Jít na vyhledávání

Fyzikální poradna

Máš nějaký dotaz?

Pokud se chceš na něco zeptat, napiš nám e-mail s předmětem „Fyzikální poradna“ na adresu:

poradna@svetenergie.cz / nebo využij kontaktní formulář
17. 02. 2020
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Torben / stock.adobe.com)

Ohřej si vodu, ať ti zmrzne rychleji …

Vážený pane doktore, v návaznosti na předchozí dotaz prosím o vysvětlení následujícího jevu: Když necháte na mrazu dvě identické nádoby jednu se studenou a druhou s horkou vodou, zamrzne dříve ta horká. Předpokládám, že v tom hraje roli skupenské teplo a rychlejší změna teploty díky odpařování. Údajně se ale podobně chová i voda uzavřená v potrubí (např. topení po vypnutí kotle), která se nemá kam odpařit (pominu-li expanzní nádobu). S přáním hezkého dne Ing. arch. Luboš K.
Dobrý den, děkuji za pozornost, kterou věnujete naší poradně a za navazující dotaz. To, co popisujete, se nazývá Mpembův jev. Erasto Mpemba si všiml toho, že v mrazáku zamrzne teplá voda rychleji, než studená. Ale je důležité si uvědomit, že to není pravidlo – tato situace nastává jen někdy, obecně lze říci, že čím větší mrazák, tím spíše k rychlejšímu zrznutí horké vody dojde. Myslím, že důvod, proč se tak voda chová nebyl zatím uspokojivě vysvětlen, stejně tak jako nebyly popsány podmínky, za kterých k tomuto podivnému chování dojde. Z pohledu fyziky je to podivné – k ochlazení horké vody je zapotřebí odebrat více tepla, než od vody studené. Pokud je „mrazivý“ výkon okolí v obou případech stejný, tak ze vzorce W=P ...
10. 01. 2020
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: ©  taffpixture / stock.adobe.com)

Bazén na měsíci

Je známá věc, že na Měsíci má člověk zhruba šestkrát menší tíhu než na Zemi. A teď si představte, že byl na Měsíci vybudován bazén a chcete se v něm vykoupat. Budeme i na Měsíci na základě Archimédova zákona ve vodě nadlehčováni šestkrát větší silou?Děkuji za odpověď. S pozdravem Pavel R.
Ahoj Pavle, děkujeme za dotaz do naší poradny. Ze začátku Tě musím pochválit za správnou terminologii – je to jak píšeš, tíha čehokoliv je na Měsíci (zhruba) 6x menší. Hmotnost je stále stejná. Zároveň jsi si vlastně odpověděl na svou otázku. Pokud (zhruba) uvedu slovní vyjádření Archimédova zákona, tak to bude určitě jasné: Těleso, ponořené do kapaliny, je nadlehčováno hydrostatickou vztlakovou silou o stejné velikosti, jako je tíha kapaliny o objemu ponořené části tělesa. Vztlaková síla tedy odpovídá tíze vytlačené kapaliny. A ta bude na Měsíci také 6x menší. Máme tedy situaci, kdy síla působící dolů (gravitace) je 6x menší a síla působící nahoru (vztlaková) je také 6x menší ...
10. 01. 2020
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Yaroslav / stock.adobe.com)

