Jít na vyhledávání

Fyzikální poradna

Máš nějaký dotaz?

Pokud se chceš na něco zeptat, napiš nám e-mail s předmětem „Fyzikální poradna“ na adresu:

poradna@svetenergie.cz / nebo využij kontaktní formulář
23. 08. 2019
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © glebchik / stock.adobe.com)

Je v horkovzdušné a parní troubě, kde na boku stěny je odštípnutý smalt o velikosti 2 cm, zdravotně nezávadné péct a připravovat jídla v páře?

Dobrý den, je v horkovzdušné a parní troubě, kde na boku stěny je odštípnutý smalt o velikosti 2 cm, zdravotně nezávadnéné péct a připravovat jídla v páře? Jídlo není s poškozeným smaltem v kontaktu, ale napadlo mě, zda třeba vlivem fyzikálních jevů, např. páry nebo horkého vzduchu poháněného ventilátorem přeci jen nedochází k migraci těžkých kovů, a tím i kontaminaci potravin? Děkuji velice za případnou odpověď. S pozdravem a přáním hezkého dne, Lenka B.
Dobrý den, děkujeme za praktickou otázku do naší snad praktické fyzikální odpovědny. Z toho, kolikrát jsem použil slovo praktický, je doufám vidět, že se považuji za praktického člověka. Tak se budu snažit i odpovědět, ale berte, prosím v potaz, že tato odpověď není nijak věděcká, neb nejsem odborník ani na vaření, ani na vliv materiálů na zdraví člověka. Vzhledem k tomu, že v troubě jsou pevné materiály, mohou se do jídla dostat jen tak, že by vysublimovaly (změnily své skupenství na plynné). Sublimace je obecně velmi pomalý jev, kolem sebe moc výrazných příkladů nevidíme. Ale např. vonící mýdlo je ten příklad - z pevné látky molekuly vysublimují do okolí a docestují nám do nosu, kde vytvoří čichový vjem ...
29. 07. 2019
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační obrázek tazatele dotazu

Hadice

Dobrý den, mohl bych Vás poprosit o vysvětlení jevu? Máme hadici na odvod kondenzátu z klimatizace o průměru 16mm vedoucí dle schématu v příloze. Do hadice kape voda po kapkách. Tudíž počáteční tlak na kapalinu bude zanedbatelný, spíše bude mít pouze gravitační sílu spojenou s volným pádem na kapku o minimální hmotnosti. Hadice se začne plnit odspoda. Ale vodní sloupec v nejdelší části 1,7 m nedokáže přetlačit vodu do odpadu 0,15 m ...
Zdravím Petře, vypadá to jako záhada. Ještě mi chybí vědět, kam přesně hadice vytéká – jestli do volného prostoru, nebo do odpadní trubky. Pokud by kondenzát tekl volně ven, tak buhužel nemám žádné vysvětlení – hydrostatický tlak nijak nesouvisí s tloušťkou hadice ani s rychlostí přítoku kapaliny, takže by voda měla bez problémů odtékat. Pokud je však hadice vyvedena do odpadu, může dojít opravdu k tomu, že se v horní části připojení vytvoří vzduchová bublina – zejména, pokud by odpad měl tvar obráceného U. Pak by v horní části odpadu byl vzduch, ale nemohl by se z tohoto místa dostat – leda vyšším tlakem/podtlakem. Také je možné, že podobný jev nastane, pokud samotná hadice není tak jak jste nakreslil, tedy ve tvaru U, ale že i na ní je nějaké zvlnění ve tvaru obráceného U ...
18. 06. 2019
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Byelikova Oksana / stock.adobe.com)

