Jít na vyhledávání

Fyzikální poradna

Máš nějaký dotaz?

Pokud se chceš na něco zeptat, napiš nám e-mail s předmětem „Fyzikální poradna“ na adresu:

poradna@svetenergie.cz / nebo využij kontaktní formulář
02. 12. 2016
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © nordroden / stock.adobe.com)

Pokus

Dobrý den, chtěl bych požádat o radu ... pokus: mám kelímek např. s pískem, položím ho na váhu, má určitou hmotnost danou součtem hmotností kelímku a jeho obsahu, celková síla tedy (m1 + m2)/9,81 ... pokud do kelímku vložím gumový balónek, nafouknu ho heliem a poté zasypu stejným množstvím písku, jako v případě prvním tj. bez balonku, jak se změní celková hmotnost? Gravitační síla se sníží o sílu vztlakovou a výsledná hmotnost (hodnota na váze) se tedy sníží?Děkuji, Martin Diviš
Ahoj Martine, Děkuji za zajímavý dotaz. Snad jsem tě správně pochopil, ty bys chtěl zjistit, jestli vztlaková síla působí i v písku. Zkusím to tedy rozebrat. První zásadní věc je, že hmotnost bude stále stejná. Hmotnost dřevěného špalku ve vzduchu či ve vodě je stejná, ale asi víme, že ve vzduchu spadne, kdežto ve vodě se vznáší. Pokud je stejná hmotnost, tak je stejná i gravitační síla, protože ta závisí na hmotnosti, která je tedy stále stejná. Situaci nám komplikují další síly, v našem případě síla vztlaková. Ta je zjednodušeně způsobena tím, že na těleso v tekutině (vzduchu, vodě) působí různé tlaky – na výše položenou část působí menší tlak, než na spodní část (nad horní částí je méně tekutiny, než nad spodní částí) ...
23. 11. 2016
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © ser68orion / stock.adobe.com)

jak je to s rychlostmi při srážce dvou protijedoucích aut?

Dobrý den pane Koreš. Chtěl bych se zeptat jak je to s rychlostmi při srážce dvou protijedoucích aut. Sčítají se nebo nesčítají a jaké zákony zde platí. Děkuji za Vaši odpověď.
Dobrý den, V případě srážky dvou těles výsledek záleží nejen na rychlosti obou těles, ale také jejich hmotnosti. Proto se „sčítá“ ne rychlost, ale hybnost, což je fyzikální veličina, která závisí jak na rychlosti, tak i na hmotnosti tělesa. Pak platí, že hybnost se zachovává, takže jí před srážkou i po ní bude stále stejné množství. To by však platilo v ideálních případech, kde nedochází k deformaci těles, tření a ostatním jevům, které známe z reálného světa. Abychom je započítali také, tak musíme uvažovat nejen zachování hybnosti, ale také energie. Takže jednoduše: při srážkách (ale i kdykoliv jindy) platí zákon zachování energie a zákon zachování hybnosti. Samozřejmě platí i zákon akce a reakce (ten je schován z zákonu zachování hybnosti) ...
22. 11. 2016
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © studio023 / stock.adobe.com)

Atmosféra kolem Země

Jak se může udržet atmosféra kolem Země, když je kolem vakuum? Gravitační silou?
Dobrý den, Je to způsobeno samozřejmě pouze gravitační silou. Ta je sice vzhledem k malé hmotnosti molekul „vzduchu“ (molekula vzduchu neexistuje, vzduchem označujeme obecně směs dusíku, kyslíku, ...) malá, ale na druhou stranu díky malé hmotnosti molekul stačí malá síla, aby je udržela kolem Země. Lze snadno dokázat, že k tomu, aby jakékoliv těleso opustilo gravitační pole Země, musí dosáhnout určité rychlosti – např. u povrchu Země je to 11,2 km/s. Velikost této rychlosti vůbec nezávisí na hmotnosti tělesa! Takže pokud bychom chtěli ze Země odhodit tank a zrnko písku, museli bychom oběma tělesům udělit stejnou rychlost. Pouze by to pro nás u tanku bylo mnohem více (energeticky) náročnější, než u zrnka písku.
21. 11. 2016
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © PixieMe / stock.adobe.com)

Ohřívání kostky másla v mikrovlnce

Proč se máslo (kostka Hery) ohřívané v mikrovlnce rozpustí nejdřív uprostřed? Děkuji za odpověď. Tereza Majerová
Ahoj Terezo, Děkujeme ti za otázku a také za připomenutí blížících se Vánoc. Mikrovlnná trouba ohřívá tělesa díky elektromagnetickému vlnění. To vzniká na kraji trouby a šíří se do „ohřívacího“ prostoru. Díky tomu, že kovový obal takovéto vlnění odráží, dojde ke vzniku stojatého vlnění – jako např. u struny na kytaře. Odražené vlnění se bude skládat s vlněním, které je do mikrovlnky pouštěno. Na rozdíl od struny, která má veprostřed výchylku nejvyšší (tam vzniká kmitna) a na krajích výchylku nejnižší (to jsou uzly) bude v mikrovlnce místo jedné kmitny kmiten víc (mikrovlnné záření má jinou frekvenci, než kmitání struny u kytary) ...
14. 11. 2016
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © vchalup / stock.adobe.com)

Otázka vesmíru, života a vůbec.