Podtlak v cisterně

Dobrý den, dočetl jsem se o metodě čerpání (fekálií), kdy se v cisterně odpálila dávka benzínu a vznikl tak podtlak. Není mi jasné, jak přesně to mohlo fungovat. Znám sice oblíbený pokus se svíčkou (jako http://fyzikalnipokusy.cz/1904/utopena-svicka), ale tam musí nejdřív přetlak uniknout, jestli tomu dobře rozumím. Jinak by to fungovalo přesně opačně, jako ve válci spalovacího motoru, vznikl by přetlak… S pozdravem Libor
Ahoj Libore, děkujeme za sice ne moc voňavý, ale praktický dotaz do naší poradny. Sice jsem nic podobného neslyšel, ale v principu to možné je. Vlastně je to stejné, jako pokus se svíčkou. Zapálením benzinu se zvýší teplota v cisterně. Při zvýšení teploty se začne vzduch v cisterně teplotní roztažností rozpínat. Pokud nebude mít kam unikat, tak vznikne v nádobě přetlak. Po tom, co benzín shoří se teplota sníží. Tím se plyn začne vracet do původního objemu. Pokud v první části tohoto děje plyn nikam neunikl, tak se tlak sníží na počáteční hodnotu (v případě stejných počátečních a konečných podmínek). Pokud však plyn unikl, je ho v cisterně méně a tudíž se při ochlazování začne snižovat tlak a v cisterně vznikne podtlak. Tento podtlak vtáhne do cisterny požadovaný obsah ...
10. 01. 2020
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Nomad_Soul / stock.adobe.com)

Elektrický spotřebič ve vaně

Už delší dobu řeším problém: Často vidíme ve filmech, že se někdo koupe ve vaně a jiný do vody hodí nějaký zapnutý el. spotřebič a koupající se osoba zemře. TO se mně jeví jako nesmysl, protože kovová vana je uzemněná a spotřebič ve vodě vypne el. jistič. Ve škole jsme kdysi dělali pokus, že voda vedla el. proud až jsme ji pořádně osolili. Děkuji za vysvětlení. Štěpán
Ahoj Štěpáne, doufám, že tento problém řešíš pouze v teoretické rovině. Pokus, který popisuješ byl nejspíše proveden s destilovanou vodou – ta neobsahuje ionty, což jsou volně pohyblivé nabité částice. Podmínkou vedení el. proudu je to, že materiál, kterým chceme el. proud vést obsahuje volně pohyblivé nabité částice. V kovech jsou to typicky volné elektrony, v kapalinách a plynech ionty. Přidáním soli do destilované vody dojde k disociaci – molekula soli NaCl se rozloží na ionty Na+ a Cl-. Pak voda může vést. Voda z kohoutku již různé ionty obsahuje a tudíž je vodivá. Vana by měla být uzemněná a uzemnění by mělo být s co nejmenším přechodovým odporem (schválně píši mělo by) ...
04. 12. 2019
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Joggie Botma / stock.adobe.com)

Seskok parašutisty

Dobrý den, měl jsem s kolegou „fyzikální spor“. Jde o seskok parašutisty. Tvrdil jsem, že seskok parašutisty je po celou dobu volný pád (tedy i po otevření padáku) a to za podmínky, že zanedbáváme odpor vzduchu. Kolega byl opačného názoru, ale neurčil, o jaký druh pohybu se jedná. Prosím o rozsouzení sporu.Děkuji V. B.
Dobrý den, děkujeme za další dotaz do naší poradny, těší mě vaše důvěra a budu se snažit váš kolegiální spor vyřešit. Pokud bychom brali pohyb parašutisty bez odporu vzduchu (tedy ve vakuu), tak správně odhadujete, že jde o volný pád. Jenže v tu chvíli nebude mít otevření padáku na pohyb parašutisty jakýkoliv vliv – nebude žádné okolní prostředí, které by na padák působilo. Pak tedy nemá padák v myšleném případě žádný efekt. Domnívám se, že tento případ jste na mysli neměli, neboť by v parašutista nedopadl dobře. Tedy určitě by dopadl, ale o velké rychlosti. Pokud se na úlohu podíváme v reálném prostředí, tak by se do otevření padáku jednalo o zrychlený pohyb, ale zrychlení by se stále snižovalo ...
31. 10. 2019
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © German Skydiver / stock.adobe.com)