Černobyl

Dobrý den, mám jeden technický dotaz ohledně katastrofy v Černobylské jaderné elektrárně. V poslední době se tato nehoda stala diskutovaným tématem díky úspěšnému televiznímu seriálu a mě by konkrétně zajímalo o čem se v prvním díle zmiňují dispečeři velínu (těsně po výbuchu) když se domnívají že explodovala pouze ,,nádrž řídícího systému,, později se také zmíní že má 110 kubických metrů a že se v ní vlivem technických potíží nahromadil vodík který potom začal hořet a poškodil ji ...
Ahoj Ondro, děkujeme ti za dotaz do naší poradny. Osobně chválím to, že přemýšlíš nad tím, co vidíš a také, že se snažíš najít odpovědi. V tomto případě budu spíše odhadovat, protože nejsem ani jaderný fyzik, ani znalec reaktorů. Obecně bych čekal, že jde o bezpečnostní nádrž (např. zde: https://www.physicsforums.com/threads/whats-the-control-system-tank-in-rbmk.971674/). Problém jaderných reaktorů je v tom, že i když je odstavíme, musíme je chladit, protože i po ukončení jaderné reakce  palivo uvolňuje zbytkové teplo (a to dost velké). Proto musí být reaktor chlazen neustále. A vlastně kvůli tomu zkoušeli v Černobylu test, který měl nakonec katastrofické následky ...
07. 06. 2019
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © JEGAS RA / stock.adobe.com)

Radium

Dobrý den, na stránce české wikipedie věnované prvku Radium čtu: Radium ve tmě poskytuje modré luminiscenční světlo. (zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Radium/ Zajímalo by mě, jaký jev by to mohl mít na svědomí. V anglické verzi stránky o tom žádná zmínka není a všechno hledání googlem vede na luminiscenční barvy obsahující rádium, ale tam svítí luminofor, nikoliv samotné Rádium. Předpokládám, že na buzení Čerenkovova záření ve vzduchu není Radium dostatečně silný zářič. S pozdravem L.K.
Ahoj L.K. Děkuji za otázku do naší poradny, tentokrát z radioaktivity. Vezmu to od konce - o Čerenkovovo záření jít nemůže, protože ve vzduchu k tomuto jevu nedochází. Čerenkovovo záření je brzdné záření, které vydávají elektrony, pohybující se rychleji, než světlo (v daném prostředí). To není v rozporu s teorií relativity, protože rychlost světla např. ve vodě je 225 000 m.s-1. Je tedy možné (a také se tak děje), že některé elektrony mají rychlost vyšší, než 225 000 m.s-1 (ale samozřejmě nižší, než 300 000 m.s-1, což je rychlost světla ve vakuu). Ve vodě pak pozorujeme typicky modré záření - např. v jaderných reaktorech. To, co je popisováno na Wikipedii je tzv. luminiscence, neboli světélkování ...
30. 05. 2019
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © Dmytro Panchenko / stock.adobe.com)

Rychlost na inline bruslích

Dobrý den, obracím se na vás s dotazem a prosbou o vysvětlení ... dotaz je zaměřen na inline brusle.  S kamarádem jsme přemýšleli, proč jsou v kategorii speed-inline bruslí brusle s velkými kolečky a v popisu udáno, že s nimi dosáhnu větších rychlostí. Při stejně vynaložené práci/síle/úsilí by měla být rychlost totožná jako u koleček malých? Předpokládáme, že kolečka jsou stejně široká a valivý odpor bude stejný, ložiska jsou taktéž stejná ...
Ahoj Honzo, děkuji za další dotaz do naší poradny a chválím přemýšlení nad chováním in-line bruslí. Prvotní úvaha je správná – pokud vykonáme stejnou práci, tak by měla být energie (v tomto případě kinetická) také stejná. To by platilo v ideálním světě, ale v tom nežijeme. Do situace vstupují totiž odporové síly. Ty jsou vesměs nezávislé na rozměru koleček, až na valivý odpor. Síla valivého odporu závisí jak na materiálu (ten je v obou případech stejný), tak na poloměru tělesa, které se valí. Tato závislost na poloměru je popsána nepřímou úměrou – čím větší poloměr, tím menší valivý odpor. A jako vše ve fyzice to dává smysl – pokud by sis představil, že budeš stát s bruslemi na např. polystyrénu či měkké gumě, uvidíš, že malá kolečka se do podložky více „zatlačí“ ...
28. 05. 2019
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © flashmovie / stock.adobe.com)

Kde je energie z anihilace částic po velkém třesku?

