Novinky
Elektrochemický článek mění CO2 na užitečné produkty
Elektrochemický článek, který přeměňuje plynný oxid uhličitý na cenné sloučeniny metan nebo oxid uhelnatý, bude moci využít vysokoteplotní technologie, včetně zdokonalených reaktorů IV. generace. Vyvíjejí jej vědci v Idaho National Laboratory ministerestva energetiky USA.
Virtuálně v elektrárně – nové TV studio a prohlídka distribuční soustavy
Už 17. října padne první klapka pořadu „VIRTUÁLNĚ V ELEKTRÁRNĚ“ pro tento školní rok. V předchozích dvou letech absolvovalo oblíbené on-line prohlídky elektráren vysílané živě z interaktivního TV studia 72 508 dětí a dospělých. Letos navíc rozšiřujeme nabídku stávajících prohlídek o virtuální exkurzi naší distribuční soustavy. Kromě obnovitelných zdrojů energie a jaderných elektráren Temelín a Dukovany se tak školy vydají na virtuální výlet po cestě elektrické energie z elektrárny až do domácnosti. ČEZ chce touto atraktivní formou vzbudit zájem nejmladší generace o techniku a přispět tak k přílivu nových zaměstnanců do energetiky.
Virtuálně v elektrárně 3
Z lavic do nejstřeženějších míst v zemi, a ještě dál!
Virtuální prohlídky elektráren jsou zpět. Nově i s exkurzí zaměřenou na distribuci elektrické energie.
České školy učí děti podnikat
Mladí Češi se do podnikání příliš nehrnou. Velký podíl na tom má nezkušenost. Pokud se studenti s reálným byznysem setkají už v rámci školní výuky, pravděpodobnost, že v budoucnu založí vlastní firmu, je dvakrát větší. Junior Achievement (JA Czech), kterou v roce 1992 založil podnikatel Tomáš J. Baťa, se v tomto snaží pomáhat. Během tří let stoupl zájem o programy o 300 procent.
První dřevěná větrná elektrárna
Finský lesnický gigant Stora Enso a developerská společnost Modvion postavily na švédském ostrově poblíž Göteborgu první dřevěnou věž pro větrnou elektrárnu. Je vysoká 30 metrů, stejně pevná jako ocelová a při její výrobě vzniklo o 90 % méně emisí uhlíku. Ještě letos chtějí obě společnosti instalovat další dřevěné elektrárny, nastavit obchodní model a nastartovat komerční prodej.
Soutěž pro školy a třídy
Zapojte se do unikátní soutěže a utkejte se o zajímavé ceny pro třídy i jednotlivce! Soutěžit mohou jednotlivci, skupiny i celé třídy. Kreativitě se meze nekladou!
První malé jaderné reaktory by mohly být v provozu už koncem desetiletí
Malé modulární jaderné reaktory (Small Modular Reactors - SMR), které jsou v současnosti velkým tématem jaderné energetiky, vyvíjí na celém světě řada firem, a podle některých z nich je velice pravděpodobné, že první komerčně využívané SMR by mohly být v provozu už koncem tohoto desetiletí. Mezi zeměmi, které se na rozvoji této nové oblasti jaderné energetiky významně podílejí, je i Česko.
Rozšířená realita zobrazí reaktor třeba na školní lavici
AR energetika – mobilní aplikace pro zobrazení energetických zařízení v rozšířené realitě
1.2.2023 startujeme 9. ročník soutěže! Už teď se těšíme na všechna videa s pokusy.
Zajímá Tě konkrétní fyzikální jev nebo máš oblíbené fyzikální téma, které bys dokázal/a hravě vysvětlit? Narazil/a jsi na téma, které v našem archivu nepochopitelně chybí? Potřebuješ si šplhnout u učitelky? Nebo Tě prostě baví blbnout s fyzikou?
Češi jako 9. na světě před 65 lety úspěšně rozštěpili atom
Před 65 lety, v noci na 25. září 1957, se Československo stalo teprve devátou zemí na světě, která úspěšně zvládla spustit řízenou řetězovou štěpnou reakci. Přelomový okamžik se odehrál v reaktoru VVR-S Ústavu jaderné fysiky (dnešní ÚJV) v Řeži u Prahy a trval pouhých patnáct minut. Díky němu však dnes patříme do klubu 32 států využívajících bezemisní jadernou energii pro výrobu elektřiny i tepla. Zdejší rozsáhlé zkušenosti s jaderným výzkumem i provozem a údržbou elektráren představují pro Česko při plánované výstavbě nových jaderných zdrojů včetně malých reaktorů významnou výhodu.
