Jít na vyhledávání

Fyzikální spory a vysvětlení

Máš nějaký dotaz?

Pokud se chceš na něco zeptat, napiš nám e-mail s předmětem „Fyzikální poradna“ na adresu:

poradna@svetenergie.cz / nebo využij kontaktní formulář
31. 10. 2019
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © German Skydiver / stock.adobe.com)

Pád tělesa z výšky

Dobrý deň. Chcem sa spýtať, ak máte dve rovnaké telesá, ktoré majú rovnakú hmotnosť a budú padať z rovnakej výšky, majú však rôzny tvar. Dopadnú rovnako? Ďakujem
Dobrý den, na podobný dotaz jsem zde již odpovídal (www.svetenergie.cz/cz/fyzikalni-poradna…), proto si dovolím být stručný. Na takto položený dotaz lze odpovědět vždy správně, protože nebylo řečeno v jakém prostředí k volnému pádu dochází. Pokud bude k pádu docházet ve vakuu, nemá na pohyb těles vliv ani jejich hmotnost, ani jejich tvar (a vlastně žádná jiná vlastnost tělesa). Pokud budeme řešit tuto situaci v hmotném prostředí (obvykle ve vzduchu), tak je tvar tělesa zásadním parametrem. Můžeme si to jednoduše představit na parašutistovi – pokud vyskočí z letadla, tak padá mnohem rychleji bez otevřeného padáku, než s otevřeným. Přitom má po celou dobu stejnou hmotnost (zabalený padák je stejně těžký jako rozbalený) ...
09. 10. 2019
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Nomad_Soul / stock.adobe.com)

Černobyl

Dobrý den, i já bych měl jeden dotaz ohledně katastrofy v Černobylu. Prakticky velké množství článků, které lze o této katastrofě nalézti popisuje událost jako dva zásadní výbuchy, kde první výbuch způsobil obrovský přetlak páry (tedy něco jako papiňák), ten odhodil víko reaktoru na stranu a vyrazil střechu ...
Dobrý den Jaroslave, po pravdě se obávám, že na danou otázku jste asi větší odborník Vy. Obecně se nepovažuji za příznivce konspiračních teorií a (možná bláhově) důvěřuji oficiálním zdrojům – tedy v demokratických zemích. Domnívám se, že samotná havárie v Černobylu byla důkladně a opakovaně prošetřena nezávislými organizacemi a jejich zjištění potvrzuje, že došlo k výbuchu páry a vodíku. I v době výbuchu jaderného bloku v Černobylu byly (tehdy) západní státy schopny měřit jak úroveň radioaktivity na pozemních stanicích, tak i seismické vlny. Také už tehdy byly i (vojenské) satelity, které monitorovaly gama záření. Lze tak říci, že není možné utajit klasický jaderný výbuch – indicií, které „prozradí“ jaderný výbuch je opravdu mnoho. Což např ...
23. 08. 2019
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Kim / stock.adobe.com)

Kolik se při elektrolýze vyrobí vodíku a kolik kyslíku z jednoho litru vody?

Dobrý den, moc rád bych znal odpověď na následující otázky. Kolik se při elektrolýze vyrobí vodíku a kolik kyslíku z jednoho litru vody? Při spálení vodíku v plynovém turbínovém generátoru vznikne nějaká teplota a tlak jako odpad, to projde parním turbínovým generátorem – kolik je na konci parního turbínového generátoru tlak, teplota a množství zbytkového produktu z parního generátoru? Předem moc děkuji za odpověď. S pozdravem Michael S.
Ahoj Michaeli, omlouvám se, ale na tvoje otázky podám jen obecnou odpověď, rád bych se vyhl tomu, aby tato poradna sklouzla do poradny řešení domácích úkolů. K první otázce - zadání není úplné - není jasné, v jakých jednotkách má být to „kolik“. Pokud jde o litry, tak záleží na okolním tlaku a teplotě (dle stavové rovnice pro ideální plyn). Pokud jde o počet molů/molekul či hmotnost je to jednodušší. Pokud zjistíš, kolik obsahuje litr vody gramů vodíku a kyslíku, tak lze s zjednodušením říci, že stejná hmotnost ti u obou prvků vyjde i po elektrolýze, jen v poměru hmotností jejich molekul. Pokud budeš vědět, kolik má litr vody molů, tolik molů vodíku budeš mít (molekul H2), ale kyslíku budeš mít jen polovinu (ve vodě je jen O, ale plynný kyslík je molekula O2) ...
23. 08. 2019
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © glebchik / stock.adobe.com)

Je v horkovzdušné a parní troubě, kde na boku stěny je odštípnutý smalt o velikosti 2 cm, zdravotně nezávadné péct a připravovat jídla v páře?

