Jít na vyhledávání

Fyzikální poradna

Máš nějaký dotaz?

Pokud se chceš na něco zeptat, napiš nám e-mail s předmětem „Fyzikální poradna“ na adresu:

poradna@svetenergie.cz / nebo využij kontaktní formulář
21. 08. 2017
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Yuriy Mazur / stock.adobe.com)

Jakou teplotu má vakuum

Dobrý den, k této úvaze mě přivedla jedna reklama a přítel, který se mnou u ní seděl. Jakou teplotu má vakuum a při jaké teplotě se ve vakuu peče husa (nebo cokoliv)?Děkuji, Tereza Majerová
Ahoj Terezo, díky za další, tentokrát „vypečenou“ otázku. Kdybych si to chtěl zjednodušit, tak odpovím, že vakuum nemá žádnou teplotu – teplota souvisí s rychlostí pohybu částic v látkách (viz např. difúze čaje). Pokud tedy máme dokonalé vakuum, tak mu nelze přisoudit žádnou teplotu. Jak si jistě pamatuješ, nemůžeme říci, že má teplotu 0 Kelvinů, takovou teplotu nelze dosáhnout. Jenže kolem nás (ve vesmíru) je také vakuum a to má nějakou teplotu – ta je o trochu menší, než 3 K (-270 °C). Tato teplota ale není teplotou vakua, ale spíše jde o teplotu tzv. reliktního záření - záření, které souvisí se vznikem našeho vesmíru. V tomto případě popisujeme tedy ne teplotu „prostředí“ (vakua), ale „teplotu přenášené energie“ ...
31. 08. 2017
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © vchalup / stock.adobe.com)

Atomy v absolutní nule

Dobrý den, chci se zeptat, jak je to s velikostí molekul při absolutní nule. Měl jsem za to, že energie dodává elektronům v obalu rychlost. A tato energie je získávaná teplem. Pokud bychom tedy odebrali veškeré teplo a dostali se tak na absolutní nulu (vím, zatím se to nepodařilo), tak by teoreticky mělo dojít k zastavení pohybu elektronů aj ...
Ahoj Filipe, nejdřív děkuji za důvěru, snad se mi podaří uspokojivě odpovědět na tvůj dotaz. Nejjednodušší odpovědí je to, že teploty absolutní nuly NELZE dosáhnout. Je to jeden z termodynamických zákonů, který nijak nesouvisí s našimi technologickými možnostmi, je to vlastně jedna z hranic přírody. Správně píšeš, že by se částice (je jedno, jestli elektrony či atomy) přestaly pohybovat. To ale nejde kvůli Heisenbergovým relacím neurčitosti, které vysvětlují, že není možné znát zároveň polohu a rychlost částice. Pokud bychom znali přesně rychlost (a nula je přesná hodnota), byla by částice všude kolem nás. To také nejde, takže je zde druhý důvod, proč elektrony nebudou padat do jádra ...
19. 09. 2017
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © photolia67 / stock.adobe.com)

Rozdílná rychlost při čelní srážce dvou aut

Dobrý den, měl bych dotaz spíše z oblasti fyzikální. Můj dotaz spočívá v čelní srážce dvou aut. Teď uvedu příklad na můj dotaz, aby byl srozumitelnější. Jedou proti sobě dvě auta (obě jsou stejně těžká). První auto (A) jede rychlosti 60kmh a druhé auto (B) jede rychlosti 40kmh. Zajímá mě, jestli škody v autě B budou naprosto totožné jako v autě A, když jede o 20kmh méně. Protože pokud se rychlosti sčítají, tak by se to mělo „zprůměrovat“ a tudíž si rozdělit energie ...
Ahoj Petře, děkujeme za nový dotaz do naší odpovědny. Pokusím se jej vysvětlit dvěma rovnocennými způsoby, uvidíme, který ti bude nakonec bližší. Nejdřív bez vzorečků: musíme si uvědomit, že rychlost je relativní, což znamená, že k určení rychlosti je potřeba říci, vzhledem k čemu ji měříme. Např. já jsem teď vzhledem k mému notebooku (nezmíním značku, abych nedělal reklamu) v klidu, ale např. vzhledem ke Slunci se pohybuji nezanedbatelnou rychlostí 30 kilometrů za sekundu. Obě rychlosti popisují tu samou situaci, ale z různých pozorovatelen (ty nazýváme vztažné soustavy). Je důležité si uvědomit, že obě tvrzení jsou rovnocenné, žádná z popsaných soustav není lepší než druhá. To samé můžeme říci o autech – pokud popisuji rychlost vzhledem k Zemi, tak je tak, jak píšeš v zadání ...
23. 10. 2017
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Balazs Kovacs Images / stock.adobe.com)

Otázka z optiky

Dobrý den měl bych dotaz ohledně odrazu světla od vodní hladiny. Kdysi jsem se pokoušel vyfotografovat měsíc v úplňku který se odrážel od vodní hladiny kaluže, ale měsíc byl v kaluži tak malý že na fotce nebyl téměř vůbec vidět. Nedávno jsem si z mého okna ve 3. patře paneláku (tedy asi ze 7 metrové výšky) všiml kaluže na cestě před barákem, kde se opět od hladiny odrážel měsíc v úplňku, avšak oproti předešlému případu byl vidět v mnohem větší velikosti – skoro přes celou kaluž ...
Ahoj Ondro, než se pustím do odpovědi, tak ti děkuji za otázku. Podle mého názoru se jedná o klasickou ukázku optického klamu, originálně nazývaného Měsíční iluze (cs.wikipedia.org/…). V principu jde o to, že vnímání velikostí předmětu není absolutní, ale relativní – tím myslím to, že velikost předmětu usuzujeme dle jeho okolí. Na uvedeném odkazu je hezký příklad takového vnímání – Ebbinghausova iluze. Podle okolních předmětů, ale i podle očekávané vzdálenosti odhadujeme velikost předmětů. Kaluže vody se chová jako rovinné zrcadlo – to vytváří stejně velké obrazy, takže nemůže obraz Měsíce nějak zvětšit.
24. 10. 2017
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Sergey Nivens / stock.adobe.com)