Dobrý den, tato otázka mi nedá spát a myslím ji docela vážně. Poslední poznatky v biologii, která konečně bere v potaz principy kvantové fyziky se dozvídáme, že vědomí není produktem mozku člověka (nebo nervové soustavy u nižších živočichů), ale že mozek je spíše "anténou" která přijímá vědomí z jakéhosi energetického pole, kterému ještě pořádně nerozumíme. (zdroj Bruce H. Lipton, PhD ...
Ahoj Karle, Nejdřív děkuji za „vypečený“ dotaz. Abych pravdu řekl, tak o téma „universální vědomí“ se moc nezajímám, takže tuto odpověď ber spíše jako můj názor. Nedokáži si dost dobře představit experiment, který by prokázal, že vědomí není produktem mozku a operoval pouze s fyzikou. Očekával bych, že vědomí je potřeba prokázat spíše „psychologickou“ metodou. Pak se setkávají dvě různé vědy, z nichž každá používá jinou metodologii měření. Takže osobně nejsem přesvědčen, že je možné něco jako původ vědomí je možné věrohodně určit. K druhé části otázky – čistě fyzikálně jsme schopni pozorovat různá energetická pole a jejich projevy. Nevěřím tedy, že by existovala „vědomostní“ forma energie, kterou bychom ještě neznali a nepozorovali ...
29. 08. 2016
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © vchalup / stock.adobe.com)

Jsou souhvězdí taková, jak je vidíme?

Slyšel jsem, že hvězdy nemusejí doopravdy vypadat tak, jak je vidíme. Je to pravda?
Ano, poloha hvězd záleží na tom, odkud se díváme a také na tom kdy se díváme. První tvrzení je asi zřejmé, ale to druhé už tak jasné být nemusí. Je potřeba si uvědomit, že příroda nám svými zákony vytvořila určitá omezení. Jedním z těchto omezení je rychlost světla – světlo (a ani žádná informace) se nemůže šířit rychleji, než je rychlost světla ve vakuu c (c= 299 792 458 m/s). Pokud si toto uvědomíme, tak pochopíme, že naše současné pozorování vesmíru je vlastně pozorování historie vesmíru. Jako příklad uveďme známá astrologická znamení. Hvězdy, které tato znamení vytyčují, nejsou od nás stejně daleko (některé hvězdy jsou i 10x dále, než jiné ze stejného souhvězdí). Takže pokud bychom souhvězdí pozorovali z jiného místa, vypadalo by výrazně jinak ...
29. 08. 2016
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © jro-grafik / stock.adobe.com)

Proč je zvuk rychlejší ve vodě, než ve vzduchu?

Překvapilo mě, že zvuk je rychlejší ve vodě, než ve vzduchu, čím to je způsobeno?
Asi nejjednodušší odpovědí by bylo: „… protože rychlost zvuku závisí na prostředí.“ Ale měli bychom mít nějakou představu, co může za to, že se rychlosti zvuku v různých prostředích tak liší. K šíření zvuku je potřeba mít prostředí (proto se zvuk nešíří ve vakuu), zásadní vlastností, určující schopnost vést zvuk je pružnost prostředí. Můžeme si to představit jako předávání zprávy ve třídě při hodině. Pokud bude prostředí nepružné (nebudeme se moci hýbat, protože nás učitel stále kontroluje), tak se nám podaří předat zprávu velmi pomalu. Pokud však budeme mít volný pohyb (učitel odešel, nebo usnul), předáme zprávu velmi rychle. Molekuly vzduchu se sice mohou dobře pohybovat, ale jsou od sebe relativně daleko ...
29. 08. 2016
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © AK-DigiArt / stock.adobe.com)

Vyrábí elektrárna elektrony?

Elektrický proud je způsoben elektrony, a elektrárna vyrábí elektřinu. Vyrábí tedy elektrárna elektrony?
Ne, elektrárna elektrony nevyrábí. Elektrony totiž (jako např. energii) vyrobit nelze. Elektrony mají záporný náboj a způsobují elektrický proud. Jak asi víte, tak elektrický proud je pohyb (uspořádaný) nabitých částic (např. právě elektronů). Elektrárna zjednodušeně jen „vyrábí“ podmínky pro pohyb elektronů. Můžeme si to představit tak, že elektrárna vytváří kladné a záporné místo a tato místa k sobě přitahují (odpuzují) elektrony ve vodičích a spotřebičích, které jsou k ní připojeny. Elektrárna tak vlastně elektrony přesouvá.
1 .. 7 8 9 10
Vrátit se nahoru
detail