Jít na vyhledávání

Fyzikální poradna

Máš nějaký dotaz?

Pokud se chceš na něco zeptat, napiš nám e-mail s předmětem „Fyzikální poradna“ na adresu:

poradna@svetenergie.cz / nebo využij kontaktní formulář
17. 03. 2019
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Bertold Werkmann / stock.adobe.com)

Teslovo vejce

Dobrý den, včera když sem byl v technickém muzeu v Brně kde je zrovna výstava Nikola Tesly(v tu dobu zde byla i nějaká škola). Zrovna v moment kdy se vejce točilo tak se jeden hoch jen nepatrné opřel loktem o plexisklo chránící toto vejce a to plexisklo mělo skoro až přehnanou reakci s tím že vyletělo skoro až metr nahoru a zničilo se o zeď. Chtěl sem se zeptat co mohlo tuto přehnanou reakci způsobit? Děkuji.
Dobrý den, pokusím se odpovědět na Váš dotaz, avšak budu mluvit spíše obecně, protože jsem exponát a jeho sestavení bohužel neviděl. Teslovo vejce je originální řešení problému s Kolumbovým vejcem – v tomto případě postavil Nikola Tesla vejce na špičku díky magnetismu a momentu setrvačnosti. Samotné vejce je kovové, pod deskou, na které rotuje, je soustava cívek, které jsou napájeny střídavým napětím. Ve vodivém vejci se vlivem proměnného elektrického napětí indukuje elektrický proud a tudíž kolem něj vzniká magnetické pole. To je ovlivňováno magnetickým polem cívek a dojde k rotaci kovového vajíčka. Na stejném principu funguje klasický elektrický motor jaký známe např. ze sekaček (tzv. asynchronní motor) ...
31. 01. 2019
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Pavel Klimenko / stock.adobe.com)

Zákon zachování hmotnosti

Dobrý den, nerozumím jedné věci. Pokud spaluji dřevo v kamnech dočetl jsem se, že na energii se promění pouze 0,00000000001% hmoty u jaderné energie 0,1%. Tomu rozumím. Nerozumím tomuto : proč když E=mc2 a já dám do krbu 5kg dřeva (hmoty) vyhrabu mnohem méně kg popela (hmoty)? Mělo by zbýt přece 4,99999999999kg? Díky Roman
Ahoj Romane, zkusím na tvou otázku odpovědět drobným historickým exkurzem. Problém, který řešíš má řešení trochu jinde a to v zákonu zachování hmotnosti. Dalo by se očekávat, že když spálíme 1 kg uhlí, měli bychom mít 1 kg popela. To nebyla tak samozřejmá záležitost, jako první ji experimentálně potvrdil Antoine Lavoisier. Nejdříve jako všichni ostatní zjistil, že hmotnost produktů po reakci je nižší, než před ní, proto zkoumal reakce látek (což je i hoření) tak, že zachytával i plyny, které při reakci vystupují. A pak opravdu potvrdil to, že hmotnost všech látek před reakcí je stejná, jako hmotnost všech látek po reakci. Mimochodem nezávisle na něm udělal stejný objev i Michail Lomonosov. Díky těmto pánům tedy víme, že hmotnost se při všech dějích zachovává. Na začátku 20 ...
24. 01. 2019
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © jacquesduro / stock.adobe.com)

Magnet

Dobrý den, v lidském těle jsou zastoupeny ve stopovém množství různé prvky, mimo jiné i železo, a mě by zajímalo, jestli by bylo možné vytvořit tak silný magnet, aby ho dokázal vytáhnout z těla. Děkuji předem za odpověď.
Ahoj, předem musím předeslat, že nejsem biolog, takže přesný mechanismus toho, jak je železo v těle přítomno nevím, takže se na problém budu dívat jen z fyzikálního hlediska. Železo je feromagnetická látka, tedy látka, která výrazně zesiluje magnetické pole. Zjednodušeně jde o to, že molekuly ve feromagnetech vytvářejí shluky, které nazýváme domény. Tyto domény jsou vlastně miniaturní magnety. V běžném stavu jsou vlivem tepelného pohybu různě orientovány a pokud v okolí feromagnetu vytvoříme magnetické pole, tak se domény natočí ve směru tohoto pole a tak jej zesílí. Protože se jižní póly domén natočí k severnímu pólu vnějšího pole, tak se budou navzájem přitahovat ...
19. 12. 2018
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Ezume Images / stock.adobe.com)

Je elektron iont?

Dobrý den, mám jenom krátky dotaz: Je elektron iont?Předem děkuji, Marek R.
Ahoj Marku, na krátkou otázku krátká odpověď: není. Ionty jsou atomy či molekuly, které mají nenulový výsledný náboj. V normálním stavu je počet elektronů a protonů v atomu (molekule) stejný a tudíž je atom (molekula) elektricky neutrální. Tím, že se z atomu/molekuly elektron uvolní (nebo jej přijme) se stane tato částice elektricky nabitá a tudíž se stane iontem. Takže elektrony sice nejsou ionty, ale přímo mohou za to, že se z částice iont stane.
04. 12. 2018
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © tl6781 / stock.adobe.com)

Jak vypočítat dobu úniku vzduchu?

