Jít na vyhledávání

Fyzikální poradna

Máš nějaký dotaz?

Pokud se chceš na něco zeptat, napiš nám e-mail s předmětem „Fyzikální poradna“ na adresu:

poradna@svetenergie.cz / nebo využij kontaktní formulář
20. 11. 2020
Autor

Odpovídá:

Marek K. se ptá
Ilustrační fotografie (Zdroj: ©  O Sweet Nature / stock.adobe.com)

Teorie relativity

Dobrý den, pokud bych spálil 1kg stechiometrické směsi vodík-kyslík, tak aby vznikla voda, tak výsledná voda by měla být nepatrně lehčí, než 1kg a vznikla by na úkor toho úbytku energie. Pokud bych tím vzniklým teplem zvýšil teplotu ocelové kostky. To znamená, že se vzniklá energie uložila do oceli ve formě tepla podle její tepelné kapacity. Tak mě zajímá, jestli by se hmotnost té ocelové kostky zvýšila o úbytek hmotnosti, vzniklé na výrobu toho tepla (vodík-kyslík) ...
Ahoj Marku, děkujeme za dotaz do naší poradny, který směřuje do hloubky (speciální) teorie relativity. Zmíněný vztah E=mc2 vlastně popisuje, že energie a hmota jsou jedno a to samé, převodem mezi nimi je kvadrát rychlosti světla. Kdybych to připodobnil k penězům - mezi korunami a Eurem je převod kurz koruny k Euru. Rychlost světla je stále stejná, tudíž nemusíme řešit kurzové změny. Stejně jako u peněz je možné provádět výměnu oběma směry (z hmoty lze získat energii a z energie hmotu) a protože příroda je spravedlivá, tak si nebere žádné poplatky a převod oběma směry se řídí stejným kurzem ...
20. 11. 2020
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Štefan se ptá
Ilustrační fotografie (Zdroj: ©  nordroden / stock.adobe.com)

Hodnota obsolutní nuly

Prajem pekný deň, chcem sa spýtať ako sa dospelo k tomu, že hodnota absolútnej nuly je -273,15°C? Experimentálne sa dá pri dejoch s plynmi fitovaním dôjsť k veľmi hrubej hodnote, ale že je to presne -273,15°C? Nenašiel som nič, čo by mi pomohlo dopátrať sa k tomu, ako vieme že to je presne toľkoto... Ďakujem za odpoveď. S pozdravom Števo
Ahoj Štefane,děkujeme za mrazivou otázku do naší poradny.Při studování vlastností plynů došli fyzikové v 18. století k závěru,že při ochlazování plynů se budou měnit jejich vlastnosti až do určitéminimální hodnoty. Lord Kelvin (vlastním jménem William Thomson) určilteoreticky tuto mezní hodnotu jako stav, při kterém nelze z plynuodebrat žádné teplo. Této hodnotě přiřadil (termodynamickou) teplotu 0K. Při každém stanovování teplotní stupnice potřebujeme 2 body a početdílků mezi těmito body. U Celsiovy stupnice jsou těmito body bod tánía bod varu a "vzdálenost" mezi nimi je zvolena 100.Lord Kelvin si vybral také 2 body - už zmíněných 0 K a tzv. trojný bodvody. To je situace, kdy za konkrétního tlaku jsou v rovnováze všechny3 skupenství vody (led, voda a vodní pára) ...
13. 11. 2020
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: ©  primipil / stock.adobe.com)

Teslovy cívky

Cose stane, když se dotknou Teslovy cívky?
Ahoj Tondo, nejspíš myslíš Teslův transformátor - ten se skládá ze dvou cívek. Jako každý transformátor má dvě vinutí (tedy cívky) a poměr závitů na obou vinutích udává, jak se bude měnit napětí a proud na druhé (výstupní, odborně sekundární) cívce. Protože platí zákon zachování energie, je příkon (energie, která teče do transformátoru za daný čas) stejný jako výkon (energie za stejný čas, která vystupuje z transformátoru). Výkon vypočítáme jako U.I, takže U1.I1 (příkon) je stejný jako U2.I2 (výkon). Volbou poměru závitů měníme poměr napětí, pokud je na sekundární cívce 10x více závitů, je na ní 10x větší napětí ...
21. 10. 2020
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: ©  Patrik Stedrak / stock.adobe.com)

Kolik se odpaří vody z horní nádrže elektrárny Dlouhé stráně?

Dobrý den, mám dotaz potřeboval bych nějaký zjednodušený výpočet kolik se odpaří vody z horní nádrže elektrárny Dlouhé stráně. Našel příklad s odpařováním vody ve sklenici ve Faymanových přednáškách 1 strana 713, příklad 1.4, neuvažuje ale podle mě teplotu. Poradíte mi prosím popř udělali byste zjednosušený výpočet. Posílám co jsem sepsal, chci vědět zda je to reálné, mám to do jednoho článku o velkých uložištích elektrické energie. Mnohokrát děkuji, Vladimír K ...
Dobrý den, děkujeme za další dotaz do naší poradny, tentokrát je vlastně i s odpovědí. Určitě si netroufnu jakkoliv rozporovat tvrzení pana Feynmana, naopak si dovolím čtenáře navést k četbě jeho knih, považuji jej za nejen výborného fyzika, ale hlavně za výborného popularizátora vědy a zajímavého člověka. Pokud bych se zaměřil na početní stránku dotazu, nevidím v ní chybu. Ale reálně vidím několik nepřesností. První zmiňujete sám - Feynmanem uvedené číslo není nijak svázáno s teplotou. Přitom právě teplota má na rychlost vypařování velký vliv. Troufnu si odhadnout, že Feynman odhadl tuto hodnotu na základě experimentů. Pro potřeby přednášek jistě stačí, ale na přesný výpočet už nebude dostatečně průkazné ...
11. 10. 2020
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: ©  vladimirzhoga / stock.adobe.com)

Jak padají tělesa ve vzduchoprázdnu a jak ve vzduchu?