Stav beztíže v bazénu v kosmické lodi

Dobrý den, v novém filmu Pasažéři se hrdinka v kosmické lodi, plavající v bazénu ocitne ve stavu beztíže. Voda zaujme postupně tvar vznášející se koule a ona se snaží plaváním dostat k jejímu okraji. Je jasné, že nepůsobí vztlaková síla, bylo by možné se plaváním dostat z vody? Ve filmu to vypadá, že ne. Myslím, že je to samé, jako by voda kolem ní nebyla a musela by použít „speciální pohyby“, doporučované pro stav beztíže. Děkuji.Milan Landa
Ahoj Milane, děkuji za novou otázku do naší odpovědny. Princip klasického plavání je v tom, že se odrážíme od vody, co by fungovalo i ve stavu beztíže. Problém by byl v tom, že síly povrchového napětí nebudou tak velké, aby při našem „odrazu“ udržely bublinu pohromadě a tak bych očekával, že se bublina rozletí. Kapilární tlak, který bublinu stlačuje závisí nepřímo úměrně na poloměru a tak čím větší koule, tím menší tlak na povrchu bubliny a tím spíše voda nebude držet pohromadě. Vlivem kapilárních jevů by možná mohla vytvořit jakýsi film na těle/oblečení – hezky je to vidět na tomto videu: www.youtube ...
06. 11. 2017
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © malykalexa777 / stock.adobe.com)

Do jaké hloubky může zamrznout voda v rybníku?

Dobrý den, měl bych jednu otázku, nedávno jsme se bavili v práci, do jaké hloubky může zamrznout voda v rybníku, zda může promrznout až na dno. Nebo je nějáká hloubka, od které voda nezamrzá? Teoreticky, když bude pořádná zima (klidně – 1 000 000 stupňů celsia), mohl by Mariánský příkop zmrznout až na dno, nebo od určité vrstvy tvoří led dostatečný izolant, případně tam fungují jiné zákony, které by nedovolily vodě pod ledem zmrznout?
Ahoj, nejdříve musím upřesnit minimální možnou teplotu - je to "těsně" nad -273,15 °C. Přímo teploty -273,15 (a nižší) dosáhnout nelze. Rozdíl teplot je rozhodující pro rychlost přenosu tepla a tudíž čím větší rozdíl teplot, tím dříve k zamrznutí dojde. Takže i kdyby bylo venku jen -0,1 °C (ale stále), tak by voda zamrzla. Ze zadání chápu, že nejsme časem omezeni. Nastupují ale další efekty – za prvé slanost vody v moři – slaná voda má teplotu tání/tuhnutí, nižší než voda v rybníce, takže i kdyby promrzly všechny rybníky, tak by moře zmrznout nemusela (teplota tání slané vody záleží na slanosti, odhaduji na -5 °C). Dalším efektem v případě Mariánského příkopu by byla souvislost teploty tání na tlaku – čím vyšší je tlak, tím nižší je teplota tání ...
16. 11. 2017
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © fotofabrika / stock.adobe.com)

Proč dveře skoro nestihnou vrzat, když je otevřu trhnutím?

Dobrý den, přicházím s dalším dotazem ze života. Mám-li vrzající dveře, mohu se je pokusit otevřít pomalu a opatrně (což by mi velela logika, ale většinou to způsobí vrzání ještě horší), nebo rychle a naráz. Proč dveře skoro nestihnou vrzat, když je otevřu trhnutím? Děkuji, Tereza Majerová
Ahoj Terezo, Děkuji za další dotaz, občas se obávám, abych byl schopen odpovědět, snad to nebude tento případ. V principu je zvuk mechanické vlnění a jeho zdrojem je kmitání (chvění) nějakého tělesa. V tomto případě se chvějí panty a dveře působí jako rezonátor a tento zvuk ještě „zesílí“. Panty se musí pohybovat při chvění tam a zpět, s frekvencí, jakou slyšíme. Pokud otevřeme rychle, tak neumožňujeme pantům se vrátit o kousek zpět, ale stále je deformujeme jedním směrem. Proto tedy nebudou kmitat, ale jen se pohybovat ve směru otáčení. Nevznikne tedy chvění a proto nic neslyšíme ...
20. 11. 2017
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © sapsan777 / stock.adobe.com)

Proč inkoust gumovacích per při vystavení vysoké teplotě zmizí?

Dobrý den, zajímalo by mě, proč inkoust některých nejmenovaných gumovacích per při vystavení vysoké teplotě (fén, přímé slunce, …) zmizí. Děkuji, Tereza Majerová
Ahoj Terezo, Děkuji za další dotaz, obávám se že tentokrát spíše z chemického soudku. Podle mého jde totiž o to, že samotný modrý pigment je směs několika různých látek, které se vlivem dodané energie mohou od sebe oddělovat, nebo se přeměnit na jinou látku. Dodáním energie,se zrychluje neuspořádaný pohyb částic a tak se mohou vazby mezi nimi rozpadat. To se děje stále, ale vyšší teplota tento proces urychlí. Možná je v tom ještě nějaká chemická vychytávka, ale to už bohužel nevím.
1 2 3 4 5 6 .. 12
Vrátit se nahoru
detail