Dobrý den, rád bych Vás, poprosil o radu. Lámu si hlavu s tím, jak vypočítat dobu úniku vzduchu. Atm. tlak je 101,4 kPa Mám nádrž o objemu V = 100 litrů (0,1m3), natlakovanou na 400 kPa přetlaku (celkem tudíž 501,4 kPa) Průměr ventilu je 10 mm Zajímá mě, za jak dlouho se po otevření ventilu nádrž vyfoukne (tlak v nádrži se vyrovná s atmosférickým tlakem). Ať počítám jak počítám, nedocházím k žádným výsledkům. Mnohokrát děkuji, Václav K.
Ahoj Vašku, musím tě zklamat, ale na takto položenou otázku nedokáži odpovědět. Dle mého názoru chybí nějaký údaj, který by specifikoval konkrétní chování ventilu. Zkusím blíže vysvětlit: pokles tlaku je v tomto případě způsoben jen úbytkem molekul plynu. Rychlost tohoto úbytku jistě nebude konstantní, ale tím, jak se budou tlaky vyrovnávat bude rychlost úniku molekul klesat. Takže prvotní pokles bude nejrychlejší a v průběhu děje se bude zpomalovat. Zde už si s jednoduchou matematikou nevystačíme. Ale dalo by se to řešit, pokud by jsme věděli, kolik molekul při daném rozdílu tlaků opustí ventil. Jenže ventil může být různě dlouhý a jeho stěny tam budou různě dlouho působit na pohybující se molekuly a tím je zpomalovat ...
19. 11. 2018
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © aapsky / stock.adobe.com)

Rychlost a tíhová síla

Je pravda, že čím rychleji se nějaký objekt pohybuje, tím menší na něj působí tíhová síla, tedy FG?
Na začátek si dovolím trochu upřesnit pojem tíhová síla – jedná se o výslednici gravitační a odstředivé síly. Pokud by se Země neotáčela kolem své osy, byly by gravitační a tíhová síla stejně velké. Avšak kvůli rotaci Země na všechna tělesa spojená se Zemí působí i odstředivá síla. Ta má směr od středu otáčení (tedy kolmo na povrch Země) a tudíž gravitační sílu snižuje. Sílu, kterou reálně na Zemi změříme nazýváme silou tíhovou, je to výslednice gravitační a odstředivé síly. Velikost odstředivé síly závisí na rychlosti otáčení, proto je na pólech nulová (tam je hodnota tíhové síly stejně velká jako hodnota síly gravitační) a na rovníku je vliv odstředivé síly nejvyšší a tudíž je zde tíhová síla menší. Zdánlivě se tedy zdá, že čím vyšší rychlost, tím větší odstředivá síla ...
08. 10. 2018
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Prostock-studio / stock.adobe.com)

jsou všechny klíče všech panelákových bytů (a ostatních dveří) originální?

Dobrý den, jsou všechny klíče všech panelákových bytů (a ostatních dveří) originální? Kolik existuje takových „klíčových“ kombinací? A jak potom funguje univerzální klíč? Děkuji, Tereza M.
Ahoj Terezo, děkujeme za další zapeklitý dotaz. Zkusím na něj odpovědět, byť nejsem zámečník, takže odpovědi budou spíše v obecné rovině. Zámek má několik bezpečnostních parametrů, v tomto případě nás zajímá „minimální počet efektivních kombinací“, narazil jsem na rozpětí 300-20 000 (jen orientačně). V zámku jsou tzv. stavítka a blokovací kolíky, jejich počet ovlivňuje počet kombinací. Pokud je klíč správně vybroušen, tak pohne pouze se stavítky (nezasekne se o blokovací kolík) a zámek se otevře. A protože odemčení zámku závisí jak na poloze stavítek a blokovacích kolíků, tak i na jejich výšce, můžeme udělat různé kombinace zámků. Ale počet kombinací není nekonečný a tak existuje pravděpodobnost, že dva různé zámky půjdou otevřít stejným klíčem ...
05. 09. 2018
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © orcea david / stock.adobe.com)

Iniciační energie

Dobrý den, prosím o radu jak přiblížit studentům pojem iniciační energie, konkrétně iniciační energie 10J (kterou má palník) a iniciuje mi prachovzduchovou směs. Jak popsat nebo k čemu přirovnat velikost iniciace 10J, čemu by rozuměli a uměli si to představit. Předem děkuji za odpověď.
Dobrý den, děkujeme za další dotaz do poradny, pokusím se odpovědět co nejpraktičtěji, ale vezmu to trochu oklikou. Je potřeba rozlišit dvě fyzikální veličiny a to je energie (což je vlastně uložená práce) a výkon. Dle mého názoru je totiž samotný pojem energie v tomto případě trošku zavádějící. Energii si snadno můžeme představit jako práci, kterou vykonáme zvednutím tělesa. Takže pokud chceme vykonat práci (W) 10 J, stačí vyjít z klasického vztahu W=F*s, kde F je velikost působící síly a s je dráha, po kterou síla působí. Například když budeme chtít zvednout těleso o hmotnosti 1 kg (tedy překonat tíhovou sílu o velikosti cca 10 N) do výšky 1 m, musíme vykonat práci 10 J. A to asi není nic tak obtížného ...
1 .. 4 5 6 7 8 9 .. 13
Vrátit se nahoru