Dobrý den, je v horkovzdušné a parní troubě, kde na boku stěny je odštípnutý smalt o velikosti 2 cm, zdravotně nezávadnéné péct a připravovat jídla v páře? Jídlo není s poškozeným smaltem v kontaktu, ale napadlo mě, zda třeba vlivem fyzikálních jevů, např. páry nebo horkého vzduchu poháněného ventilátorem přeci jen nedochází k migraci těžkých kovů, a tím i kontaminaci potravin? Děkuji velice za případnou odpověď. S pozdravem a přáním hezkého dne, Lenka B.
Dobrý den, děkujeme za praktickou otázku do naší snad praktické fyzikální odpovědny. Z toho, kolikrát jsem použil slovo praktický, je doufám vidět, že se považuji za praktického člověka. Tak se budu snažit i odpovědět, ale berte, prosím v potaz, že tato odpověď není nijak věděcká, neb nejsem odborník ani na vaření, ani na vliv materiálů na zdraví člověka. Vzhledem k tomu, že v troubě jsou pevné materiály, mohou se do jídla dostat jen tak, že by vysublimovaly (změnily své skupenství na plynné). Sublimace je obecně velmi pomalý jev, kolem sebe moc výrazných příkladů nevidíme. Ale např. vonící mýdlo je ten příklad - z pevné látky molekuly vysublimují do okolí a docestují nám do nosu, kde vytvoří čichový vjem ...
29. 07. 2019
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační obrázek tazatele dotazu

Hadice

Dobrý den, mohl bych Vás poprosit o vysvětlení jevu? Máme hadici na odvod kondenzátu z klimatizace o průměru 16mm vedoucí dle schématu v příloze. Do hadice kape voda po kapkách. Tudíž počáteční tlak na kapalinu bude zanedbatelný, spíše bude mít pouze gravitační sílu spojenou s volným pádem na kapku o minimální hmotnosti. Hadice se začne plnit odspoda. Ale vodní sloupec v nejdelší části 1,7 m nedokáže přetlačit vodu do odpadu 0,15 m ...
Zdravím Petře, vypadá to jako záhada. Ještě mi chybí vědět, kam přesně hadice vytéká – jestli do volného prostoru, nebo do odpadní trubky. Pokud by kondenzát tekl volně ven, tak buhužel nemám žádné vysvětlení – hydrostatický tlak nijak nesouvisí s tloušťkou hadice ani s rychlostí přítoku kapaliny, takže by voda měla bez problémů odtékat. Pokud je však hadice vyvedena do odpadu, může dojít opravdu k tomu, že se v horní části připojení vytvoří vzduchová bublina – zejména, pokud by odpad měl tvar obráceného U. Pak by v horní části odpadu byl vzduch, ale nemohl by se z tohoto místa dostat – leda vyšším tlakem/podtlakem. Také je možné, že podobný jev nastane, pokud samotná hadice není tak jak jste nakreslil, tedy ve tvaru U, ale že i na ní je nějaké zvlnění ve tvaru obráceného U ...
18. 06. 2019
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Byelikova Oksana / stock.adobe.com)