Co se starými lithiovými bateriemi?
Současná globální snaha elektrifikovat dopravu (v zájmu ochrany klimatu) i snaha vyřešit skladování energie z obnovitelných zdrojů přináší jeden velký problém, o kterém se zatím příliš nemluví. Co se všemi starými lithiovými bateriemi? Dají se recyklovat?
Češi před 65 lety úspěšně rozštěpili atom, jako devátí na světě. Domácí know-how je klíčové i pro výstavbu nových jaderných zdrojů včetně malých reaktorů
Před 65 lety, v noci z 24. na 25. září 1957 se Československo stalo teprve devátou zemí na světě, která úspěšně zvládla spustit řízenou řetězovou štěpnou reakci. Přelomový okamžik se odehrál v reaktoru VVR-S Ústavu jaderné fysiky (dnešní ÚJV) v Řeži u Prahy a trval pouhých patnáct minut. Díky němu však dnes patříme do klubu 32 států využívajících bezemisní jadernou energii pro výrobu elektřiny i tepla. Zdejší rozsáhlé zkušenosti s jaderným výzkumem i provozem a údržbou elektráren představují pro Česko při plánované výstavbě nových jaderných zdrojů významnou výhodu.
Prastarý zdroj kyslíku
Vědci předpokládají, že život na Zemi nejprve vznikl bez přítomnosti kyslíku. Poté, co se objevily organizmy schopné fotosyntézy, začal se v atmosféře obsah kyslíku zvyšovat, což anaerobní organismy téměř vyhubilo, protože kyslík pro ně byl jedovatý. Ukazuje se ale, že na Zemi mohl být kyslík již dříve, než začal vznikat fotosyntézou. Silná zemětřesení, která otřásala Zemí asi před 3,8 miliardami let, lámala a štěpila zemskou kůru, což umožnilo vstup tehdejší atmosféry do hloubky rozbitých hornin a způsobovalo různé chemické reakce. Tyto reakce, poháněné seizmickou aktivitou, vodou a teplotami blízkými bodu varu vody, mohly produkovat kyslík a poskytnout jej některým raným formám života.
Energetická krize a cena elektřiny, témata (nejen) letošní zimy
Webinář pro učitele.
Diskuze s experty ze Skupiny ČEZ o všem, co vás ohledně současné situace na trhu s elektřinou zajímá.
Soukromé investice do energie z jaderné syntézy poprvé překonaly vládní financování
Ve Spojených státech i ve Spojeném království se čile k světu mají soukromníci investující do jaderné fúze. Proč? Jinde podnikatelům asi chybí informace, kapitál a odvaha. „Fúzního soukromníka„ nenajdete ani v sousedním Německu, natož ve srovnatelných státech v Evropě. (O soukromém sektoru ve výzkumu jaderné fůze jsme psali např. zde: Termojaderná fúze v soukromých rukách | 3 pól - Magazín plný pozitivní energie (3pol.cz), zde: Richard Dinan - první soukromý investor do fúze v Evropě | 3 pól - Magazín plný pozitivní energie (3pol.cz), zde: Soukromá General Fusion ve veřejném Culham Centre for Fusion Energy | 3 pól - Magazín plný pozitivní energie (3pol.cz).) Investice do soukromých fúzních společností se za poslední rok více než zdvojnásobily a bylo založeno osm nových společností, čímž se celkový počet zvýšil nejméně na třicet tři.
Použité jaderné palivo pro dálkové vytápění
Vědci z Českého vysokého učení v Praze a Západočeské univerzity v Plzni navrhují převratné inovativní řešení – využít použité (vyhořelé) jaderné palivo jako zdroj tepla pro města či průmysl! V použitých palivových článcích už neprobíhá žádná štěpná reakce, ale stále se v něm rozpadají štěpné produkty, přičemž vzniká mnoho tepla. Teplo z radioaktivního rozpadu by se dalo využít k ohřevu vody a odtud je jen krůček k systému veřejného dálkového vytápění či zásobování průmyslu teplem.