Pád tělesa z výšky

Dobrý deň. Chcem sa spýtať, ak máte dve rovnaké telesá, ktoré majú rovnakú hmotnosť a budú padať z rovnakej výšky, majú však rôzny tvar. Dopadnú rovnako? Ďakujem
Dobrý den, na podobný dotaz jsem zde již odpovídal (www.svetenergie.cz/cz/fyzikalni-poradna…), proto si dovolím být stručný. Na takto položený dotaz lze odpovědět vždy správně, protože nebylo řečeno v jakém prostředí k volnému pádu dochází. Pokud bude k pádu docházet ve vakuu, nemá na pohyb těles vliv ani jejich hmotnost, ani jejich tvar (a vlastně žádná jiná vlastnost tělesa). Pokud budeme řešit tuto situaci v hmotném prostředí (obvykle ve vzduchu), tak je tvar tělesa zásadním parametrem. Můžeme si to jednoduše představit na parašutistovi – pokud vyskočí z letadla, tak padá mnohem rychleji bez otevřeného padáku, než s otevřeným. Přitom má po celou dobu stejnou hmotnost (zabalený padák je stejně těžký jako rozbalený) ...
09. 10. 2019
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Nomad_Soul / stock.adobe.com)

Černobyl

Dobrý den, i já bych měl jeden dotaz ohledně katastrofy v Černobylu. Prakticky velké množství článků, které lze o této katastrofě nalézti popisuje událost jako dva zásadní výbuchy, kde první výbuch způsobil obrovský přetlak páry (tedy něco jako papiňák), ten odhodil víko reaktoru na stranu a vyrazil střechu ...
Dobrý den Jaroslave, po pravdě se obávám, že na danou otázku jste asi větší odborník Vy. Obecně se nepovažuji za příznivce konspiračních teorií a (možná bláhově) důvěřuji oficiálním zdrojům – tedy v demokratických zemích. Domnívám se, že samotná havárie v Černobylu byla důkladně a opakovaně prošetřena nezávislými organizacemi a jejich zjištění potvrzuje, že došlo k výbuchu páry a vodíku. I v době výbuchu jaderného bloku v Černobylu byly (tehdy) západní státy schopny měřit jak úroveň radioaktivity na pozemních stanicích, tak i seismické vlny. Také už tehdy byly i (vojenské) satelity, které monitorovaly gama záření. Lze tak říci, že není možné utajit klasický jaderný výbuch – indicií, které „prozradí“ jaderný výbuch je opravdu mnoho. Což např ...
23. 08. 2019
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Kim / stock.adobe.com)

Kolik se při elektrolýze vyrobí vodíku a kolik kyslíku z jednoho litru vody?

Dobrý den, moc rád bych znal odpověď na následující otázky. Kolik se při elektrolýze vyrobí vodíku a kolik kyslíku z jednoho litru vody? Při spálení vodíku v plynovém turbínovém generátoru vznikne nějaká teplota a tlak jako odpad, to projde parním turbínovým generátorem – kolik je na konci parního turbínového generátoru tlak, teplota a množství zbytkového produktu z parního generátoru? Předem moc děkuji za odpověď. S pozdravem Michael S.
Ahoj Michaeli, omlouvám se, ale na tvoje otázky podám jen obecnou odpověď, rád bych se vyhl tomu, aby tato poradna sklouzla do poradny řešení domácích úkolů. K první otázce - zadání není úplné - není jasné, v jakých jednotkách má být to „kolik“. Pokud jde o litry, tak záleží na okolním tlaku a teplotě (dle stavové rovnice pro ideální plyn). Pokud jde o počet molů/molekul či hmotnost je to jednodušší. Pokud zjistíš, kolik obsahuje litr vody gramů vodíku a kyslíku, tak lze s zjednodušením říci, že stejná hmotnost ti u obou prvků vyjde i po elektrolýze, jen v poměru hmotností jejich molekul. Pokud budeš vědět, kolik má litr vody molů, tolik molů vodíku budeš mít (molekul H2), ale kyslíku budeš mít jen polovinu (ve vodě je jen O, ale plynný kyslík je molekula O2) ...
1 2 3 4 .. 10
Vrátit se nahoru
detail