Jít na vyhledávání

Fyzikální poradna

Máš nějaký dotaz?

Pokud se chceš na něco zeptat, napiš nám e-mail s předmětem „Fyzikální poradna“ na adresu:

poradna@svetenergie.cz / nebo využij kontaktní formulář
28. 05. 2019
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © flashmovie / stock.adobe.com)

Kde je energie z anihilace částic po velkém třesku?

Dobrý den, mám dva dotazy: Po velkém třesku, vznikla jedna miliarda částic a jedna miliarda-1 antičástic, které spolu anihilovaly, a náš vesmír je tvořen tou 1 miliardtinou částic. Při té anihilaci částic a antičástic muselo vzniknout nepředstavitelné množství energie. Doslova miliardkrát víc, než kdyby se veškerá nynější hmota ve vesmíru změnila na energii. Kde je ta energie vzniklá po anihilaci hmoty a antihmoty? Vždyť je to miliardkrát víc, než kdyby se dnešní hmota změnila na energii ...
Ahoj Vladislave, děkuji za otázku do poradny, budu se snažit co nejlépe odpovědět, ale na úrovni učiva střední školy, na astrofyziku nejsem odborník. To, co popisuješ na začátku je opravdu velmi zajímavé, protože částic a antičástic by mělo vznikat stejné množství. To souvisí se symetriemi ve fyzikálních zákonech. Fyzikální jevy v našem světě by měly být symetrické (dopadnout stejně), pokud je zrcadlově obrátíme (P symetrie), pokud je budeme provádět s obráceným nábojem (C symetrie) a také, pokud budou probíhat „obráceně v čase“ (T symetrie). Žádná z uvedených symetrií samotná v mikrosvětě nefunguje, ale všechny 3 dohromady (zdá se) platí. Toto popisujeme tzv. CPT symetrií ...
21. 05. 2019
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © lizaelesina / stock.adobe.com)

Ochlazování a odpařování kapalin

Dobrý den, při pití kávy jsem se před kolegy na pracovišti vyjádřil, že je již studená. A dalšími myšlenkovými pochody jsme dospěli až k otázce, jestli kafíčko může být chladnější než okolní vzduch. Úvaha probíhala asi takto: káva má např. počáteční teplotu 50°C a teplota v místnosti 20°C. Kafčo se postupně ochlazuje až na oněch 20°C, která je v místnosti. A nyní nastává klíčová otázka ...
Ahoj Josefe, budu se snažit vám uklidnit spaní a také zvýšit produktivitu práce. Přemýšlíte správně – při vypařování se z kapaliny uvolňují nejenergetičtější (a tedy nejteplejší) molekuly a kapalina tak chladne. Tento děj probíhá stále a kapalina se tedy stále ochlazuje. Rychlost vypařování závisí (mimo jiné) na teplotě kapaliny, proto se horká káva vypařuje (a tudíž ochlazuje) rychleji. Tudíž by to, co píšete, byla pravda. Jenže to není tak jednoduché – musíme vzít v potaz i okolí. Mezi okolím a horkou kávou probíhá tepelná výměna – káva se ochlazuje i kvůli tomu, že předává teplo okolnímu vzduchu. Tento děj má na změnu teploty kávy vyšší vliv, než vypařování. Pokud se káva dostane na teplotu okolí, nebude tepelná výměna probíhat ...
10. 05. 2019
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © robynt / stock.adobe.com)

Jakou sílu měla hirošimská bomba?

Dobrý den, zajímalo by mě jakou sílu měla hirošimská bomba. Totiž, co si mám představit, když se řekne, že třeba nějaká živelná katastrofa měla sílu xy hirošimských bomb. Zní mi to podobně nepředstavitelně jako "koňská síla" pod kapotou. Děkuji Tereza
Ahoj Terezo, děkuji za projevenou důvěru a další dotaz. Když bych napsal bomba Little boy, svržená na Hirošimu měla účinky ekvivalentní 15 kilotunám TNT, tak to většině lidí asi nic moc neřekne. Lze dohledat, že 1 gram TNT uvolní výbuchem energii cca 4,2 kJ. Což je vlastně hodnota měrné tepelné kapacity vody. Takže 100 g TNT uvolní tolik energie, že by ohřála litr vody z teploty 0 °C na 100 °C. Teď už jen stačí vymýšlet přirovnání – buď na teplo z kalorimetrické rovnice, nebo na energii. Pokud byl ekvivalent TNT v případě Hirošimské bomby 15 kilotun, tak bychom dostali k varu vodu o objemu 150 000 000 litrů, což je 150 000 m3. Pokud má rybník Rožmberk objem 5 miliónů m3, zvýšila by se v něm při dodání stejné energie teplota o 33 °C ...
19. 03. 2019
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © adragan / stock.adobe.com)

Magnetické úhelníky pro svářeče

Dobrý den, setkal jsem se s magnetickými úhelníky pro svářeče, které dočasně pod příslušným úhlem přidrží svařované železné profily. Některé z nich mají páčku, která jejich magnetické pole „zapne nebo vypne“. Zajímalo by mě, jak tento "vypínač" funguje. V žádném případě nemůže jít o elektromagnetismus, úhelníky nejsou nijak elektricky napájeny. Foggy
Ahoj Foggy, děkujeme za zajímavou otázku – shodou okolností jsem tento problém řešil s kolegy fyzikáři na společném setkání a pokud se dobře pamatuji, tak jsme se všichni shodli na fyzikální podstatě magnetického úhelníku. Myslím, že se v tomto případě jedná o dva různé fyzikální jevy – tření a magnetické pole. Začneme magnetickým polem. Určitě víš, že magnet má kolem sebe magnetické pole. Toto pole znázorňujeme (i popisujeme) pomocí magnetických indukčních čar (siločar magnetického pole). Jejich hustota souvisí s intenzitou (silou) magnetického pole. Čím více siločar je v daném místě, tím silněji zde magnetické pole působí. Prostředí kolem magnetu má na magnetické indukční čáry vliv – může je vypuzovat (tzv. diamagnety) anebo do sebe vtahovat (tzv. para- a fero- magnety) ...
17. 03. 2019
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Bertold Werkmann / stock.adobe.com)