Cyklotron ve vzduchu
V květnu 2022 proběhla v PET Centru ÚJV Řež v areálu Nemocnice Na Homolce unikátní modernizace zázemí pro výrobu radiofarmak. Původní urychlovač částic, cyklotron Cyclone 18/9 od firmy IBA, který si tu odsloužil 23 let, byl nahrazen nejnovějším modelem Cyclone KIUBE od téže firmy. Jadernou technologii, která za stejný čas dokáže vyprodukovat vyšší aktivitu potřebnou pro výrobu diagnostických přípravků – radiofarmak, bylo nutné umístit do stávající stíněné „kobky“ a původní urychlovač, aktivovaný ionizujícím zářením, bezpečně vyzvednout, odvézt a připravit k likvidaci. Technologicky náročná výměna cyklotronů je první svého druhu v ČR a pravděpodobně i jedna z mála takových akcí v Evropě. Skupina ÚJV si díky úspěšně zvládnutému projektu vytvořila významnou referenci pro poradenství při likvidaci urychlovačů, a to i v mezinárodním měřítku. Poděkování za vstřícnost a velkou součinnost při plánování i průběhu akce patří vedení Nemocnice Na Homolce.
Režimy možné použitelnosti různých druhů energie pro vesmírné aplikace (Zdroj: Los Alamos National Laboratory)
Možnosti využití jaderné energie v kosmickém prostoru
Jaderná technologie hraje již dlouho dobu důležitou úlohu při významných kosmických misích. Budoucí mise by se ale mohly spoléhat i na jaderné pohonné systémy v mnohem širším spektru aplikací na cestě lidstva ke hvězdám. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) uspořádala na jaře virtuální akci na téma Atomy pro kosmos - Jaderné systémy pro výzkum kosmu, které se zúčastnilo 500 odborníků ze 66 zemí. Budoucí interplanetární mise s posádkou budou zcela jistě potřebovat pohonné systémy s mnohem větší účinností, než kterou mohou poskytnout zařízení na bázi toho nejvýkonnějšího chemického pohonu. Pro kosmické mise, které potřebují velké elektrické výkony, například mise s posádkou na Mars, by mohl být konkurenční alternativní volbou pohonu i štěpný nebo dokonce fúzní jaderný reaktor.
Všestranné benefity jaderné energie pro další rozvoj světa
Udržitelný rozvoj je rozvoj, který uspokojuje potřeby současnosti, aniž je ohrožena schopnost budoucích generací uspokojovat své vlastní – potud definice ze zprávy Bruntladové z r. 1987. Až do doby asi před 30 lety se o udržitelnosti z hlediska dodávek energie uvažovalo jednoduše z úhlu dostupnosti paliva v poměru k míře spotřeby. Dnes, v kontextu obav ze změny klimatu a tváří v tvář válce, je situace složitější.
Nadace ČEZ pomáhá už 20 let: dosud postavila přes 640 hřišť, osvětlila 199 přechodů a vysadila více než 107 000 stromů
Nadace ČEZ, největší firemní nadace u nás, pomáhá po celé České republice už dvacet let. Každý rok podpoří ve všech regionech projekty za více než 120 mil. Kč. Od svého založení v létě 2002 mimo jiné podpořila výstavbu více než 640 dětských a sportovních hřišť, osvětlení 199 přechodů pro chodce a vysazení přes 107 000 stromů.
Prohlídka lipenské elektrárny
Návštěva obří kaverny, komory kulových uzávěrů, turbíny nebo výpustí 160 metrů pod hladinou Lipenské přehrady. To vše nabízejí unikátní prohlídky vodní elektrárny Lipno, kterou ČEZ zpřístupnil o prázdninových víkendech. Počet zájemců o exkurzi mnohonásobně převýšil počty volných míst. Proto je celý program prodloužený do konce září 2022.
Začíná Startupová Liga mistrů. Startupy mají šanci probojovat se až do Silicon Valley.
V Praze se 11. října 2022 už pošesté uskuteční velkolepé evropské finále celosvětové startupové soutěže – nově pod hlavičkou Disraptors Summitu (dřívější Startup World Cup & Summit). Princip soutěže zůstává podobný jako v minulých ročnících: kontinentálnímu finále bude předcházet regionální kolo pro startupy z regionu V4. České startupy se do něj můžou hlásit právě teď na webu disraptors.com. Registrace je bezplatná a uzavře se půlnocí 25. září 2022.
U výkonu krbu či kamen hraje hlavní roli tepelná ztráta domu
Vzrůstající ceny energií a obavy o dostupnost paliv pro zimní období nutí lidi přemýšlet o vytápění již v létě. To a obliba vytápění dřevem způsobují rostoucí poptávku po krbových a kamnových systémech. Klíčovým parametrem u nich bývá výkon, který by se při výběru měl odvozovat především od tepelné ztráty domu. Zásadní je však také velikost prostoru, který je potřeba vytopit. Jen zřídka se jedná o celý dům. Jaký typ krbu či kamen zvolit do novostavby a jaký do rekreačního objektu? Jak se dopočítat odpovídající hodnoty tepelné ztráty domu? A proč akumulační krby aktuálně vytlačují teplovzdušná řešení?
