Jít na vyhledávání

Fyzikální poradna

Máš nějaký dotaz?

Pokud se chceš na něco zeptat, napiš nám e-mail s předmětem „Fyzikální poradna“ na adresu:

poradna@svetenergie.cz / nebo využij kontaktní formulář
20. 08. 2018
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Brian / stock.adobe.com)

Má hmotnost tělesa vliv na jeho rychlost při volném pádu v atmosféře?

Dobrý den. Nutně bychom potřebovali rozsoudit spor:) Prosím vás  má hmotnost tělesa vliv na jeho rychlost při volném pádu v atmosféře? Řekněme při stejném objemu i ploše. Moc děkuji.
Dobrý den, Ke správné odpovědi je potřeba přesně popsat podmínky. Dejme tomu, že vezmete dva stejné kusy papíru, jeden zmačkáte a druhý ne a oba necháte padat volným pádem. Je jasné, že zmačkaný dopadne dřív. Takže volný pád závisí na velikosti odporové síly (a ta závisí na tvaru a kolmém průřezu tělesa – zjednodušeně jeho šířce). Kdyby jsme měli 2 tvarově stejná tělesa o různých hmotnostech, bude výsledek jiný – představte si balónek, naplněný vodou a heliem. Oba jsou stejné, ale jeden bude padat dolů a druhý bude "padat" nahoru. To je díky vztlaku vzduchu. Takže celkově musíme zohlednit jak odpor vzduchu – Fo, tak i vztlakovou sílu Fv. Výsledná síla F, která na těleso působí bude tedy rozdíl tíhové síly tělesa Fg a sil, působících proti pohybu (odporové a vztlakové) ...
20. 08. 2018
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Rafael Ben-Ari / stock.adobe.com)

Jde zvětšovacím sklem (lupou) zapálit oheň i v případě, že jsem například za zavřeným oknem?

Dobrý den, dotaz je v podstatě jednoduchý a dá se i snadno ověřit, ale raději bych nějaké vědečtější vysvětlení, než jen pokus. Jedná se o to, zda jde zvětšovacím sklem (lupou) zapálit oheň i v případě, že jsem například za zavřeným oknem (respektive pod jiným sklem). Ano – dá se to snadno ověřit, ale právě nemám po ruce žádnou lupu a ani počasí tomu příliš nepřeje, tak se raději zeptám zde ...
Dobrý den, děkujeme za otázku, budeme rádi, pokud její správnost ověříte experimentem a spojíme tak teorii s praxí. Obecně je energie, kterou záření přenáší, závislá na frekvenci záření. Takže např. UV záření, které má vyšší frekvenci než infračervené je více energetické a tudíž by papír přes lupu zapálilo lépe než záření infračervené. Takže hlavní otázkou je, jaké frekvence sklo pohlcuje, pokud spíše vyšší, bude záření za sklem méně energetické a tudíž spíš nedojde k zapálení papíru. Klasické křemenné sklo UV nepropouští (proto se za okny neopálíte) a tak bude energie záření za sklem menší ...
10. 08. 2018
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © atmospheric / stock.adobe.com)

Působení elektromagnetického záření

Dobrý den, prosím o radu ohledně působení elektromagnetického záření. Zajímá mě v jakém tvaru vlny postupují, jestli přímými čárami, nebo kruhovými – v praxi: kupujeme dům, přes jehož pozemek vede vysoké napětí (100m od domu) a zjišťujeme jak nejúčinněji se bránit před negativními vlivy elektromagnetického záření, jestli je účinnější zabezpečit střechu, nebo zdi (omítky k tomu určené). A ještě dotaz zda hliník elektromagnetické záření odráží, nebo pohlcuje?
Dobrý den, elektromagnetické vlny se šíří prostorem po tzv. vlnoplochách. Ty jsou kruhové, ve vetší vzdálenosti je můžeme považovat za rovinné, ve vašem případě budou mít tvar soustředných kružnic (podobné, jako když hodíte kámen do vody, kde středem bude vodič vysokého napětí). Osobně bych se neobával, že vodiče budou nějakým způsobem působit na živý organismus a to hned z několika důvodů: Za prvé: cílem energetiků je převádět elektřinu s co nejmenšími ztrátami (proto se právě využívá vysoké napětí). Ztráty způsobené vyzařováním jsou mnohem menší, než klasické tepelné ztráty. I když nejsem odborník na přenosovou soustavu, z dostupných zdrojů odhaduji (a přeháním) ztráty na 1 metr vedení na max. 1 W ...
14. 05. 2018
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Mongkolchon / stock.adobe.com)

Dá se zápach změřit? ?

Dobrý den, na tento dotaz mě přivedli moji noví myší spolubydlící. Tak trochu teď experimentuji s různými druhy podestýlky a snažím se najít nějakou, která co nejlépe absorbuje pachy. Oni ti myší kluci totiž dovedou páchnout neskutečně. A tak mě napadlo: Jak se vlastně měří intenzita smradu? Dá se vůbec zápach změřit? Čekala bych to třeba vzhledem k nějakému komfortu obyvatel, stejně jako měření hluku ...
Ahoj Terezo, Děkujeme za další otázku a já se pokusím dokázat, že nejsou žádná témata, která mi nevoní ;) Po pravdě nejsem na měření smradu odborník, ale pokusil jsem se zjistit co nejvíc, protože i mě tato otázka začala zajímat. Určitě je možné určit obsah částic v látce (jakéhokoliv skupenství) pomocí spektroskopie. V tomto případě využíváme toho, že každá látka vyzařuje jiné barevné spektrum. Pokud tedy budeme snímat záření, které vydává dané těleso a „rozřežeme“ si jej na malé vlnové délky, zjistíme, jaká konkrétní vlnová délka v celkovém spektru chybí. To nám říká, že foton o právě této vlnové délce byl látkou pohlcen. Pokud budeme mít databázi spekter všech látek, tak můžeme snadno porovnat náš spektrogram s databází a zjistíme, jaké konkrétní materiály látka obsahuje ...
27. 03. 2018
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © christianchan / stock.adobe.com)

Jak vznikají čárová spektra a jaké je jejich využití?