Teslovo vejce

Dobrý den, včera když sem byl v technickém muzeu v Brně kde je zrovna výstava Nikola Tesly(v tu dobu zde byla i nějaká škola). Zrovna v moment kdy se vejce točilo tak se jeden hoch jen nepatrné opřel loktem o plexisklo chránící toto vejce a to plexisklo mělo skoro až přehnanou reakci s tím že vyletělo skoro až metr nahoru a zničilo se o zeď. Chtěl sem se zeptat co mohlo tuto přehnanou reakci způsobit? Děkuji.
Dobrý den, pokusím se odpovědět na Váš dotaz, avšak budu mluvit spíše obecně, protože jsem exponát a jeho sestavení bohužel neviděl. Teslovo vejce je originální řešení problému s Kolumbovým vejcem – v tomto případě postavil Nikola Tesla vejce na špičku díky magnetismu a momentu setrvačnosti. Samotné vejce je kovové, pod deskou, na které rotuje, je soustava cívek, které jsou napájeny střídavým napětím. Ve vodivém vejci se vlivem proměnného elektrického napětí indukuje elektrický proud a tudíž kolem něj vzniká magnetické pole. To je ovlivňováno magnetickým polem cívek a dojde k rotaci kovového vajíčka. Na stejném principu funguje klasický elektrický motor jaký známe např. ze sekaček (tzv. asynchronní motor) ...
31. 01. 2019
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Pavel Klimenko / stock.adobe.com)

Zákon zachování hmotnosti

Dobrý den, nerozumím jedné věci. Pokud spaluji dřevo v kamnech dočetl jsem se, že na energii se promění pouze 0,00000000001% hmoty u jaderné energie 0,1%. Tomu rozumím. Nerozumím tomuto : proč když E=mc2 a já dám do krbu 5kg dřeva (hmoty) vyhrabu mnohem méně kg popela (hmoty)? Mělo by zbýt přece 4,99999999999kg? Díky Roman
Ahoj Romane, zkusím na tvou otázku odpovědět drobným historickým exkurzem. Problém, který řešíš má řešení trochu jinde a to v zákonu zachování hmotnosti. Dalo by se očekávat, že když spálíme 1 kg uhlí, měli bychom mít 1 kg popela. To nebyla tak samozřejmá záležitost, jako první ji experimentálně potvrdil Antoine Lavoisier. Nejdříve jako všichni ostatní zjistil, že hmotnost produktů po reakci je nižší, než před ní, proto zkoumal reakce látek (což je i hoření) tak, že zachytával i plyny, které při reakci vystupují. A pak opravdu potvrdil to, že hmotnost všech látek před reakcí je stejná, jako hmotnost všech látek po reakci. Mimochodem nezávisle na něm udělal stejný objev i Michail Lomonosov. Díky těmto pánům tedy víme, že hmotnost se při všech dějích zachovává. Na začátku 20 ...
24. 01. 2019
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © jacquesduro / stock.adobe.com)

Magnet

Dobrý den, v lidském těle jsou zastoupeny ve stopovém množství různé prvky, mimo jiné i železo, a mě by zajímalo, jestli by bylo možné vytvořit tak silný magnet, aby ho dokázal vytáhnout z těla. Děkuji předem za odpověď.
Ahoj, předem musím předeslat, že nejsem biolog, takže přesný mechanismus toho, jak je železo v těle přítomno nevím, takže se na problém budu dívat jen z fyzikálního hlediska. Železo je feromagnetická látka, tedy látka, která výrazně zesiluje magnetické pole. Zjednodušeně jde o to, že molekuly ve feromagnetech vytvářejí shluky, které nazýváme domény. Tyto domény jsou vlastně miniaturní magnety. V běžném stavu jsou vlivem tepelného pohybu různě orientovány a pokud v okolí feromagnetu vytvoříme magnetické pole, tak se domény natočí ve směru tohoto pole a tak jej zesílí. Protože se jižní póly domén natočí k severnímu pólu vnějšího pole, tak se budou navzájem přitahovat ...
19. 12. 2018
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Ezume Images / stock.adobe.com)

Je elektron iont?

Dobrý den, mám jenom krátky dotaz: Je elektron iont?Předem děkuji, Marek R.
Ahoj Marku, na krátkou otázku krátká odpověď: není. Ionty jsou atomy či molekuly, které mají nenulový výsledný náboj. V normálním stavu je počet elektronů a protonů v atomu (molekule) stejný a tudíž je atom (molekula) elektricky neutrální. Tím, že se z atomu/molekuly elektron uvolní (nebo jej přijme) se stane tato částice elektricky nabitá a tudíž se stane iontem. Takže elektrony sice nejsou ionty, ale přímo mohou za to, že se z částice iont stane.
1 .. 3 4 5 6 7 8 .. 13
Vrátit se nahoru
detail