Cirkulační čerpadla vody do chladicích věží fungují na základě matematické analýzy Big Data (zdroj ČEZ)
Jak matematika pomůže šetřit energií
Až 4 000 megawatthodin bezemisní elektřiny bude možné příští rok ušetřit v Jaderné elektrárně Temelín. Dosáhne se toho optimalizací provozu čerpadel, která dopravují vodu do chladicích věží. Úpravu režimu umožnila moderní matematická metoda zpracování velkých dat (Big data), která efektivně využívá provozní a meteorologická data za posledních pět let.
Jak se recyklují buňky našeho těla
Už jste to určitě slyšeli. Všechny buňky v lidském těle se vymění každých sedm let. Ale je to pravda? Ne tak docela. Některé buňky v některých orgánech a systémech v našem těle se zcela nahradí během několika měsíců, ale jiné zůstávají v podstatě stejné, jako byly v den, kdy jsme se narodili. I když se stále "rodí" v našich tělech nějaké nové buňky, stárnutí si stále vybírá svou daň.
Solné bazény na dně Rudého moře
Vzácné hlubinné solné bazény objevené v Rudém moři mohou obsahovat stopy vedoucí k rozuzlení historie regionu, či vrhnout světlo na původ života na Zemi, zjistila nová studie. Hlubinné solné bazény jsou mimořádně slaná, doslova "hypersolná" jezera, která se tvoří na mořském dně. Patří mezi nejextrémnější prostředí na Zemi. Ale navzdory své exotické chemii a naprostému nedostatku kyslíku se tyto vzácné bazény hemží životem a mohou nabídnout pohled na to, jak život na Zemi začal - a jak by se život mohl vyvíjet a prospívat i na jiných světech bohatých na vodu. Naše současné teorie říkají, že život vznikl na Zemi v hlubokém moři, téměř jistě v anoxických podmínkách, tj. bez kyslíku," řekl vedoucí autor studie Sam Purkis, profesor a předseda katedry mořských geověd na univerzitě v Miami, USA.
Jaké jsou největší impaktní krátery na Zemi?
Během své existence (asi 4,5 miliardy let) byla Země zasahována stovkami velkých asteroidů, které rozbíjely její povrch. Nejméně 190 z těchto kolizí (o kterých doposud víme) zanechalo kolosální jizvy, které jsou viditelné dodnes. Ale ne každý vesmírný kámen, který se dostane do atmosféry naší planety, dopadne až na zem. Co je tedy potřeba k tomu, aby asteroid udělal do Země „důlek“, a které známé impaktní události zanechaly největší krátery?
Každý rok ztrácí Země materiál o hmotnosti šesti Eiffelových věží. Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)
Zvětšuje se Země nebo zmenšuje?
Planeta Země si neustále vyměňuje materiály s okolní sluneční soustavou. Například prach řítící se vesmírem pravidelně bombarduje naši planetu, menší či větší asteroidy se projevují jako „padající hvězdy“ a plyny ze zemské atmosféry se naopak pravidelně uvolňují do vesmíru. Je tento zisk nebo ztráta hmotnosti hrozbou pro život na Zemi?
Evropa hledá energetickou soběstačnost
V důsledku války na Ukrajině hledá Evropská unie řešení, jak se zbavit závislosti na ruském zemním plynu a ropě. Současně přibývají i projekty, jejichž cílem je posílit soběstačnost také v oblasti obnovitelných zdrojů. Na Sicílii vznikne největší evropská továrna na výrobu fotovoltaických panelů, ve Francii první integrovaná megatovárna na výrobu větrných elektráren na světě a v Portugalsku závod na zpracování lithia pro výrobu baterií pro elektromobily.
Fyziklání International 2021 – Let’s Discover European Physics
Na akci, o které jsme psali zde https://www.3pol.cz/cz/rubriky/studenti/2824-fyziklani-2022, vzpomíná přímá účastnice: "Akce pod programem Erasmus+ na kterou budu rozhodně dlouho vzpomínat a která každý den něčím překvapila, probíhala ve dnech od 8. do 14. 2. 2022 v Praze a zúčastnily se jí týmy z Česka, Finska, Polska, Rumunska, Slovenska a Španělska."