Černobyl

Dobrý den, mám jeden technický dotaz ohledně katastrofy v Černobylské jaderné elektrárně. V poslední době se tato nehoda stala diskutovaným tématem díky úspěšnému televiznímu seriálu a mě by konkrétně zajímalo o čem se v prvním díle zmiňují dispečeři velínu (těsně po výbuchu) když se domnívají že explodovala pouze ,,nádrž řídícího systému,, později se také zmíní že má 110 kubických metrů a že se v ní vlivem technických potíží nahromadil vodík který potom začal hořet a poškodil ji ...
Ahoj Ondro, děkujeme ti za dotaz do naší poradny. Osobně chválím to, že přemýšlíš nad tím, co vidíš a také, že se snažíš najít odpovědi. V tomto případě budu spíše odhadovat, protože nejsem ani jaderný fyzik, ani znalec reaktorů. Obecně bych čekal, že jde o bezpečnostní nádrž (např. zde: https://www.physicsforums.com/threads/whats-the-control-system-tank-in-rbmk.971674/). Problém jaderných reaktorů je v tom, že i když je odstavíme, musíme je chladit, protože i po ukončení jaderné reakce  palivo uvolňuje zbytkové teplo (a to dost velké). Proto musí být reaktor chlazen neustále. A vlastně kvůli tomu zkoušeli v Černobylu test, který měl nakonec katastrofické následky ...
21. 05. 2019
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © lizaelesina / stock.adobe.com)

Ochlazování a odpařování kapalin

Dobrý den, při pití kávy jsem se před kolegy na pracovišti vyjádřil, že je již studená. A dalšími myšlenkovými pochody jsme dospěli až k otázce, jestli kafíčko může být chladnější než okolní vzduch. Úvaha probíhala asi takto: káva má např. počáteční teplotu 50°C a teplota v místnosti 20°C. Kafčo se postupně ochlazuje až na oněch 20°C, která je v místnosti. A nyní nastává klíčová otázka ...
Ahoj Josefe, budu se snažit vám uklidnit spaní a také zvýšit produktivitu práce. Přemýšlíte správně – při vypařování se z kapaliny uvolňují nejenergetičtější (a tedy nejteplejší) molekuly a kapalina tak chladne. Tento děj probíhá stále a kapalina se tedy stále ochlazuje. Rychlost vypařování závisí (mimo jiné) na teplotě kapaliny, proto se horká káva vypařuje (a tudíž ochlazuje) rychleji. Tudíž by to, co píšete, byla pravda. Jenže to není tak jednoduché – musíme vzít v potaz i okolí. Mezi okolím a horkou kávou probíhá tepelná výměna – káva se ochlazuje i kvůli tomu, že předává teplo okolnímu vzduchu. Tento děj má na změnu teploty kávy vyšší vliv, než vypařování. Pokud se káva dostane na teplotu okolí, nebude tepelná výměna probíhat ...
04. 12. 2018
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © tl6781 / stock.adobe.com)

Jak vypočítat dobu úniku vzduchu?

Dobrý den, rád bych Vás, poprosil o radu. Lámu si hlavu s tím, jak vypočítat dobu úniku vzduchu. Atm. tlak je 101,4 kPa Mám nádrž o objemu V = 100 litrů (0,1m3), natlakovanou na 400 kPa přetlaku (celkem tudíž 501,4 kPa) Průměr ventilu je 10 mm Zajímá mě, za jak dlouho se po otevření ventilu nádrž vyfoukne (tlak v nádrži se vyrovná s atmosférickým tlakem). Ať počítám jak počítám, nedocházím k žádným výsledkům. Mnohokrát děkuji, Václav K.
Ahoj Vašku, musím tě zklamat, ale na takto položenou otázku nedokáži odpovědět. Dle mého názoru chybí nějaký údaj, který by specifikoval konkrétní chování ventilu. Zkusím blíže vysvětlit: pokles tlaku je v tomto případě způsoben jen úbytkem molekul plynu. Rychlost tohoto úbytku jistě nebude konstantní, ale tím, jak se budou tlaky vyrovnávat bude rychlost úniku molekul klesat. Takže prvotní pokles bude nejrychlejší a v průběhu děje se bude zpomalovat. Zde už si s jednoduchou matematikou nevystačíme. Ale dalo by se to řešit, pokud by jsme věděli, kolik molekul při daném rozdílu tlaků opustí ventil. Jenže ventil může být různě dlouhý a jeho stěny tam budou různě dlouho působit na pohybující se molekuly a tím je zpomalovat ...
1 2 3 4 5
Vrátit se nahoru