Jít na vyhledávání

Fyzikální poradna

Máš nějaký dotaz?

Pokud se chceš na něco zeptat, napiš nám e-mail s předmětem „Fyzikální poradna“ na adresu:

poradna@svetenergie.cz / nebo využij kontaktní formulář
05. 12. 2016
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Shane Cotee / stock.adobe.com)

Zpomalování rotace Země

Dobrý večer, čtu zrovna jednu post apokalyptickou knížku, ve které je hlavním problémem zpomalování rotace Země, takže každý den je o 6 minut delší než ten předchozí. Chci se zeptat, jestli by zpomalování rotace Země zeslabilo její gravitační pole, jak tvrdí tento vědecko-fantastický román, a co by se případně stalo s gravitací, kdyby se otáčení Země úplně zastavilo.S přáním příjemného prožití adventního času, Tereza Majerová
Ahoj Terezo, Děkujeme za dotaz. Je potřeba uvědomit si rozdíl mezi gravitační a tíhovou silou. Gravitační síla závisí jen na hmotnosti přitahujících se těles a jejich vzdálenosti. Takže na gravitační sílu nemá rotace žádný vliv. My však pociťujeme jak gravitaci, tak i odstředivou sílu (způsobenou právě rotací Země), přičemž obě tyto síly působí současně. Pak tedy mluvíme o tíhové síle, která je výslednicí gravitační a odstředivé síly. Čím větší je síla odstředivá, tím více jsme „odtahováni“ od Země, takže by to v případě apokalyptického příběhu mělo být spíš obráceně ;) . Na pólech odstředivá síla nepůsobí (neotáčejí se), kdežto na rovníku je odstředivá síla největší (jsme nejdále od rovníku) ...
17. 01. 2017
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © HappyAlex / stock.adobe.com)

Ztěžkne sníh, když taje?

Dobrý večer, mám dotaz na aktuální téma. Ztěžkne sníh, když taje? Na té střeše je ho přece pořád stejné množství, jako když to byl prašan.Děkuji, Tereza Majerová
Ahoj Terezo, samozřejmě, že platí zákon zachování hmotnosti, takže hmotnost sněhu na střeše (pokud by šlo o izolovanou soustavu) bude stejná. Problémem však může být déšť – mezery mezi vločkami pak může zaplnit voda a tak se zvýší jak hustota, tak i hmotnost mokrého sněhu. To je právě důvodem, proč dochází v zimě ke zřícení střech – ty na sobě drží jak sníh, tak i v něm „navázanou“ vodu. Pak je možné, že dojde k překročení meze pevnosti a… zbytek si dokážeme domyslet. Pokud bychom se na to dívali ještě hlouběji, tak dojdeme k tomu, že voda bude dokonce lehčí než sníh. Je to způsobeno přeměnou hmoty na energii (známé E=mc2). Voda má o skupenské teplo tání menší vnitřní energii a tedy i hmotnost. Tento efekt je ale prakticky neměřitelný ;)
19. 01. 2017
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © JohanSwanepoel / stock.adobe.com)

Kdyby se Země přestala točit okolo své osy, přestal by ji i obíhat Měsíc?

Dobrý den, kdyby se Země přestala točit okolo své osy, přestal by ji i obíhat Měsíc? A jak vysoký by byl potom příliv na přivrácené straně?Děkuji, Tereza Majerová
Ahoj Terezo, díky za docela vypečenou otázku. Z pohledu klasické fyziky by to bylo jedno – rotace Země nemá na gravitační působení vliv. Dokonce je to tak, že gravitace vlivem slapových sil rotaci zpomaluje, což dokazuje to, že Měsíc se už vzhledem k Zemi neotáčí (což nebylo vždy). Pokud bychom se na věc podívali relativistickou fyzikou, tak se domnívám, že by se gravitační působení zmenšilo – energie rotace Země zvyšuje její „hmotnost“, takže by bylo přitahování (o velmi málo menší) a Měsíc by se postupně vzdaloval. Velikost přílivu i odlivu je ovlivněna rotací Země, takže by tyto jevy byly méně výrazné (pokud by tedy Měsíc stále obíhal kolem Země).
30. 01. 2017
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © ontronix / stock.adobe.com)

Jak to, že má Země magnetické pole a Mars ne?

Dobrý večer, jak to, že má Země magnetické pole a Mars ne? Děkuji, Tereza Majerová
Ahoj Terezo, nejdříve ti děkuji za další otázku. Máme za to, že magnetické pole planet je způsobeno elektrickými proudy, které vznikají v jádru planety. Elektrický proud je vlastně uspořádaný pohyb nabitých částic, takže pokud máme horké kovové jádro, které uvnitř planety rotuje, tak máme elektrický proud a tím pádem i magnetické pole. Mars nemá tekuté železné jádro (je moc chladný) a tak nemá ani magnetické pole. U jiných (plynných planet) je místo žhavého kovového jádra příčinou vzniku magnetického pole ionizovaný plyn.
30. 01. 2017
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Alen-D / stock.adobe.com)

Může mi mráz polámat vlasy?