Potřebovala bych pomoc,dostali jsme domácí úkol a s touto otázkou si nevím rady. Jak vznikají čárová spektra a jaké je jejich využití? Předem děkuji za odpověď. Tereza
Ahoj Terezo, smyslem této poradny je pomoci čtenářům s pochopením fyzikálních jevů kolem sebe a ne pomáhat řešit domácí úkoly, proto tě svou odpovědí spíše nasměruji. Možná jsi někdy viděla snímky člověka (ale třeba i domu) v termokameře. Ta funguje tak, že zachytí infračervené záření, které my očima neregistrujeme. Stejně tak určitě víš, že plamen září, stejně tak i Slunce. To vyzařuje také záření, ale už takové, které očima vidíme. To, jaké záření očima zaregistrujeme závisí na frekvenci tohoto záření. A frekvence záření závisí na teplotě tělesa – naše tělo je mnohem chladnější, než např. plamen či Slunce, proto žádné záření, vycházející z člověka, očima nepozorujeme. Takže když budeš zahřívat např ...
22. 03. 2018
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

 Ilustrační fotografie (Zdroj: © dizfoto1973 / stock.adobe.com)

Na jakém principu funguje tzv. „Holho“?

Dobrý den, měl bych dotaz na jakém principu funguje tzv. „Holho“? Jedná se o zařízení, které se jeví jak hologram, ale ve skutečnosti je to pouze optická iluze, potřeboval bych vědět jaký její princip. Děkuji, Václav Voltr.
Ahoj Václave, děkujeme za další otázku do naší odpovědny. Nejdříve ukážeme, co to Holho je, zde je video z Vím proč. Dle mého názoru jde o promítání hned několika obrazů do jednoho místa. K trojrozměrnému vnímání potřebujeme obě oči – i když se díváme na určitý předmět, v každém oku jej zobrazíme trochu jinak, protože paprsky z předmětu urazily jinou dráhu. Tyto informace jdou do mozku a ten z dvou dvojrozměrných obrazů „domyslí“ výsledný 3D obraz. Proto potřebujeme speciální brýle k vnímání 3D. Paprsky světla z jednotlivých obrazů v tabletu dopadají na průhlednou desku. Na ní se odrážejí a lámají. Protože máme čtyři obrazy v tabletu a čtyři hrany „Holha“, dostanou se do našeho oka čtyři různé „svazky“ paprsků ...
05. 03. 2018
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Satoshi Adachi / stock.adobe.com)

jak velká je stoletá voda?

Dobrý den, jak velká je stoletá voda? V médiích se o tom často mluví (i dvacetiletá, pěti setletá, tří set osmdesátiletá voda…), ale nevím, co si pod tím vlastně představit. Děkuji, Tereza Majerová
Ahoj Terezo, Děkujeme za další dotaz, i když ne přímo fyzikální. Ale co si budeme říkat – všechno je fyzika. Pokusím se v odpovědi nějakou fyziku použít. Termín stoletá voda je vlastně pravděpodobnostní termín – je definován zhruba takto: Stoletá voda odpovídá průtoku vody, který nastane s pravděpodobností 1 %. Není to tedy tak, že by se tento průtok opakoval po 100 letech, jak si naivně někteří lidé při pojišťování nemovitostí myslí. Hodnota průtoku stoleté vody je určena z dlouhodobého pozorování a analýzy průtoků v daném místě a pak statisticky vypočtena. Pro zajímavost uvádíme mapu, kde se můžeš na konkrétní hodnoty podívat: www.pvl.cz/portal/SaP. Podobné postupy využíváme i ve fyzice – i když je to exaktní věda, často se s pravděpodobností pracuje ...
26. 01. 2018
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © ilkercelik / stock.adobe.com)

Rázostroj

Zdravím, mohl bych se vás zeptat proč se u rázostroje odrazí vždy stejný počet kuliček jako kolik jich narazí a ne jen poslední silou odpovídající dvěma? A existuje rovnice která tento problém popisuje?Děkuji za odpověď. Daniel Kalkus
Ahoj Dane, děkujeme za pěknou otázku, není totiž tak banální, jak se může zdát. Po pravdě právě tuto otázku rád dávám po probrání dvou zákonů zachování - hybnosti a energie. Jsou veličiny, jejich „množství“ je v čase neměnné, jen mohou přecházet na různá tělesa či do různých forem. Jednou z nich je hybnost - tato veličina určuje pohybový stav tělesa, tedy to, jak obtížné bylo těleso rozhýbat. Závisí na hmotnosti a rychlosti. Při nárazu kuliček v rázostroji se hybnost zachovává, takže platí, že hmotnost dopadajících kuliček vynásobená jejich rychlostí (neboli jejich hybnost) je stálá. Pak je možné, aby místo dvou kuliček odletěla jen jedna dvojnásobnou rychlostí. Hybnost by zůstala stejná (2*1 je to samé jako 1*2). Jenomže hybnost není jedinou veličinou, která se zachovává ...
1 .. 5 6 7 8 9 10 .. 13
Vrátit se nahoru