Dobrý den, ráda bych Vás požádala o radu na internetu jsem na vás narazila náhodou a tak vás chci požádat o radu. Můžete mi pomoci s otázkou, Jak padají tělesa ve vzduchoprázdnu a jak ve vzduchu. Předem děkuji za odpověď.
Ahoj, omlouvám se, ale nejsem si přesně jistý, jakým směrem se mám ve tvé otázce ubírat. Zkusím odhadnout co přesně tě zajímá, pokud bych se netrefil, zkus svůj dotaz upřesnit. Pokud bych se zaměřil na to, jaký vliv má vzduch (nebo jiné prostředí) na volný pád těles, tak je odpověď vcelku jednoduchá, myslím, že jsme se tomu v poradně i několikrát věnovali. Těleso se pohybuje vlivem působení sil. Pokud na těleso síly nepůsobí (nebo je jejich výslednice nulová), bude těleso v klidu, nebo v rovnoměrně přímočarém pohybu (bude se pohybovat stále stejnou rychlostí). To popisuje 1. Newtonův zákon. Těleso padá v gravitačním poli kvůli tomu, že je přitahováno gravitační silou. A druhý Newtonův zákon říká, že když na těleso působí síla, tak se pohybuje zrychleně ...
21. 09. 2020
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: ©  ipopba / stock.adobe.com)

Čas – Prostor – Entropie – Kodaňská interpretace

Dobrý den, pokusím se to shrnout co možná nejstručněji – předem upozorňuji, že nejsem žádný odborník / expert na fyziku a se středoškolskou látkou jsem docela zápasil, nicméně některá témata, např. čas a prostor jsou pro mě nesmírně zajímavá a fyzika – konkrétně kvantová nabízí velice pozoruhodné odpovědi. Přečetl jsem tedy na danou tematiku několik knih a potřebuji to nějak dovysvětlit, páč si některé věci nedokážu představit nebo je špatně chápu ...
Ahoj Jakube, děkujeme za otázky do naší odpovědny a já osobně děkuji za důvěru, kterou ve mě vkládáš. Pokusím se odpovědět v rámci svých znalostí, ale jako obvykle půjde o zjednodušení a také musím upozornit, že jsem jen středoškolský učitel, takže se nepovažuji za odborníka na kvantovou fyziku a fyziku mikrosvěta. Jako obvykle lze na tvoje dotazy odpovědět krátce a jednoduše – co píšeš je pravda, ale tato divná pravidla platí jen v malých rozměrech (typicky rozměry elektronů). Zkusím to trochu lépe popsat a vysvětlit. Asi největším problémem nových fyzikálních teorií začátku 20. století (relativita a kvantová fyzika) byla lidská zkušenost. Všichni máme tu zkušenost, že čas běží stejně všem lidem, nezávisle na tom, kde jsou, nebo že můžeme přesně určit polohu a rychlost jakékoliv věci ...
20. 09. 2020
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: ©  Menyhert / stock.adobe.com)

Proč jedno těleso natáhne pružinu více než druhé?

Dobrý den, řešíme s přáteli jednoduchý příklad, ve kterém jsou na pružinách zavěšena dvě různě hmotná tělesa. Otázka zní, proč jedno těleso natáhne pružinu více než druhé.Předpokládá se odpověď, že je tomu proto, protože na hmotnější těleso působí Země větší gravitační silou. Dovoluji  si s tímto tvrzením nesouhlasit a dovolávám se několika postulátů.1 ...
Jane, dobrý den, děkuji za novou otázku do naší poradny.Popravdě nemám moc, co bych na vašem dotazu opravil či dovysvětlil. Je pravda, že ve fyzice si často pomáháme zjednodušeními, ale nemělo by to být na úkor pochopení principu. Někomu může přijít vaše otázka a má odpověď jako slovíčkaření, ale je v ní ukryt smysl vzájemného silového působení.Zkusím to tedy popsat, jak bych to vysvětlil já, myslím, že se budeme shodovat. Je jasné, že natahování pružiny je způsobeno silou. Obecně se silami zabývají Newtonovy zákony, my budeme potřebovat 2. a 3 ...
31. 08. 2020
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © grejak / stock.adobe.com)

Vnímání času

Dobrý den, měl bych prosbu o vysvětlení mé myšlenky. Lidské oko má nějaké FPS které dokáže postřehnout, podle internetu je to od 24  fps pro lidské oko plynulý obraz. Včela má mezi 60–120 fps, takže ji čas plyne pomaleji, jelikož daný okamžik postřehne více vjemů ...
Ahoj Ondro, děkujeme za dotaz z pomezí biologie a fyziky. Vždy mě potěší, když lidé přemýšlejí nad světem kolem sebe a nad různými souvislostmi. A pak mě potěší, že vše jde vysvětlit jednoduše a i s využitím pojmů, které nám mohou přijít nezajímavé. Při vysvětlení si vystačíme se základními jednotkami a jejich definicemi. Určitě jsi se je učil, stejně jako další naši čtenáři. Asi to není úplně to nejzajímavější na fyzice, ale při hlubším zamyšlení musíme pochválit vědce, kteří se definicí základních jednotek zabývali. Jen v rychlosti uvedu, že máme celkem 7 základních jednotek, díky nimž jsme schopni odvodit všechny ostatní jednotky ...
1 2 3 4 .. 13
Vrátit se nahoru
detail