Zdřímnutí během dne je starodávný zvyk, který se praktikuje po celém světě. Zatímco někteří lidé považují zdřímnutí za luxusní požitek, jiní to vidí jako způsob, jak udržet bdělost a pohodu. Ale zdřímnutí může mít i nevýhody.

03. 11. 2023
Autor

Autor: (red)

Fyziklání Online 2023

Již brzy se dočkáme třináctého ročníku soutěže Fyziklání Online. Je fyzika vaším denním chlebem nebo byste se o ní chtěli něco dozvědět? Přemýšleli jste někdy, jak funguje svět kolem vás a proč to tak je? Počítáte zajímavé příklady před spaním? Pokud jste aspoň na jednu z těchto otázek odpověděli ano, pak jste perfektním kandidátem pro tuto akci. V tomto roce se na vás budeme těšit už ve středu, 22. 11. 2023.

01. 11. 2023
Autor

Autor: (red)

Deformovatelné kolo je na měsíčním povrchu velmi praktické (zdroj Venturi)

Deformovatelné kolo je na měsíčním povrchu velmi praktické (zdroj Venturi)

Měsíční vozítko Venturi

19. června 2023 představila Skupina Venturi na mezinárodní letecké přehlídce Paris Air Show v Le Bourget ve Francii svůj nejnovější produkt: hyper-přizpůsobivé lunární kolo. Venturi Lab navrhla a vyrobila kolo s použitím vlastních materiálů vytvořených jen pro tento účel. Toto kolo je první svého druhu na světě a má potenciál změnit historii vesmírného průmyslu. Inženýři chemici a fyzici z Venturi Lab ve švýcarském Fribourgu stvořili hyper-deformující se lunární kolo schopné vydržet extrémně nízké teploty. (Firma byla založena v roce 1984 v Caueronu ve Francii. Donedávna vyráběla pouze sportovní vozy se spalovacími motory, v posledních 3 letech se orientuje na produkci a vývoj vozidel na sluneční energii.) 

30. 10. 2023
Autor

Autor: (red)

Výměnu předepínacího lana, které se odešle na testy, provedli na Temelíně začátkem září (zdroj ČEZ)

Výměnu předepínacího lana, které se odešle na testy, provedli na Temelíně začátkem září (zdroj ČEZ)

Lano, které váží 14 tun

Výměnu čtrnáctitunového lana začátkem září dokončili technici v nejdůležitější budově Jaderné elektrárny Temelín. Náročné práce jsou součástí programu, kterým energetici sledují stav klíčové ochranné budovy - kontejnmentu.

28. 10. 2023
Autor

Autor: (red)

Zavážecí stroj nad otevřeným reaktorem JE Temelín (zdroj ČEZ)

Zavážecí stroj nad otevřeným reaktorem JE Temelín (zdroj ČEZ)

Delší palivový cyklus v JE Temelín

Pro udržení efektivního výkonu energetického reaktoru se každý rok vyměňuje jedna třetina paliva za čerstvé. Při letošní odstávce 2. bloku Jaderné elektrárny Temelín pro výměnu paliva umístili energetici do odstaveného a zkontrolovaného reaktoru přesně 163 palivových souborů. Nově mezi nimi je 48 čerstvých palivových souborů, dosud jich bývalo o šest méně. Úprava je součástí přechodu na osmnáctiměsíční palivovou kampaň, od které si ČEZ slibuje další zvýšení efektivity temelínské elektrárny. Druhý blok tak bude v provozu přibližně o měsíc déle.

26. 10. 2023
Autor

Autor: Martin Schreier

Novinkou v programu Virtuálně v elektrárně jsou Dlouhé stráně (zdroj ČEZ)

Novinkou v programu Virtuálně v elektrárně jsou Dlouhé stráně (zdroj ČEZ)

Virtuálně v elektrárně odstartovalo čtvrtou řadu

Virtuální prohlídky původně vznikly jako jednorázová náhrada za zrušené živé exkurze do elektráren, které znemožnila protipandemická opatření v době Covidu. Zrodil se fenomén technického vzdělávání „VIRTUÁLNĚ V ELEKTRÁRNĚ“, interaktivní televizní studio slibující cestu do nejstřeženějších míst české energetiky. Ohlas mezi žáky základních a středních škol i u široké veřejnosti si zatím vyžádal tři přídavky. Aktuální už 4. ročník probíhá pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Odstartovalo ho vysílání na SOŠ energetické a stavební v Chomutově za účasti generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše a ministra školství Mikuláše Beka. Novinkou čtvrtého ročníku je návštěva baterie české energetiky - přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 .. 114
Vrátit se nahoru