Dobrý večer, přicházím s dalším fyzikálním dotazem ze života. Může mi mráz polámat vlasy? Všimla jsem si, že mám v poslední době velmi zlámané vlasy, napadlo mě, že by to mohlo být tím, že si je myji ráno než jdu někam ven. Je možné, že na nich zůstává nějaká vlhkost, která pak venku zmrzne a to způsobuje poškození nebo mám hledat příčinu jinde?Děkuji, Tereza Majerová
Ahoj Terezo, díky za dotaz. Asi sama víš, že v oblasti péče o vlasy nejsem odborník ;) Ale v souvislosti se současnými mrazy by mohly mít vliv hned dvě věci - samotné mrznutí o kterém píšeš a také změna pružnosti. Myslím, že vlhkost ve vlasech po umytí může zůstat tak dlouho, že ti vlasy "zmrznou" pokud půjdeš ven. To se samozřejmě stane tím rychleji, čím nižší je teplota. Pokud vyzařujeme teplo a okolí má nižší teplotu, může se stát, že naše vyzařování bude menší, než chladnutí od okolí a vlasy zmrznou (což by při vyšších teplotách nemuselo nastat). Druhou věcí je to, že čím je nižší teplota, tím méně jsou materiály pružné, vlasy nevyjímaje. Navíc odhaduji, že vlasy obsahují kapalinu nezávisle na jejich mytí, takže se mohou ničit i tím, že kapalina uvnitř nich zmrzne.
02. 02. 2017
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Rostislav Sedlacek / stock.adobe.com)

Namrzání oken u auta

Dobrý den, když jedeme ráno do školy s tátou, namrznou okna auta. Někdy ale namrzne jen přední. Hodně často namrzá jen přední okno a ostatní vůbec. Má na to vliv úhel skla nebo něco jiného?Děkuji jste super, Honza
Ahoj Honzo, díky za otázku a také pozitivní hodnocení naší práce. Osobně si myslím, že jde o několik věcí najednou. První z nich je to, že rychlost vypařování závisí na teplotě, materiálu, ploše a také na rychlosti odstraňování par. Právě ten poslední vliv je v tomto případě důležitý – čím rychleji odfoukáváme vypařené molekuly, tím rychleji probíhá vypařování a tím více klesá teplota. Znáš to z léta – pokud vylezeš z vody a fouká vítr, je ti větší zima. A přední okno je ze všech částí auta obtékáno nejrychleji (zužuje se proud vzduchu vlivem změny tvaru auta) a proto rychleji chladne. Trochu to souvisí i tzv. pocitovou teplotou, o ní více např. zde ...
06. 02. 2017
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Vadimsadovsk / stock.adobe.com)

Co se stane když zanikne černá díra?

Dobrý den, chci se vás na něco zeptat. Když hmotnost jádra hvězdy překročí Chandrakesekharovu mez vznikne buď pulzar, nebo černá díra ale co se stane, když zanikne černá díra, vyvrhne stejně jako supernovy všechen svůj obsah do vesmíru? Také by mě zajímalo, jak silná musí být gravitace na obyčejném pulzaru, je tisíckrát až milionkrát hmotnější ale má třeba jenom 60 km.Děkuji, Jan Sovadina
Ahoj Honzo, obávám se, že nejen já, ale snad nikdo ti nebude schopen dát správnou a vyčerpávající odpověď. Základním problémem černých děr je totiž to, že k vysvětlení jejich chování potřebujeme spojit jak obecnou teorii relativity (neboli velkou gravitaci) a kvantovou fyziku (malé částice). To se dosud nepodařilo, i když dílčí úspěch zaznamenal např. Stephen Hawking, který předpověděl tzv. vypařování černých děr. Zjednodušeně lze říci, že díky relativistickým efektům dochází na kvantové úrovni k ubývání hmotnosti černé díry. Rychlost tohoto ubývání narůstá s hmotností černé díry, ale černá díra se vypaří mnohem (10^60 let) déle, než je stáří vesmíru (14 ...
10. 02. 2017
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © fotorutkowscy / stock.adobe.com)

Kompas

Dobrý den, „kompas se otáčí jedním pólem k severnímu zeměpisnému pólu.“ Ale kterým? Logicky jižním. Jenže u severního zeměpisného pólu je doufám jižní magnetický. Takže severním. Proč tedy na některých mapách je v blízkosti severního zeměpisného pólu je zakreslen severní magnetický? Nemá tam být jižní? Nebo se do kompasů označí póly obráceně? Nebo raději vůbec… (Pomineme asi také výměnu magnetických pólů za nějaké to tisíciletí…) Děkuji. Milan
Ahoj Milane, máš pravdu v tom, že v blízkosti severního geografického pólu je magnetický jižní pól. Myslím si, že je to způsobeno tím, že geografické určení severu bylo učiněno dříve, než se porozumělo magnetické síle. A než aby se překreslovaly kompasy, řeklo se, že na severu je jižní magnetický pól. To je daný fakt, takže pokud někdo o severního geografického pólu zakresluje i severní magnetický pól, tak to dělá špatně. Jiné vysvětlení pro to nemám. ;) Zmiňované „přepólování“ magnetického pole Země se děje s mnohem větší periodou, než je naše znalost geografie.
1 2 3 4 .. 12
Vrátit se nahoru
detail