Dobrý den, mám dva dotazy: Po velkém třesku, vznikla jedna miliarda částic a jedna miliarda-1 antičástic, které spolu anihilovaly, a náš vesmír je tvořen tou 1 miliardtinou částic. Při té anihilaci částic a antičástic muselo vzniknout nepředstavitelné množství energie. Doslova miliardkrát víc, než kdyby se veškerá nynější hmota ve vesmíru změnila na energii. Kde je ta energie vzniklá po anihilaci hmoty a antihmoty? Vždyť je to miliardkrát víc, než kdyby se dnešní hmota změnila na energii ...
Ahoj Vladislave, děkuji za otázku do poradny, budu se snažit co nejlépe odpovědět, ale na úrovni učiva střední školy, na astrofyziku nejsem odborník. To, co popisuješ na začátku je opravdu velmi zajímavé, protože částic a antičástic by mělo vznikat stejné množství. To souvisí se symetriemi ve fyzikálních zákonech. Fyzikální jevy v našem světě by měly být symetrické (dopadnout stejně), pokud je zrcadlově obrátíme (P symetrie), pokud je budeme provádět s obráceným nábojem (C symetrie) a také, pokud budou probíhat „obráceně v čase“ (T symetrie). Žádná z uvedených symetrií samotná v mikrosvětě nefunguje, ale všechny 3 dohromady (zdá se) platí. Toto popisujeme tzv. CPT symetrií ...
21. 05. 2019
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © lizaelesina / stock.adobe.com)

Ochlazování a odpařování kapalin

Dobrý den, při pití kávy jsem se před kolegy na pracovišti vyjádřil, že je již studená. A dalšími myšlenkovými pochody jsme dospěli až k otázce, jestli kafíčko může být chladnější než okolní vzduch. Úvaha probíhala asi takto: káva má např. počáteční teplotu 50°C a teplota v místnosti 20°C. Kafčo se postupně ochlazuje až na oněch 20°C, která je v místnosti. A nyní nastává klíčová otázka ...
Ahoj Josefe, budu se snažit vám uklidnit spaní a také zvýšit produktivitu práce. Přemýšlíte správně – při vypařování se z kapaliny uvolňují nejenergetičtější (a tedy nejteplejší) molekuly a kapalina tak chladne. Tento děj probíhá stále a kapalina se tedy stále ochlazuje. Rychlost vypařování závisí (mimo jiné) na teplotě kapaliny, proto se horká káva vypařuje (a tudíž ochlazuje) rychleji. Tudíž by to, co píšete, byla pravda. Jenže to není tak jednoduché – musíme vzít v potaz i okolí. Mezi okolím a horkou kávou probíhá tepelná výměna – káva se ochlazuje i kvůli tomu, že předává teplo okolnímu vzduchu. Tento děj má na změnu teploty kávy vyšší vliv, než vypařování. Pokud se káva dostane na teplotu okolí, nebude tepelná výměna probíhat ...
10. 05. 2019
Autor

Odpovídá: Jaroslav Koreš

Ilustrační fotografie (Zdroj: © robynt / stock.adobe.com)

Jakou sílu měla hirošimská bomba?

Dobrý den, zajímalo by mě jakou sílu měla hirošimská bomba. Totiž, co si mám představit, když se řekne, že třeba nějaká živelná katastrofa měla sílu xy hirošimských bomb. Zní mi to podobně nepředstavitelně jako "koňská síla" pod kapotou. Děkuji Tereza
Ahoj Terezo, děkuji za projevenou důvěru a další dotaz. Když bych napsal bomba Little boy, svržená na Hirošimu měla účinky ekvivalentní 15 kilotunám TNT, tak to většině lidí asi nic moc neřekne. Lze dohledat, že 1 gram TNT uvolní výbuchem energii cca 4,2 kJ. Což je vlastně hodnota měrné tepelné kapacity vody. Takže 100 g TNT uvolní tolik energie, že by ohřála litr vody z teploty 0 °C na 100 °C. Teď už jen stačí vymýšlet přirovnání – buď na teplo z kalorimetrické rovnice, nebo na energii. Pokud byl ekvivalent TNT v případě Hirošimské bomby 15 kilotun, tak bychom dostali k varu vodu o objemu 150 000 000 litrů, což je 150 000 m3. Pokud má rybník Rožmberk objem 5 miliónů m3, zvýšila by se v něm při dodání stejné energie teplota o 33 °C ...
1 2 3 4 .. 10
Vrátit se nahoru
detail